Příchody těžkotonážních investorů (automobilový průmysl, hutě, chemie) lidé z IT branže zpravidla ignorovali. Nebyl to jejich problém a ani jejich přínos; ať si s tím láme hlavu někdo jiný. Do Česka ale má přijít Amazon – jedna z předních technologických firem, největší e-obchodník na světě. A ten nám má co říci.
Amazon, investor? Ve zprávách oznamujících příchod Amazonu do Prahy a Brna se vždy jedním dechem hovoří o „investorovi“, který u nás chce „investovat“ stovky miliónů eur, tedy miliardy korun. Podívejme se tedy na to podrobněji.
Amazon je sice špičková technologická firma s jedinečnými produkty i službami (čtečko-tablety Kindle, cloudový systém AWS), u nás ale chce mít jen takzvané logistické centrum. Když tento vznešený termín převedeme do českého jazyka, jde o obrovské haly, v každé spousta regálů a balicích linek. Do haly budou přijíždět po stovkách kamióny napaletovaného zboží od výrobců, z haly budou odjíždět balíčky určené pro koncové zákazníky. Hala pak bude sloužit tomu, že se zboží z palet vybalí a zabalí do těchto malých balíčků. To je všechno; na činnost Amazonu v ČR nám stačí dvě věty.
Ona údajně několikamiliardová investice pak má vypadat následovně: americká společnost Amazon dá stovky miliónů eur holandskému developerovi, firmě CTP. Developer už má své pozemky, na nich mu nějaká nejspíše zahraniční stavební firma postaví haly, které budou v majetku jeho či v majetku Amazonu (podle toho, zda mu to prodá nebo pronajme). Do hal pak Amazon naveze vybavení, které pravděpodobně bude vyrobeno jinde – jde o unifikovaná distribuční centra, jakých má firma po světě asi čtyřicet.
Technicky vzato to skutečně investice je – Amazon ty peníze utratí. Z pohledu České republiky (ještě nejsme u zaměstnávání lidí, tam se dostaneme) to ale je úplně stejný typ investice, jako kdyby ji učinil v Rakousku nebo v Uruguayi.
Amazon, zaměstnavatel!
Firma v Česku zaměstná lidi: o tom není pochyb. Počty budou nemalé, celkem v obou centrech, pokud jsem dobře četl, má jít až o 5000 lidí, tři tisíce v Dobrovízí, dva tisíce v Brně.
Pět tisíc je velké číslo, které má šanci snížit celkový počet domácích nezaměstnaných skoro o 1% (tedy z počtu nezaměstnaných – nikoli že se nezaměstnanost sníží o procento). Zda to skutečně nezaměstnanost sníží, je ale otázka, protože obě lokality jsou poblíž dvou největších měst v ČR, kde je práce poměrně dost a kde se zrovna na bídně placená místa vyskladňovačů a přebalovačů fronta nestojí. Mobilita české pracovní síly je mizerná, takže nejspíše přijedou gastarbaiteři z jihu a východu Evropy, takže to zase nějaká velká výhra pro český pracovní trh nebude.
O jaká pracovní místa bude? Dovedeme si to živě představit: stovky mravenců v hale. V žebříčku pracovních míst – a platů! – jsou skladoví manipulátoři poblíž dolního okraje. Kromě nich jsou tak dole ještě uklízeči/čky a ostraha; ale nebojte se, i ty Amazon bude potřebovat. Samozřejmě kromě řadových pracovníků bude firma potřebovat i určitý počet osob do středního managementu, ti ale celkově velmi nízký profil zaměstnanců Amazonu o moc nevylepší.
Amazon je navíc pověstný velmi tvrdými pracovními podmínkami. Píše se o nich na řadě zahraničních webů, v češtině například zde; amazonská „brutalita efektivity“ je na samostatné téma, zde se jím zabývat nebudeme.
Pracovní místa přinášejí státu peníze. O tom není sporu: mezi superhrubou a čistou mzdou je pěkně tučný kousek, který si bere stát. Ještě větší je, když na jednu stranu nerovnice dáme nezaměstnaného na podpoře a na druhou zaměstnance. Seznam přínosů ale je ještě podstatně delší: firma na sebe nabaluje další pracovní místa u tzv. third-party suppliers, u dodavatelů dílů, komponentů, speciálních služeb a technologií. Firma zaměstnává vysoce kvalifikované lidi, pokud nejsou, tak je „vyrábí“, školí, trénuje je.
Jo. Jenomže to platí pro Škodovku – a ne pro Amazon. Na žebříčku komplexní prospěšnosti je logistická firma úplně nejníže. Požadavky na základní zaměstnance jsou: zdraví, silní, s kondicí závodních chodců (dle BBC musí zaměstnanec Amazonu nachodit denně 18 kilometrů; zde by mě docela zajímal názor lékařů, jak vypadá takový člověk z hlediska fyzické opotřebovanosti například po patnácti letech takovéto práce. Zralý na invalidní důvod? Bude ho platit Amazon?).
Amazon – nebo obecně „logistická společnost“, nechceme mířit jen na tuto firmu – přinese ještě jednu věc. Zvýší počet kamiónů trajdajících republikou zřejmě o několik set denně. O kolik přesně, to nikdo neví či to nebylo nikde publikováno (což je také zvláštní). Znamená to zvýšené opotřebení silnic a dálnic, zvýšené tzv. externality, negativní dopady, které nikdo nezaplatí: prachové částice s rakovinotvorným účinkem, hluk, pohledově nehezké (snížení hodnoty pozemků u komunikací). Zrychlí to nutnost investovat do rekonstrukcí a rozšiřování sítě: vše platí stát. A jedná se o miliardy či desítky miliard; Amazon v Dobrovízi slibuje dávat obci milión korun ročně. Dej mně duši, dám ti lízátko, lízej.
Generální ředitel CzechInvestu pan Piecha se ptá: „co je lepší než Amazon, jehož provozovny nemají žádný komín“? Odpovídám: úplně každý, pane Piecho, úplně každý.
Amazon je firma s velkým sex-appealem, míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Poprosil bych pana Špicara, aby se nechal zaměstnat v Amazonu jako skladník na dva měsíce – vlastně by možná stačila jedna směna – aby sex-appeal takového zaměstnání poznal na vlastní kůži.
Amazon, zabiják české e-komerce?
Existuje jeden maloobchodní segment, který zaměstnává dnes desítky tisíc lidí, trží 70+ miliard korun ročně, rychle roste – a je prakticky celý v rukou místních firem, domácích podnikatelů. Tento obor se jmenuje e-komerce a Amazon je v něm světovým lídrem. Pokud Amazon zřídí v Česku logistická centra, začne nepochybně bušit i do českého trhu a nepochybně si urve svůj kousek. Na úkor českých podnikatelů, samozřejmě.
Prosím: nejsem pro to, abychom se uzavřeli globalizaci, vykázali ze země všechny zahraniční firmy a začali opět vymýšlet počítače značky Tesla. Ptám se nicméně:
- Když vidím, jak se v jednání s Amazonem staví do fronty primátoři, hejtmani, jak se k tomu vyjadřují ministři a prezident, ptám se, zda se stejně do fronty řadili primátoři, hejtmani, ministři, prezidenti, když si svou halu stavěl Mall nebo Alza?
- Když čtu, že státní agentura CzechInvest utratila loni 13 miliard korun (!) za investiční pobídky, ptám se, kolik investičních pobídek obdržely společnosti Alza, CZC nebo Parfums (dnes možná největší evropský e-shop s parfémy, a skutečný český exportér).
Nelze se vyhnout globalizaci. Ale pokud by si Amazon vydobyl silné místo na českém e-komerčním trhu za státní pobídky, za peníze z daní, které odvádějí Mally a Alzy, bylo by to hodně hořké. Zdá se ale, že se právě k něčemu takovému schyluje.
Je zde vůbec kardinální otázka: jaké „nabídky“ prezentují představitelé českého státu, samosprávy a CzechInvestu investorům jako je Amazon? Co všechno jim – z veřejných peněz – slibují? Jak je možné, že tato nabídka není veřejná a nevisí dávno na stránkách veřejné správy?
Jak to udělat, aby Česko zbohatlo
Češi chtějí být bohatí jako Němci.
Němci mají vysoké platy, proto jsou bohatí.
Amazon zaměstná 5000 skladníků. (Za deset let je všechny propustí a nahradí roboty).
V životě jsem neviděl žádného skladníka s vysokým platem. (Ani neuvidím).
Bude-li Česko lákat investory na práce skladníků a řidičů kamiónů, nebudeme mít vysoké platy.
Nebudeme-li mít vysoké platy, nezbohatneme.
„Argument, že bude po českých silnicích a dálnicích jezdit více kamionů, je správný, ale nic s tím neuděláme. Pokud má česká ekonomika růst, pak to zkrátka jinak zařídit nejde,“ uvádí pro ČT ekonom Patria Finance David Marek.
Pan David Marek si dosud nevšiml, že dvacáté století, století uhlí a oceli, skončilo. Nevšiml si, že existují firmy jako Google, Microsoft, Facebook – v Česku třeba AVG nebo Avast – které k životu žádné kamióny nepotřebují. A přispívají miliardami či stovkami miliard k růstu ekonomiky; i té české.
Nelze se vyhnout globalizaci, tedy příchodu nadnárodních koncernů do Česka; lze ale dělat mnoho pro to, aby se „toky vyrovnaly“. Aby nejen přicházely světové koncerny do Česka, ale aby se české firmy staly světovými koncerny a expandovaly. Česká firma, která se stane světovou, má pro domovskou zemi gigantický přínos: má zde centrálu, kde pracují špičkové mozky; zisky a přidaná hodnota končí doma; nabaluje na sebe síť dalších lokálních dodavatelů, vytváří podnikatelské podhoubí.
V Česku působí desítky firem, které jsou na dobré cestě se stát světovými. Socialbakers se mohou stát světovými lídry v digitálním marketingu; Geewa nebo Madfinger jsou na cestě stát se světovými pojmy v herní oblasti; Safetica má našlápnuto ve významném segmentu IT bezpečnosti; Skypicker chce prodávat letenky po celém světě po statisících (v této společnosti autor od loňského listopadu drží 32% podíl – pozn. redakce). Antiviroví giganti Avast a AVG – dnes globální, ale stále „domácí“ – už lídry jsou, a tržby počítají v miliardách. Brněnský Ysoft, firma v plně českých rukou, je dnes už světovým lídrem v oblasti print managementu.
Mohu-li hovořit za Skypicker – ale myslím, že u Geewy nebo Socialbakers je tomu úplně stejně – nikdo z nás nenatahuje ruku ke státu a nevykřikuje „davaj dotace!“. Zvykli jsme si, že si tu cestu musíme vyšlapat sami. Ale potěšilo by nás, kdyby k nám zavítali zástupci státu, samosprávy, CzechInvestu a řekli: mládenci, válíte, držíme palce – nechcete s něčím pomoci? Je něco, v čem by český stát mohl trochu umést cestičku, odlehčit ve vašem těžkém šplhání se nahoru?
Nedělám si iluze. Nepřijdou. Ani o nás nevědí. Ale až se zase ohlásí nějaký další Amazon, bude mávat investicí-neinvesticí a tisícovkami podřadných pracovních míst, seřadí se před ním do dvojstupu.
Co říci Amazonu?
Je to jednoduché. Vyhodnotit si, že tento typ investice má pro zemi velmi malou přidanou hodnotu, v celkových součtech bude efekt možná i záporný. (To ale vyžaduje důkladnou analýzu). Nenabídnout firmě žádnou pobídku – pobídka je „něco za něco“, pobídka se dává v situaci „chci tě velmi“. Chce-li zde být, pak vše za svoje, včetně vlastní dálniční přípojky, pokud ji potřebuje. Pozemky za komerční, tržní ceny, spíše dlouhodobý nájem než prodej. Zpoplatnění externalit (vlivy masivní kamionové dopravy). Důraz na zaměstnání domácích dělníků, na dodržování kvalitních pracovních podmínek, možná na povinnou existenci odborů. Je-li nutný souhlas magistrátu, dát jej bez prodlení, pokud se návrh nekříží se schválenými plány rozvoje města (územní plán, plán dopravní infrastruktury a další); pokud je tam zásadní rozpor, souhlas nedat a řádně to před veřejností zdůvodnit.
Případně se může stát zachovat jako slušný obchodník (a tak by se zachovat měl!) a říci: podívej, Amazone, ty chceš u nás logistické centrum, protože to potřebuješ ke svému byznysu a hezky si snížíš náklady na lidi. My, stát zase potřebujeme ke svému byznysu snížit nezaměstnanost v těchto regionech: severní Morava, severní Čechy, jihovýchodní Morava. Nepotřebujeme ji snížit v Praze, kde je reálně nulová. Nabízíme ti tedy místa v těchto regionech, protože nám to byznysově silně pomůže, a jsme ochotní ti přispět, protože je nám jasné, že to budeš mít trochu komplikovanější s dopravou, tak ti to vykompenzujeme. Ale u Prahy a u Brna ne prosím. Tam bys, na druhé straně, mohl zřídit nějaké své detašované vývojové centrum – co na to říkáš? Plácneme si?
Poznámky na okraj:
- Po dopsání článku probleskla informace, že Amazon nebude v Brně. Ponechávám nicméně v původním znění, protože jednak nic není jisté, jednak půjde o přesun kapacit včetně personálních do pražského distribučního centra, případně se to postaví jinde v ČR.
- Nechci říkat, že stát nedělá pro české inovativní firmy vůbec nic. Existují například technologická a podnikatelská inovační centra; jejich kvalita je ale velmi různorodá (kéž by bylo každé tak dobré jako brněnské JIC) a je to nepatrný zlomeček toho, co se pro domácí firmy s ambicemi růst a dobývat svět dá dělat. A je to nepatrný zlomeček toho, co pro své firmy tohoto druhu dělá například Německo nebo Finsko.
- Lze namítnout, že v obyvatelstvu je jakási přirozená stratifikace schopností, a že pokud existují lidé, kteří nemohou dělat nic jiného než jednoduchou manuální práci, je zbytečné pro ně vymýšlet high-tech místa. Jenomže když se podíváte na rozvržení pracovních míst v Česku a například ve Švýcarsku nebo Německu, je podíl kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných profesí u druhých dvou jmenovaných zemí výrazně vyšší než u nás. Že by byli Švýcaři a Němci chytřejší a schopnější než Češi? To je asi těžko akceptovatelné tvrzení, že? Takže to bude asi nějak jinak, přemýšlejte jak.