Hlavní navigace

Jiří Musil (Agdata): Digitalizace pomáhá snižovat ceny potravin nebo reagovat na změny klimatu

29. 4. 2021
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Agdata
Profil půdy se dá zničit tím, že po něm přejede stroj. Pomocí strojového učení ale můžete navádět stroj tak, aby poničených ploch bylo co nejméně, popisuje jedno z možných využití technologií v zemědělství šéf startupu Agdata.

Agrotech startup Agdata se věnuje digitalizaci zemědělství a farmářům nabízí systém pro provoz podniku včetně sběru dat o tom, jaké podmínky panují na polích. 

Jak v rozhovoru pro Lupu popisuje výkonný ředitel firmy Jiří Musil, ještě před pěti lety přesvědčování farmářů o výhodách digitalizace připomínalo spíše evangelizaci. Dnes už ale zemědělci podle něj smysl IT na farmách chápou. „V současnosti máme asi 2700 klientů,“ říká.

Agdata se zabývá digitalizací zemědělství. Co to přesně znamená?

Když jsme před pěti lety vznikli, chtěli jsme původně zjednodušit některé konkrétní papírové agendy, které zemědělcům generují obrovské množství práce. Můj bratr a jeden ze společníků Lukáš Musil je zemědělský poradce. Obchází zemědělce a pomáhá jim s různými záležitostmi, jednou z nich je právě třeba papírování. 

Přišel s tím, že je zde velký objem práce, která se dělá v lepším případě v Excelu, v horším případě ručně a je to strašně náročné. Takže jsme vytvořili zemědělskou kalkulačku, ale záhy nám došlo, že kalkulačka je dost polovičaté řešení. Uživatelům jsme vyměnili propisku za klávesnici, ale práce jsme jim moc neušetřili.

Takže jste kalkulačku rozšířili?

Ano, začali jsme přidávat hardware telematiky, GPS, senzoriky a postupně jsme se dostali k tomu produktu, který máme teď, tedy ucelenou platformu pro řízení farem, která nabízí vše od sběru dat pro mzdy přes měření počasí a mikroklimatu po plánování práce traktorů. 

Zemědělci na vesnicích jsou zároveň dost často politicky angažovaní a zasedají v zastupitelstvech, zemědělské družstvo kolikrát vlastní velké pozemky okolo vesnice nebo malého města. Začali tudíž využívat naši senzoriku, například meteostanice v rámci obcí, na což jsme zareagovali úpravou aplikace a nabízíme ji přímo samosprávám.

Jaké údaje umíte sbírat?

Jakékoliv vás napadnou. Pokrýváme zásadní zemědělské agendy, které se týkají denních operací na farmě včetně nezbytných evidencí pro stát třeba o pohybu materiálu. Potom sledujeme pohyb strojů. V praxi to vypadá tak, že přijedeme do podniku, opatříme samohybné stroje GPSkami a rozdáme identifikační čipy obsluze. Díky tomu víme, co se na farmě hýbe, co a kdo v jakém stroji dělá na jakém poli.

Meteorologická stanice Agdata pro měření mikroklimatu na poli.
Autor: Agdata

Meteorologická stanice Agdata pro měření mikroklimatu na poli.

Vedle toho máme senzoriku. Zemědělce totiž zajímá, jak vypadá mikroklima na poli, jaká je vlhkost půdy u brambor, kukuřice, obilí. Pak také monitorujeme stáje, tedy teplotu, vlhkost vzduchu, ale nově i třeba čpavek, ten je hodně důležitý pro drůbežárny. Dále je důležitý monitoring uskladněné sklizně, konkrétně třeba obilí. Zemědělec může obilí buď prodat za nižší cenu hned po sklizni, nebo obilí uskladnit a počkat, až cena vyroste. Problém ale je, že v takovém případě se majitel musí neustále starat o to, aby sklizeň byla v pořádku.

Naskladněné obilí láká škůdce, choroby, vzniká tam plíseň. Proto nabízíme sondy, můžete si je představit jako oštěpy, které se zapíchnou do obilí. Sondy mají na několika úrovních teplotní čidlo a zemědělci díky nim mají přehled, co se v jednotlivých vrstvách děje. Ve chvíli, kdy jim někde vylétne teplota, jim pošleme upozornění a oni dostanou informaci, že se jim ve skladu rozjel nějaký problém. Pošlou tam nakladač, ten to přebagruje, vyndá problematickou část, znova z toho udělá hromadu a zemědělci tímto způsobem zachrání nemalé množství úrody.

Jsou to všechno oddělené systémy, nebo se ta data sbíhají v jedné platformě?

Je to jedna platforma Agdata, díky které náš systém přináší celkový pohled na farmu. Všechno přehledně na jednom místě. Know-how agronomů, kteří to mají odpracované desítky let, je obrovské. My se to nesnažíme nahradit. Spíš jim chceme dát nástroj, který pomůže lepšímu zpracování a orientaci. 

Aplikace má dvě hardwarové nohy. Senzorika a telematické jednotky. Pak jsme samozřejmě napojeni na řadu datových zdrojů typu státní registry, předpovědi počasí a podobně. Navíc probíhají neustálé integrace s dalšími službami.

Kolik v Česku vaši platformu využívá klientů?

V současnosti máme asi 2700 klientů. Model je freemium, takže část zákazníků to využívá bezplatně a část v rozšířené placené verzi. Virtuálně pokrýváme zhruba 1,3 milionu hektaru, pro kontext Česká republika má okolo 3,5 milionu orné půdy.

Co se týče věkové skladby uživatelů, jsou mezi vašimi klienty lidé napříč generacemi?

Řekl bych, že dnes už ty výhody chápou všichni. Před pěti lety to byla těžká evangelizace trhu, museli jsme velké části zemědělců vysvětlovat, proč je to pro ně dobré. Situace se hodně změnila, všem profesionálním zemědělcům, kteří to mají jako obživu, od malých farmářů až po velké podniky, i starším agronomům a sedlákům je to už dnes jasné. 

Samozřejmě agronom, který má dva roky do důchodu, to vnímá jako záležitost pro mladou generaci, mladí kluci do toho naskočí úplně přirozeně, používají mobilní aplikace na všechno možné a tohle je jen další taková.

Moderní zemědělské stroje jsou už dost technicky pokročilé. Je vaše platforma připravená na příjem dat z externích technologií, které jsou už zabudované přímo v nových traktorech nebo kombajnech?

Teoreticky ano, ale není to tak daleko, jak by to mohlo vypadat, přičemž použitelné to začíná být až v posledním roce nebo dvou, přičemž traktory podniky obměňují v podstatně delších intervalech. Ne všechny moderní stroje jsou navíc v tomto ohledu stejně pokročilé. 

Někteří výrobci na tom hodně pracují, například Class, New Holland, John Deer. U jejich vozidel zpravidla existuje způsob, jak se na ně napojit. Ale je to technicky komplikované třeba v tom, že posílají data jen jednou za čtyři hodiny nebo jednou za den.

Senzor na zemědělském zařízení.
Autor: Agdata

Senzor na zemědělském zařízení.

My sbíráme informace každou vteřinu, u nás v aplikaci vidí člověk pohyb stroje v reálném čase. Jedna z funkcí pro tu farmu je, že jsme v podstatě dispečink, odpadá tak spousta volání. Vzhledem k těm problémům je pro nás i klienta jednodušší dát na stroje vedle navigace, která tam už je, vlastní GPSky. To není žádná zásadní investice. Používá stejná data a satelity, ale slouží k něčemu jinému. My jsme tam od záznamů práce, abychom viděli, kde se pohybuje. GPS je většinou součástí automatického navádění traktoru po poli.

Využívají váš systém jen tradiční zemědělci, nebo i ekologičtí?

Jde to napříč. Pro nás v tom není rozdíl. Ty dvě skupiny mají trochu odlišné určité povinnosti. Ekologický zemědělec musí vykazovat něco trochu jiného než konvenční zemědělec. Ale ta platforma pomáhá oběma typům zemědělců.

Ptám se proto, že v posledních letech se mluví například o degradaci půdy kvůli intenzivnímu hospodaření. Nemyslíte, že právě takové zefektivnění života na farmě může vést k tomu, že zemědělci budou využívat půdu ještě intenzivněji?

Budou ji používat efektivněji. Třeba díky satelitnímu snímkování můžou zemědělci efektivněji hnojit. Při klasickém hnojení dejme tomu pšenice hnojíte během sezóny v cyklech, kdy přidáváte živiny podle toho, jak je plodina v daných růstových fázích potřebuje. Ještě nedávno se hnojiva aplikovala  rovnoměrně, nehledě na to, jak dané místo na poli co do úrodnosti vypadalo. Satelitní snímkování a konkrétně Sentinel 2 od ESA přineslo to, že jste schopní si pole rozdělit na zóny. Satelitní snímky vám umožní přizpůsobit dávku hnojení podle reálných potřeb v daném čase.

Je to velmi efektivní, za nízké náklady si zemědělec pole rozdělí a hnojí více tam, kde to má opravdu smysl. Má na poli třeba exponované místo, které má skvělý půdní profil, sklízí dobré výnosy. Na tom poli ale může být důlek s horším půdním profilem a méně to tam roste. Díky satelitu to zemědělec zjistí a konkrétní místo přihnojí.

Digitalizace a technologie obecně přinesly to, že člověk může hnojit podle toho, jak to která rostlina potřebuje, a hlavně jak je schopná ho zpracovat. Ve chvíli, kdy přehnojíte, ta rostlina to nezpracuje, hnojivo tam zůstane a déšť to pak spláchne do potoka. Ostatně, tohle přesně historicky způsobovalo zelené přehrady. Ale zpátky k vaší otázce. Digitalizace zintenzivní využívání půdy, která to umožňuje a kde to není na škodu. A naopak se sníží intenzita využívání části půdy, kde to nedává smysl zemědělci ani krajině.

Dalším problémem jsou klimatické změny, které dopadají i na zemědělce. Jak může v tomto váš systém pomoct?

Opět tím, že zemědělci poskytneme balík informací z různých zdrojů, který jim umožní na změny reagovat. Právě třeba informace ze senzoriky, jak vypadá vlhkost v půdním profilu, jak vypadá průběh počasí v daném roce. Na základě toho je schopen adekvátně reagovat tím, že upraví osevní plán nebo zavede zavlažování na daném místě a podobně. Vedle toho digitalizace pomáhá snižovat i rostoucí ceny potravin. Pokud zemědělec hospodaří efektivně, klesají mu náklady, a může tudíž prodávat levněji.

Takto vidí systém Agdata zemědělec.
Autor: Agdata

Takto vidí systém Agdata zemědělec.

Když shrneme smysl celé digitalizace zemědělství, v čem vidíte hlavní přínos?

Ve zvýšení efektivity podniku, tedy navýšení zisku. Majitel podniku, který získá ucelený pohled na farmu, možnost komunikace napříč podnikem, sdílení informací. Účetnímu zase Agdata ušetří velké množství manuální práce. Každý měsíc potřebuje sestavit mzdy zaměstnancům na základě toho, co reálně dělali.

My ten proces extrémně zjednodušujeme. Běžně to prakticky vypadá tak, že traktorista každý den donese agronomovi papíry o tom, co dělal. Když máte třicet traktoristů, tak se vám sejde každý den třicet A4. Agronom to projde, zkontroluje, dopíše číselníkové kódy prací, aby se to správně propsalo do účetních systémů. Dá to paní účetní a ta to datluje do mzdového a účetního programu.

My informace o tom, kdo, kde, kdy, jak, čím a na jaké plodině dělal, sbíráme automaticky, agronom vidí vše v průběhu dne v mobilním telefonu, na konci dne doplní informace, potvrdí to a účetní si to od nás vyexportuje. Na konci měsíce jim odpadne klidně 600 A4, které by jim prošlo rukama. Máme změřené, že těmto dvěma pozicím ušetříme pět dní práce.

Je nějaká věc v rámci systému, kterou byste chtěli v dohledné době zlepšit nebo doplnit?

Dlouhodobě pracujeme na unifikaci hardwarové platformy. Oproti jiným zemědělským startupům se zaměřujeme na komplexní služby. To je naše přidaná hodnota, jsme zemědělcům partnerem, který jim dodá všechno potřebné. Podobnou roli hraje směrem k uživatelům třeba Apple, dodává celý ekosystém. Zemědělci nejsou ajťáci, tohle je pro ně nutná režie, potřebují věnovat čas samotnému zemědělství. Má pro ně velkou hodnotu, když mají jednoho dodavatele plně zodpovědného za to, že digitalizace funguje jako celek.

Kam byste do budoucna chtěli vaši platformu rozšířit?

Zajímá nás třeba trasování potravinového řetězce, což se dá udělat pomocí technologie blockchainu. Další zajímavá oblast je využití strojového učení v oblasti pohybu strojů po půdním bloku. Půda má nějaký profil, který se dá velmi jednoduše zničit tím, že po něm přejede stroj. Pomocí strojového učení ale můžete navádět stroj tak, aby plochy, kterou poničí tím, že po ní přejede, bylo co nejméně. Jedna velká samostatná kapitola je robotizace zemědělství.

Sami pak neustále vyvíjíme nové typy senzorů. Tím, že se snažíme poskytnout celý ekosystém, stojíme před problémem, že jako startup nemáme padesát vývojářů jen na hardware, takže musíme extrémně dbát na to, abychom tu hardwarovou platformu měli unifikovanou. To znamená, aby to byla jedna základová deska pro senzoriku, jedna deska pro GPS. A to tak univerzální, aby na ní šlo stavět vše okolo. Zatím se nám to docela daří.

Zmiňoval jste, že jste platformu Agdata začali nabízet i obcím. Nakolik se verze pro obecní úřady liší od té zemědělské?

Poskytujeme jim podobnou službu jako zemědělcům s tím, že v Agdata City jsme jim schopní část toho, co dělají, zdigitalizovat. Jsme schopní jim osadit telematikou vozový park, to znamená poskytnout samosprávě, a tím pádem obyvatelům obce informace o tom, kde se pohybují třeba svozové vozy. Nemusíte koukat a čekat, reálně ho vidíte na mapě.

Vedle toho je pro nás velké téma kvalita ovzduší, kde jsme schopní obci poskytnout velmi ekonomické a dlouhodobé měření, ve kterém perfektně uvidí trendy. Pokud tady fabrika postaví halu, tak můžeme vidět, co nám to udělá s ovzduším. Stejně tak když do té haly začne jezdit více kamionů než předtím. V tuhle chvíli konkrétně měříme prachové částice od jednoho mikrometru po desítky. Navíc, systém umožňuje data zpřístupnit nejen zastupitelstvu, ale i občanům.

Jako Agdata City zároveň spolupracujeme s Mobilním Rozhlasem, což je největší poskytovatel řešení chytré samosprávy v České republice a využívají ho právě i obyvatelé měst a obcí.

Jaké jste za loňský rok měli ekonomické výsledky?

Nezveřejňujeme absolutní čísla, ale daří se nám růst meziročně o sto procent. Tento rok vypadá, že se nám bude dařit podobně, možná dokonce lépe, s ohledem na rozvojové aktivity, které děláme. Náš obrat se bude tento rok pohybovat v desítkách milionů korun.

Na podzim loňského roku jste získali investici od Garage Angels. Jak vás tento krok ovlivnil a na co jste finance využili?

Novým investorem byli Garage Angels a kola se účastnil i Pale Fire Capital, který do nás investoval již v roce 2018. Investice nám umožnila jednak rozvíjet nové projekty, na kterých pracujeme, a pak také posílit obchodní tým. Plus jsme schopní zákazníky uspokojit v kratších časech, a tím pádem se můžeme dostat k více odběratelům. Primárně to tedy posílilo obchod a rozvoj technologií.

Chystáte zahraniční expanzi?

Náš primární cíl je momentálně český trh. Vedle něj slovenský, kde je pro nás bariéra vstupu menší. Tam již operujeme a máme první výsledky. Nicméně zahraniční expanze je něco, co začínáme aktivně řešit. Jsou konkrétní trhy, kde si myslíme, že tím, jak tam zemědělství a farmy vypadají, jsme schopni přinést velkou hodnotu.

Tip do článku - EBF spíkři 1

O jaké země půjde?

Budou to hlavně evropské země, ale zajímavou příležitostí je pro nás i Jižní Amerika. Pěstování tam vypadá jinak, ale provoz farmy je zase jen provoz. Cyklus a to, co se na farmě pořád děje, se nemění.