Televize Zak patřila k těm, kterým loni na podzim Prima oznámila úmysl vrátit svoji starou licenci a nepouštět je od letošního ledna do svého vysílání. Překvapilo vás to, nebo jste byli na tenhle vývoj dopředu připraveni?
Alois Valtr, majitel Zak TV a Jihočeské televize: Z pohledu strategického uvažování Primy se dalo očekávat, že k tomuto „rozvodu“ dříve či později dojde. Nedělal jsem si iluze, že to bude trvat věčně. Jenom jsem očekával, že rozchod proběhne lépe, protože jsme přeci jenom měli dlouhodobý partnerský vztah a tak by bylo férovější, kdyby nám Prima svůj úmysl oznámila s dostatečným časovým předstihem. Abychom se na to mohli lépe připravit. Takto jsem to vnímal trochu jako takovou náhlou smrt.
Takže jste se o tom dozvěděli ve stejnou dobu jako ostatní regionální televize a média?
Alois Valtr: Ano, loni 30. října. Měli jsme ani ne týden na rozhodnutí, jakým směrem se vydáme.
Marketingový manažer plzeňské televize Zak a mluvčí Asociace krajských televizní Viktor Nový během rozhovoru pro DigiZone.cz v sídle Zaku. Majitel stanice Alois Valtr fotografování odmítl, redakce DigiZone.cz jeho požadavek respektovala.
U vás to navíc bylo složitější v tom, že Prima vlastnila prostřednictvím své dceřiné firmy Regio Media nadpoloviční podíl v televizi Zak.
Alois Valtr: Ano, měla u nás majoritu. Změnu vlastnické struktury jsme začali řešit také až po 30. říjnu. Během listopadu jsme museli stihnout „rozvod“. Stejně jako u normálního rozvodu jsme si museli vzájemně vypořádat majetky. Primu jsem vyplatil a mezitím jsme museli řešit, jak budeme vysílat, a to i po programové stránce a zároveň jsme ještě museli doladit legislativu, tedy požádat o samostatnou vysílací licenci. A to vše v poměrně krátké době, protože Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) má na rozhodování o žádosti časové lhůty, během nichž vyzývá Český telekomunikační úřad (ČTÚ), aby se k ní vyjádřil a pak teprve může rozhodovat. Poslední zasedání Rady v loňském roce bylo 15. prosince. Takže jsme měli co dělat, abychom to všechno stihli.
Televize Zak ale stejně měla po Novém roce krátkou přestávku ve vysílání. U Primy jste skončili na Silvestra a samostatně jste v multiplexu 3 začali vysílat 15. ledna.
Alois Valtr: Ano.
Překvapuje mě, že regionální televize sdružené do sítě R1, která patřila přímo Primě, nebyly o jejích záměrech informovány s předstihem oproti konkurenčním studiím RTA Jaroslava Berky, kde by to spíš dávalo logiku.
Alois Valtr: Byla to určitá strategie Primy. Člověk to může těžko hodnotit. Můžeme se na to dívat různě, z pohledu Primy to možná bylo korektní, z mého pohledu myslím, že to mohlo mít jiný časový průběh.
Říkáte, že jste Primu za její podíl v televizi Zak vyplatil. Byla to stejná částka, kterou investovali do nákupu nadpolovičního podílu v Zaku? Nebo byla vyšší, případně nižší?
Alois Valtr: Odpovím trochu jinak. Prima za vstup do Zaku zaplatila nějakou částku a myslím si, že jsme byli jedno z mála regionálních studií, které jí ty peníze vydělalo zpátky, včetně úroku.
Bylo těžké přejít z pozice televize, která se připojuje do podvečerního vysílání silného celostátního programu, na samostatné celodenní vysílání?
Alois Valtr: V oboru podnikám už patnáct let, takže to nebylo zase až tak těžké rozhodování. Věděli jsme, že regionální vysílání má svůj efekt, smysl, význam a že ho diváci chtějí.
To jistě ano, ale najednou jste si museli sami hradit poplatky spojené s celodenním šířením signálu, a to hned z několika vysílačů.
Alois Valtr: Samozřejmě, kalkulace je postavena tak, že se investice začne vracet ve střednědobém horizontu. Jestliže první rok bude mínusový, další roky by měly být už v plusu.
Kdy čekáte „kladnou nulu“?
Alois Valtr: Příští rok.
To je docela rychlé.
Alois Valtr: Ano, návratnost investice očekáváme do tří let.
I když vysíláte celodenně, nabízíte vlastně půlhodinovou premiérovou smyčku zpravodajství a publicistiky, kterou neustále opakujete až do následujícího dne. Není to pro diváky příliš monotónní program? Neuvažujete o rozšíření premiérových pořadů?
Alois Valtr: Samozřejmě může dojít i k této variantě, nezavrhuji ji. V každém případě se nám ukázalo, že hlavním důvodem, proč si lidé pouští Zak, je aktuální zpravodajství z regionu. Musí se ale dělat denně. Samozřejmě si nemůžeme dělat iluzi, že v rámci programové nabídky, kterou má divák k dispozici z pozemních vysílačů nebo kabelu, by si většina lidí pouštěla televizi kvůli nám. Zapnou si ji většinou kvůli jiným stanicím…
… a k vám se dostanou přepínáním po jednotlivých programech.
Alois Valtr: To také, ale třeba se podívají na nějaký svůj oblíbený pořad na velké televizi, ať už jde o seriál, film, zprávy nebo sport, a jakmile tento pořad skončí, mají podle mě ideální prostor pro sledování zpráv na Zaku.
Aniž by jim vaše zprávy utekly, protože je po půl hodině neustále opakujete.
Alois Valtr: Přesně tak. Nikdy nebudeme programem, kvůli kterému si divák primárně zapíná televizi, ani nemáme takovou ambici. Na základě této analýzy jsme postavili naši programovou koncepci.
Takže o modelu, který zvolila například Východočeská televize V1, která vysílá zprávy každou celou hodinu a mezitím dává magazíny a dokumenty, neuvažujete?
Alois Valtr: Jak už jsem řekl, tuto variantu nezavrhuji. Dokážu si ji představit v určitém evolučním stadiu, pokud zjistíme, že to má divácký potenciál.
Potom byste si mohli v rámci Asociace krajských televizí, jejímž členem je jak Zak, tak V1, některé nadregionálně laděné magazíny vyměňovat.
Alois Valtr: Je to možná varianta, ale musíme to dělat citlivě. Každý region má své specifikum. Když to přinese divácký zájem, určitě to uděláme, ale teď na to neumím odpovědět.
Viktor Nový, marketingkový manažer Zak TV: Jenom doplním, že reakce lidí na naše vysílání je poměrně pozitivní. Najde se tedy pár jedinců, kteří shlédli čtyřikrát nebo pětkrát za sebou naši půlhodinovou smyčku a pak nám napsali, že vysíláme pořád to samé. Ale zhruba tak 90 až 95 procent diváků pochopilo, proč to děláme. Chápou, že jde o náklady na výrobu zpravodajství, a na druhou stranu si tyto naše zprávy mohou zapnout kdykoli během dne a nikdy jim neutečou. Podle průzkumu, který jsme si nechali udělat, nás sledují především v době, kdy i na ostatních televizích jdou zprávy, tedy mezi pátou odpoledne a sedmou večer.
Co se týká možného vyměňování pořadů mezi regionálními televizemi, je to možné a AKTV to má dokonce jako hlavní bod své činnosti, nicméně my se snažíme na Zaku držet regionality. Jsme regionální televize, a tak prostě vytváříme půl hodiny ryze regionálního programu denně a ten nabízíme našemu divákovi. Jakmile bychom začali dávat pořady, které už mají celorepublikové téma, už to podle mě nebude ono a sklouzneme trošku někam jinam. Neříkám, že to nebudeme dělat, ale snažíme se opravdu držet regionalitu – jak ve zprávách, tak v diskusních pořadech a dalších relacích. Vždycky chceme být co nejblíže našemu divákovi.
Alois Valtr: Přebírání pořadů mezi krajskými televizemi začne být hodně aktuální, až budou všechny regiony obsazeny regionálním vysíláním. Jakmile bude pokryta celá Česká republika a pokud možno bude sjednocený základní model vysílání. Na AKTV jsme se zatím dohodli na základním minimu, že v každou celou hodinu budou naše televize vysílat zprávy.
Možná narážíte i na to, že měl vzniknout jakýsi centrální program, který by regionálním televizím umožnil prodávat i celostátní reklamní časy. Bylo by to zajímavé pro inzerenty a zároveň by takový program mohly měřit peoplemetry, což u krajských televizí nejde kvůli malému počtu domácností zapojených do elektronického měření sledovanosti v jednotlivých regionech.
Alois Valtr: Je to určitá cesta, ano. Možností výzkumu je víc. Televizní byznys se ale shodl na modelu, který jste zmínil. Když všechno půjde tak, jak by mělo jít a regionální televize budou mít stoprocentní pokrytí a bude tu vůle i kvalita a stabilita programu, pak se určitě dostaneme i k těmto otázkám a budeme na ně hledat odpovědi.
Stejný systém půlhodinových, jednou denně aktualizovaných zpravodajských bloků jako u Zaku jste zavedli i u sesterské Jihočeské televize. Poměrně dlouho se nevědělo, že ji vlastníte, přitom jste ji získal už v době, kdy vysílala pod názvem Gimi. Jak jste se k ní dostal?
Alois Valtr: Podnikám i v reklamní branži, kde mám německého partnera. S ním jsme si před časem řekli, že by bylo dobré obsadit region „West Bohmen“, jak o něm mluví Němci. Jde oblast od Passau a jižních Čech až po Hof v Bavorsku u Chebu. Tato myšlenka je stará už dvacet let a postupně ji krok za krokem realizujeme. Začínali jsme v Plzni, kde jsme posléze spustili i televizi Zak, potom jsme šli do Karlových Varů a další krok byly jižní Čechy. Tam jsme vstoupili před pěti nebo šesti lety.
Nejdřív reklamní agentura, a potom televize?
Alois Valtr: Ano.
V Karlových Varech vysílala televize Vřídlo. V té jste měl také podíl?
Alois Valtr: Byli jsme tam účastni jenom z pohledu managementu, propůjčili jsme tam svoje manažery, aby se ta společnost dostala do kladných čísel.
Ale pak ji Prima stejně zavřela, protože v ní měla stejně jako v Zaku nadpoloviční podíl.
Viktor Nový: U Vřídla šlo čistě o krizovou komunikaci. Vědělo se, že nefunguje zcela ideálně. Proto jsme se s nimi domluvili, že to zkusíme napravit a vrátit Vřídlo do kladných čísel. Bohužel se to úplně nepodařilo. Bylo tam mnoho faktorů, ta televize už delší dobu fungovala takovým zvláštním způsobem.
Když jste zmínili oblast „West Bohmen“, to nejsou jenom jižní a západní, ale i severní Čechy. V Ústí nad Labem teď vzniká nová krajská televize CZ, kterou staví někdo jiný. Proč jste tam nerozjeli vlastní projekt?
Alois Valtr: Uvažovali jsme o tom. Pak jsme si vyhodnotili, že bychom si vzali moc velké sousto. Musíme jít postupně krok za krokem. Nikdy ale neříkej nikdy, třeba se tam za rok nebo za dva objevíme.
Televizi Gimi v Českých Budějovicích jste přebíral o Iva Brabce, který provozuje i regionální českobudějovický multiplex – Regionální síť 1. Ten se má brzy rozšířit i do Plzně a Příbrami. O provozování vlastní vysílací sítě jste neměl zájem?
Alois Valtr: Také jsem to zvažoval, ale pak jsem se rozhodl netříštit energii. Jak se říká, hodně zajíců – myslivcova smrt. Proto jsem zůstal jen u provozování televize a technologickou část přenechal dalším podnikatelům. Takhle můžeme být relativně svobodnější, můžeme si vybírat. V momentě, kdy bychom měli určitou vazbu na nějaký multiplex, rozhodování by bylo mnohem složitější.
Pomáhá oběma televizím fakt, že vlastníte i reklamní agenturu se zastoupením v Plzni a Českých Budějovicích? Získáváte jejím prostřednictvím inzerenty?
Alois Valtr: Určitě je tam synergie v rámci obchodu. Trh v regionech je dost konstantní, nedá se už očekávat, že by docházelo k nějaké velké obnově jako před dvaceti lety. Inzerentů, kteří jsou aktivní a zadávají si reklamu, je určitá množina, která se příliš nemění a na niž působí všechna média napříč branží. Hodně nám tato spolupráce pomáhá šetřit náklady, nemusíme někam jet dvěma auty, ale jenom jedním, stačí jeden člověk místo dvou. Jde jen o to, aby ten člověk byl patřičně vzdělán.
Jihočeská televize i Zak sjednotily svůj grafický vizuál a mají společného generálního ředitele Josefa Bezpalce. Jak stíhá vést dvě televize, které jsou ode sebe vzdáleny dvě stě kilometrů?
Vikrot Nový: Hádejte, kam jel před chvílí (smích).
Alois Valtr: Zatím to stíhá. Struktura obou televizí je postavena tak, že každý region má své vlastní regionální manažery.
Mají obě televize nějaká oddělení úplně propojená, třeba že by grafické oddělení Zaku i Jihočeské televize sídlilo v Plzni?
Alois Valtr: Všechna oddělení fungují v obou televizích zvlášť, ale když je to zajímavé pro některý z těch regionů, využíváme synergických efektů.
Zak i Jihočeská televize vysílají v multiplexu 3, který má sice velké pokrytí, ale zároveň je dost drahý. Nezvažovali jste nabídky konkurenčního multiplexu 4, který letos změnil majitele a spustil řadu nových vysílačů?
Alois Valtr: V době, kdy Zak zahajoval samostatné vysílání, v Plzni žádný jiný multiplex k dispozici nebyl. V jižních Čechách jsme komunikovali s provozovatelem multiplexu 4, ale nakonec jsme se rozhodli zůstat u Českých Radiokomunikací, protože jsme neměli jistotu v dobré pokrytí čtvrté sítě v termínu, ke kterému jsme ho požadovali. Také jsme netušili, jak bude mutliplex 4 fungovat. Vzhledem k tomu, že jsme tam už měli nastartované určité promo akce a obchodní dohody, nemohli jsme si dovolit jakoukoli nejistotu ohledně šíření signálu.
Nakonec se vaše obavy potvrdily, protože koncem června, když multiplex 4 odstartoval pod novým provozovatelem, měl velké technické problémy, které se mu podařilo definitivně odstranit až teď na podzim.
Alois Valtr: Právě proto si myslím, že jsme zvolili dobře. Jak zákazníci, tak diváci oceňují – což ukázal i nedávný průzkum – že vysíláme s Českými Radiokomunikacemi v multiplexu 3. I v rámci AKTV je jasný trend vysílat v multiplexu 3.
Proč Zak TV nevysílá ze všech západočeských televizních vysílačů, konkrétně z domažlického Vraního vrchu? Je to proto, že se vám to nevyplatí, protože náklady na šíření signálu by nepokryly výnosy od případných inzerentů? Nebo prostě proto, že tam nevysílá multiplex 3 jako takový?
Alois Valtr: Přiznám se, že na tuto otázku neumím odpovědět. Od Českých Radiokomunikací jsme dostali nabídku na vysílání z Krašova a Tří křížů s tím, že pokrytí je dostatečné. Zatím i v rámci průzkumu, který jsme si nechali udělat, nemám žádný signál o tom, že bychom někde divákům chyběli. Jistou absenci cítíme u některých kabelových televizí, takže jednáme například se společností UPC, aby se televize Zak dostala do jejích sítí.
Jako pozemně šířený program na to vlastně máte nárok ze zákona.
Alois Valtr: O tomto nároku slýchávám možná už patnáct let, ale realita je poněkud jiná, velice složitá.
Viktor Nový: Prakticky vyjednáváme se všemi regionálními kabelovými společnostmi. Ve většině měst jsme se dokázali dohodnout, s UPC je to ale poměrně náročné a zdlouhavé. Nicméně s nimi jednáme a momentálně to vypadá nadějněji. Co se týče pokrytí Domažlicka pozemním signálem, víme o problémech, ale České Radiokomunikace ho na mapce s nabídkou vysílání v multiplexu 3 měly pokryté. Proto jsme ze začátku neměli potřebu to řešit. V žádném případě to ale není tak, že by pro nás Domažlicko nebylo zajímavé, nebo že by tam pro nás nebyli inzerenti. Obzvlášť pod vaším článkem na DigiZone.cz se začala ohledně Vraního vrchu rozpoutávat velká diskuse, takže o dokrytí Domažlicka jednáme. Záleží na financích, není to úplně jednoduché.
Ale s Českými Radiokomunikacemi o tom tedy mluvíte?
Viktor Nový: Zrovna minulý týden jednal náš generální ředitel se zástupcem Českých Radiokomunikací a probírali i Vraní vrch. Snažíme se být dostupní pokud možno všude a kdyby to bylo jednoduché, jsme na Vraním vrchu už dávno. Domažlicko je poměrně veliké, byli jsme tam s promo akcí na Chodských slavnostech a od různých lidí jsme slyšeli, že nás naladí nebo nenaladí. Lidé, co bydlí tři kilometry od sebe, signál buď mají, nebo ne. Asi se tam láme, sami lidé z Domažlicka říkají, že jsou v kotlině a se signálem to mají horší. Dva kilometry od Domažlic ještě signál jde, ale v samotných Domažlicích ne.
Pozemní vysílání a kabelovky jsou jedna věc, ale hodně diváků sází na satelit, kde Zak i Jihočeská televize chybí. Neuvažujete o nějakém společném kanálu s ostatními krajskými televizemi, kde by se točily zpravodajské smyčky několika programů?
Alois Valtr: V rámci AKTV jsme to zatím neřešili, i když tato myšlenka se tam určitě objevuje, byť dosud nevyslovená. Je to ale záležitost sesíťování všech regionů, aby se pokryla celá republika a jednotlivé televize se víc programově přiblížily. Může to být další vývojové stadium, kudy si nás divák bude moci naladit.
Jedna taková síť už na satelitu existuje. Regionálnítelevize CZ ale spolupracuje s menšími regionálními a lokálními studii.
Alois Valtr: Ano, je to jedna z cest, kudy se dostat k divákovi. Dnes se už bavíme už jenom o digitálním signálu a nyní záleží na tom, jakým způsobem ten shluk nul a jedniček dopravíte k divákům. Zda kabelem, vzduchem, přes WiFi… Historicky to bylo nejčastěji přes klasické televizní antény, ale v budoucnu to bude možná úplně bez nich. Před dvaceti lety jsme si také nedovedli představit, že mobilní telefon bude tak malý, že se vejde do kapsy. První mobilní telefony byly pomalu batohy na záda… Dnešní mobily jsou maličké a dokáží neuvěřitelné věci. Stejně může dopadnout i příjem televizního signálu.
Uvažujete o tom, že byste vytvořili aplikace pro příjem Zaku a Jihočeské televize na chytrých televizorech a tabletech?
Alois Valtr: Máme už připravenu kalkulaci, jeden takový internetový projekt je už hotový. Příští rok uvažujeme o zadání vývoje této aplikace pro mobilní telefony.
Budou mít o tuto aplikaci zájem i regionální inzerenti?
Alois Valtr: Určitá skupina lidí, která vlastní chytré telefony, určitě ano. Někde jsem četl statistiku, kolik procent lidí už tyto telefony vlastní, a překvapilo mě to. Jsou to desítky procent uživatelů. Tablety se také neustále rozšiřují.
Viktor Nový: V současné době vyvíjíme také nové internetové stránky televize Zak. Ačkoli bych to neměl říkat, ty současné jsou pro nás nevyhovující.
Ano, všiml jsem si, že stále fungujete na doméně r1zak.cz a v záhlaví máte velké logo Primy s upozorněním, že jste jejím partnerem, což už skoro rok neplatí.
Viktor Nový: Ano, bohužel, ačkoli se to zdá jako naprostý základ, měli jsme jiné priority. Situace se nám trochu zkomplikovala i s technikem, který vytvářel náš web. Teď se nám konečně podařilo domluvit, takže vytváříme nový web, který už bude propojen s Facebookem, bude mít mobilní verzi, apod. Máme obrovskou výhodu v tom, že naše mobilní aplikace bude obsahovat offline video. Nemá smysl streamovat živě půlhodinovou zpravodajskou smyčku, která se neustále opakuje. Bude to pro nás tedy mnohem jednodušší než třeba u zpravodajské ČT 24, která svoje vysílání v aplikacích pro chytré telefony a tablety streamuje živě.
Co se týče satelitu, Zak na něm nemůže vysílat sám, je to poměrně finančně náročné. A jak uvedl pan Valtr, existuje AKTV i spojení mezi Zakem a Jihočeskou televizí, takže teď máme za prvotní cíl sjednotit regionální vysílání v celé České republice. Dohodnout se, jak to má vypadat, jaký má být program, domluvit strategii. Až bude toto vysílání nějakým způsobem sjednoceno, až budou mít jednotlivá krajská vysílání společné prvky, teprve pak se bude moci začít uvažovat o tom, že se sjednotí i jejich vysílání.
Alois Valtr: To sjednocení ale nechápejte jako stoprocentní, bylo by jen do určité míry a šlo by o nějaké grafické prvky. Dokážu si představit, že když na DigiZone.cz vyjde informace o sjednocení regionů, každý si to vyloží po svém a vzniknou z toho mnohá nedorozumění.
Viktor Nový: Nemůžeme se samozřejmě bavit o úplném sjednocení, protože třeba Zak má zpravodajskou smyčku dlouhou třicet minut a ostravská TV Polar vysílá úplně jiný formát zpráv. Ale třeba zavedení pravidla, že zprávy půjdou na všech regionálních televizích vždycky v celou hodinu, už je sjednocující prvek, který má smysl a divák tak může být v rámci jednoho celoplošně vysílajícího regionalizovaného kanálu na něco zvyklý.
Alois Valtr: Prostě to sjednocení chápejme v obecných pevných spojovacích rysech, tedy v regionalitě, vlastní značce, kterou si každý budoval mnoho let. Další krok je zavedení pevného času začátku zpráv vždy v celou hodinu, což je podle mě docela pokrok, za který všem manažerům a majitelům krajských televizí děkuji. Zažil jsem podobnou asociaci před patnácti lety a tam bylo velice těžké najít nějaký logický konsensus.
Nakousli jsme AKTV, kde minulý měsíc došlo ke změnám vedení – odvolání předsedy asociace Jiřího Němečka z pražské TV Metropol a jmenování nového předsedy, kterým jste se stal vy. Co se vlastně v asociaci událo, že došlo k takové změně?
Alois Valtr: Na valné hromadě do asociace přistoupili noví členové – Zak a TV CZ zastupovaná Renatou Peškovou. Na základě toho došlo k dovolení a převolení předsednictva AKTV. Rozhodovalo se, zda předsedou budu já, nebo pan Korytář (majitel a ředitel ostravské TV Polar, pozn. red.). Nakonec došlo na mě.
Metropol byla přehlasována, nebo se sama vzdala vedení AKTV, protože teď má jiné starosti se svým financováním a financováním Pětky?
Alois Valtr: Myslím si, že to bylo korektní a slušné pro obě strany. Je pravda, že Metropol má své starosti, ale bylo to prohlasované.
Ptám se proto, že zástupci Východočeské televize V1, jejíž programový ředitel Martin Kindernay byl místopředsedou AKTV, byli zklamaní přístupem Metropole k chystanému projektu nového centrálního programu pro regiony, kterým měla být Pětka. Ta se ale nakonec regionům vůbec nevěnuje.
Alois Valtr: Je to možné, že u určitých členů asociace hrál tento fakt roli. Nemůžu říci, že ne, do hlav jiným kolegům nevidím. V každém případě je pravda, že když jsem k tomu v listopadu přistoupil, bylo jasné, že Pětka je samostatný celoplošný projekt a Metropol zůstává také samostatným regionálním projektem. Tak jsem k tomu také přistupoval, hranice obou projektů byla jasně definovaná. I když mají společný kapitál, programově jsou jasně rozdělené.
Takže teď v rámci AKTV nechcete vytvořit nějaký centrální program pro regiony, ale chcete sjednotit vysílací schémata tak, aby v určitý čas běžely na všech krajských televizích zprávy, nikoli totožný program?
Alois Valtr: Odpověď rozdělím do dvou rovin. Nejprve odpovím za televizi Zak: centrální program nehledáme, protože jsme ho už zažili, trvalo to patnáct let a není potřeba vstupovat dvakrát do stejné louže. Když se na to podívám z pohledu asociace, tam zatím tato myšlenka vůbec nezazněla. Zaznívají tam ty primární teze o regionalitě, zachování autonomie, značky a vytvoření společné struktury jednotného začátku vysílání zpráv.
V1 o tom centrálním programu mluví jako o „Primě naruby“, tedy že by regionální televize vysílaly samy svůj vlastní program v těch nejlukrativnějších časech a po zbytek dne by jako „výplň“ šlo společné celostátní vysílání, ale ne pod jednotným názvem a logem, ale pod hlavičkami jednotlivých regionálních studií. A v lukrativních časech by šla i celostátní reklama.
Alois Valtr: Neumím na to odpovědět, protože v době, kdy tento nápad vznikl, jsem se o to nestaral a znovu říkám, historicky by pro mě byly tyto myšlenky krokem zpátky.
Nedávno jste zveřejnili první výsledky průzkumu sledovanosti Zaku a Jihočeské televize, které zjišťovala společnost Mediaresearch. Podobný průzkum si nechala udělat i ostravská televize Polar. Dají se tato čísla využít pro prodej reklamy, když nejde o denní data z peoplemetrů? A jak vlastně klientům dokládáte zásah jejich reklamních kampaní na vašich televizích?
Viktor Nový: Ještě předtím, než jsme se s televizí Zak osamostatnili, jsme měli výsledky sledovanosti od televize Prima. Pravidelně nám zasílali data zásahu v západních Čechách, z nichž se dalo vydedukovat i Plzeňsko. Měli jsme tedy k dispozici pravidelná čísla. Od letošního roku to ale bylo pro náš obchodní tým velmi náročné, protože jsme o data přišli.
Nechci říct, že jsme získávali inzerenty na dobré slovo, ale klienti sami věděli, že Zak lidé v regionu sledují a že jeho sledovanost nejde nijak radikálním způsobem dolů. Měli jsme i poměrně masivní propagační kampaň ke startu samostatného vysílání, takže klienti věděli, že Zak nešel se zásahem níž a možná naopak stoupá. Na základě toho jsme fungovali, než jsme si zadali zmíněný průzkum od společnosti Mediaresearch.
Průzkum nešlo udělat dříve, protože dělat ho po půl roce vysílání by nebylo moc praktické. Jednak je to poměrně drahá záležitost, a také po půl roce vysílání bychom zřejmě měli ještě malá čísla. Potom bychom čekali další rok na další průzkum. Teď nám vyšel pěkný výsledek, ale zjistili jsme i to, že existuje poměrně velká skupina lidí, která si Zak nenaladila a chtěla by ho sledovat. Můžeme si to vyložit tak, že si neumí přeladit přijímač. Potom je tam ještě skupina diváků, která není v dosahu našeho signálu. Vyšlo nám, že nás sleduje 150 tisíc diváků týdně. Kdybychom k nim připočetli dalších 20 procent z celého Plzeňského kraje, což je ta skupina, která si nás neumí naladit, příští rok bychom mohli mít diváků ještě víc.
Takže inzerentům dokládáte zásah z tohoto průzkumu, který si budete zadávat jednou ročně?
Viktor Nový: Ano. Dále máme k dispozici informace od Českých Radiokomunikací o pokrytí, což inzerenti hodně vyžadují, aby věděli, kam až zasahuje náš signál. Větším regionálním inzerentům líbí, že vysíláme i na Karlovarsku. Je to pro ně blízký region a často tam působí. Spojení Plzeňského a Karlovarského kraje kvitovali a když k tomu teď dostali první čísla sledovanosti, je jednání s nimi mnohem snazší.
Karlovy Vary jsou vlastně pro Zak novinkou, předtím tam vysílala zmiňovaná televize Vřídlo, která loni zanikla.
Viktor Nový: Pro Zak je to „stará novinka“, protože zkratka ZAK znamená „Západočeské aktuality“, původně jsme měli pokrytí v celých západních Čechách. Pak jsme se spojili s Primou, respektive legislativa to rozdělila po krajích, a už jsme v Karlových Varech nevysílali.
Alois Valtr: V rámci digitalizace se možnosti rozšířily a narovnaly. Teď záleží na každém subjektu, zda dělá kvalitní produkt, který osloví diváky a inzerenty. Používám k tomu takovou metaforu s billboardy. Regionální inzerent lokalitu zná, denně po ní jezdí a ví, zda je daný billboard zajímavě umístěný nebo ne. Nepotřebuje, aby mu někdo z centrály v Praze nebo Vídni naťukal do počítače, že má takovou a takovou hodnotu. Ví to z praxe. Pro určitou skupinu regionálních zákazníků a inzerentů nemají čísla naší sledovanosti význam. Samozřejmě máme i zákazníky, kteří pracují na národní či přesregionální úrovni a čísla sledovanosti vyžadují. I někteří regionální klienti. Ale většina regionálních inzerentů je nechce, protože sami vědí, zda nás lidi sledují. Je to stejné, jako když jezdíte autem po svém regionu a víte, kde je špatná křižovatka a kde je díra, kdežto když jedete do jiného regionu, musíte použít navigaci. A stejné to je u prodeje reklamy pro zákazníky mimo region. Musí se nějak dozvědět, zda tam je sledovanost, nebo ne, a jaká.
Viktor Nový: Na začátku roku to pro nás bylo samozřejmě poměrně napínavé, protože byť šlo o zaběhlou televizi, měli jsme nový formát vysílání. Museli jsme vynaložit hodně velké úsilí, abychom přesvědčili první klienty, protože ti to měli prakticky nejtěžší. Díky tomu, že vysíláme pod zavedenou značkou a naši obchodníci už měli nastavené vztahy s inzerenty, se našlo poměrně dost klientů, kteří našemu produktu věřili natolik, že šli do toho rizika s námi. Setkali se s pozitivní odezvou a šuškandou se to rozneslo dál. Povedlo se nám, že prvním klientům reklamní spoty zafungovaly. Staly se i takové rarity, že jednomu inzerentovi přišel do obchodu pán, který bydlel hned vedle prodejny a říkal, že až z našeho vysílání se dozvěděl, co ten obchod prodává.
Vlastní televizi, pokud možno s regionální strukturou, by chtěl Andrej Babiš, který už vydává regionální týdeníky 5+2. Dokonce prý už jednal o vstupu do Východočeské televize V1. O Zak a Jihočeskou televizi neprojevil zájem?
Alois Valtr: Myslím, že jsme pro něj příliš malé společnosti. Podnikatel jeho formátu uvažuje v jiných číslech a úrovních, takže ne.
Sledujete jeho zájem o televizní vysílání a pokusy doplnit svoji regionální strukturu týdeníků o vlastní televize? Ty by vám totiž mohly konkurovat.
Alois Valtr: Samozřejmě to sledujeme, ale informace máme pouze z médií, včetně DigiZone.cz. Asi má opravdu snahu získat vlastní televizi, jak se píše, ale záleží na tom, jak se rozhodne. Předpokládám, že má poradce, kteří mu vyhodnocují televizní trh. Poslední slovo bude na něm.
Zak a Jihočeská televize by nebyly na prodej?
Alois Valtr: V dnešní době to ještě nejsou tak zajímavé a atraktivní nevěsty.
A až budou?
Alois Valtr: Nikdy nebudu říkat nikdy. V této fázi si ale myslím, že je bezpředmětné se o tom bavit, protože jak říkám, ta nevěsta ještě není zajímavá.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz