Hlavní navigace

Jan Mühlfeit (Microsoft): Microsoft potřebuje novou silnou vizi

14. 11. 2014
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Jan Mühlfeit se z marketingu přes pozici šéfa české pobočky stal styčným důstojníkem Microsoftu pro jednání se státy, Unií nebo velkými firmami v Evropě. Teď končí.

“Vize musí generovat víru, jinak to není vize. Satya Nadella ji může najít a znovu rozhýbat firmu,” tvrdí nejvýše postavený Čech v Microsoftu, který ve firmě zažil jak Billa Gatese, tak Steva Ballmera. Gatesova vize o počítači na každém stole se už naplnila, teď se hledá další. 

“Nadella razí heslo cloud first, mobile first. To je správný směr, ale myslím, že to ještě není vize. Ta musí všechno tohle zastřešovat,” dodává manažer, který z firmy odchází do světa koučingu a investování. 

“Vždycky jsem si říkal, že dvacet let bude takový mezník. Zároveň jsem také čekal, až dcera dostuduje střední školu. Začal jsem přemýšlet o tom, co budu dělat dál. Věděl jsem, že mě baví pracovat s mladými lidmi na školách a ve startupech. Měl jsem takové tři scénáře. Zůstat v Microsoftu a dělat něco jiného, ale to bych musel jít do Ameriky, jít pracovat pro nějakou jinou firmu, a nebo zkusit něco úplně nového,” vysvětluje. 

Od nového roku začne spolupracovat s investičním fondem Atlantic Bridge. “Šéfuje mu bývalý finanční ředitel šéf Microsoftu pro region EMEA. Známe se dlouho a dohodli jsme se na několika věcech. Budu sedět v představenstvech projektů, ve kterých mají majoritu. Budu koučovat ředitele firem a budu poradce fondu pro další investice,” vysvětluje Mühlfeit, podle kterého mají současné startupy stejné problémy po celém světě. “Spolupracuji s londýnským SeedCampem a je to stejné jako v Česku. Technologicky fantastické, ale problém vzniká v okamžiku, kdy přichází na řadu marketing, obchod a podobně,” dodává. 

Startupy, studenti. Co může nová generace přinést do světa, který dnes ovládají čtyřicátníci a starší?

Je to disruptivní generace. Je to poprvé v dějinách lidstva, kdy mladá  generace umí pracovat s technologiemi lépe než ta stávající. A to bude znamenat, že budou daleko dřív v rozhodujících funkcích. Už dneska rozhodují o tom, jak se chovají domácnosti z hlediska spotřebitelského chování. A právě na mladé se tak musí velké firmy soustředit. 

Microsoft se zatím ve startupovém prostředí pohybuje obezřetně. Co je vaším cílem? Akvizice nebo rozšíření počtu uživatelů vašich služeb? 

96 procent tržeb Microsoftu je z partnerských sítí. Čím víc tak budeme mít vývojářů, tím to je lepší. Před pěti lety jsme dali dohromady startupový projekt BizSpark, do kterého se zatím zapojilo kolem 60 tisíc firem po světě. Je to teď klíčová věc, a dělají to všichni velcí hráči. Je totiž jedno, jestli evangelizujete bibli nebo platformu. Prostě musíte přesvědčit lidi, aby to používali, a tím získáváte věřící. 

Z pohledu třeba mobilní platformy ale zatím evangelizace nepostupuje tak rychle…

Samozřejmě, nebudeme si nalhávat, že v obchodech pro iOS nebo Android není mnohem víc aplikací než pro telefony a tablety s Windows. Ale naše dynamika je obrovská. 

Proč Microsoft v mobilní oblasti zaspal? 

Bill Gates mě naučil jednu poučku – špatná zpráva musí putovat rychle. Kolaps totiž přichází v okamžiku, kdy přestane politik, byznysmen, kdokoliv, sledovat zpětnou vazbu. A to je strašně důležitá věc. A to se stalo i nám, jak v mobilech, tak i ve světě webových vyhledávačů. Přestali jsme vnímat, co se děje okolo. Beru část viny i na sebe, v té době už totiž v Evropě jely mobily a GSM naplno, ale v Americe měli ještě pagery. Měl jsem na to víc upozorňovat. To bych rád vrátil a udělal jinak. 

Zažil jste Billa Gatese, Steva Ballmera a krátce i nového šéfa Satyu Nadellu. Jaký byl mezi nimi rozdíl?

Gates měl mnohem větší strach z konkurence než Steve Ballmer. Ballmer byl skvělý motivátor. Myslím si, že ho média nehodnotí spravedlivě a myslím si, že se to změní. Satya Nadella je v Microsoftu dlouho, je hodně technologicky zaměřený, a teď se bude muset učit byznys a politiku. Za těch pár měsíců, co je ve funkci, je to dobré a je dobře vnímaný i interně ve firmě. Je úplně jiný než Steve Ballmer. Vyplatí se u něj poslouchat obsah toho, co říká. Ostatně podobně jako tomu bylo u Billa Gatese. Nicméně dělá to, že komunikuje na sociálních sítích a neomezuje se jen na e-mail. To je sice maličkost, ale osloví tím plno lidí v týmu, kteří na sociálních sítí žijí a e-maily už používají jen zřídka. 

Do Microsoftu vás před jednadvaceti lety nabíral Ivan Pilný, jaký byl přestup ze Software602 do Microsoftu?

První nabídku jsem dostal 22. ledna 1993. To si pamatuji dodnes, protože ten den se zakládalo BSA. Vzal jsem si tři hodiny na rozmyšlenou a odmítl jsem. V létě už jsem to ale vzal. Vzal jsem si mezi šestsetdvojkou a nástupem čtrnáct dní dovolenou. Spadl jsem do toho rovnýma nohama. Bylo nás tam tou dobou pět nebo šest. Začal jsem hned připravovat expozici na Invex a rozjížděli jsme Windows 3.1 a Word 2.0. A už po měsíci v Microsoftu jsem potkal Billa Gatese na firemní party v Disneylandu. 

Jan Mühlfeit

  • nejvýše postavený Čech v Microsoftu (Chairman Europe)
  • spolupracuje s Galopp Institute, AIESEC a s dalšími organizacemi
  • kouč a mentor
  • před Microsoftem pracoval v Software602
  • před rokem 1989 působil jako zaměstnanec československé rozvědky

V čem byly zkušenosti z “šestsetdvojky” specifické?

Pro mě byla šestsetdvojka taková softwarová univerzita. Naučil jsem se tam všechno, včetně toho, jak se software vyrábí. Někdy jsme ho museli kopírovat po nocích všichni na diskety, abychom ráno mohli rozesílat. Ta firma byla rozjetá a měla vlastně monopol, protože v té době tu neexistoval textový editor pro DOS, který by takhle fungoval. Richard Kaucký a bratři Šiškové mi dali šanci i v tom, že mě nechali jednat se zahraničními zákazníky a partnery. Kupoval jsem zdrojové kódy pro naše editory. Neměl jsem žádnou praxi a učil jsem se to za chodu. Rád na to vzpomínám. 

Po přestupu do Microsoftu jste se ale dostal na stranu v podstatě přímého konkurenta…  

Konkurovali jsme si. Na některých kampaních jsem se právě snažil odlišit. Proti 602 jsme vymysleli slogan “Česká kancelář na světové úrovni” a proti Lotusu to bylo zase “Nejlepší koně z jedné stáje”. V roce 1994 se naše reklamy dostaly do globální sedmičky nejlepších.

Jak vypadala IT scéna v devadesátých letech ve srovnání s dneškem?

V jednu chvíli se mi zdálo, že Češi ten software snad jedí. Jak v šestsetdvojce, tak v Microsoftu. Ještě do roku 2000 jsme měli větší obrat než třeba Polsko a Rusko. Jako první za software začaly platit firmy a pak se pomalu přidávali i jednotlivci. Když jsme vstoupili do EU, šlo pirátství celkem rychle dolů a dnes už je to procento na průměru západní Evropy. Tou dobou se tu také pohybovalo na trhu plno velkých osobností. Mám pocit, že teď už jich tolik není a je to znát. 

V rámci Microsoftu jste musel řešit soudy a vyjednávání s Evropskou komisí. Teď vás v zaměřovači bruselských úředníků vystřídal Google a další novější služby. Jaká je nejlepší taktika pro jednání s Unií?

Technologie jsou tak těžké na pochopení, že je nutné, aby je byznys politikům představoval na analogiích, které znají ze svého života. Jinak to nejde a regulace, které často vznikají z nepochopení nových věcí, budou byznys zpožďovat. Nicméně nezpochybnitelnou povinností Evropské komise zůstává hlídání porušování hospodářské soutěže. 

Google, Uber a další. Eric Schmidt si nedávno postěžoval, že podnikání v Evropě je složité právě kvůli složité regulaci a regulím a že na to starý kontinent může doplatit. Platí to?

Neřekl bych, že Evropa je nějak zaseklá proti disruptivním technologiím. Naopak v posledních letech podporuje startupy a plno věcí se děje ve Skandinávii, Británii, Německu a koneckonců i u nás. Evropa hraje roli regulátora, ale hraje i globální roli. Změny, které jsme museli po prohraném soudu udělat v Microsoftu, jsme nemohli udělat jen v Evropě, tak už to nefunguje, změny se projevily i v Redmondu. Evropská komise se tak dostává do pozice globálního regulátora. 

Firmy musí pracovat na edukaci politiků tak, aby chránili otevřený trh, ale nebránili mu. Dnes se bavíme o cloud computingu, který je skvělý a málokdo to zpochybňuje. Ale dosud třeba Evropa nemá vyřešeno to, jaké právo se vztahuje na data, která má třeba německá firma uložena v Irsku. A podobné věci se budou odehrávat i v případě velkých dat. 

UX DAy - tip 2

Váš předchůdce ve funkci generálního ředitele českého Microsoftu Ivan Pilný je poslancem za ANO. Je pro vás politika zajímavá?

Technologie ovlivňují společnost. Pokud ale chcete jako byznysmen pozitivně ovlivňovat společnost, tak se jednání s politiky a institucemi nemůžete vyhnout. Já se k tomu dostal, když jsme řešili náš případ s Evropskou komisí a postupem času jsem zjistil, že mě to baví. Ivanovi držím palce, ale já se tam nevidím. Politika je totiž něco úplně jiného než byznys. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Po klasickém desetiletém novinářském kolečku (on-line, papír, televize) se vrátil zase na web a je mu dobře. Více na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).