Když Česká televize před dvěma lety představila Chartu pro nová média, dokument, který definoval cíle veřejnoprávní televize na poli digitálních technologií a Internetu, bylo zřejmé, že tuzemskou veřejnoprávní televizi čeká celá řada změn, které měly posunout její roli a postavení do jiných oblastí, než kde byla do té doby.
Podle zmiňované koncepce měl například web ČT24 nabídnout plný zpravodajský servis doplněný řadou komentářů a publicistických pořadů. Už tehdy se vedly diskuse o tom, zdali takto pojatý web nedeformuje trh, když bude částečně čerpat ze zdrojů, které pocházejí z jiných příjmů než reklamních, což je velká konkurenční výhoda.
Soukromým vydavatelům se aktivity ČT na webu opravdu příliš nelíbí a někteří to dali v minulosti již několikrát otevřeně najevo. Na loňské konferenci Internet Advertising Conference (IAC 2011) například Dalibor Balšínek z vydavatelství MAFRA označil působení ČT na Internetu za kontroverzní. Současně prohlásil, že web ČT24 považuje za nekalou konkurenci internetovému zpravodajství, které provozují soukromé subjekty.
Za poslední dva roky se radikálně změnila situace na tuzemském mediálním trhu. ČT jako jediná mediální instituce není stejně jako Český rozhlas ohrožena výpadkem příjmů. Z mého pohledu je to nepřijatelná podnikatelská výhoda,
prohlásil tehdy Balšínek.
Nechceme mobilní aplikaci veřejnoprávní ARD, říkají němečtí vydavatelé
Podobné spory se neodehrávají jen v malém českém rybníčku. V Německu se už déle než rok vleče spor mezi soukromými vydavateli a veřejnoprávní ARD a ZDF. Na rozdíl od Česka však tamní mediahousy nezůstaly u veřejných proklamací a kritiky, ale obrátily se rovnou na soud.
Aplikace Tagesschau
Osm německých vydavatelů, mezi nimiž figuruje například Axel Springer Verlag či vydavatelé Süddeutsche Zeitung a Frankfurter Allgemeine Zeitung, podalo loni v červnu žalobu k soudu v Kolíně nad Rýnem kvůli mobilní aplikaci německé veřejnoprávní televize ARD. Aplikace je dostupná jak pro smartphony, tak pro tablety. Podporuje platformy iOS, Android a Blackberry. V říjnu 2011 ji používalo 2,4 milionů uživatelů.
Aplikace Tagesschau, jejíž název vychází z názvu hlavní večerní zpravodajské relace na ARD (obdoba večerních Událostí na ČT), vyvolávala rozporuplné reakce ještě před samotným spuštěním. Už v roce 2009, kdy ARD představila plán na spuštění aplikace, se dočkala kritiky ze strany Spolku daňových poplatníků (Der Bund der Steuerzahler), organizace, která usiluje o snížení daňové zátěže. Její představitelé tehdy prohlásili, že koncesionářské poplatky by měly být používány pouze na provoz a projekty přímo související s televizním a rozhlasovým vysíláním.
Zástupci vydavatelů zase kritizovali, že bezplatná aplikace pokřiví trh. Doufali totiž, že se jim prostřednictvím placených mobilních aplikací podaří alespoň částečně nahradit výpadky příjmů z reklamy, související s finanční krizí a nižším prodejem tištěných periodik.
Představitelé ARD trvali i přes kritiku na tom, že mobilní aplikace Tagesschau, stejně jako stejnojmenný web, bude zdarma. Argumentace byla zřejmě podobná jako v případě ČT, jejíž představitelé v minulosti tvrdili, že Internet využívá tuzemská veřejnoprávní televize pouze jako distribuční a propagační kanál pro obsah, který vzniká primárně pro televizní vysílání. A tak na konci roku 2010 byla bezplatná aplikace spuštěna do provozu.
Veřejnoprávní televize jako nekalá konkurence
Vydavatelé tento krok nenechali bez odezvy. Ukončení provozu aplikace v podobě, v jaké byla spuštěna, se začali domáhat u soudu. Stěžují si na nekalou konkurenci. Nelíbí se jim hlavně, že vývoj aplikace je financován z koncesionářských poplatků a výhrady mají také k samotnému obsahu, který je prostřednictvím aplikace nabízen.
Aplikace Tagesschau
Vydavatelé by aplikaci zřejmě vzali na milost, pokud by fungovala pouze jako jakýsi odkazovač na zprávy, které se objevily v televizním vysílání. Jak ale argumentují před soudem, některé články nemají přímou souvislost s obsahem, který ARD odvysílala.
Soudce Richter Dieter Kehl, který zmiňovanou žalobu řeší, dal koncem července oběma stranám ultimátum, aby do 30. srpna dospěly k vzájemné dohodě. Pokud tak neučiní, vynese soud 27. září své vlastní rozhodnutí. Soudce už přitom jasně naznačil, že se v případném verdiktu nepřikloní stoprocentně ani k jedné ze stran sporu. Zatím to ale vypadá, že by obě strany, i přes několik jednání, mohly najít vzájemně akceptovatelný kompromis.
Přesun veřejnoprávních institucí do nových médií je nevyhnutelný
Kauza nenechává chladné ani německé politiky. Například předsedkyně vlády ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko Hannelore Kraft na červnové konferenci věnované médiím, která se konala v Kolíně nad Rýnem naléhala na to, aby ARD a ZDF podstatně rozšířila svoji nabídku na Internetu.
Daňový poplatník by měl mít možnost dostat se k nabídce veřejnoprávních médií kdykoli a kdekoli, ať už na pevných či mobilních zařízeních,
uvedla Kraft. Současně dodala, že: je nutné přijít s iniciativou, která umožní posílit nabídku nových médií u ARD a ZDF tak, aby veřejnoprávní televize dokázala zaujmout i mladé publikum.
Větší aktivita veřejnoprávních televizí v oblasti nových médií, tedy na Internetu nebo v oblasti mobilních aplikací, je nevyhnutelná právě proto, aby dokázaly držet krok s ostatními hráči online světa. Pro vydavatele to bude znamenat větší konkurenci, ale stále mají mnoho možností, jak se vůči aktivitám veřejnoprávních televizí vymezit a udržet si svůj podíl na trhu. Argumentace klesajícími příjmy z reklamy pouze ukazuje na neschopnost najít jiný obchodní model, jak tyto výpadky efektivně nahradit.
