Hlavní navigace

Krátké vlny: Jak má Národní plán obnovy posunout digitalizaci Česka

20. 5. 2021
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Národní plán obnovy částečně obsahuje projekty a investice, které už delší dobu leží na ministerstvech v šuplících. To ale neznamená, že jsou špatné.

V pondělí 17. května 2021 vláda schválila materiál s názvem Národní plán obnovy (NPO), který je národní odpovědí na evropské nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (RRF). NPO má být plán reforem a investic, na jehož základě Česká republika získá první část finančního příspěvku ve formě dotací ve výši přibližně 172 miliard korun. 

O druhé a dvojnásobné polovině ve formě půjčky se ještě vůbec nezačalo jednat. Důležité je říct, že Brusel zdůrazňuje hlavně reformy a samotné investice podmiňuje řadou omezení. Například má jít o rychlou pomoc, a tedy všechny peníze je nutné utratit do pěti let.

Česko bude přitom muset plnit nastavené milníky a cíle a teprve poté a zpětně EU finance proplatí. Výsledek je tak do velké míry ovlivněn i jednáním s Komisí a schopností Česka předložit dostatečně konkrétní a v krátkém časovém horizontu realizovatelné projekty.

Podle předkládací zprávy Národní plán obnovy představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci České republiky, naplňuje požadavky Evropské komise, především takzvaná Country specific recommendations, a přispívá:

  • zelené transformaci, která má naplňovat alespoň 37 % alokace;
  • digitální transformaci, která má naplňovat alespoň 20 % alokace;
  • inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začleňování, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky;
  • sociální a územní soudržnosti;
  • zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize;
  • politikám pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

Samozřejmě, že nové úkoly žádají i nové kapacity. Takže schválení Národního plánu obnovy je spojeno s vytvořením nového koordinačního orgánu, zbrusu nového odboru v sekci EU na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které má vykonávat dohled nad přípravou, implementací a plněním milníků a cílů jednotlivých částí (komponent) NPO. Tady je ale první háček, zatím není vůbec jasné, kdo bude dělat konkrétní implementaci a zda na to dostanou úřady dostatek kvalifikovaných lidí a kde je seženou. Právě na tom se může zaseknout celý plán, kde se musí nejprve plnit reformy a pak teprve přijdou peníze z Bruselu.

Dokumentu se detailně věnuje novinář David Klimeš (naposled například ve svém newsletteru), a to především problémům s naplňováním zelené agendy. Pojďme se ale podívat alespoň stručně na tu tzv. digitální transformaci. 

Digitální součásti jsou ve většině ze šestice kapitol (nazvaných v NPO komponenty). Když porovnáme jednotlivé pilíře, přímo do toho prvního pojmenovaného digitální transformace plánuje vláda alokovat 28 329 mil. Kč, což je třetí největší alokace (viz následující tabulka).


Autor: Jaromír Novák

Tabulka plánovaných alokací

Následující text má sloužit k základní orientaci v rámci pilíře digitální transformace. Pro úplné informace doporučuji se ponořit do samotného materiálu. Hezké čtení. Pilíř Digitální transformace obsahuje šest následujících komponent, které na sebe navazují ve spíše praktické logice. Ta je jednak věcná a ve druhé linii rozděluje jednotlivé komponenty dle odpovědností konkrétních úřadů. Třetí aspekt rozčlenění je dán tím, že velkou část projektů kofinancují jiné evropské programy, například Digitální Evropa (DEP). 

První dvě kapitoly se tak věnují digitalizaci státu a navazuje na ně třetí obsahující dobudování sítí, které využívají jak veřejné, tak soukromé instituce. Je takovým mostem ke čtvrté a páté, které se zaměřují na aplikační vrstvu – digitální ekonomiku, a to jak startupy, tak i digitalizaci samotných firem. Šestá a digitalizace stavebního řízení je pak k prvnímu pilíři trochu nesystémově přilepená. Dříve tady byla paradoxně i podpora kultury, která se ale přesunula do komponenty čtyři a příliš digitalizace neobsahuje.

Příkladem na první pohled zvláštního rozdělení je budování kvantové komunikační infrastruktury, tedy fakticky upgradu optických linek, který logicky spadá do budování sítí. Ale protože je součástí kvantové komunikační infrastruktury výzkum a vývoj v této oblasti, je obsažen v jiné komponentě. Samotné budování infrastruktury je spolufinancováno z 50 % právě v rámci projektu EuroQCI z DEP, a proto je v komponentě 1.4. Na první pohled nelogické dělení pak odpovídá tomu, že většina kofinancování z tohoto evropského programu se netýká sítí, a je tak sdružena pod jednou střechou v digitální ekonomice.


Autor: Jaromír Novák

Komponenta 1.1: Digitální služby občanům a firmám 

Cílem této komponenty je digitalizovat jednotlivé agendy vykonávané státem a veřejnou správou (včetně zdravotnictví) a postupně tyto agendy řetězit do životních situací řešených z jednoho místa pod jedním přihlášením a v identickém rozhraní, a to především prostřednictvím federovaných portálů (Portál veřejné správy, Portál občana, Portál podnikatele, Portál justice, Portál zdravotnictví apod.). 

Současně má poskytnout občanům a podnikatelským subjektům přístup k datům v rámci státní a veřejné správy umožňující řešení životních situací, a to včetně neveřejných dat přístupných kvalifikovaným subjektům pomocí řízeného přístupu při zachování principů bezpečnosti, ochrany osobních údajů, ochrany autorských práv apod. V neposlední řadě v rámci tohoto cíle mají vzniknout komplexní závazná pravidla pro správu dat institucemi státní a veřejné správy.

Pod touto komponentou se vyskytují dvě reformy:

  1. zajištění podmínek pro kvalitní správu datového fondu a zajištění řízeného přístupu k datům
  2. elektronizace zdravotnictví – eHealth

Do souboru investic v rámci této komponenty se dostaly:

  • digitální služby pro koncové uživatele – cílem má být zvýšení hodnoty DESI v části předvyplňované formuláře a nárůst počtu elektronických podání vůči státním úřadům a organizacím o 100 % (do 31. 10. 2025);
  • rozvoj otevřených dat a veřejného datového fondu – cílem má být navýšení počtu subjektů poskytujících otevřená data ze současných 41 na 200 a zvýšení kvality poskytovaných dat;
  • digitální služby v resortu justice – cílem má být zvýšení transparentnosti soudních jednání a dostupnosti informací z oblasti spravedlnosti prostřednictvím uživatelsky přívětivého webového portálu justice.cz.

Komponenta 1.2: Digitální systémy veřejné správy

Cílem této komponenty je vytvoření efektivního prostředí pro digitalizaci agend vykonávaných veřejnou správou a zdravotnictvím, a to především z pohledu:

  • sdílení dat mezi jednotlivými systémy prostřednictvím základních registrů, propojeného datového fondu a informačního systému sdílené služby (eGovernment Service Bus);
  • vytvoření a rozvoj stávajících/nových funkcionalit backendových informačních systémů jednotlivých orgánů a institucí;
  • kybernetické bezpečnosti vybraných centrálních orgánů a poskytovatelů zdravotnických služeb především v regionu Prahy;
  • sdílení znalostí, kompetencí, metodik a standardů.

Komponenta míří na úřady vykonávající veřejnou správu na centrální i lokální úrovni a má pomáhat v práci úředníkům, nejen v oblasti služeb klientům, ale i ve vnitřním fungování úřadu.

Pod touto komponentou se vyskytují dvě reformy:

  1. Kompetenční centra pro podporu eGovernmentu a elektronizace zdravotnictví;
  2. budování a rozvoj systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví.

Konkrétní investice mají být:

  • Budování a rozvoj agentových informačních systémů – cílem má být rozvoj základních registrů (Registr osob, Registr obyvatel, Registr práv a povinností, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, Informační systém ORG), jejich modernizace a rozšíření v souladu s novými požadavky na rozsah jimi poskytovaných referenčních údajů. Opět se dostává na okřídlené „aby občan nemusel obíhat úřady, ale data putovala napříč úřady“. Tato investice také skrývá rozvoj technologické infrastruktury veřejné správy včetně radikálního navýšení její přenosové kapacity s rozvojem sítí nové generace, implementací nových zákaznických služeb (například digitalizace stavebního řízení předpokládá desetinásobné navýšení datového toku na centrálním uzlu oproti roku 2020). 
  • Budování a rozvoj základních registrů a zázemí pro e-government – cílem má být jednak vybudování moderních informačních systémů postavených na modulární architektuře a dále vytvoření a rozvoj stávajících nebo nových funkcionalit backendových informačních systémů.
  • Kybernetická bezpečnost cílí zvýšit úroveň kybernetické bezpečnosti u centrálních úřadů, institucí, poskytovatelů zdravotnických služeb, dalších subjektů zákona o kybernetické bezpečnosti (tady je potřeba upozornit, že ta množina subjektů se nám bude v důsledku revize směrnice NIS2 měnit).
  • Vytvoření předpokladu pro digitální justici – cílem je zajištění moderního pracovního prostředí pro zaměstnance resortu justice na takové úrovni, aby v krizových situacích, jakou je například pandemie covidu-19, nedocházelo k omezování práceschopnosti a snižování kvality poskytovaných služeb. Fakticky tato investice přinese například rozšíření videokonferenčních setů a posílení centrální infrastruktury.

Komponenta 1.3: Digitální vysokokapacitní sítě 

Hlavní ambicí této komponenty je prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou (sítě VHCN) v maximální možné míře zlepšit přístup k internetu pro obyvatele, podnikatele, veřejnou správu a socioekonomické aktéry, zejména ve venkovských oblastech, a dosáhnout stavu, aby bylo možné fakticky bez omezení využívat potenciál technologického vývoje a digitalizace na celém území státu. Komponenta také cílí na podporu dokrytí České republiky sítěmi 5G.

Komponenta obsahuje dvě reformy:

  1. zlepšení prostředí pro budování sítí elektronických komunikací;
  2. podporu rozvoje ekosystému sítí 5G a dalšího rozvoje těchto sítí.

V kapitole investic obsahuje:

  • vybudování vysokokapacitního připojení v rámci jednotlivých dotačních výzev;
  • dokrytí koridorů sítěmi 5G a podpora rozvoje sítí 5G, a to nad rámec povinností vzešlých z 5G aukce;
  • podpora rozvoje mobilní infrastruktury sítí 5G v investičně náročných bílých místech na venkově, jejímž cílem má být výstavba a zprovoznění 120 základnových stanic pro pokrytí 5G signálem v investičně náročných tzv. bílých místech na venkově.
  • vědeckovýzkumné činnosti související s rozvojem sítí a služeb, a to nejen 5G. Cílem má být podpořit 20 vědeckých výzkumných činností spojených s 5G sítěmi včetně podpory vývoje aplikací pro vertikály ekosystému sítí 5G.

Komponenta 1.4: Digitální ekonomika a společnost, inovativní startupy a nové technologie

Cílem této komponenty, která je úzce svázaná s následující komponentou 1.5, je, cituji, „skokově posunout českou ekonomiku v oblasti moderních digitálních technologií, které budou motorem hospodářského oživení a návratu k hospodářskému růstu.“ V podstatě jde o zrušení a sjednocení všech výborů a mnohdy překrývajících se strategií a jejich sloučení pod jednou střechou v tzv. Výboru pro digitální transformaci ekonomiky, kde bude nejen státní správa, ale i soukromý sektor. Pod ten budou spadat tři pilíře – podpora vzniku high-tech, zejména startupů a spin-offů, certifikace a podpora strategických technologií a digitalizace samotných firem, především malých a středních podniků (SME).

Komponenta 1.4 obsahuje tři reformy, na které přímo váže reforma v následující komponentě 1.5:

  1. institucionální reforma systému koordinace a podpory digitální agendy a digitální transformace, tedy právě zastřešení celého systému;
  2. nastavení uceleného systému institucionální podpory investic a rozvoje inovativních firem, startupů a nových technologií, což je v podstatě implementace nedávno přijatého evropského doporučení EU Startup Nation Standard, o které si důrazně řekl trh v otevřeném dopise (www.czechstartupnation.cz);
  3. podpora strategických odvětví – společná skupina pro podporu a certifikace strategických technologií s Radou pro strategické technologie, která navazuje na nedávno přijatý zákon o zahraničních investicích.

Konkrétní investice navazují vždy na danou reformu, kterou musí nejprve splnit.

V první části jsou jako investice hlavně průřezové evropské projekty a jejich kofinancování:

Konkrétními investicemi mají být:

  • Evropské centrum excelence v AI „pro bezpečnější společnost“, které má za cíl zajistit dostatečnou výzkumnou kapacitu v oboru a umožnit tak dalším aktérům zavádění a testování nových aplikací umělé inteligence. Jako hlavní národní projekt v oblasti digitální agendy bude podpořen rozvoj technologií umělé inteligence přispívající k bezpečnější společnosti. To je vlajková loď Národní AI strategie, která by se měla letos revidovat.
  • Evropský projekt pro boj s COVID fake news (European Digital Media Observatory Hub – EDMO), jehož cílem je podpořit vznik regionálního hubu / výzkumného centra projektu CEDMO (Central European Digital Media Observatory), který byl Evropskou komisí již schválen a je vedený Univerzitou Karlovou a tvořený v ČR dvěma partnery – ČVUT a Demagog.cz, a jedním subkontraktorem – Univerzitou Palackého v Olomouci. Tento projekt má poskytnout nástroje AI a metodiku pro boj s fake news v digitálním prostoru. Mimochodem minulý týden přišla zpráva, že konsorcium v evropské soutěži uspělo.
  • Přenos zahraniční nejlepší praxe a know-how pro digitální transformaci, monitoring a výzkum sociologie-ekonomických dopadů krize (vznik Samuel Neaman Institute), jehož cílem je vybudování kapacity, která zajistí dostatečné monitorování, vyhodnocování a návrh řešení dopadů skokové digitální transformace. Tady jde o úzkou spolupráci s Izraelem, který ji České republice nabídl během pandemie.
  • Platforma pro vzdělávání managementu SME pro post-COVID-19 digitální transformaci – cílem této investice je vznik projektu Platformy pro digitální transformaci, jejímž smyslem je vytvoření interaktivního one-stop-shopu, dostupného 24/7/365, k němuž budou firmy schopny přistupovat odkudkoliv a který jim pomůže zodpovědět všechny dotazy týkající se možností využívání nových technologií (AI, blockchain, cloud computing, robotizace a automatizace, kybernetická bezpečnost, high performance computing, …), digitalizace jejich procesů, implementace vybraných řešení, bude vzdělávat v oblasti nových technologií a řešení s nimi spojených a zároveň je bude schopen propojit s možnými dodavateli řešení. Tato investice by měla zacelit „díru“ ve vzdělávání podnikatelů v EU prosazovaných digital skills, ale i financování digitální transformace, tedy jednoduše jak to mají podniky zaplatit. Na zaměstnance pak míří jiná kapitola věnující se školství.
  • Evropský projekt pro DLT financování digitalizace SME pro překonání knize (EBSI) – Využití „distributed ledger technology“ (DLT) má zjednodušit přístup SME k financování, a to snížením nákladů, zvýšením transparence a auditovatelnosti a zvýšením dostupnosti kapitálu a dluhu otevřením přímého přístupu na celoevropský trh. Proto má být realizován projekt decentralizovaného trhu s cennými papíry SME postaveného na Evropské infrastruktuře pro blockchainové služby (European Blockchain Services Infrastructure – EBSI). Jsem rád, že v současné době i sdružení CZ.NIC testuje uzel této evropského infrastruktury. Ale o tom více jindy.
  • Demonstrativní projekty rozvoje aplikací pro města a průmyslové oblasti (např. 5G), jejímž cílem je kapitálová podpora a rozšíření 5G měst a navazujících iniciativ, která byla iniciována záměrem podpořit místní samosprávy při budování a rozvoji konceptu Smart Cities s využitím digitální infrastruktury. Smart Cities tak mohou dát vznik Smart Village nebo Smart Region, včetně těch přeshraničních.

Druhá část se pak zaměřuje na investice do startupového ekosystému. Obsahuje například projekty agentury CzechInvest na podporu podnikání nebo internacionalizace startupů, která se v minulém období platila z operačních programů. Ve třetí části pak je druhá polovina výše uvedeného příkladu kvantové komunikační infrastruktury a spolufinancování z DEP.

Komponenta 1.5: Digitální transformace podniků

Cílem plně fungujícího ekosystému je komplexní provázanost všech aktérů v systému a jejich aktivní nabídka vůči ostatním subjektům tak, aby došlo k pokrytí potřeb trhu. Principem podpory je umožnit nabídku všem subjektům za účelem zvyšování digitální transformace a využití technologií. Dalším cílem je umožnění podpory podniků zúčastněných v tzv. Významných projektech společného evropského zájmu, tzv. IPCEI – Important Projects of Common European Interest, zejména v oblasti Mikroelektronika a konektivita.

Tato komponenta obsahuje jednu reformu, přímo doplňující reformy z komponenty 1.4. A to vytvoření infrastruktury pro digitální transformaci skrze Platformu pro digitalizaci hospodářství, kde jde o dobudování evropských center zaměřených přímo na podnikatele. Navazují přitom na Evropské centrum excelence v AI v komponentě 1.4, přesně dle Koordinovaného plánu Evropské komise.

Investice mají být tři, konkrétně:

  • Evropská a národní centra digitálních inovací (e/DIH) – cílem je vytvoření plně fungující sítě evropských a národních center pro digitální inovace, která má podpořit digitální transformace převážně malých a středních podniků nebo státní správy. Šestice kandidátů už byla vybrána na národní úrovni a čeká se na otevření bruselského výběru.
  • Evropská referenční testovací centra, což má být zavedení mezistupně mezi výzkumem (centrem excelence) a Evropskými a národními centry pro digitální inovace. Na této úrovni by mělo být umožněno hlavně malým a středním podnikům testování vyvinutých technologií a aplikací, tak aby mohly být využity v provozu.
  • Programy přímé podpory digitální transformace podniků, jejichž cílem je spuštění jednotlivých projektů digitalizace výrobních i nevýrobních podniků, což má vést ke zvýšení digitálních procesů v podpořených podnicích. Zejména by měla být podpořena kybernetická bezpečnost a týká se i velkých podniků.

Komponenta 1.6: Zrychlení a digitalizace stavebního řízení

Tato komponenta se specificky zaměřuje na stavební právo a cílí na rychlou implementaci reformy stavebního práva do praxe. Díky zjednodušení, zrychlení a zefektivnění procesů přípravy, umisťování a povolování staveb si vláda slibuje zlepšení investičního prostředí v ČR a zrychlení výstavby.

Komponenta obsahuje jednu reformu, a to zavedení rekodifikace stavebního práva do praxe.

Plánovanými investicemi jsou:

Tip Lupa_temata

  • Vytvoření „Agendového informačního systému“ (AIS), což má být zjednodušení podání formou elektronického vložení projektové dokumentace a dokumentů dotčených orgánů do systémů, zjednodušení povolovacího řízení na jedno řízení o povolení záměrů a dále zajištění možnosti úředníků pracovat plně elektronicky.
  • Rozvoj a využití datového fondu veřejné správy v územním plánování, což má vytvořit společné sdílené prostředí a umožnit tím plné využití digitálních podkladů pro výkon agendy územního plánování a stavebních úřadů. V rámci investice bude vytvořena centrální databáze územně analytických podkladů, která bude součástí informačního systému územního plánování (národní geoportál územního plánování) a bude jednotná na celém území ČR.
  • Plné využití přínosů digitalizace stavebního řízení, což v sobě obsahuje tři podskupiny – vytvoření on-line automatizovaného systému vazeb mezi ustanoveními určených technických norem, vytvoření informačních služeb pro využívání dat z informačních modelů staveb pro agendy stavebního řízení a vytvoření obsahu databáze datového standardu staveb a klasifikačního systému. Cílem této investice je tedy plné využití přínosů digitálních podkladů stavebních řízení s cílem zajistit vyšší efektivitu řízení a zlepšení přístupu k provázaným informacím.

Materiál musí ještě posoudit Evropská komise a po její případné korekci vláda schválí finální verzi dokumentu. NPO je obsahem hutný, částečně obsahuje projekty a investice, které již delší dobu leží na ministerstvech v šuplících, to však neznamená, že jsou špatné. Nezbývá než si přát, aby se podařilo zrealizovat co nejvíce z těch dobrých věcí a cíle NPO nezůstaly pouze na papíře.

Text vychází také na blogu sdružení CZ.NIC.