Pro zvolení ředitele je totiž třeba nejméně šesti hlasů, a radních je pět. Podle zákona by jich mělo být devět. Poslanecká sněmovna se ale po celé čtyři měsíce před volbami odmítla zabývat volbou nových radních, a tak se sama podílí na patu, z něhož zbývající rozhlasoví radní vybruslili opravdu originálně. Protože neschválili návrh svého (končícího) předsedy Jiřího Floriana, aby vypsali veřejné výběrové řízení, jali se postupovat podle svého vlastního volebního řádu.
V něm se praví: V případě, že výběrové řízení není většinou pěti hlasů schváleno, stanoví Rada ČRo termín pro podávání nominací na generálního ředitele, nejdéle však do 10 kalendářních dnů.
Zajímavá formulka, která vedla k jednomyslné nominaci šesti kandidátů: vedle prozatímního šéfa rozhlasu Duhana také ředitelky zpravodajských stanic ČRo Hany Hikelové, ředitele ČRo Region Střední Čechy Jana Mengera, bývalého ředitele odboru komunikace ČRo Karla Zýky, ale také bývalého viceprezidenta Aera Vodochody Jiřího France a obchodního ředitele východočeského komerčního Rádia Černá hora Petra Matoulka.
Podle čeho radní kandidáty vybírali a stanovili si vůbec nějaká kritéria? Místopředseda a čerstvě též mluvčí rozhlasové rady Ladislav Jíša říká, že žádná. Radní teď budou čekat na to, až jim nová Poslanecká sněmovna vybere čtyři nové kolegy a společně s nimi zvolí nového generálního ředitele z těchto šesti kandidátů. Také vám to přijde velmi chytré? Ovšem být na místě čtyř nových radních coby stafáže v rozdané volbě se bude chtít opravdu málokomu.
Je správné, že si neúplná Rada Českého rozhlasu nominovala vlastní kandidáty na generálního ředitele ČRo?
