Did terrorists use PlayStation 4 for communications in Paris attacks? zní titulek jednoho z mnoha článků, řešících ve vší vážnosti to, že v Belgii se u jedné z osob spojovaných s teroristickým útokem v Paříži našla herní konzole, konkrétně PlayStation 4. Založené je to celé na prohlášení belgického ministra zahraničí Jana Jambona:
“The thing that keeps me awake at night is the guy behind his computer, looking for messages from IS and other hate preachers,” he said. He warned of the growing use by terror networks of the gaming console PlayStation 4, which allows terrorists to communicate with each other and is difficult for the authorities to monitor. “PlayStation 4 is even more difficult to keep track of than WhatsApp,” he said.
Uvažte, belgický ministr zahraničí nemůže v noci spát, protože někde tam venku „teroristické sítě stále častěji používají herní konzole PlayStation 4, které jim umožňují komunikovat, přičemž je pro úřady těžké tuto komunikaci monitorovat“. Co navíc, nejenom že je ji obtížné monitorovat, ono je to dokonce složitější, než u WhatsApp.
Vlastně ideální situace pro novináře. Teror, násilí, herní konzole, vliv počítačových her, teď ještě navíc komunikace (mělo by jít jak o hlasovou, tak o textovou), která prý se dá monitorovat obtížněji, než end-to-end šifrované spojení (tomu u WhatsApp navíc není možné věřit). No a vlastně asi také než cokoliv dalšího od kohokoliv jiného.
Skutečnost? Výše uvedený článek o pár odstavců dále konstatuje, že „nic není jisté, vyšetřovatelé nemají jasno o možném použití Sony Play Station 4“. Jediné, co samozřejmě víme, je to, že svět online her je stejný jako jakákoliv jiná online komunikace. Teroristé by mohli komunikovat přes cokoliv dalšího, co komunikaci umožňuje. Klidně přes prastaré ICQ nebo přes nejnovější Telegram, WhatsApp či Snapchat.
Ale pokud budeme brát v úvahu to, co tvrdí výše uvedený článek, tedy že dnešní teroristé mají pokročilé technologické znalosti, tak by se něčím takovým vůbec nemuseli zabývat. A už vůbec by neměli potřebu vozit s sebou stacionární herní konzoli.
Poznámka: Celé to taky může být jako slova našeho nejmenovaného ministra, že vlak se ve Studence řítil do nádraží jako ohnivá koule. O nějakých těch pár týdnu vyvrácená zcela prostými záběry z nádražních kamer. Žádná ohnivá koule, jen někdo, kdo chce vypadat zajímavě.
Vypadat zajímavě
Ale zkusme si to znovu zopakovat. Belgický ministr, bez jakéhokoliv reálného podkladu a jenom proto, že se u jednoho zadrženého našla herní konzole, prohlásí, že právě herní konzole byly používány pro komunikaci ve formě teroristické komunikační sítě. Doprovodí to tím, že je to proto, že PS 4 je obtížné odposlouchávat, protože je to „ještě složitější“ než u WhatsApp.
WhatsApp přitom sice nabízí end-to-end šifrování, ale to rozhodně není překážkou pro odposlouchávání toho, co si lidé píší, takže už tady to začíná být poněkud problematické. Navíc se bavíme o Sony, společnosti s nijak ukázkovou minulostí co se bezpečnosti týče.
Jak je na tom PS4 z hlediska bezpečnosti a ochrany soukromí? Nevíme, je to čistě proprietární systém, ale víme, že musíte mít PSN členství a že prakticky všechno, co se komunikace a používání týče, protéká přes servery Sony.
Je navíc velmi málo pravděpodobné, že by herní komunikace probíhala ve skutečně bezpečné end-to-end šifrované podobě, znamenalo by to příliš zbytečných komplikací. U herní konzole nejde o hráče, ale o ochranu obsahu v nich uloženého proti pirátům, proto je například disk PS 4 šifrovaný.
Jedním z mála důvodů, proč by někdo chtěl pro komunikaci používat právě PS 4, může být ve skutečnosti to, že tajné služby pravidelně a důkladně monitorují zcela jiné služby. Nejde tedy o to, že by snad chat (textový či voice) na PS 4 byl nedobytný, ale spíš o to, že by mohl být mimo zájem těch, kdo podobné věci řečí. Ale to je i řada dalších komunikačních nástrojů, z nichž velké množství bude podstatně lépe a snáze použitelných.
Zakázat povinně zadní vrátka
Je ale daleko pravděpodobnější, že v případě belgického ministra zahraničí jde opět o totéž jako ve většině případů. V rámci boje za naši bezpečnost se opět objeví další a další argumenty, že silné šifrování je potřeba postavit mimo zákon a jakékoliv produkty chránící šifrováním soukromí uživatelů musí mít zadní vrátka.
Co si vlastně belgický ministr zahraničí počne, až poučení teroristé začnou používat Tor (ten mimochodem nedávno uvedl bezpečný chatovací nástroj)? Co kdyby si teroristé prostě pořídili nějaký ten linuxový stroj a vybudovali bezpečné spojení mezi vlastními zabezpečenými chatovacími nástroji? Ať už s využitím sítě jako je Tor nebo tisíců volně dostupných proxy, přes které by mohli komunikovat zcela bezpečně a neustále je střídat?
Pokud přistoupíme na názor, že šifrování je nebezpečné, v zásadě existuje opravdu jen jediné řešení: šifrování kompletně zakázat a povolit jen takové, které je neškodné a stát se do něj může kdykoliv nabourat. Což ve skutečnosti povede k tomu, že zcela ztratíme soukromí a jakýkoliv kyberzločinec bude moci využít stejná zadní vrátka. Skuteční kyberzločinci pak prostě budou pokračovat ve využívání „nelegálních technologií“ a nezmění se nic.
ČLÁNKY DO MAILU