Co se za poslední půlrok změnilo ve snahách států o regulaci kryptoměn, jak vypadá evropská MiCA, co si pro fanoušky kryptoměn přichystala Bidenova administrativa a jak je to vlastně s tolik mediálně propíranou Čínou?
Evropská centrální banka – probuzení z apatie
ECB má sice své „pozorovací těleso“ věnující se otevřenému blockchainu a světu kryptoměn již poměrně dlouho, zatím ale nejspíš nemělo příliš těžkou práci. Jeden nezáživný report, který byl z části copy pastem toho předcházejícího, střídal druhý a samotné téma se dlouhodobě drželo na okraji zájmu, zejména proto, že představovalo nulové systémové riziko. Aktuální Financial Stability Review ale naznačuje možný obrat.
ECB ve svém květnovém reportu věnuje Bitcoinu a kryptoměnám sice pouze jediný odstavec, ten ale explicitně hovoří o „mírném systémovém riziku“. Naráží při tom zejména na býčí trh, který kryptoměny zažívaly od loňského podzimu a který zatím vrcholil divokou jízdou v první polovině letošního roku. „Růst ceny za bitcoin zastínil předchozí historické finanční bubliny, jako byla v 17. století tulipmánie nebo o století později South Sea bubble. Ačkoli růst kryptoměn poháněl především hlad retailových investorů, někteří institucionální investoři a nefinanční korporace také začaly demonstrovat zvýšený zájem,“ říká v reportu ECB.
Neopomněla se zmínit ani o problému uhlíkové stopy. Ano, pokud cena rychle stoupá, vyplatí se těžba více minerům a spotřeba roste rychleji, než je na zabezpečení sítě potřeba. Problém ale není černobílý, viz náš článek z minulého týdne: Spotřebovává Bitcoin energie moc, nebo málo?
Píše i o používání kryptoaktiv k nezákonným aktivitám. To jsou ale obecně známé a poněkud vágní teze. Další zajímavá fakta, která Evropská centrální banka vypíchla, jsou fakt, že kryptoaktiva stále nejsou masivně používána k placení a že je velmi nízká expozice evropských institucí a firem finančním instrumentům, které jsou s kryptoaktivy svázané.
Proč je názor ECB důležitý? Hlavní důvod je ten, že funguje jako určitý barometr politického ovzduší v Eurozóně a umožňuje nám se v předstihu připravit na to, co se chystá. Samotnou regulaci světa kryptoaktiv řeší hlavně loni v září představená MiCA, která má sjednotit roztříštěný regulatorní přístup, doposud jiný pro každou zemi.
Jak si stojí evropská MiCA
MiCA vznikala z velké části za pochodu v průběhu loňského roku, první nástřel frameworku pro regulaci kryptoaktiv v Evropě se ale objevil již v prosinci 2019. V září 2020 jej pak Evropská komise přijala pod legislativním označením Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA) společně s návrhem o pilotním režimu tržních infrastruktur založených na „distributed ledger technology“ (DLT), obojí jako součást tzv. digitálního finančního balíčku.
Souvislosti: Konec anarchistické éry burz a směnáren kryptoměn. Co přinese evropský návrh regulace kryptoaktiv?
MiCA upravující nakládání s kryptoaktivy, která nespadají pod současnou evropskou právní úpravu na finančním trhu (především MiFID II), obsahuje takové věci, jako úpravu nabízení kryptoaktiv, pravidla pro vydávání tokenů, jejichž hodnota se odráží od určitého koše tradičních měn a jiných aktiv (stablecoinů), vydávání e-money tokenů a licencování a požadavky pro jejich vydavatele.
Reguluje také poskytování dalších služeb souvisejících s kryptoaktivy, většina z nich bude nově vyžadovat speciální licenci. Na nově definovaný trh budou dohlížet hned dva orgány – European Supervisory Market Authority (ESMA) a European Banking Authority (EBA). MiCa má tak, jak je zatím postavena, stále určité mouchy, například fakt, že prakticky ignoruje (a v praxi de facto znemožňuje) existenci DeFi sektoru nebo příliš široké kategorie, které umožňují mezi regulovaná aktiva zahrnout například i letecké míle. Současná podoba se ale nejspíš několikrát pozmění.
Druhý samostatný návrh se pak věnuje problematice obchodování s vybranými kryptoaktivy, která ze své podstaty spadají pod úpravu směrnice o trzích finančních nástrojů, neboli MiFID II. Jinými slovy řeší napojení kryptoaktiv na oficiální finanční systém a plně regulovanou tržní infrastrukturu.
V současné době totiž nemohou na evropské půdě vznikat centrální depozitáře cenných papírů (CSD), které by umožňovaly obchodování a vypořádání kryptoaktiv na tradičních regulovaných finančních trzích. To by se podle nového návrhu mělo změnit. Centrální depozitář CP a mnohostranné obchodní systémy budou moci nově žádat o povolení s kryptoaktivy obchodovat. V rámci pilotního režimu by to mělo fungovat tak, že mohou požádat o předem stanovené výjimky ze současných evropských předpisů.
Obě navrhované regulace mají kořeny v evropském „fintechovém akčním plánu“ z března 2018 a mají čtyři hlavní cíle:
- Zajistit právní jistotu (vznik právního rámce, který bude jasně definovat regulační zacházení se všemi kryptoaktivy, na která se současná legislativa nevztahuje).
- Podpořit inovace v ekosystému kryptoaktiv.
- Zajistit tržní integritu a dostatečnou úroveň ochrany investorů a uživatelů v prostředí aktiv, která jsou sama o sobě z větší části neregulovaná.
- Zajistit finanční stabilitu. Tento bod naráží hlavně na problematiku stablecoinů, které mají potenciál destabilizovat současný finanční systém.
Co MiCA naopak vůbec nereguluje, jsou kryptoaktiva, která se kvalifikují jako finanční nástroje podle článku 4 evropské Direktivy 2014/65/EU. To je dobrá zpráva pro Bitcoin a většinu přeživších kryptoměn první generace.
Nijak nereguluje ani elektronické peníze (tak, jak jsou definované v článku 2 (bod 2) Direktivy 2009/110/EC), tedy s výjimkou elektronických peněžních tokenů definovaných ve zmíněné direktivě. Regulovány nejsou ani depozity (definované v článku 2 Direktivy 2014/49/EU), strukturované depozity (podle článku 4 Direktivy 2014/65/EU) a sekuritizace (viz článek 2 Regulace EU 2017/2402).
Suma sumárum přes různé dětské nemoci se jedná o poměrně konzervativní a pozitivní krok, který transparentně vymezuje herní pole, chrání koncové uživatele a snaží se příliš nezasahovat do trhu, jenž se zatím bez regulace snadno obešel.
Bidenova administrativa útočí
Trochu jiná situace je dnes v USA, kde se od počátku roku tak trochu chřestí zbraněmi. Poslední rána zatím přišla minulý čtvrtek, kdy americké ministerstvo financí oznámilo, že chce zavést novou reportovací povinnost. Každá transakce provedená prostřednictvím kryptoměny by měla v případě, že její hodnota vyjádřená v amerických dolarech přesáhne 10 000 dolarů, podle návrhu ministerstva podléhat reportovací povinnosti vůči vládnímu úřadu Internal Revenue Service (IRS).
„Kryptoměny již představují významný problém pro detekci finančních transakcí a podporují nelegální činnost, včetně daňových úniků,“ uvedlo ministerstvo financí v dokumentu The American Families Plan Tax Compliance Agenda. „Prezidentský návrh proto obsahuje další přidané zdroje pro IRS k řešení růstu popularity kryptoaktiv,“ uvádí dále dokument.
Postoj USA, které si díky výjimečné pozici dolaru ve světovém finančním systému zvykly na pozici globálního finančního policajta, je tedy liberalizaci financí skrze kryptoaktiva momentálně nakloněný mnohem méně, než tomu vypadalo v předchozích letech. Americký útok na kryptoměny je nicméně nejspíše jen důsledek mnohem obsáhlejšího politického kroku, a to Bidenova pokusu o zátah na daňové úniky.
Své k tématu bude mít v dohledné době co říci také Komise pro cenné papíry, důvod je opět hlavně politický. Jak Demokraté, tak Republikáni učinili ve svých programech z regulace kryptoaktiv v roce 2021 jednu z hlavních priorit. Oficiálně jsou důvody podobné jako v Evropě, tedy především ochrana neinformovaného retailového investora před tržní manipulací a podvody, skutečné důvody ale budou spíše méně ušlechtilé, a to nová daňová injekce do krvácejícího covidového rozpočtu a snaha o udržení kontroly nad finančními toky.
USA doposud jednotná politika ohledně regulace kryptoměn chyběla. Jednotlivé vládní agentury k problematice přistupovaly stylem „když to kváká jako kachna, bude to pravděpodobně kachna“ a regulaci kryptoaktiv si pod svou pravomoc nárokovalo minimálně pět úřadů.
Komise pro cenné papíry (SEC) například v minulosti zastavila rozjezd několika ICO. Pokud podnikáte s kryptoměnami a provozujete „Money Service Businesses“, spadáte pod dohled úřadu FINCEN (Financial Crimes Enforcement Network). Kryptoměny jsou v USA již minimálně šest let vnímány jako forma majetku, ze kterého se daní kapitálové ztráty a výnosy (hlídá právě Internal Revenue Service). Dále je tu The Commodity Futures Trading Commission (CFTC) a The Consumer Financial Protection Bureau (CTFC), který se zapsal do historie jako vůbec první regulátor, jenž formálně povolil veřejné obchodování kryptoměnových derivátů. Specifickým případem lokální regulace je NY BitLicense, která obyvatele státu New York oficiálně opravňuje k obchodování s „virtuálními měnami“ a jejich držení pro ostatní.
Čína a hlídané kapitálové toky
Čína přišla minulý týden se dvěma zajímavými oznámeními – zpřísněným zákazem nabízet služby související s kryptoměnami pro banky a platební služby a o tři dny později se zátahem na bitcoinové minery. Zatímco významu prvního zákazu rozumí snad jen sami Číňané, protože více zdrojů z pevninské Číny se shoduje na tom, že služby pro nákup a prodej kryptoměn běží beze změny, druhé oznámení je zajímavější. Ani v tomto případě se ale nejedná o novinku, která by přišla jako blesk z čistého nebe. Pro hlubší kontext je ale třeba zapátrat trochu v historii.
Těžba bitcoinu byla v čínském centrálně plánovaném hospodářství trnem v oku čínské vládě delší dobu, odčerpávala totiž energetické zdroje pro strategický průmysl a ty pak v některých regionech se slabou energetickou infrastrukturou prostě chyběly, volný trh nevolný trh.
Čína proto již před dvěma lety přišla s plánem zakázat průmyslové aktivity, které jsou nebezpečné, plýtvají zdroji či znečišťují životní prostředí. Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) v roce 2019 zveřejnila návrh obsahující aktualizovaný seznam odvětví, která hodlá s ohledem na strategické zdroje zrušit nebo omezit. Aktualizovaný návrh obsahoval více než 450 aktivit (první takový seznam se objevil již v roce 2011, tehdy ovšem ještě bez Bitcoinu). Těžba kryptoměn a zejména bitcoinu nyní splňuje podmínek ze seznamu hned několik, takže spadla klec.
Krok čínské vlády bohužel není úplně iracionální. V mnoha čínských provinciích pokulhává rozvodová infrastruktura a mineři kryptoměn, což je v zemi stále relativně lukrativní byznys, berou zdroje strategickému průmyslu. Čína zároveň představuje největší světové odbytiště pro ASIC minery, které slouží k těžbě bitcoinů a řady dalších kryptoměn, celé odvětví ale v zemi spadalo do oblasti tolerované šedé ekonomiky a nemělo žádnou oporu v zákoně. Zajímavé bude sledovat, jak se zákaz dlouhodobě v praxi projeví na ekonomické prosperitě oblastí, které z těžby kryptoměn dosud nejvíc profitovaly, jmenovitě především vnitřního Mongolska, S'-čchuanu a Sin-ťiangu.
Čína má za sebou poměrně aktivní historii menších či větších zásahů proti kryptoměnám, většina byla motivována snahou zamezit peněžním únikům ze země s jinak striktně kontrolovaným kapitálovým tokem. Poprvé se odhodlala k drastičtějšímu zásahu proti kryptoměnám během bitcoinové bubliny v roce 2017. Země jako vůbec první vyhodnotila ICO jako neregulované investiční aktivum a zakázala jej. Z důvodu obřích úniků peněz z čínské ekonomiky do zahraničí právě prostřednictvím kryptoměn začala Čína také přísně regulovat kryptoměnové burzy a některé, včetně těch největších, musely ukončit činnost.
Ani snaha omezovat těžbu bitcoinu není v Čína úplně nová a v minulosti donutila největší čínské průmyslové hráče v tomto odvětví ke strategickým přesunům svých základen a části aktivit mimo Čínu. Na vlastní kůži jej v minulosti zažil i hráč v globálním měřítku poměrně malý, český internetový podnikatel Patrick Zandl.
Čínské úřady soukromé mining farmě, v níž držel Patrick podíl, v roce 2017 vypověděly smlouvu na pozemky, kde se nacházely haly s ASIC přístroji. Oficiální důvod byl přitom ryze formální a neměl otevřeně se samotnou těžbou bitcoinů nic společného. Nejednalo se ale o náhodu, podobný přístup byl v zemi dlouho rozšířenou úřednickou praxí.
