Jan Šmejkal (web) žije v čínském Šen-čenu (Shenzhen), kde se mimo jiné stará o rozvoj komunity v Číně a Asii v rámci projektu Startup Grind. Do Číny se dostal i díky tomu, že v minulosti v Česku začal prodávat chytré přístroje od Xiaomi. V rozhovoru pro Lupu mluví o technologické Číně, investicích tamní vlády či českých aktivitách.
Poslední dobou se hodně řeší, že se technologické inovace z velké části přesouvají do Číny. Je to pravda?
Technologie se v Číně řeší a řeší se tam hodně. Aktuálně se opravdu ve velkém dělá na zapojení rizikového kapitálu a zapojení vlády. Příklad: Čína se rozhodla, že chce investovat 300 miliard dolarů do inovací, podpory podnikání, to vše na celonárodní úrovni.
Názory se samozřejmě různí. Někdo to nazývá „nesmyslem“, někdo toho již dnes využívá pro svůj byznys a další zatím vyčkávají. Jaký vliv to bude mít na inovace a tvorbu pracovních míst, bude záležet na mnoha faktorech. Nicméně, co se mi na Číně líbí, je fakt, že oni o věcech moc nemluví a spíše je dělají.
Teď, co tady spolu sedíme, je skupina čínských vládních zástupců v Silicon Valley a učí se, jak postavit ekosystém inovací. Mí známí to pomohli dát dohromady. Čína má peníze, nebojí se je investovat, zároveň to chtějí dělat pořádně a chtějí se učit od těch nejlepších. Silicon Valley je pro ně modla a to, jak se to má dělat.
Silicon Valley je modla, takže se Čína ještě necítí být technologickým lídrem?
Dá se říci, že sebevědomí získává čím dál větší. Mladé čínské firmy se určitě chtějí a dívají na západní konkurenci jako na někoho, koho pokoří. Učí se od značek typu Uber. Když se podíváš na různá vyjádření zakladatele služby Didi, což je čínská konkurence Uberu, jasně říkal, že se právě od Uberu učili a že k němu vzhlíží. V podstatě replikovali to, co fungovalo Uberu jinde, do domácího prostředí.
O Číně se také mluví jako o „copycats“, těch, co kopírují. To je také známka toho, že vzhlíží k západu a využívají věci, které dělá dobře. Už jen to, že čínští zástupci jedou do Valley a chtějí se učit třeba na Stanfordu, naznačuje to, že si ne vždy myslí, že by na tom v Číně byli lépe.
Co v poslední řadě let stálo za technologickým růstem Číny? Vytvoření ekonomických zón, levná pracovní síla, napojení výzkumu a vývoje na výrobu a podobně?
Samozřejmě. Naučili se to. V Číně mají celý dodavatelský řetězec (supply chain). Na začátku to byla levná pracovní síla a továrny, dnes už ale práce zdražuje. A i takový Foxconn už se s továrnami poohlíží jinde. Čína investovala do vytvoření celého ekosystému, včetně vlaků či dálnic. To vše je vybudované a je to na zcela jiné úrovni než kdekoliv jinde.
Zároveň západ chtěl svoji výrobu vyvézt, aby ji měl levnější. Čína toho využila a naučila se, jak se dělají třeba telefony. Když se dělá iPhone v Číně, lidé se tam něco naučí. Je to stejné jako všude jinde. Děláš v Googlu, naučíš se tam věci a pak si založíš vlastní firmu, protože vidíš prostor pro něco nového.
V Číně se děje to samé, mnozí lidé tam mají podnikatelské smýšlení, a když se něco naučí, rozjedou to sami. Můžeme říkat, že Čína hodně kopíruje, ale děje se to všude na světě. Možná to Čína dělá dobře a rychle, ale jinak to může udělat úplně každý. I v Česku se dnes a denně kopírují obchodní modely a produkty.
Jan Šmejkal
A vznikají v Číně také nové, originální produkty, které ještě nikde nevznikly?
Vznikají. A některé z těchto produktů/služeb by se mimo Čínu ani nechytily.
A vznikají do té míry, že kdyby Čína přišla o pozici levné výrobní síly, mohla by obstát sama o sobě jako technologický hub?
Myslím si, že ještě ne, to ještě bude nějakou dobu trvat. A tamní vláda si to také uvědomuje a snaží se tuto mezeru vyplnit. Chce investovat do mladých lidí, láká vědce, podporují univerzity a tak dále. Vláda do mladých lidí skutečně „tlačí“, aby zkusili podnikání. Nabízí jim prostory zdarma, bezúročné půjčky, úlevy na daních a tak podobně.
Do čeho přesně vláda investuje? Už víme, že Silicon Valley prostě jedna ku jedné zkopírovat na jiném místě nejde. Je jednoduché říci, tady dáváme peníze do škol a do všeho.
Je asi brzy na to předpovídat, jaký bude čínský model, který navíc bude fungovat. Zkoušejí podobné věci jako jiné země – jen v jiném rozsahu. Učí se. Přeci jen 1,5 miliardy lidí je 1,5 miliardy lidí. Nedá se to asi dělat úplně stejně jako u nás. To, že si však berou inspiraci ze Silicon Valley, je evidentní.
A ví to čínská vláda? Je možné to vědět?
Asi to neví úplně přesně. Chtějí se učit od těch nejlepších. Ale třeba Šen-čen je unikát, který vznikl historicky, vše vzniklo kolem určité svobody, ekonomické zóny, obchodu a tak dále (více v naší reportáži). Lidé tam přišli, mohli pracovat a mít se celkem dobře. To v Číně nebylo. Podobně se to nyní snaží replikovat i v jiných městech.
Ekonomický růst úzce souvisí s ekonomickými a dalšími svobodami. Je na ně Čína připravená?
To je těžká otázka, protože toto úplně není můj obor. Co v Číně slyším a vidím, třeba v Šen-čenu tohle lidi moc neřeší. Neřeší, že by je někdo omezoval, ba naopak. Ví, že je to celé na nich. Ale je otázka mít byznys a byznys. Může být byznys, který zajímá vládu, a musíte s ní pak spolupracovat. Ale do toho nevidím. Mám známé a kamarády a ti říkají, že tyto věci tam stále jsou. Někdo nemá vyhlídky uspět, takže se snaží odejít. Osobně jsem se s tím ale nesetkal.
Čína je obrovská, takže je nutné věci dávat do perspektivy. Šen-čen je jedno z největších a nejvyspělejších měst, ale pořád je to malá část Číny. Do věcí napojených na vládu asi nikdy neuvidíme pořádně. V Číně se třeba řešily věci, kdy se ztráceli CEO velkých bank. Nevím, co za tím bylo. Ale evidentně o tom někdo píše, něco takového se děje.
Kolem startupů a technologií se obvykle točí hlavně mladí, schopní a motivovaní lidé, ovšem v celém kontextu jde často o sociální bublinu. Je to i případ Číny?
Určitě je to bublina. Všude říkám, že žiju v takové bublině. V Šen-čenu určitě jsou skupiny lidí, kteří nežijí úplně v luxusu, ale jinak se tam v podstatě má každý dobře. Když chceš do firmy vzít asistentku, stejně jí musíš zaplatit v přepočtu 15 až 20 tisíc korun. To kontrastuje s tím, jak se říká, že v Číně všichni pracují za dolar na den. To už dávno není pravda, hlavně ve velkých městech. V těch je to určitě hodně drahé.
Když teď vaše startupová komunita v Číně vidí, že vláda chce masivně investovat…
…tak toho chce každý využít.
Jasně. A co si o tom tito podnikatelé reálně myslí? Podnikatelé často nechtějí, aby vláda někam sypala dotace, ale spíše chtějí co nejméně byrokracie a podobně. V Rusku si za Moskvou taky postavili centrum Skolkovo, které mělo být tamním Valley, ale je rozkradené a prázdné. V Česku zase máme všemožné krachující technologické parky.
Nevím, jaký je obecný konsenzus, ale já se na to dívám tak, že je řada věcí, které se dělají špatně, neefektivně. Vláda má peníze a chce je investovat. Teď nedávno byla konference v Guangzhou, mezinárodní inovační festival. Vše bylo v angličtině, vláda to opravdu velkými penězi sponzorovala, ale akce byla poloprázdná. Přitom tam nalákali přednášející z celého světa.
To je jedna z ukázek toho, jak někteří Číňané chtějí situace využít. Vláda jim dává peníze a ty peníze se musí nějak investovat. Pak se lidé předhánějí v tom, kdo bude více investovat do co-workingů, inkubátorů, startupů. Na konferenci jsem byl v panelové debatě s jedním pánem z vlády. Uměl perfektně anglicky a na konci nasadil obličej a říkal, jak se teď v oblasti bude investovat 11 miliard RMB do inovací, budou se navyšovat prostory co-workingů a tak dále. Ale to je především megalomanství, snaha být největší. Co to bude v reálu znamenat, se neví. To je něco, co by se dalo dělat lépe.
Jan Šmejkal
Připravuje čínské školství lidi na to, aby byli schopní podnikat, být samostatní, kreativní a tak dále?
Zatím ne. Studoval jsem na technické univerzitě, která byla celá v angličtině, bylo tam hodně cizinců i Číňanů. Ale Číňané jsou pořád zaměření na biflování. Když mají přemýšlet kreativně, tak nic moc. A že by se škola snažila měnit? Moc tendencí jsem neviděl. Je tam řada špičkových profesorů ze zahraničí, ale škola jim nedává prostor pro změnu.
Například v Česku se nicméně začíná objevovat nostalgie po biflování z minulých dob. Že jsme dříve byli výborní v matematice a technice, ale teď to upadá.
To je zajímavý pohled. Je pravda, že Číňané jsou opravdu dobří vývojáři a že na školách je tohoto talentu dost. Hodně začínajících firem se nyní stěhuje do Pekingu, kde je dostatek lidí na vývoj. Dalším odvětvím, ve kterém jsou Číňané velice silní, jsou věci kolem genetiky. Amerika není úplně nejlepší v matematice, ale zase těží z kreativity a migrace.
Nemyslím si, že by byl nějaký nejlepší model, který navíc lze aplikovat všude. Čína musí najít model, který bude fungovat pro ni. Přístup ke vzdělání by se měl zlepšit, ale přijmout zcela jiný model ze zahraničí také není cesta. Na Číně mě fascinuje – a proto tam jsem a ještě nějakou dobu budu – to, že se od nich máme hodně co učit. Mají disciplínu, jsou rychlí, neberou si věci moc emočně, jedou a řeší byznys. Mnozí Číňané mají „drive“ a chtějí uspět.
Co Číňany žene k úspěchu? Dostat se z rybářské vesnice na vrchol pyramidy?
Peníze. Pokud chceš mít v Číně rodinu, musíš mít auto, byt, milion nebo kolik RMB na účtu. Pak si můžeš najít manželku. To jde samo o sobě proti podnikatelskému duchu. Proto se čínská vláda také tolik snaží.
V Číně teď lze pozorovat vzestup určité nacionalistické nálady. Co to je a jak se to promítá do technologií?
Z technologického hlediska to asi nemá moc vliv. Vláda tlačí jednotnou Čínu a tak dále, a i mladí lidé to mají v sobě. „Dokážeme vyhrát, jenom když budeme držet při sobě. Budeme jedna velká Čína.“ Když jsem teď třeba byl v Guangzhou na té konferenci, potkal jsem ve výtahu Číňana, který se ptal, odkud jsem. Říkal jsem, že z České republiky, a on na to, že snad z Československa. Nedovedl rozdělení pochopit a říkal, že se mu to nelíbí, že je lepší jedna velká silná země.
A neznamená jednotná Čína uzavírání se světu ve smyslu obchodu či technologií?
To si nemyslím. U startupů a inovací se vláda velice snaží být mezinárodní a jezdit ven. Dokonce i aktivně vyhledává zahraniční projekty, které by mohly přijít do Číny. Ale do budoucna se uvidí, co tyto nálady budou znamenat. Je pravda, že ne vždy je pro cizince jednoduché v Číně žít a dělat tam byznys. Už lze každopádně založit firmu bez čínského partnera a tak dále, Číňané chtějí do země dostat technologie, které nemají. Třeba Alibaba pořád podepisuje dohody s jinými zeměmi.
Jan Šmejkal
Co každopádně uzavřené je, je čínský internet a služby na něj navázané. Někdy ani ne v tom smyslu, že by bylo nemožné na čínský internet přijít, ale je těžké ho pochopit.
Ano, je to těžké pochopit. A zároveň to spousta lidí dělá špatně. Když chceš dělat byznys s Čínou, musíš přijmout jejich tradice a věci, které tam prostě mají. Spousta lidí Čínu kritizuje za cenzuru či komunismus, ale zároveň s nimi chtějí dělat byznys, protože tam vidí peníze. A to je podle mě špatně, protože pokud chceš uspět, musíš se přizpůsobit. Google a Facebook jsou na Blízkém východě také cenzurované, ale nikdo to moc neřeší, protože tam nikdo moc byznys dělat nechce.
Škodí inovacím v Číně to, že má vlastní uzavřený internet?
V něčem určitě ano, třeba v přístupu k informacím. Mladí lidé v Číně čerpají informace ze zahraničních knížek. A často si stěžují, že jejich podnikatelé a úspěšní lidé knihy nevydávají, nepublikují, takže se nemají kde inspirovat, něco dozvědět.
Trochu jsme zamluvili to, zda je tedy Čína technologicky v něčem napřed před západem. V Šanghaji mi přišlo, že na hodně vysoké úrovni jsou obecně mobilní služby a e-commerce.
To je pravda. Čína už je největší e-commerce trh na světě. Existují analýzy, které říkají, že Čína bude v roce 2020 dělat větší počet transakcí než celý svět dohromady. Na WeChatu je skoro všechno. Má to i ten efekt, že si na to řada lidí ze startupů stěžuje, protože je často skoro nemožné udělat aplikaci, která by stála samostatně. Ale jinak je skutečně Čína v e-commerce, mobilních věcech a fintechu někde jinde.
A není to tím, že na západě máme nějaké legacy IT investice, zatímco Čína začala od nuly?
Ano, to dává smysl, přeskočili éru počítačů. Mobily jsou to, kde se v Číně všechno děje.
Je tedy Čína skutečným mobilním inovátorem, nebo těží z pozdějšího startu?
Z velké části je to dané tím, co jsi říkal. Využili toho, co měli a co svět nabízí. A také toho, že tam mají 1,5 miliardy lidí. Věci jako online nakupování, online platby, mobilní e-commerce platformy, WeChat, Didi a tak dále každý používá, takže lze vytvořit masivní ekosystém.
Jaký mají běžní Číňané, kteří chtějí podnikat, přístup ke kapitálu? Když pomineme ten státní.
Je to všude stejné. Kapitálu je vždy více než dobrých projektů. Ale peníze od vlády tam prostě jsou také. I spousta cizinců, se kterými se v Číně bavím, dostali od vlády peníze, dostali granty, kanceláře zdarma v Šen-čenu i celé zemi a tak dále. Kapitálu je hodně. Tencent, Alibaba a další giganti vydělávají tolik, že neví, co s tím.
Takže cizinci mají dobrý přístup k penězům?
Když jsi cizinec a chceš dělat byznys v Číně a konkurovat tamním podnikatelům, je to těžké. Nevěří ti, že vybuduješ nové Taobao, novou e-commerce platformu, která bude lepší, než jakou mají oni. Jde to v momentě, kdy máš nějakou hodnotu, kterou Číňané nikdy mít nebudou. Třeba napojení na zahraniční partnery.
Není teď v Číně něco jako zlatá horečka? Nevzniká bublina?
Nějaká možná ano, záleží jak v čem. Ale jsou zde firmy, které pořád dokola dělají to samé, a investoři jim stále dávají peníze. Je to o tom, že kdo na konci vyhraje ten závod, získá většinu trhu. Je to bublina, nebo přirozený vývoj na tak obrovském trhu?
Kolik je v Číně Čechů, kteří dělají kolem technologií?
To bych také rád věděl. Ale obecně v Šen-čenu jich moc není. Těch, co vyloženě dělají startup a technologie, a zároveň o nich víš, tak to bych spočítal na prstech dvou rukou. Creative Dock dodělal projekt s Home Creditem a z Číny odešel, jsem tam já za Startup Grind, pak je tam Lukáš Hlaváč (Whoolala) a pár dalších. Víc Čechů je v Šanghaji a Pekingu. Ale startupy podle mě moc z nich nedělá, spíše dělají pro větší firmy, jsou na ambasádě a podobně. V Číně je i CzechInvest a CzechTrade.
Co dělá v Číně CzechInvest a CzechTrade? Z prohlášení některých českých politiků se může zdát, jako by Čína pro Česko byla obří šancí, ve výsledku z tohoto propojování ale těží především pár velkých hráčů typu CEFC a PPF.
Jedna věc, která mne trochu mrzí, je, že organizace jako CzechInvest a CzechTrade mají v Číně velmi limitované lidské zdroje, a tak zákonitě nemají šanci pokrýt efektivně celou Čínu a využít potenciálu měst jako Šen-čen (hardware) či Hangzhou (e-commerce). Osobně se tuto situaci snažím spolu s kolegy a kamarády změnit, ale v určitých ohledech jsme v nevýhodě oproti jiným evropským státům, už jen kvůli tomu, že nemáme takovou podporu alespoň některé z vládních organizací (kontakt přes vládní partnery hraje v Číně velkou roli – poznámka redakce). A to je příležitostí pro české startupy a firmy v Číně nespočet.
Pro představu, v Guangzhou, což je hlavní město provincie Guangdong, chce vláda v nadcházejících letech investovat až 11 miliard RMB do inovací, inkubátorů a podnikání obecně. I mezinárodní týmy mohou v Číně čerpat investiční granty, kancelářské prostory zdarma a mnoho dalších výhod, je ale potřeba začít brát Čínu a její propojení s českými startupy vážně.
Tím nechci říci, že by každý český startup měl měnit strategii a zaměřit se primárně na Čínu. Nicméně, výše zmíněné pobídky jsou jednou z cest, jak za minimální náklady mohou nejen startupy začít tento trh prozkoumávat a učit se od lokálních hráčů. Čína je totiž v mnoha oblastech (např. fintech, e-commerce a logistika) o několik let napřed nejen oproti České republice.
Kdo to z jiných zemí s Čínou dělá dobře?
Třeba Finsko, které krásně využívá svých předností (například VR/AR talent) a s pomocí několika předchozích úspěchů (Slush a Angry Birds), nedávných akvizic (Tencent a Supercell) a podpory jejich progresivně smýšlející vlády se jim daří v Číně prošlapávat cestu i dalším podnikatelům a firmám. Peter Vesterbacka, mimo jiné tvůrce Angry Birds a zakladatel Slush, vidí v Asii a takzvané „Silk Road“ iniciativě velký potenciál. Jedná se o dlouhodobý „projekt“ čínské vlády, který by měl v následujících letech obchodně propojit Asii s Evropou, jednoduše řečeno. Důležité je si uvědomit, že tato iniciativa rozhodně není příležitostí jen pro velké společnosti a tradiční odvětví.
Co tobě v Číně vydělává peníze?
Dělám Startup Grind, mám nově na starost celou Čínu a Asii. Předtím jsem dělal jenom Šen-čen, to bylo zadarmo. Snažím se nacházet nové lidi, kteří nám budou dělat akce v nových městech a zemích, udržuji celou komunitu. Už je to pro mě práce na plný úvazek. Budujeme povědomí o tom, co se v Číně a s Čínou dá dělat. Jsme ve zhruba 50 městech. Beru to jako mezikrok. Je to velice zajímavé, dostanu se k zajímavým lidem a zkušenosti, které řeším, nikde jinde nezískám.
