„Služba WEXL, kterou jste využíval, ukončuje k 15. 10. 1999 definitivně svůj provoz. Po tomto datu bude vracet prázdný obrázek a odkazy budou směrovány na jeho titulní stránku, později bude zcela zrušen včetně odstranění doménového záznamu. Prosím, upravte si své stránky tak, aby je tato změna nepostihla.“
Toto oznámení bylo rozesláno všem zaregistrovaným uživatelům Wexlu, mezi něž jsme se řadili i my, přestože jsem ho už nějaký čas pro výměnu reklamních proužků nepoužívali. Podle Adama Haunera z Pinknetu, který Wexl provozoval, je důvodem nedostatek kapacit pro rozvoj a udržování této služby. Ta byla na rozdíl od svých konkurentů od počátku postavena jako čistě nekomerční a nemohla si tak na sebe žádným způsobem vydělat.
Podle Haunera zde v lednu 1998, kdy Wexl startoval, žádná podobná služba neexistovala. Konkurence však na sebe nenechala čekat dlouho. Pokud si správně vzpomínám, když v dubnu téhož roku zahájila svůj provoz Lupa, byla už trojice výměnných systémů kompletní. Wexl se přísně držel poměru 1:1, což byla velká výhoda oproti Billboardu i Mr.Linxovi, který v té době navíc pracoval výhradně z nestandardní velikostí proužku 400×50, což značně ztěžovalo jeho používání. Postupně se však obě konkurenční služby vyvíjely a Mr.Linx posléze po určitém přerušení provozu spojil výhodný výměnný poměr s dalšími možnostmi, jako bylo spoření impresí, a navíc nabídl podrobné statistiky. Tím byl Wexl, který coby nekomerční služba logicky nemohl v inovacích udržet krok, odsunut poněkud do pozadí.
Postupně se přidaly i problémy softwarového i hardwarového rázu, což nakonec vedlo k tomu, že se většina uživatelů Wexlu odsunula jinam a ten tak již po řadu měsíců spíše dožíval. Současné oznámení ukončení provozu je tak vlastně jen symbolickou tečkou za jeho pozvolným koncem.
V dobách největší slávy měl přitom Wexl své bannery zhruba na tísici stránek a denně protočil kolem 40.000 proužků, což v tehdejší době nebylo málo. Tehdy jsme ho používali i my na Lupě a doporučovali ho i ostatním. Jeho osud však odhaluje slabiny, které často mají projekty, postavené na nekomerční bázi. Ironií dějin zůstává, že už když jsem před rokem a půl Wexl hodnotil – mimo jiné pro výhodný výměnný poměr – jako českou jedničku, napsal mi jeden náš pravidelný čtenář, zda není poměr 1:2 u Billboardu a Mr.Linxe spíše zdravým projevem realismu. Zřejmě měl pravdu.
ČLÁNKY DO MAILU