Přestože se uživateli Facebooku nabízí řada možností, jak se aktivně zapojit do obsahu na Facebooku (může psát statusy na své zdi, komentovat statusy stránek nebo ostatních uživatelů, lajkovat, sdílet obsah ostatních a tak dále), při bližším pohledu zjistíme, že naprostou většinu uživatelů bychom mohli označit za pasivní. Řada výzkumů naznačuje, že pokud jde o míru veřejné aktivity, tak komentáře, ať již na zpravodajských serverech nebo na facebookových stránkách, píše pouze minimum nejaktivnějších uživatelů. Podle našeho loňského průzkumu je to u nás přibližně pouze 7 procent uživatelů Facebooku. Většinu obsahu na Facebooku tak tvoří pouze malá část jeho uživatelů.
Dalším pozorováním aktivních uživatelů lze odvodit, že se aktivní uživatel obvykle věnuje nějakému svému tématu. Ať už v pozitivním nebo negativním kontextu. Není proto divu, že pokud se podíváme kupříkladu na to, kde ještě často psali fanoušci české stránky kosmetiky Avon (data jsou z našeho nástroje pro monitoring sociálních sítí Social Insider), ukáže se, že skoro 6 % komentátorů ze stránky AVONu komentuje na stránce DM Drogerie Market. Obě stránky sdílejí v tomto ohledu komentátory a zřejmě i nějaká témata. Přirozeně bychom pak odvodili, že se jedná o aktivní uživatele Facebooku v tématech například kosmetiky, drogerie, spotřebitelských soutěží apod. Záměrně jsme uvedli poměrně jednoduchý příklad. V následujícím textu budeme analyzovat podobným způsobem jednotlivé stránky politických stran.
Text původně vyšel na Databoutique.cz, Lupa jej publikuje se svolením autorů.
Prvním problémem, na který narazíme, je rozdílná velikost stránek. Pokud se věnujeme pouhému průniku fanoušků ze zkoumané stránky s další stránkou, vznikají asymetričnosti způsobené tím, že velká stránka má zkrátka větší pravděpodobnost průniku než menší jen a pouze díky své velikosti (v tomto případě spíše počtu komentujících než počtu fanoušků). Je rozumné ty rozdíly nějak zohlednit, což je možné udělat několika způsoby. Jedním z nich je již v minulém díle odkazovaná normalizovaná vzdálenost, která se snaží nanést blízkost stránek mezi body 0 a 1, přičemž čím blíže nule, tím jsou si stránky bližší (více v prezentaci Shall we dance).
Připravili jsme pro náš seriál 14 grafů pro námi vybrané stránky politických stran, které zobrazují průniky s dalšími stránkami. V řadě našich předchozích analýz se ukázalo, že místa, kde se také ještě aktivně vyskytují komentáře určité stránky, vypovídají o styčných plochách o a tématech, o kterých komentující diskutují.
Při zpracování jsme vždy zvolili 10 stránek, s nimiž má zkoumaná stránka největší procentuální průnik komentujících uživatelů. Následně jsme potom spočítali normalizované vzdálenosti. Pro lepší srozumitelnost jsme rozdělili stránky podle blízkosti na velmi blízké, blízké a vzdálené. Za orientační jsme zvolili hodnoty do 0,35 jako velmi blízké, od 0,35 do 0,5 jako blízké a od více než 0,5 jako vzdálené. Průniky mezi komentujícími jsou počítány za období od 1. července 2013 do 29. září 2013.
Co s podobnými výsledky dělat? Kromě snahy pochopit, jací jsou komentátoři na konkrétní stránce, lze také hledat zajímavé vzorce. Nabízíme vám několik z nich:
Prvním z nich je, že obecně část fanoušků systémových stran (tedy bez DSSS) je aktivní v debatách na stránkách řady dalších politických stran, ale i médií. Jsou to tedy lidé, které obecně zajímá politika a při komentování se rozhodně neomezují na jednu politickou stranu. Vysoké průniky mezi stranami tak mohou být mezi těmi, které se snaží mezi sebou přebírat podobné voliče nebo sdílí blízká témata. Případně dochází k průnikům mezi komentátory těch stránek, které jsou spolu ve vytrvalém konfliktu, pokud jde o převzetí moci v zemi.
Za druhé: Vysokou míru přesahu mimo politické strany a média vidíme u Zelených, zároveň ale v poměrně úzké profilové skupině. Naopak minimální specifika vykazuje ANO 2011, což by se také dalo číst tak, že mezi jeho aktivními diskutujícími není žádna silná jednotící linie, aktivní fanoušci nejsou z hlediska politiky výrazně vyhranění.
Za třetí: Zvláštní postavení zaujímají stránky ProtiAlt (více než 2 600 fanoušků), Islám v České republice nechceme (více než 61 000 fanoušků) a Stydím se za vládu ČR a chci její demisi (více než 28 000 fanoušků), kde se potkávají fanoušci různých stran.
Za čtvrté: Dělnická strana sociální spravedlnosti vykazuje vysokou mírou interakcí se stránkami, které jsou orientovány antisystémově a často jejich obsah balancuje na hraně zákona. Zřetelně se tak vymezuje z politického diskurzu mírou své radikality.
Pokud máte nějaké další návrhy interpretací, budeme rádi, když se o ně s námi podělíte v komentářích.
ČLÁNKY DO MAILU