Když Celsius zastaví výběry a nálada na trhu s kryptoměnami klesne pod bod mrazu

15. 6. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: Depositphotos
Hodnota spotového trhu s kryptoměnami poprvé od loňského ledna klesla pod jeden bilion dolarů a nyní přešlapuje okolo 921 miliard dolarů. Navíc tu máme novou černou labuť, tentokráte z říše centralizovaných depozitářů.

Řeč není o nikom jiném než o společnosti Celsius, která se rozhodla překlenout domnělou mezeru na trhu a nabídnout kryptoměnové půjčky a spoření trochu jinak, než jak se o to snaží protokoly světa decentralizovaných financí. Celsius v neděli zmrazil výběry a celý kryptotrh od té doby nemluví prakticky o ničem jiném (tedy ještě možná o tom, kde leží likvidační cena pákové bitcoinové pozice Michael Saylora a jeho MicroStrategy).

Vše začalo celkem nevinně. V neděli večer firma Celsius oznámila, že se musela dočasně uchýlit k pozastavení výběrů, ale také transferů a swapů na platformě. Rozhodnutí zdůvodnila panujícími „extrémními podmínkami na trhu“ a – což byl nejspíš hlavní spouštěč – problémy s likviditou.

Byly ale na vině opravdu jen tržní podmínky, a tudíž nezvládnutý risk management? Celsius nepatřil zrovna mezi služby, jejichž studiem bych ztrácel čas, a tak jsem se k „whitepaperu“ projektu dostal až při psaní tohoto článku. A nestačil jsem se divit.

Celý dokument je totiž jako červenou nití protkaný varovnými signály. „Čím více lidí se připojuje k ekosystému Celsia, tím více všichni profitují,“ dočteme se například v dokumentu. Za tuto velmi vágně podanou myšlenku vytrženou bez kontextu z Metcalfova zákona by se nemusela stydět lecjaká pyramida. Ale nebuďme malicherní.

Potíž je spíš v tom, že projekt ve svém whitepaperu žongluje s pojmy a předpoklady, které vytváří spíš neorganický slepenec než funkční protokol. Pokud jde o ty pojmy, projekt o sobě hovoří jako o síti, ale velká část dokumentu se věnuje firemní struktuře a jejímu vedení. Ale možná, že jen opět lpíme na zbytečném slovíčkaření, pojďme raději dále.

Podobně se dokument odkazuje na jakousi komunitu, tedy termín, který dává smysl u algoritmických DeFi řešení, ale ne u tělesa s firemní strukturou a vedením, které bude vždycky primárně hájit vlastní zájmy, což se ostatně děje právě teď. Ale i zde by někdo mohl namítnout, že chytáme za slovo, pojďme tedy raději k rozboru toho, jak zde celý mechanismus půjčování a yieldingu po technické stránce funguje.

Základní schéma je takové, že si uživatel k firmě uloží kryptoměny a tím mu vznikne nárok na úročení vkladů ve formě kryptoměny, kterou vložil, či nativních tokenech CEL, které nabízejí nepatrně výhodnější úrok a k nimž se ještě dostaneme. Celsius by měl následně tyto prostředky nabízet k zapůjčení obchodníkům a dalším uživatelům prostřednictvím různých DeFi služeb, a to za vyšší úrokovou sazbu. Vyplácení probíhalo jednou týdně.

Společnost touto formou nabízí úročení několika vybraných kryptoměn a stablecoinů. Nabízené úročení představuje jakousi střední cestu mezi nízkými úroky na spořicích účtech v bankovním sektoru a vysokými, ale velmi rizikovými úroky v landing protokolech DeFi služeb. Jak se ale ukazuje, riziko je zde stejné, nebo dokonce vyšší než v případě klasických služeb světa decentralizovaných financí.

Jak jsme již zmínili, platforma přichází také s vlastním tokenem CEL, což je obyčejný ERC-20, který je v celém schématu trochu nadbytečný. Dokonce ani z původního whitepaperu není vůbec zřejmé, že by jej projekt v technické rovině na něco potřeboval. Dokument sice říká, že mechanismus půjčování vyžaduje blockchain, mimo jiné proto, aby získal větší trakci, přesvědčivé důvody ale v dokumentu chybí.

Celý systém by mohl běžet mnohem efektivněji na centralizovaném řešení. Jako hlavní důvod tak pravděpodobně zůstává prostý fakt, že firma mohla díky tokenu formou ICO velmi snadno vybrat rizikový kapitál na rozjezd, tedy vybudování peněženky a platformy. Jejich „presale“ proběhl v roce 2017 při ceně 20 centů za token, následná druhá vlna pak začala v březnu 2018 na 30 centech. Firma se při nich zbavila dohromady 50 % všech tokenů.

Projekt nicméně tokenům vymyslel alespoň funkci umělou. CELu tak byla přisouzená úloha trochu nadbytečného utility tokenu, který odemykal například zvýhodněné úroky. Kolem schématu byla také vybudována zpětnovazebná smyčka pobídek, které se snaží generovat větší poptávku po tokenu.

Její dynamika předpokládá, že jsou poplatky od dlužníků převedeny na tokeny CEL, které jsou ve výhodnějším kurzu (než poplatky v samotné půjčované nativní kryptoměně) vyplaceny věřitelům, což má přitáhnout další investory, kteří jsou ochotni dát své kryptoměny jako zástavu, aby získali část tohoto zajímavějšího úročení. To by mělo opět zvyšovat cenu CEL tokenu a motivovat další uživatele. Celsius nicméně nespoléhá jen na tento primitivní mechanismus a počítá s tím, že část získaných prostředků využije na PR, reklamu a marketing a další akvizice nových oveček.

To je jedna kapitola příběhu. Pak je tu ale ještě druhá, a to je mechanismus, který Celsius používal k tomu, aby si mohl dovolit tak bohaté úroky vyplácet. Celsius zapůjčené kryptoměny využíval k poskytování likvidity v DeFi službách a k nejrůznějším arbitrážím, kterých bylo během loňského býčího trhu ještě více než dostatek. Situace se ale radikálně změnila s příchodem medvědího trhu, což Celsius nutilo vstupovat do čím dál většího rizika. Jedním z míst, kde se pokoušel vyškrábat kapitál na vysoké úročení, byl i nechvalně proslulý lending protokol Anchor, který tvořil spojené nádoby se stablecoinem UST a Lunou. Anchor totiž nabízel přímo zázračné úročení, měl jen jednu vadu – šlo vlastně o Ponziho.

Pro nezasvěcené připomeňme, jak celý protokol fungoval. Lending protokol poskytoval všem, kdo do něj uzamkli likviditu, úročení dvacet procent ročně. Zároveň pokud jste si chtěli půjčit, snažil se vás protokol motivovat úrokem pouhých osm procent. To ale nedává moc smysl, že? Protokol tak generoval zápornou dvanáctiprocentní marži na každý dolar, který do systému někdo vložil.

Výše uvedené schéma se dařilo provozovat přes rok, aniž si kdokoli uvědomil, že je něco špatně. Ztrátu pak ještě navyšovala devítiprocentní pobídka v podobě nativního ANC tokenu, který protokol velkoryse rozdával každému, kdo si byl ochotný ze systému půjčit stablecoin UST – opět se jednalo o yield farming. Hlavní lendingový protokol Terra blockchainu tak v průměru denně krvácel za 8,2 milionu dolarů. Aby to mohlo pokračovat, musel by být přítok peněz větší, než kolik odtékalo ven. Celsius byl údajně jedním z těch, kdo přispěl svým jednáním nechtěně k urychlení zhroucení tohoto schématu.

To je už ale každopádně minulost. Teď Celsius trápí trochu jiný problém. Dalším z těchto rizikových podniků totiž bylo uzamčení velkého množství uživatelských etherů skrze službu Lido Finance do Beacon Chainu. Lido finance poskytuje takzvané stakované ethery (stETH). Jde o službu, která umožňuje kryptoměnu zamčenou v rámci stakingu dále používat v rámci obchodování (mechanismus takzvaného liquid stakingu). Celsius tento podkladový kolaterál nasadil pro další generování výnosů.

Za běžných okolností se stETH obchoduje proti ETH v kurzu 1:1, jenže aktuálně došlo na decentralizované burze Curve Finance k problémům s likviditou a ukotvení obou aktiv se rozpadlo. To se kaskádově okamžitě přeneslo právě na Celsius a způsobilo jeho aktuální potíže s likviditou. Celsius drží ve svých peněženkách přibližně 409 tisíc stETH. V Curve poolu je ale asi 120 tisíc etherů na 515 tisíc stETH, tedy asi jen 19 % etherů. Pro Celsius je tak nyní prakticky nemožné v rámci DeFi převést svá stETH zpět na likvidní ethery a uspokojit tak požadavky uživatelů na výběry. Pokud tedy nenajde ochotného OTC obchodníka.

MM Influenceři

To je ale jen jedna část problémů Celsia s likviditou. Firma také drží obří půjčku v projektu MakerDAO. Ta je momentálně krytá necelými 24 tisíci wBTC (tokenizovanými bitcoiny). Pokud cena bitcoinu ještě klesne a Celsius již nemá další likviditu na krytí své pozice, hrozí mu likvidace a kryptoměny v čele s bitcoinem další masivní výprodej. Již několikrát se tento týden cena likvidační úrovni přiblížila, firma ale pokaždé promptně doplnila kolaterál.

A poučení na závěr? Pro uživatele určitě to, že vaše kryptoměny jsou jen ty, od kterých držíte privátní klíče, pro ty ostatní, že gamblit by se nemělo s cizím kapitálem. A možná ještě jedna věc. Centralizovaný Celsius podobně jako algoritmizovaný stablecoin UST s Lunou stavějí na sebeposilujících mechanismech a víře, že k životaschopnosti projektu stačí živit dostatečnou poptávku. Až vám tedy něco podobného bude někdo vykládat příště, a obzvláště v souvislosti s kryptoměnami, vezměte raději rychle nohy na ramena.

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).