Zaměstnávání syna tři roky nikomu nevadilo
Dny generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana ve funkci by mohly být brzy sečteny. Předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík chce na příští středu 7. října svolat mimořádné veřejné zasedání, na kterém by radní detailně probrali porušení zákona, jehož se měl Peter Duhan dopustit zaměstnáním svého syna Andreje ve veřejnoprávním rozhlase. Andrej Duhan měl pracovat v ČRo poslední tři roky jako rešeršista v Centru zpravodajství, jeho pracovní poměr skončil k 31. srpnu letošního roku. V té době už patrně dostal jeho otec avízo, že se o zaměstnávání Andreje Duhana zajímají jeho odpůrci v Radě ČRo. Proč přichází výtka na adresu generálního ředitele až nyní, když se o zaměstnávání Duhanova syna vědělo celé tři roky, zůstává záhadou. Podle místopředsedy a mluvčího Rady ČRo Jiřího Vejvody na případ upozornila Dozorčí komise Rady ČRo (viz rozhovor níže).
Kauza by tak mohla spíše posloužit jako záminka k hlasování o Duhanově dalším osudu v čele rozhlasu. Ředitel má v devítičlenné Radě ČRo několik silných odpůrců, jimž ještě přilil do ohně ve chvíli, kdy odmítl z pozice generálního ředitele financovat nezávislé analýzy, jejichž prostřednictvím chtěla Rada zjistit, nakolik rozhlas naplňuje zákon. K interním rozhlasovým analýzám radní neměli přístup, a tak se jim do ruky nedostalo nic, co by mohlo posloužit k objektivnímu posouzení, jak rozhlas naplňuje zákon o ČRo. Rada jako kontrolní orgán Českého rozhlasu je totiž v nezáviděníhodné pozici, kdy má dohlížet na to, jak generální ředitel dodržuje zákon, ale její financování je zcela závislé právě na rozhlasu, v jehož rozpočtu má Rada vlastní položku. Jakékoli náklady navíc, tedy i na nezávislé analýzy, musí schválit generální ředitel a ten logicky nechce podepisovat zadání, která mohou odhalit jeho případná pochybení.
Zaměstnávání syna v rozhlase může být zástupným problémem a záminkou, jak Petera Duhana připravit o funkci generálního ředitele
Otázka právního výkladu?
Zákon o Českém rozhlasu sice vysloveně neříká, že by generální ředitel nesměl v instituci zaměstnávat své blízké, takto striktně se ale vyslovuje v případě členů Rady Českého rozhlasu. A následně dodává, že obdobná pravidla by se měla vztahovat i na generálního ředitele. Pokud se tedy radní pokusí vyvolat hlasování o odvolání generálního ředitele, mohl by Peter Duhan celý proces zdržet zpochybněním právního výkladu příslušného ustanovení zákona. Jenže fakticky by mu to asi nebylo nic platné, vždyť i jeden z jeho předchůdců Václav Kasík se také soudil o oprávněnost odvolání z funkce (a dokonce vyhrál), návrat do křesla generálního ředitele mu to ale nepřineslo. Duhan tedy může spoléhat pouze na to, že se jeho největším odpůrcům v Radě ČRo nepodaří přesvědčit potřebný počet šesti radních, kteří jsou třeba k jeho odvolání.
Co říká zákon o Českém rozhlasu
§ 5
(2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání.
(3) Člen Rady nebo osoby jemu blízké nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.
Rada Českého rozhlasu má ze zákona devět členů, z nich však pouze tři lze považovat na Duhanovy silné kritiky. Patří mezi ně i předseda Rady Michal Stehlík. Další dva radní naopak stojí vyloženě na straně Petera Duhana. Zbývající čtyři radní nemají na současného ředitele rozhlasu tak vyhraněný názor a jedna nebo druhá strana je bude muset přesvědčit. Klíčovou roli přitom sehrají právní posudky, které si Rada nechává zpracovat, a také písemné vyjádření samotného generálního ředitele Petera Duhana, které radní požadují do tohoto pátku 2. října. Na včerejším zasedání Rady ČRo totiž Duhan ze zdravotních důvodů chyběl a zastupoval ho jeho náměstek pro program René Zavoral, který je zároveň Duhanovým zástupcem v případě, kdy generální ředitel není přítomen v rozhlase.
Předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík patří mezi kritiky generálního ředitele Petra Duhana
V rozhlase pracovali dva synové Petera Duhana
Zavoral na přímý dotaz radních potvrdil, že rozhlas zaměstnával ředitelova syna Andreje Duhana a že jeho pracovní poměr skončil k 31. srpnu letošního roku. Poněkud rozporuplné jsou informace o pracovní pozici Andreje Duhana. Podle místopředsedy Rady ČRo Jiřího Vejvody měl být zaměstnán v rešeršním oddělení, podle jiných informací z důvěryhodného zdroje měl být dokonce poradcem náměstka generálního ředitele pro program Reného Zavorala. To by mě velmi překvapilo v souvislosti s tím, že včera pan náměstek Zavoral o této věci referoval na Radě a považoval bych od něj za nefér, kdyby neřekl, že byl přímo jeho poradcem. To by mi přišlo absurdní,
komentoval tuto informaci pro DigiZone.cz Jiří Vejvoda. Podle jeho odhadu je velmi pravděpodobné, že k hlasování o odvolání Petera Duhana příští týden skutečně dojde, výsledek si ale netroufá odhadovat.
Dlouholetý Duhanův kritik a bývalý člen Rady ČRo Štěpán Kotrba považuje kauzu se zaměstnáním syna generálního ředitele v rozhlase za pouhou záminku, jak se dobrat k hlasování o Duhanově odvolání. Dala by se najít jiná porušení zákona, která souvisí s obsahem vysílání a která jsou daleko závažnější,
míní. Do takového souboje se radním podle Kotrby nechtělo jít a kritici Duhana nyní spoléhají na jednoznačnost propírané kauzy. Nutno dodat, že Andrej Duhan není jediným potomkem Petera Duhana, který v posledních letech pracoval v Českém rozhlasu. V rešeršním oddělení měl být zaměstnán i jeho bratr, Peter Duhan mladší, který nyní působí jako redaktor zpravodajství v České televizi. Svoji rozhlasovou éru ale ukončil v době, kdy jeho otec Peter Duhan ještě nebyl generálním ředitelem celého rozhlasu, ale vedl jeho program.
V době, kdy byl generálním ředitelem Českého rozhlasu Richard Medek, pracovala jeho dcera na plný úvazek v Českém rozhlasu Regina. Tehdy se nad tím nikdo z Rady ČRo nepozastavoval.
Stejný problém měl i Richard Medek
Do stejné situace jako Peter Duhan se v době svého ředitelování v Českém rozhlase dostal i jeho předchůdce Richard Medek. Tehdy se ale nikdo nepozastavoval nad tím, že dcera generálního ředitele pracuje v pražském regionálním studiu Českého rozhlasu Regina. Přitom šlo podle stejného výkladu jako v případu Duhana o jasné porušení zákona. Medka ale zvolila Rada ČRo, která komplikovaně odvolala jeho předchůdce Václava Kasíka a v níž Medek neměl prakticky žádné odpůrce. Zaměstnávání člověka příbuzného generálnímu řediteli tak členy kontrolního orgánu Českého rozhlasu ani nenapadlo projednávat. Dcera Richarda Medka zůstala na stejné pracovní pozici v Regině i po otcově rezignaci a za prozatímního ředitelování Petera Duhana, který následně uspěl v řádném výběrovém řízení a sám se stal generálním ředitelem.
Jiří Vejvoda: Odvolat ředitele můžeme, ale podloženě
Nerad bych udělal stejnou chybu, jakou učinila Rada Českého rozhlasu, která před časem odvolala generálního ředitele Václava Kasíka,
říká v rozhovoru pro DigiZone.cz místopředseda a mluvčí současné Rady ČRo Jiří Vejvoda.
Rada Českého rozhlasu včera konstatovala, že generální ředitel Peter Duhan mohl porušit zákon, když rozhlas zaměstnal jeho syna Andreje. Vedení rozhlasu se má k této věci do pátku vyjádřit písemně. Proč Radě nestačí ústní potvrzení od náměstka generálního ředitele pro program Reného Zavorala?
Nejprve bych rád vysvětlil genezi tohoto případu. Rada má jako svůj poradní orgán Dozorčí komisi, která se zabývá především ekonomickými záležitostmi, a ta si nechala předložit výpisy, ze kterých, jak tomu rozumím, zjistila v seznamu zaměstnanců Českého rozhlasu shodu dvou jmen. Pátrala a přišla na jméno Andrej Duhan. Upozornila na to Radu ČRo. Tak celá záležitost vznikla. Někteří členové Rady upozornili na dva paragrafy v zákonu o ČRo, ze kterých by mohlo vyplývat, že generální ředitel porušil zákon. Včera, pokud vím – já jsem osobně na jednání Rady ČRo nebyl, byl jsem omluven – tam nebyl ani pan generální ředitel a připadá mi logické, že kolegové zohlednili tuto záležitost a dali mu možnost se k tomu písemně vyjádřit.
Co bude následovat? Předseda Rady Michal Stehlík už avizoval svolání mimořádného zasedání Rady ČRo na příští středu 7. října. Mohlo by na tomto zasedání proběhnout hlasování o odvolání generálního ředitele?
Nechci předjímat, ale mohlo. Rada si nechá zpracovat právní analýzu těch dvou paragrafů v zákonu o ČRo, o tom jistě budeme diskutovat, a nemohu vyloučit, že může dojít i k hlasování o setrvání pana generálního ředitele ve funkci.
Peter Duhan se včerejšího jednání ze zdravotních důvodů neúčastnil. Co když bude v pracovní neschopnosti i příští týden? Rozhodovala by o něm Rada i v jeho nepřítomnosti?
Teď mluvím sám za sebe: nepovažoval bych to za etické, protože záležitost může klidně ještě týden počkat. Rozhlas se nehroutí. Ale nechci předjímat. Doufám, že se pan generální ředitel do konce týdne uzdraví.
Je zajímavé, že ono porušování zákona má probíhat už třetí rok, Andrej Duhan měl být v rozhlase zaměstnán od roku 2012. Ví Rada, na jaké pozici pracoval?
Jednak, pokud vím, byl zprvu externista a poté přestoupil do interního pracovního poměru. To si ještě necháme příští týden podrobně vysvětlit. Pokud vím, pracoval v rešeršním oddělení.
Tuto informaci jsem si ověřoval a v rešeršním oddělení měl v minulosti pracovat jiný syn Petra Duhana, Peter Duhan mladší, který je v současné době redaktorem zpravodajství České televize. Andrej Duhan měl být údajně poradcem náměstka generálního ředitele pro program.
To by mě velmi překvapilo v souvislosti s tím, že včera pan náměstek Zavoral o této věci referoval na Radě a považoval bych od něj za nefér, kdyby neřekl, že byl přímo jeho poradcem. To by mi přišlo absurdní.
Jaký je podle vás poměr sil v Radě Českého rozhlasu, našel by se zákonem stanovený počet alespoň šesti hlasů pro případné odvolání ředitele?
Já bych to takto nestavěl. Samozřejmě každý v Radě má své názory na výkon generálního ředitele, ale zdá se mi, že jsme všichni natolik racionální, že nikdo z nás nechce opakovat nešťastný příběh Rady ČRo, která odvolala pana generálního ředitele Kasíka a potom rozhlas prohrál soud s panem Kasíkem o neoprávněnost tohoto odvolání. Pro nás to je, myslím, velkým mementem a takovou věc bychom učinili pouze v případě, pokud bychom si byli opravdu právně jisti.
Vy sám považujete zveřejněné informace za natolik závažné, že by měly vést k odvolání Petra Duhana?
Nejsem právník, neumím dnes říci, jaké odstíny a případně kličky dokáží právníci v té věci ještě najít. To je v dikci těch paragrafů. Mohu vám je označit, jde o paragraf č. 5, závěr bodu 2, a navazující paragraf č. 8, tuším, že bod 5. Takže to jistě bude zajímavé, jak se k tomu právníci postaví, a já se podle toho osobně rozhodnu.
Co by se hypoteticky stalo ve chvíli, kdy by byl generální ředitel odvolán? Kdo by pak vedl rozhlas?
Druhým mužem rozhlasu je náměstek generálního ředitele pro program, pan Zavoral, a ten by vedl rozhlas jako prozatímní ředitel. Tak je to přesně stanoveno i v zákoně o ČRo. Nový generální ředitel by byl vybrán na základě posouzení jeho projektu Radou.
Případný tendr na nového ředitele by mohl být veřejný, ale třeba i uzavřený, kdy by radní sami oslovili několik adeptů s nabídkou na kandidaturu. Jaký typ výběrového řízení je vám bližší?
Každá možnost má něco do sebe. Mluvím ale v obecné rovině, nevím, jak bychom se rozhodli. Jistě prvoplánově daleko lákavěji zní otevřený konkurz, vypadá průhledněji a může to tak konec konců i být, ale nese to v sobě riziko, že mezi námi existují obesílači konkurzů, kteří nosí v torně „maršálskou hůl“ a pokouší se o kdejakou pozici. A tito lidé pak to výběrové řízení zdržují. I jejich projekty je potřeba posuzovat, ač jsou relativně nesmyslné. To je tedy nevýhoda otevřeného konkurzu. Nevýhodou toho druhého, kdy se oslovuje jenom několik adeptů, spočívá v tom, že můžeme přijít o někoho skvělého, na kterého si prostě nevzpomeneme. Čili obě varianty mají své pro i proti. Druhá varianta je v posuzování rychlejší. Takže bychom se asi rozhodovali, která z nich je vhodnější. Já si myslím, že ve stavu této společnosti, která zrovna neoplývá důvěrou v politiku a v média, by bylo lepší – navzdory tomu, co jsem řekl – podstoupit tu první, klopotnější cestu otevřeného výběru. Ale to je můj osobní názor.
Když byste si měl tipnout, dojde podle vás příští týden skutečně k hlasování o odvolání ředitele, a pokud ano, jak by mohlo dopadnout?
Zkusil bych si tipnout to první, k tomu opravdu může dojít. To druhé si netroufám odhadovat. Znovu říkám, doufám, že všichni včetně mě budeme natolik racionální, abychom postupovali přísně podle těch právních posudků. Bojím se jediného: aby se nestalo to, že dva právníci budou mít tři právní názory, jak už to tak bývá. Čili aby to, v co věříme, že nám právním laikům poradí v této věci právník, nám tu věc ještě více nezkomplikovalo. To je to jediné, čeho se obávám. Pokud dostaneme jasný názor na věc, pak se nebojím hlasování a nebojím se ani tak či onak rozhodnout.
