Teroristické útoky v Evropě se čím dál více promítají také do snah regulovat digitální oblast v EU. „Většina lidí, kteří se [v Evropě] radikalizovali, to udělali na internetu,“ tvrdila na setkání s novináři na konferenci ISSS v Hradci Králové eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Evropská komise tak hledá cesty, jak tyto problémy řešit.
Brusel je mimo jiné v kontaktu s internetovými a technologickými firmami typu Facebook, Google, Twitter a podobně. S těmi se EU snaží dohodnout na tom, jak nastavit spolupráci a hlášení případných podezřelých aktivit. Mimo jiné se pracuje na tom, jak z internetových sítí získávat důkazy a jak si jednotlivé státy mohou říct o to, aby k datům uloženým v cloudech jiných zemí měly přístup.
Evropská komise se chce s poskytovateli digitálních služeb domluvit. „IT provideři sami vnímají, že mohou pomoci,“ říká Jourová, která dostala mandát s nimi jednat. „Vědí, že jsou součástí problému a musí být i součástí řešení problému.“
Aby se nemuselo regulovat
Aktivní přístup ze strany poskytovatelů má podle ní zabránit tomu, aby EU nastartovala případné legislativní procesy.
„V momentě, kdy spolupráce [firem s EU] nenastane, budeme muset omezovat a regulovat,“ konstatuje česká eurokomisařka s tím, že se toho dopouštět nechce a internet označuje za „krásnou věc“.
Eurokomisařka Věra Jourová.
Jourová tvrdí, že regulace digitálního prostoru „nesmí omezovat inovace“, protože ty jsou pro ekonomiku a rozvoj Evropské unie stěžejní. Dodává také známou věc, že „informační technologie mají náskok před legislativou“.
Aktivní Seznam
EU ve jménu boje s terorismem chystá řadu digitálních aktivit. Znovu se rozjel nápad na výměnu dat o evropských letech (cestujících) a má vzniknout třeba Schengenský informační systém pro žádosti o azyl, kde budou ukládány otisky prstů.
Eurokomisařka v rámci svého dosavadního působení řešila také regulaci v oblasti ochrany dat. Zde se často setkává s odporem zejména evropských technologických firem – podle nich byla sice legislativa namířena proti Googlu a dalším obrům, ti se ale nakonec mohou se změnami vyrovnat lépe a rychleji, než menší lokální firmy.
Jourová věří, že se po jednáních podařilo dojít ke kompromisu. „Evropské firmy byly ve vyjednáváních velice aktivní a zejména český Seznam hodně tlačil na to, aby se to s regulací nepřehánělo,“ řekla mi komisařka.
Právě Seznam společně například s Allegrem nebo Avastem koncem minulého roku založil organizaci EUTA, která se v Bruselu snaží „tlačit“ zájmy evropského ICT sektoru.
ČLÁNKY DO MAILU