Hlavní navigace

Jak se politici staví k filtrování obsahu internetu

25. 5. 2010
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Je složité obhajovat svobodu Internetu a z ní vyplývající svobodný přístup k informacím, když na straně zastánců filtrování nevhodného obsahu stojí ti největší strašáci společnosti. Strach lidí, kteří se možná právem obávají, aby si jejich technicky zdatnější ratolesti neprohlížely pro ně nevhodný obsah. Volby do poslanecké sněmovny jsou za dveřmi a budou to právě naši politici, kteří budou o možném dohledu nad Internetem v budoucnu rozhodovat.

Mobilní operátoři nám internet filtrují

Služeb britské organizace Internet Watch Foundation směle využívají naši tři největší poskytovatelé internetového připojení: Vodafone, Telefónica O2T-mobile. Mohou si to dovolit, protože hlas lidu hovoří ve smyslu ochrany dětí a potírání zločinu. Stále se pak objevují tendence regulovat i něco víc, mít kontrolu nad šířením toho či onoho a pokud možno potírat zločin ještě dříve, než může vzniknout.

Jedním z případů takové ryze české iniciativy byl návrh našeho senátu, aby poskytovatelé připojení byli přímo povinni zajistit blokování přístupu na stránky s pornografickým obsahem, stránky umožňující účast na loteriích a další stránky podporující jiné zakázané služby včetně reklamy na takové služby a činnosti. Informace je poměrně stará (server iDnes.cz ji uveřejnil v lednu 2009) a v té době se návrhem nikdo příliš nezabýval.

Může však nastat situace, kdy společnost začne po cenzuře sama volat. Čistě teoreticky mohou být důvodem například akce neonacistických skupin v kombinaci s vhodnou zprávou zpravodajských serverů i televizí o tom, že webové stránky hrají roli v organizaci jejich ilegální činosti. Motivací se však může stát i ochrana autorských práv či cokoliv jiného, za čím stojí buď někdo dostatečně vlivný, nebo má dostatečně dobré důvody.

Volby rozhodnou

Ale jsou to právě naši zákonodárci, kteří budou mít rozhodující slovo. Budou to ti lidé, kterým dají občané tu moc o něčem podobném rozhodovat, až z řad jejich kolegů politiků vyjde nějaký takový regulační návrh. Oslovil jsem proto největší politické strany s jednoduchou otázkou. Chtěl jsem zjistit, jak se programově staví k filtrování Internetu a jak by se zachovaly v případě hlasování v této věci.

Za TOP 09 odpověděl Jaroslav Poláček, předseda expertní skupiny. TOP 09 je dle jeho slov stranou respektující a prosazující vlastenecké ideály svobody, humanismu a právního státu. Svoboda je podle Poláčka jedním ze základních principů a boj s nevhodným obsahem vidí především v prevenci a vzdělávání. Nemyslí si ovšem, že se svoboda přístupu k informacím a ochrana dětí před nevhodným obsahem vylučují, konkrétně říká, že:

Primární v ochraně dětí je a bude prevence a vzdělávání. Na tom se již několik let u nás shodují nejrůznější expertní skupiny. Považuji také za vhodnější, aby poskytovatelé obsahu nabídli rodičům možnost ochrany svých potomků a domnívám se, že jakákoliv cenzura ze strany státu by nefungovala a navíc je nepřijatelná.

Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, část dotazu se týkala přímo filtrování nevhodného obsahu versus svobody přístupu k informacím. Samotné slovo cenzura jsem použil v předmětu e-mailové zprávy zaslané panu Poláčkovi a možná proto i on tímto termínem sám reaguje.

René Kubášek, tiskový mluvčí Strany Zelených, předkládá trochu jiný názor. Strana, za kterou hovoří, vidí ochranu také ve vzdělání, s filtrováním obsahu však souhlasí:

Jsme přesvědčeni, že určitá regulace médií jako takových (tedy nejen Internetu) je nutná v zájmu ochrany specifických veřejných zájmů – kromě ochrany dětí také ochrany spotřebitele, ochrany principů volné soutěže atd.

Pan Kubášek dále souhlasí s Jaroslavem Poláčkem v tom, že svoboda přístupu k informacím a ochrana dětí před nevhodným internetovým obsahem nestojí nutně proti sobě. Dle vyjádření tiskového mluvčího Strany Zelených lze totiž tuto svobodu zachovat i při regulaci Internetu, není to ale samozřejmě jednoduchý úkol.

K činnosti organizací typu Internet Watch Foundation se Strana Zelených staví pozitivně. René Kubášek dodává, že:

V případě zneužívání dětí v rámci protizákonných aktivit typu dětské pornografie není co řešit. V případě ochrany dětí před jinými obsahy, například agresívními akčními počítačovými hrami nebo filmy, je už složitější stanovit hranici, co je a co již není vhodné. Proto spatřujeme obecně cestu v prevenci namísto trestu či blokování, tedy ve výchově malých uživatelů a uživatelek Internetu ke kritickému myšlení. Čím samostatnější a vyrovnanější osobnosti děti budou, tím odolnější budou k různým nástrahám dospělého světa a tím méně náchylní k újmě, kterou jim tyto nástrahy můžou způsobit.

Za KDU-ČSL poskytl svou odpověď RNDr.Tomáš Svoboda, předseda odborné komise ICT. Ani tato politická strana není zastáncem „zbytečných“ státních regulací a k problematice se vyjadřuje i její volební program. Podle něj bude KDU-ČSL usilovat o takové legislativní ošetření Internetu, které povede k identifikaci osob zodpovědných za jeho závadný obsah, aniž by bylo zbytečně zasahováno do práv poctivých uživatelů.

Podpořit chce mimo jiné i úsilí týmu policejních specialistů, kteří se věnují boji proti internetové kriminalitě. Na druhou stranu se v programu píše (ke stažení je na oficiálním webu v PDF), že strana chce omezovat zneužívání Internetu pro přístup k návykovým činnostem s negativním společenským dopadem (zejména online sázení a hazardu).

Sám doktor Svoboda ještě dodává:

Děti by měly být chráněny především svými rodiči, a ti by měli pro tuto svou úlohu dostat co nejvíce vzdělání a nástrojů. Zde je velká příležitost pro působení občanské společnosti, jak zmiňuje náš volební program. Pouze tam, kde rodiče svoji úlohu plnit nemohou, může být prostor pro zásahy státu.

Považujeme za lepší, když tuto kontrolu vykonávají soukromé firmy v zájmu (a doufejme, že i se souhlasem) svých zákazníků, než kdyby zde docházelo k regulaci ze strany státu. V každém případě by systém blokování měl být co nejtransparen­tnější, měl by být vypínatelný ze strany spotřebitele a pro poskytovatele internetového obsahu by měl obsahovat účinný odvolací mechanismus pro nápravu chybných blokací.

Z velkých stran, které mají největší šanci vyjít z nadcházejících voleb vítězně, reagovala na dotaz pouze ODS. (Zběžně jsem prohledal také „Velký“ volební program ČSSD, ale slovo Internet se v něm vyskytuje pouze jednou v úplně jiném kontextu.)

Vedoucí mediální sekce ODS Mgr. Martin Kupka se však každopádně vyjadřuje v tom smyslu, že ODS nebyla nikdy přítelem regulací, přesto ale chápe potřebu bránit šíření společensky nepřijatelných témat a myšlenek. Každý regulativní krok v tomto směru chce strana pečlivě zkoumat a posuzovat – nějakou regulaci tedy připouští.

Martin Kupka ovšem zároveň vyjadřuje přesvědčení, že je možné chránit děti před nevhodným obsahem, aniž by byla omezena svoboda přístupu k informacím. Využití organizace Internet Watch Foundation pokládá ODS za přijatelný způsob regulace a vedoucí mediální sekce k tomu říká:

Vzhledem k tomu, že jde o filtrování stránek, které šíří především dětskou pornografii, pokládáme takový postup za přijatelný. Vzhledem k mezinárodnímu respektu vůči seznamu nevhodných stránek podle organizace Internet Watch Foundation věříme, že také riziko mylných omezení je akceptovatelné a nepředstavuje překážku ve svobodném přístupu k informacím.

Na dotazy nereagovala žádná další oslovená politická strana kromě SPOZ (Ing. Miloš Zeman), ovšem pouze s poznámkou, že věc je předána k vyřízení. K tomu do uzávěrky vydání nedošlo.

ebf - tip do článku - debata

Je také jasné, že tento skromný průzkum postoje politických stran nemůže úplně přesně předjímat chování politických subjektů v případě, že by došlo skutečně na věc a návrh podobný tomu z ledna 2009 se projednával.

Většina odpovědí ostatně zahrnuje jak možnost regulace, tak odpor k nějakému omezení svobodnému přístupu k obsahu.

Jste pro regulaci Internetu?

Autor článku

Publicista a tvůrce webů. O Internetu a věcech souvisejících píše především na Netzin.cz, provozuje několik magazínů a desítky menších informačních stránek.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).