Člověk si prý snadno zvyká a otupí. Když v roce 2006 komisařka Viviane Reding představila návrh na regulaci mobilního roamingu v EU, byla to zpráva dne ve všech sdělovacích prostředcích a operátoři i regulátoři byli zaskočeni odvahou a drzostí (každý něčím jiným) komisařky. Od té doby se regulace několikrát proměnila a ustálila se na konceptu „roam like at home“, ze kterého benefitují koncoví uživatelé mobilních operátorů v celé EU.
Tato regulace by měla příští rok v červnu skončit, a proto Evropská komise přišla s novým legislativním návrhem, který má prodloužit platnost stávajícího nařízení a zároveň upravit maximální velkoobchodní ceny tak, aby byl udržen koncept „roam like at home“. Součástí návrhu mají být i nová opatření ke zvýšení transparentnosti.
Takže jaké změny Evropská komise zejména navrhuje?
Na velkoobchodní úrovni jsou stále „základem regulace“ cenové stropy. Návrh obsahuje postupné snížení maximálních velkoobchodních cen (viz tabulka níže) pro data, hlasové služby a zprávy SMS (je hezké, že i v roce 2032 budou na trhu SMS zprávy :)). Současně Komise také chce, aby se velkoobchodní roamingový přístup vztahoval i na veškeré dostupné technologie a generace sítě. Poskytovatel roamingu má mít možnost alespoň replikovat maloobchodní mobilní služby nabízené na domácím trhu.
Pokles velkoobchodních cen
Další opatřeními v návrhu nařízení jsou:
- Povinnost operátorů informovat zákazníky o kvalitě služby, kterou mohou očekávat při roamingu v EU, o případných vyšších cenách za služby s přidanou hodnotou (snad nebude zákazník zasypán informacemi)
- Povinnost operátorů informovat zákazníky o zajištění přístupu k tísňovým službám a různých možnostech přístupu k těmto službám
- Povinnost operátorů tam, kde je to možné, poskytovat zákazníkům přístup ke všem dostupným technologiím a generacím sítě, aby zákazník, který je doma zvyklý na 5G, nebyl při cestě do EU omezen zážitkem jen v 2G síti
- Vytvoření centralizované EU databáze pro číselné rozsahy služeb s přidanou hodnotou. Cílem této databáze je zvýšit transparentnost na velkoobchodní úrovni, a umožnit tak operátorům jednoduché získání informace o číselných rozsazích, které mohou být v jiných členských státech spojeny s vyššími náklady.
Při přípravě nového návrhu Komise vycházela z veřejné konzultace, která jí potvrdila výhody, které má nařízení o roamingu přinést, i to, že spotřebitelé a podniky v EU stále potřebují, aby pro roaming existovala pravidla na úrovni EU.
Kromě vlastní konzultace vycházela Komise při přípravě ze studie konzultační firmy WIK „Technological developments and roaming“ a materiálů BEREC. Z nich například vychází, že poměrně vysoké procento tarifů je nabízeno bez roamingových služeb. „Bezroamingové tarify“ nabízí 51 % operátorů v EU prostoru (což je o 17 % více než předchozí rok), více je těchto tarifů mezi post-paid nabídkami.
Tarify bez roamingu
Zajímavé srovnání ukazuje graf ohledně poskytované kvality služby ve vazbě na technologii. 46 % operátorů uvedlo, že poskytují 3G roamingové služby ve státech, ve kterých místní operátoři však již mají funkční 4G sítě. Tento fakt BEREC identifikoval jako bod, který je vhodný k regulaci ze strany Komise. A Komise ho vyslyšela.
Roaming a technologie
Pro zvýšení transparentnosti plánuje 23 % regulátorů začlenit roamingové tarify do svých národních cenových srovnávačů. Uvidíme, jak se s tím poperou.
Zajímavou část obsahuje zmíněná studie konzultační společnosti WIK směrem k velkoobchodnímu trhu, když konstatuje, že současná regulační opatření velkoobchodu (v podstatě v současné době jen cenová regulace) nemusí v budoucnosti vyhovovat „potřebám rozvoje trhu“. V dotazníkovém šetření pak na vzorku 26 operátorů (síťových i virtuálních) testovali „oblíbenost“ případných dalších regulačních opatření, jako je například povinný velkoobchodní přístup, požadavek na výměnu kapacity atd.
Návrh nyní budou nyní projednávat orgány Rady EU i Evropský parlament. Česká národní pozice se ještě tvoří (gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu), nicméně asi nelze očekávat, že by se proti návrhu někdo razantně vymezil.
Člověk si prý snadno zvyká a otupí. Před rokem jsem si neuměl představit, že se někdo bude ptát Ministerstva vnitra, zda si může jet koupit auto mimo okres, ve kterém bydlí.
Zoufalost člověka, který tuto informaci není schopen dohledat standardní cestou a podává žádost podle tzv. „informačního zákona“, vypovídá o dnešní době mnoho. Schopnost lidí dohledávat regulační pravidla a orientovat se v jejich častých změnách narazila na strop. Se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Jsem ale rád, že jsme zatím neotupěli natolik, aby nám přišlo normální, že pokud vláda řekne, že se občan má při cestování mezi okresy prokazovat písemně, není přípustné, aby Policie toto nařízení vykládala jako povinnost předložit papírové lejstro.
