Český telekomunikační úřad dokončil novou verzi klíčového dokumentu, který popisuje budoucnost využívání kmitočtového spektra do roku 2035. Strategie navazuje na předchozí materiál z roku 2015. Zohledňuje přitom technologický vývoj, mezinárodní dohody a celkovou změnu prostředí.
Kromě dlouhodobých cílů na celou dekádu dopředu stanovuje také krátkodobé a střednědobé cíle na dobu dvou až pěti let. Úřad vycházel i z připomínek široké a odborné veřejnosti po veřejné konzultaci dokumentu na podzim 2024. K finální podobě se nyní v meziresortním připomínkovém řízení vyjadřují ministerstva, operátoři, ICT Unie, veřejnoprávní média nebo zástupci průmyslu.
Jednou z klíčových oblastí je budoucnost terestrického televizního vysílání (DTT). Úřad se kloní k zachování pásma UHF pro digitální televizní vysílání i po roce 2030. Bere přitom na vědomí významný podíl mezi jinými platformami pro šíření signálu. ČTÚ však hodlá průběžně monitorovat změny ve využívání distribučních platforem.
Strategie navrhuje, aby se kmitočtové příděly původně plánovaných, ale nikdy nevybudovaných celoplošných vysílacích sítí 25 a 26 použily pro časově omezené experimenty s novými vysílacími technologiemi. Toto přechodné období by trvalo do konce roku 2030.
Možný scénář popisuje strategie takto: „Disponibilní kmitočty, které nepovedou k rušení přidělených kmitočtů pro TV vysílání nebo mobilních sítí v pásmu 700 MHz, bude možné nadále využívat k experimentálnímu využívání, např. k ověřování provozu alternativních technologií v broadcastingu, jako je 5G Broadcasting, nebo pro krátkodobé ověřování provozu jednosměrných vysílačů SDL určených k rozšíření kapacity stahování (downlink) dat v mobilních sítích nebo pro rozšíření dostupnosti DTT (dokrývání), případně pro potřeby regionálního vysílání.“
V současnosti jsou v pásmu 470–694 MHz v provozu 4 celoplošné multiplexy DVB-T2 a další regionální a lokální sítě DVB-T/T2. Práva k využívání celoplošných přídělů vyprší 31. prosince 2030. Podle zákona o elektronických komunikacích se pak mají práva k využívání rádiových kmitočtů přezkoumat. V případě regionálních a lokálních sítí jsou udělena individuální oprávnění s dobou platnosti nejdéle 5 let.
Evropské země budou o dalším osudu televize „přes anténu“ rozhodovat koordinovaně. ČTÚ v návrhu strategie připomíná, že obecně stoupá obliba internetových televizních platforem. Tento trend však není ve všech evropských zemích jednotný. „Flexibilní využití pásma pro jiné účely je možné za předpokladu, že nedojde k rušení používaných kmitočtů pro TV vysílání,“ podotýká úřad.
„V současnosti zatím není k dispozici dostatečné množství přesvědčivých údajů a stabilních předpokladů pro odhad dlouhodobých potřeb české společnosti po roce 2030,“ připomíná ČTÚ. Bude tedy průběžně konzultovat vývoj situace.
„Zohledněny přitom budou již realizované investice do sítí DTT, veřejný zájem na dlouhodobém provozu platformy DTT zejména pro distribuci obsahu veřejnoprávního lineárního vysílání a současně udržení podmínek pro soukromoprávní vysílání ve smyslu duality TV vysílání,“ slibuje úřad. „V podmínkách České republiky byly a nadále budou zachovány podmínky pro dlouhodobý provoz DTT i po roce 2030 přinejmenším v části pásma UHF pod 614 MHz,“ zdůraznil.
Úřad předpokládá, že projednávání návrhů konkrétních podmínek zahájí v druhé polovině roku 2028. Komerční i veřejnoprávní televize v každém případě vyjádřily zájem pokračovat v terestrickém vysílání i po roce 2030.
„Provozovatel veřejnoprávního vysílání bude mít v souladu se svými povinnostmi nadále přístup k pásmu UHF vycházející z platného právního rámce ČR, a to i po roce 2030,“ ujišťuje telekomunikační úřad.
Také celoplošné soukromé televize mají mít nadále přístup k terestrickému vysílání po roce 2030, pokud to zapadne do jejich podnikatelských záměrů. „V jakém rozsahu bude přístup zajištěn, bude záviset také na zpracovaných studiích a analýzách budoucího využití a potřeb, a s ohledem na ostatní existující platformy pro distribuci TV vysílání,“ dodává úřad.
Dostupnost kmitočtů pro provozovatele regionálního či lokálního vysílání po roce 2030 není možné v současnosti upřesnit, nicméně bude vycházet z přednostní potřeby zajištění kmitočtů pro celoplošné sítě.
Na potřebných analýzách a studiích chce ČTÚ pracovat už od letošního roku ve spolupráci s ministerstvem průmyslu, ministerstvem kultury, Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a dalšími odborníky. Rámcově se předpokládají studie o vývoji televizního trhu, nebo například technická studie variant reorganizace pásma UHF po roce 2030. Půjde jen o analýzy možností, nemají předjímat další kroky.
„Změny v regulatorních podmínkách, včetně podmínek pro využívání pásma UHF, musejí vycházet ze sledování trendů, aby se uplatnil trh i technologický vývoj a mohly být spojeny se společenskou zodpovědností – především opatřeními k tomu, aby významný podíl obyvatelstva, pro které je přechod na jinou distribuční platformu ekonomicky nedostupný, nebyl vyloučen z přístupu k rozhlasovému a TV vysílání,“ přiblížil úřad.
Ke sledovaným indikátorům dalšího vývoje se budou řadit statistické informace (např. počet domácností, vybavenost spotřební elektronikou určenou pro využívání služeb elektronických komunikací), rozsah a dosah programové nabídky (např. počet šířených programů, sledovanost), uživatelské ukazatele (např. průměrná doba sledování obsahu prostřednictvím jednotlivých platforem, podíl služeb VOD, nároky na spotřebu dat) a další. Důležitým parametrem bude rovněž i rozsah volně dostupné terestrické programové nabídky a porovnání s rozsahem a cenami placených programových balíčků nebo služeb SVOD.
Technická studie prozkoumá případnou možnost reorganizace pásma UHF. Pásmo by v takovém případě bylo rozděleno na část pro broadcasting 470–614 MHz (TV kanál 21 až 38) a část 617–694 MHz pro mobilní sítě a další služby. Takovými službami by mohl být například provoz bezdrátových mikrofonů a jiných technologií využívaných při produkování velkých akcí (PMSE), a to v duplexním úseku 652–663 MHz. V takovém případě by bylo omezeno spektrum pro digitální televizní vysílání o rozsahu 80 MHz, tj. 10 televizních kanálů.
Obecně se úřad kloní k tomu, aby místo toho, že stát rozhodne dopředu o konkrétním využití pásma UHF nebo časových milnících, pokračoval dialog s využitím jednotlivých názorů zástupců telekomunikačního průmyslu. „Veškeré úvahy budou vedeny s cílem minimalizace negativních dopadů na spotřebitele, ale zároveň s ohledem na vytváření příležitostí pro rozvoj celé společnosti a prosperitu ČR,“ přislíbil ČTÚ.
Meziresortní připomínkové řízení ke strategii správy rádiového spektra skončí v pondělí 3. března. Po vypořádání připomínek dostane materiál ke schválení vláda.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU