Hlavní navigace

Krátké vlny: Odstraňování teroristického obsahu, doporučení pro e-identitu a Euro-IX v roce 2020

1. 7. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vláda schválila Akční plán boje proti terorismu 2021, zahrnuje i implementaci evropského nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online.

„Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub…“, tak já si sedám k vysílačce krátkých vln a posílám do světa telegraficky informace z digitálního přeregulovaného světa.

Odstraňování teroristického obsahu

Dne 21. června 2021 vláda schválila Akční plán boje proti terorismu 2021 (časem se snad objeví na Portálu strategických dokumentů v ČR), který je nástrojem praktické implementace a řízení protiteroristické politiky. Materiál je to poměrně stručný, členěný do pěti oblastí, a to

  • koordinace,
  • komunikace,
  • podpory a prevence,
  • monitoringu a analýzy,
  • legislativy.

Poslední oblast, legislativa, obsahuje jeden jediný úkol. Ministerstvo vnitra má připravit národní adaptační legislativu k nařízení Evropského parlamentu a Rady o potírání šíření teroristického obsahu online. Toto nařízení dává úřadům v členských zemích pravomoc označit určitý internetový obsah za teroristický a odeslat provozovateli služby příkaz k jeho odstranění. Provozovatelé online služeb, které umožňují nahrávání obsahu, pak budou mít povinnost takto označený obsah odstranit do jedné hodiny od obdržení příkazu.

Teroristický obsah nařízení definuje jako materiály přímo či nepřímo oslavující teroristické činy, vybízející někoho ke spáchání nebo k podílu na teroristického útoku či k účasti v teroristické skupině, nebo obsah s návody na výrobu zbraní či výbušnin za účelem spáchání teroristického činu. Výjimku mají mít materiály publikované pro výukové, žurnalistické, umělecké nebo výzkumné účely. Vlastní posouzení, co je nebo není teroristický obsah, musí provést pověřený národní úřad.

Česká právní úprava, zřejmě nový zákon, by měla stanovit přestupky, sankce a to nejdůležitější – který český úřad bude vydávat příkazy k odstranění obsahu. Podle neoficiálních informací již vnitro rozjelo jednání a je vysoká pravděpodobnost, že tuto agendu bude vykonávat Český telekomunikační úřad. Je to v krátké době již druhá „netelekomunikační a nepoštovní“ agenda, kterou by měl mít úřad na starosti (v rámci návrhu novely zákona o některých službách informační společnosti (sněmovní tisk 1047) byl pověřen dozorem nad dodržováním povinností z nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb). Hodně štěstí.

Doporučení pro e-identitu

Ministerstvo vnitra, AFCEA a NAKIT ve spolupráci s NÚKIB, Vojenským zpravodajstvím, BIS, Úřadem pro zahraniční styky a informace, sdružením CZ.NIC, Správou základních registrů, První certifikační autoritou, Bankovní identitou a Českou bankovní asociací připravili dokument s názvem „Doporučení pro bezpečné nakládání s e-identitou“. Materiál má má „veřejnost informovat, pomoct zorientovat se v právním vymezení a zákonném ukotvení tohoto pojmu a upozornit na bezpečnostní rizika“. Zajímavé je i porovnání jednotlivých technologií a bezpečnostních prostředků.


Autor: Ministerstvo vnitra ČR

Aktivita zúčastněných je skvělá. Bez bezpečné digitální identity není možné efektivně komunikovat se státem, využívat jeho služby a vytvářet tlak na služby nové. Snad se podaří tento hutný materiál zpracovat do uživatelsky přívětivějších pomůcek.

Skvělá zpráva je, že po sérii jednání právě s Ministerstvem vnitra má služba mojeID příslib notifikace podle čl. 9 nařízení eiDAS. Po dosažení počtu 30 000 uživatelů mojeID, kteří se napojí na NIA, ministerstvo spustí notifikaci a mojeID budete moci využít stejně jako e-občanku pro přihlašování například ke službám Evropské komise pomocí EU Login. Mimochodem v rámci EU Login bylo možné mojeID použít v letech 2015 až 2019, kdy byla používaná brána v rámci pilotního projektu STORK. Tak jestli máte kamaráda, který ještě nepoužívá mojeID, pomozte nám. Pomozte vrátit mojeID do Evropy.

Statistiky Euro-IX za rok 2020

Euro-IX (The European Internet Exchange Association) je „nezisková organizace, která sdružuje internetovou komunitu s cílem sdílet nápady a zkušenosti, koordinovat technické normy, vyvíjet společné postupy a zveřejňovat statistiky a další užitečné informace“. Shodou okolností tento týden virtuálně oslavila dvacet let své existence a vydala výroční zprávu za rok 2020.

Při srovnání počtu propojených subjektů samozřejmě vede německý DE-CIX, následovaný nizozemským AMS-IX a britským LINX. V rámci celosvětového srovnání lze říct, že počet propojovacích uzlů (IXP) v Euro-IX je srovnatelný s počtem propojovacích uzlů v AF-IX (Afrika), APIX (Asie Pacifik) a LAC-IX (Latinská Amerika) dohromady.


Autor: Euro-IX

Průměrná špička evropských propojovacích uzlů se zvýšila z 44 912 Gb/s v lednu 2020 na 64 737 Gb/s v prosinci 2020 (pro srovnání v prosinci NIX.CZ, český nezávislý propojovací uzel, přispěl provozem 1500 Gb/s). Tento trend v podstatě kopíruje globální nárůst.


Autor: Euro-IX

Česká republika se probojovala do žebříčku zemí s nejvyšší průměrnou agregovanou špičkou (krásné šesté místo před Švédskem, Itálií, Francií a Polskem, které první desítku uzavírá).


Autor: Euro-IX

Mezi vendory používaných switchů dominuje Cisco těsně následované Aristou a s velkým odstupem byly dále nakupovány/používány switche od Juniper Networks, Extreme Networks a Cumulus Networks. Naopak preferovaným vendorům propojovacího hardwaru vévodí Extreme, následovaný Aristou a Cisco.


Autor: Euro-IX

A závěrem informace pro fanoušky novely zákona o elektronických komunikacích. Novelu hledejte v Senátu pod číslem tisku 126. Lhůtu pro projednání má Senát do 29. července 2021. Za tu dobu musí projít Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu (zpravodaj Michal Kortyš (ODS)), Ústavně právním výborem a Stálou komisí pro sdělovací prostředky (zpravodaj Ladislav Faktor (BEZPP)). Do konce července tedy budeme vědět, zda novela poputuje dál k prezidentovi, nebo zda ji Senát vrátí Poslanecké sněmovně.

Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.