Smlouva o registraci doménového jména představuje v podání CZ.NICu závazný dokument, kterým se obě strany musí řídit, a který není možné měnit bez souhlasu obou stran. O lhůtě splatnosti přitom hovoří naprosto jasně, stručně a výstižně: „Registrační poplatek je splatný 30 dnů od data výzvy k zaplacení zaslané CZ.NICem.“ Totéž stanoví i Pravidla registrací. Po uplynutí této lhůty se má doména, pokud nebyla zaplacená, vyřadit z DNS a má se poslat upomínka jak majiteli (tedy admin-c), tak plátci. Pokud dluh uhradí do dalších 30 dnů, bude jim doména obnovena, pokud ne, následuje definitivní zrušení a může si ji zaregistrovat kdokoliv jiný.
Realita je ovšem jiná. Výzvy počítají se 14 dny a po jejich uplynutí rozesílá EUnet (jménem CZ.NICu) upomínku nejen plátci (který dostal původní výzvu k úhradě), ale i majiteli, uvedenému v admin-c. To přináší neskonalé potíže zejména firmám, které se zabývají zprostředkováním registrací domén pro zákazníky. Nemám teď na mysli jen specializované společnosti, jako je Globe či Zoner, případně další hostingové firmy, ale koneckonců i samotné poskytovatele připojení. Modelová situace vypadá tak, že zprostředkovatel zaplatí za doménu v obvyklé 14denní lhůtě a nafakturuje tuto částku svému zákazníkovi, mezitím však už přijdou upomínky (chodí totiž poněkud zmateně, jak si ještě ukážeme). Zatímco zprostředkovatel tu svoji spokojeně zahodí do koše, protože ví, že už zaplatil, vlastník domény (coby druhý adresát) se osype hrůzou, protože mu CZ.NIC vyhrožuje zrušením domény, pokud okamžitě nezaplatí. Následují výhružné telefonáty či maily zprostředkovateli a neodbytný pocit, že někomu naletěl. V lepším případě mu to dotyčný dokáže vysvětlit, v horším případě zákazník raději zaplatí i CZ.NICu, aby o doménu nepřišel, následkem čehož má náhle CZ.NIC na svém účtu za jednu domény platby dvě. Sám od sebe ovšem tu přebytečnou nevrátí a popravdě řečeno ani nemůže, protože často nelze identifikovat, kdo vlastně zaplatil (typicky u sporožirových účtů či při přímem složení hotovosti v bance na přepážce). Na konci celého kolotoče tak musí zákazník ještě ke všemu žádat CZ.NIC, aby mu přeplacené peníze vrátil.
V případě, že by se CZ.NIC a EUnet držel stanovených pravidel, nemuselo by k takovým problémům docházet. To také postižené firmy žádají a podle neoficiálních informací je v tomto ohledu podporuje i představenstvo CZ.NICu, které již před nějakou dobou požádalo EUnet jako svého mandatáře, aby od této praxe upustil. Zatím se tak však nestalo. EUnet má ostatně na své straně také neméně rozumné argumenty. Kdyby totiž plátce nezaplatil, striktně podle smlouvy by se o tom chudák vlastník dozvěděl až po uplynutí 30. dne, tedy ve chvíli, kdy by jeho doména byla vyřazena z DNS a tedy zmizela ze světa. Vlastník by pak patrně zaplatil, ale i tak by jeho doména mohla být třeba na týden fuč. Je logické, že by si pak právem stěžoval, proč nebyl o nečinnosti svého zprostředkovatele informován dříve, než došlo na ostří nože. V tom je třeba dá EUnetu zapravdu, bylo by však vhodnější, kdyby měl pro své jednání oporu ve smlouvě, při jejíž přípravě nota bene spolupracoval. Vhodnější by také možná bylo rozesílat první upomínku po 14 dnech jen plátci a teprve druhou například za tři týdny i vlastníkovi.
Nejhorší na celé věci je však skutečnost, že kolem rozesílání upomínek panuje naprostý zmatek. Je naprosto běžné, že jsou rozesílány upomínky za domény, které jsou už přitom zaplacené, řada našich čtenářů s tím má osobní zkušenost. Před několika dny jsem měl možnost sledovat, jak se situace vyvíjela u domén, které registroval pro zákazníky Bohemia.Net. Jak nám řekl pan Jiří Lorman, ředitel tohoto poskytovatele připojení, příkaz k úhradě zhruba devadesáti zákaznických domén podali v bance 25. října. Pocit dobře vykonané práce je však opustil v pátek 29. října, když jim (a také zákazníkům) přišlo devadesát upomínek, načež následovala smršť mailů od zákazníků, co to znamená a proč za ně Bohemia.Net neplatí, jak má. Nezbývalo než vysvětlovat, že platba už proběhla. Ve finále nakonec 1. listopadu všem dorazil výpis z rejstříku, který potvrzoval úhradu poplatku dne 27. října, jinými slovy celé dva dny předtím, než byly rozeslány upomínky. Nelze se panu Lormanovi divit, že v dopisech zákazníkům použival poněkud silnější slova: „… Nemůžeme bohužel za to, že v CZ.NICu jsou pitomci, kteří na doménu zaplacenou 25.10.1999 ještě čtyři dny na to posílají upomínky. …“
Křivdili bychom CZ.NICu, kdybychom si mysleli, že se nesnaží s věcmi něco dělat. Je však velká škoda, že se zahalil hradbou mlčení a nesnaží se komunikovat s mnoha tisíci svých zákazníků jinak než prostřednictvím výzev a upomínek, které za něj rozesílá EUnet.
Starší, související články:
