Když na začátku dubna vypršela platnost výjimky, která online platformám umožňovala dobrovolně skenovat obsah soukromých konverzací na přítomnost dětské pornografie, vypadalo to, že plošné prověřování našich soukromých zpráv na přítomnost dětské pornografie skončilo. Jenže to tak nejspíš není.
„Na našich relevantních komunikačních službách budeme nadále pokračovat v dobrovolných opatřeních,“ oznámily 3. dubna ve společném prohlášení firmy Google, Meta, Microsoft a Snap. Ačkoli to nenapsaly konkrétně, vypadá to, že ve skenování nadále pokračují a vypršení výjimky z pravidel na ochranu soukromí označují jen za záležitost, která „zpochybňuje právní jistotu“. Bitva o tzv. Chat Control tak nadále pokračuje.
Firmy si mohou podobné chování dovolit, protože Evropská komise, která předložila návrh nařízení zavádějící skenování dokonce jako povinnost, zatím nevypadá, že by je za jejich počíná chtěla nějak sankcionovat. Podle serveru Euroactive mluvčí Komise odmítají i po opakovaných dotazech přímo říct, zda je postoj platforem nelegální. Nabízí se otázka: k čemu pak vlastně byla ona výjimka potřeba?
Legálností postupu online firem se budou zabývat regulátoři v Česku. česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) oznámila, že kvůli podezření na porušení GDPR podala stížnosti českém Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). „Boj proti zločinu je úkolem státu a policie pod dozorem nezávislých soudů, nikoliv algoritmu Googlu nebo Mety. Pokud budeme tolerovat, že velké firmy ignorují vypršení zákonů a dál šmírují naše zprávy, rezignujeme na základní principy právního státu,“ říká.
Kdo za to může
Prodloužení výjimky ze směrnice ePrivacy (2002/58/ES) odmítl Evropský parlament schválit na dvakrát – nejdříve na plenárním zasedání 11. března odhlasoval svou pozici pro trialog, ve které prodloužení připustil s řadou podmínek, včetně zákazu plošného skenování či výslovné ochrany koncového šifrování. Když pak jednání s Komisí a Radou EU o kompromisu zkrachovala, hlasovali europoslanci o návrhu podruhé – a definitivně jej odmítli.
Druhé hlasování přitom probíhalo poměrně netradičním způsobem. Klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) (EPP) ohnula pravidla pro první čtení legislativních návrhů, popisuje Gregorová, která dlouhodobě vystupuje proti plošnému skenování soukromých konverzací.
„EPP se (po neúspěchu výjimky v trialogu, pozn. redakce) velmi rozčílila, a protože ovládá drtivou většinu parlamentu, včetně předsednictva a předsedkyně parlamentu Roberty Metsoly, tak si vyjednavač nařízení CSAM Javier Zarzalejos u sekretariátu kreativním výkladem pravidel vymínil, že půjdeme ještě jednou takzvaně uzavřít první čtení. K tomuto uzavírání, kde by se teoreticky mělo hlasovat jen ano/ne, však navrhli, že návrh přijmeme beze změn, tedy tak, jak to chtěla Rada. Věděli jsme, že máme jedinou šanci: když projde aspoň jediný pozměňovací návrh jako před dvěma týdny. Vím, že to zní naprosto šíleně, ale byl to poslední pokus EPP to ještě nějak zvrátit. Naštěstí se jim to nepodařilo. Nakonec museli sami hlasovat proti, protože prošel můj pozměňovací návrh,“ vysvětluje.
Po krachu návrhu na prodloužení se okamžitě rozjelo obviňování, kdo za konec skenování může. EPP tak nařkla opoziční strany z toho, že jejich odpor nahrál sexuálním predátorům. Prodloužení výjimky podle nich bylo jedinou možností, jak zachovat alespoň dobrovolnou možnost detekování a hlášení případů sexuálního zneužívání online. „Piráti podpořili pedofily a sexuální predátory. Gratuluji,“ zaútočil na sociální síti i český europoslanec Tomáš Zdechovský a vyvolal tím ostré reakce od špiček Pirátské strany.
„Myslím, že to není chyba Parlamentu, ale chyba Rady. To Rada nebyla přes pět let schopná přijít s vlastním řešením. A když s ním přišla, byl to víceméně návrh Komise s jen drobnými úpravami,“ reaguje na kritiku Gregorová, která zároveň nesouhlasí s tím, že by sexuální predátoři dostali volné pole.
„Změní se to, že obsah není automaticky posílán policii a že se automaticky neblokují účty — třeba i na základě falešných hlášení. Co se ale stále dít může a děje, a co jsme chtěli i legislativně ukotvit, je toto: pokud policie prověřuje lidi, kteří tento obsah tvoří a šíří, tak může na základě soudního povolení požádat o součinnost platformu. A platformy ten obsah s policií sdílejí. Pokud tedy policie bude provádět šetření, může úplně stejně jako u teroristického obsahu získat potřebné informace i u dětské pornografie. Opravdu to není něco jako odevzdání všech práv predátorům, jak po hlasování říkal komisař Magnus Brunner. To je od něj extrémně neférové,“ dodává.
Funguje to?
Otázka, jak moc je vlastně skenování v praxi užitečné, zatím nemá jasnou odpověď. Evropská komise dosud vypracovala dvě zprávy, které hodnotí, jak výjimka z ePrivacy směrnice v praxi funguje. V obou konstatovala, že ačkoli mají členské státy i provozovatelé služeb povinně předávat statistiky o tom, jak se daří sexuální přečiny odhalovat, ve skutečnosti to velmi často nedělají, nebo si jejich čísla navzájem odporují. Komise tak nemá dost dat na to, aby mohla jasně říct, jak jsou opatření účinná a zda se vyplatí omezovat kvůli nim právo občanů na soukromí.
V zatím nejnovější zprávě z roce 2025 (PDF, v angličtině) Komise konstatuje, že závadnost materiálů, které označí automatické systémy, je ve většině případů potvrzena i lidskou kontrolou. Existují ale také případy, kdy se automatické systémy mýlí. Detailnější posouzení není vzhledem k chybějícím datům možné.
Česko podle zprávy uvedlo za rok 2022 celkem 23 854 nahlášených případů online zneužívání dětí (CSA), za rok 2023 to bylo 21 658 a za rok 2024 celkem 22 580. Zdrojem hlášení jsou český CZ.NIC a americká organizace National Center for Missing & Exploited Children (NCMEC). Ta ale sama nahlásila výrazně odlišné statistiky: 61 994 hlášených případů v roce 2022, celkem 34 342 v roce 2023 a 21 589 v roce 2024. I to ukazuje, jaká jsou v datech mezery a jak různé metodiky sběru dat vlády a organizace používají.
Podobně nespolehlivá a neporovnatelná data jsou i u statistiky pachatelů obviněných ze sexuálního zneužívání dětí online. Za Česko zpráva uvádí 33 případů v roce 2022, 25 případů v roce 2023 a 12 případů v roce 2024. Také u těchto dat zpráva popisuje, jak každá země používá jinou metodiku, některé nerozlišují mezi online a offline zločiny a většina nedokáže zachytit, zda k obvinění došlo v přímé návaznosti na hlášení CSA získané skenováním obsahu.
Zpráva nedává jasnou odpověď ani u klíčové otázky proporcionality – tedy toho, zda je plošné skenování a narušení práv uživatelů ospravedlnitelné efektivitou boje proti zločinům páchaných na dětech. Materiál jen konstatuje, že z dodaných dat nemůže dát jasnou odpověď. Pomáhá si pak tvrzením, že posuzovat přiměřenost skenování počtem zachráněných dětí není vzhledem k dopadům, které sexuální zneužívání na děti má, vhodné. „Nicméně s ohledem na výše uvedené neexistují žádné náznaky, že by výjimka nebyla přiměřená,“ uzavírá šalamounsky zpráva.
Právě otázka přiměřenosti přitom stojí v centru celého sporu, který se nakonec bez potřebných dat stáčí k rozhodování na základě emocí. Vždyť kdo by nebyl pro ochranu dětí, že?
Žádné plošné skenování
Výjimka sice padla, ale teď se v evropských institucích bojuje o návrh nařízení, které má pravidla pro boj s CSAM nastavit natrvalo. Jak jsme na Lupě popisovali, po složitých vyjednáváních je materiál momentálně v trialogu. Parlamentní pozice je přitom od postoje Rady EU dost odlišná a bude složité dostat se k nějakému kompromisu. Europoslanci si podle Gregorové, která se vyjednávání účastní, stojí za třemi principy.
“První je to, že případné skenování bude cílené, tedy na základě žádosti policie vůči soudu a soudního potvrzení. Následně by mohla žádat o obsah některých komunikací,“ vypočítává.
„Druhá zásadní věc: neprolamovat šifrování. V tom nám myslím Rada nebude ochotna vyjít vstříc, nicméně za mě je to naprosto zásadní. Lidé musí mít možnost používat komunikační služby, které šifrování nabízejí, bez toho, že by jim hrozilo prolomení,“ dodává.
„Třetí věc je povolení skenování jen známého materiálu a nezahrnovat do něj také grooming a nové věci. A to především kvůli extrémně vysoké chybovosti AI nástrojů a technologií při vyhodnocování nových materiálů a groomingu,“ říká česká europoslankyně.
Trialog má před sebou patrně ještě dlouhou cestu. „Upřímně jsme se ještě nedostali ke kontroverzním vodám,“ popisuje Gregorová. „Teď jsme pořád ještě u technických detailů fungování centra Evropské unie pro prvotní zachytávání potenciálních materiálů dětské pornografie. Jakmile dojdeme ke kontroverznějším částem — šmírování, ochrana šifrování a podobně — neumím si představit, že se to stihne do léta. Podle mě nás klidně až do června čekají technická vyjednávání. Pak přijdou parlamentní prázdniny a možná až od září to předpokládám znovu začne,“ předpovídá.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU