Hlavní navigace

Když bezplatně stahuji hudební soubory, kradu nebo ne?

2. 10. 2000
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Překvapivě velká část lidí nepovažuje bezplatné šíření a stahování hudebních souborů bez vědomí hudebníků za něco nedobrého. V článku uvedené výsledky průzkumů mezi uživateli Internetu, hlavně Napsteru, jsou zajímavé a svědčí o tom, že už je čas s tím něco dělat. Ale nikoli odstřelováním sítí, jako je Napster.

Nezisková organizace Pew Internet & American Life Project provedla průzkum mezi Američany, kterých se dotázala, jak se staví ke stahování hudebních souborů z Internetu. 78% těch, kteří si stahují soubory z Internetu (resp. 53% všech uživatelů Internetu), nepovažuje bezplatné stahování jakýchkoli skladeb za krádež. U populace celkově – uživatelů i neuživatelů Internetu – je tento podíl 40% (35% soudí, že jde o krádež, 25% nemá jasný názor). Nemilým zjištěním pro prodavače hudebních záznamů na Internetu je to, že jen 15% stahovačů si je kupuje. Komické je, že 26% stahovačů si vůbec nekupuje cédéčka nebo kazety. Ale zbývajících 74% si nakonec něco koupí (cca třetina z nich často, třetina méně často, třetina sem tam). Ženy kupují cédéčka a kazety skoro dvakrát méně než muži. Poslech stažených skladeb tedy vyvolává podnět k zakoupení cédéčka nebo kazety asi tak, jako poslech rádia či jiný poslech (TV, koncerty, u kamaráda apod.).

Zajímavé je, že 31% lidí si stahuje skladby hudebníků, o nichž nikdy předtím neslyšeli. Tak padá zkamenělý argument hudebního průmyslu o správnosti potřeby vytvářet „hrdiny“ pop music, za nimiž se povalí davy, a ty ostatní zcela ignorovat. Dvě třetiny stahovačů si nechávají na disku maximálně 25 skladeb, pětina mezi 25 a 100 skladbami, jen 10% více než 100 skladeb. 54% všech stahovačů (11 miliónů Američanů) používá nebo použilo Napster, jen 7% Gnutellu. Pro MP3.com je dobrou zprávou, že se na její servery obrací 45% stahovačů. Zvyšuje se počet skladeb, které uživatelé Napsteru nabízejí ostatním – na jednom počítači je v průměru 140 skladeb. Jenže…MP3.com nabízí 500,000 skladeb, zatímco na Napsteru je jich 1,5 miliardy :-) Číslo u Napsteru samozřejmě zahrnuje i vícenásobná uložení stejných skladeb.

Počet uživatelů Napsteru se odhaduje na 30 miliónů. Pondělní odvolací soud bude muset zvážit, zda odstřelení něčeho, co používá tolik lidí, je OK. Ale nejen to – odstřelení Napsteru nic neřeší. Na Internetu je spousta dalších sítí peer-to-peer. Decentralizované sítě půjde těžko likvidovat, i když RIAA samozřejmě hlásá, že připravuje strategii na jejich zničení. Její hlavní součástí zcela nepochybně bude požadavek blokování adres sítí u ISP a odpojování jejich účastníků od Internetu. S tím blokováním adres to bude poněkud pofidérní (ty se mohou měnit, takže by to byl nekonečný souboj). S odpojováním lidí od Internetu to bude neméně obtížné, protože se budou těžko identifikovat. Americké zákony platí v USA, nikoli mimo ně, i když se RIAA bude snažit přikazovat celému světu, co má dělat. Američané se mohou připojovat k sítím na mimoamerických adresách a geekové by určitě vymysleli něco, co by kameníkům ještě více ztížilo jejich šmírování.

Zůstává zde ovšem problém s právem hudebníků, rozhodovat sami o sobě. Až vzniknou sítě, kde bude toto právo zachované (resp. obnovené, protože hudebníci toto právo u kameníků nemají), vyvstane další otázka – jaká část lidí je bude používat. Ale to už je věc dalšího vývoje. Největší perspektivu budou mít sítě typu Freenet a Mojo Nation – ta první pro zcela bezplatné sdílení souborů, ta druhá pro obojí. Gnutella se pravděpodobně neuplatní, protože se vyjevilo několik problémů, které přináší. Prvním je velmi pomalé prohledávání, které probíhá po jednotlivých připojených počítačích (Napster vytváří průběžný seznam souborů na serveru). Druhým je velmi nízký podíl počítačů, na kterých účastníci sítě udržují nabídku souborů. Freenet řeší první problém vytvořením nodes – několik klientů připojených ke „svým serverům“, na nichž se prezentuje nabídka (prohledává se obsah serverů). Freenet ale není jednoduše prohledávatelný, je nutné znát jistou, dost specifickou identifikaci hledaných souborů.

Mojo Nation se zatím zdá mít nejpropracovanější koncepci. Má něco společného s Freenetem, ale ukládání souborů a využívání zdrojů je nepoměrně promyšlenější, viz Nová, velmi zajímavá síť peer-to-peer, kde se bude obchodovat. Vznikají nejméně dva další projekty, které budou mít osobitou koncepci a budou určeny pro obchodní transakce (na jednom z obou – zatím dost tajených – projektů pracují tvůrci Freenetu).

BRAND24

Až tyto projekty odstartují, můžeme se dočkat značných překvapení. V sítích peer-to-peer se s největší pravděpodobností objeví možnost jakéhokoli prodeje až po aukční, za běžné finance i za pseudopeníze či formou barterů apod. Hudební soubory se budou nabízet od nulové ceny nahoru. Předpokládá se, že většina skladeb bude za částky pár desítek centů. Jeden z projektů pracuje na prohledávání sítě, které z ní bude moci „vyskočit“ i na jakékoli internetové zdroje (servery WWW a FTP). Myslím proto, že by bylo velkou chybou justice, pokud by pod nátlakem nadnárodních korporací, sdružených v RIAA začala odstřelovat dosavadní sítě.

Pokud jde o mne, soubory z Napsteru a spol. nestahuju, protože bezvýhradně trvám na právu hudebníků, rozhodovat o své nabídce. Proto nekupuju ani cédéčka či kazety kameníků (bojkot). Jak vy?

Jak získáváte hudební nahrávky?

  • Výhradně stahováním z Internetu
    10 %
  • Výhradně nákupem v obchodě
    3 %
  • Stahováním z Internetu a nákupem v obchodě
    85 %
  • Stahováním z Internetu a následně nákupem v obchodě
    1 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).