Terorismus

Ve jménu boje proti terorismu v Rusku procházejí velmi tvrdá omezení svobody občanů. Týkají se i šifrování nebo ukládání dat o volání či zprávách.

…budete vědět, že se opět o kousek blížíme k digitální totalitě a je čas nastudovat si pečlivě, o čem to vlastně psal George Orwell.

Terorismus přináší také tendence Evropské unie více zasahovat do chodu internetu. Značnou část této problematiky řeší česká eurokomisařka Věra Jourová.

Funkce Safety Check poslala výzvy i lidem, kteří byli od místa nedělního bombového útoku v pákistánském Lahore vzdáleni tisíce kilometrů.

Opakuje se to jako přes kopírák: po každém teroristickém útoku přichází snaha dát bezpečnostním složkám lepší přístup k údajům o lidech.

Americký spor FBI versus Apple ohledně přístupu k šifrovaným datům v telefonu inspiroval poslance země galského kohouta k preventivní akci.

Už pár měsíců se snaží americká FBI najít páku k oslabení zabezpečení v iPhonech. Zatím u soudů narážela, ale nakonec jí „pomohla“ střelba v San Bernardinu.

Boj proti terorismu na Twitteru nabírá na obrátkách. 125 000 smazaných účtů spojených s extremismem toho má býti důkazem.

Žijeme ve světě, kdy nemůžete ničemu a nikomu věřit. Samozřejmě zejména ne tajné službě. Ale co kdyby na tom přeci jenom něco bylo?

Francouzský ministr vnitra ukazuje, jak hluboce zakořeněné jsou totalitní touhy a jak politici stále nerozumí technologiím.

V reakci na válku, kterou Anonymous vyhlásili ISIS, zveřejnili teroristé manuál pro bezpečnou komunikaci na internetu. Co se z něj dozvíte?

Někteří z politiků chtějí po britské vládě, aby urychleně prosadila nové šmírovací zákony. Důvodem mají být útoky teroristů v Paříži.

Objev jedné PS 4 u osoby spojované s terorismem a média mají o čem psát. Jak charakteristické spojení: násilí, hry. Navíc ještě šifrování. Zakázat!

Sedmnáctiletý Američan Ali Shukri Amin na Twitteru provozoval účet @Amreekiwitness, na kterém šířil propagandu ISIS a instrukce, jak organizaci podporovat.

Spořádaní lidé přece nešifrují a všechno to šifrování je zlo, které policejním složkám znemožňuje bojovat proti terorismu. Jasně.

Soud v Haagu zrušil nizozemský zákon nařizující operátorům uchovávat data o volání a internetové aktivitě lidí až 12 měsíců. Kdy se změní situace i v ČR?

Nová legislativa nařizuje francouzským ISP na příkaz policie zablokovat weby podněcující či obhahující terorismus a také weby mající souvislost s pedofilií.

Zvýšená snaha firem šifrovat data a jejich přenosy se nelíbí ani protiteroristickému koordinátorovi EU. V pracovním materiálu navrhuje, jak se bránit terorismu v Evropě.

Vyděračský e-mail chce necelých třicet milionů korun v bitcoinech. Policie čím dál tím častější formu anonymní platby označila za „sofistikovanou metodu komunikace“.

Britský ministerský předseda oznámil v tamním parlamentu záměr vlády blokovat na Internetu „extremistické“ weby.

V těchto dnech můžete v Praze potkat svérázného šéfa jedné z největších antivirových společností na světě. A jeho vize vývoje Internetu nejsou příliš pozitivní.

Cyber Intelligence Sharing and Protection Act se v USA opět dostal do schvalovacího procesu. A to přesto, že už jednou neprošel. Je CISPA skutečně hrozbou? A o co vlastně jde?

Sociální sítě a další metody internetové komunikace označuje zpráva (PDF) Spojených národů za nové cesty šíření teroristických aktivit. Uvádí to konkrétně ve zprávě „The Use of Internet For Terrorist Purposes“. V té upozorňuje například i na to, že Facebook je více a více používán teroristy pro získávání sympatizantů šíření propagandy a plánování potenciálních útoků. Vedle Facebooku jmenuje i Twitter, RapidShare a YouTube jako další primární nástroje.

Wikileaks se nedlouho po zveřejnění informací o Trapwire na docela dlouho odmlčelo, vlivem DDoS útoku síly až 10GB za sekundu. Takže nakonec nezbývá, než si o moderní technologii ve službách státu přečíst někde jinde (například zde). A je to hodně zajímavé čtení, zejména pokud si zkusíte domyslet nějaké další důsledky a souvislosti.

Vysloužit si pozornost amerických zpravodajských služeb nemusí být až tak složité. Na sociálních sítích setrvale monitorují řadu konkrétních slov či slovních spojení – dělají to na Facebooku, Twitteru a podle potřeby i na dalších zdrojích.