I tak si mohou někteří uživatelé představovat jeden z posledních hitů v hitparádě Internetu. Zní to docela sexy – eNUM jako prostředek k likvidaci telefonních firem. Někteří věrozvěsti šíří jinou zprávu – eNUM umožní nové, skvělé aplikace, které dnes nejsou možné. Realita je ovšem podstatně šedivější.
Standard eNUM (či E.164) a jeho přenesení do prostředí Internetu prostřednictvím DNS, které je normalizováno RFC 2916, neznamená nic jiného, než vytvoření adresáře závislého na telefonních číslech. Každé telefonní číslo je reprezentováno jako DNS zóna, která v sobě obsahuje záznamy NAPTR, jež již zastupují adresy a protokoly (definované pomocí URI), na kterých může být uživatel kontaktován.
Patřičné jméno zóny dostaneme tak, že obrátíme telefonní číslo v mezinárodním tvaru a na konec připíšeme „.e164.arpa“. Například telefonní číslo provozovatele Lupy je +420 241 441 695. Příslušná zóna bude vypadat následovně: 5.9.6.1.4.4.1.4.2.0.2.4.e164.arpa. Nemá cenu přepisovat celé RFC, věřím, že zájemci si ho raději přečtou v originále.
eNUM sám o sobě je produktem ITU a přidělování prefixů na národní úrovni podléhá schválení ITU (a národní autority v dané oblasti), tudíž není reálné očekávat, že provozovatelé národních zón se nějak vykloubí z číslovacího plánu, platného pro danou zemi. Ono by to ani nebylo praktické, jedna z hlavních výhod implementace eNUM do DNS a Internetu je v tom, že telefonní čísla si v reálném a virtuálním světě odpovídají. Proto není vhodné předpokládat, že eNUM bude použito jako prostředek k vyšachování číslovacího plánu (a telefonních operátorů).
Díky tomu, že je eNUM pouze adresářovou aplikací, není ani prostředkem pro nové, skvělé služby, které dnes nejdou nabízet. Velké naděje spojuje s eNUM především komunita nabízející VoIP služby – dokládá to i dnes jediná smysluplná rodina aplikací, která s eNUM počítá (aplikace na bázi protokolu SIP). Faktem zůstává, že této komunitě přinese eNUM „pouze“ adresář. Všechny další služby si musí aplikace obhospodařit samy. Hrátky s telefonem ve smyslu, že vám může telefonovat pouze ten, kdo je v seznamu (závislé na denní době – například milenka může volat pouze, jsem-li v práci), přesměrování hovorů nebo inteligentní záznamník, musí stále zabezpečit ústředna (třebas v podobě počítače) nebo chytrý telefon.
Dnes je VoIP představován velkým množstvím relativně malých ostrovů účastníků, které spolu obtížně komunikují. Pokusy o celosvětovou VoIP síť buď končí v systémech pro komunitu, jako je například GDS – Global Dialing Scheme pro akademický svět nebo v jednom či několika místech ústí do reálného světa telekomů.
Pokud se skutečně eNUM chytí v telefonistickém světě, může to vést ke snížení poplatků, neboť operátoři budou mít možnost směrovat hovor pro velké množství uživatelů přes Internet. I když je jejich současná nedůvěra vůči VoIP značná (zvláště v zaostalých státech jako je Česká republika), časem je ekonomický tlak natlačí do těchto služeb. Ne náhodou je vývoj a implementace standardu eNUM do telefonie tlačen velkými telekomy, které cítí možnost obcházet alternativce při směrování hovorů a snížit tak náklady na propojovací poplatky.
Pro to, aby se eNUM stal živou součástí Internetu, je samozřejmě potřeba, aby fungoval. Kromě technické implementace, která je triviální a spočívá v delegaci zóny příslušnou autoritou (pro jednotlivé státy je kořenovou autoritou RIPE NCC), je potřeba zóny naplnit. Oproti DNS, kde konverguje řešení v rozhodujících zemích do systému více registrátorů, je implementace standardu eNUM závislá na lokálním číslovacím plánu a telefonní legislativě. Zatímco DNS má mizivou vazbu na reálný svět, eNUM se musí ohlížet na právní postavení držitelů čísel (je držitelem čísla jeho uživatel nebo telekomunikační operátor?) nebo na přenositelnost čísla.
V současné době je ve světě něco málo přes 20 národních delegací a koncem června obsahovalo pouze šest zón nějaké záznamy. Jednotlivé zóny jsou provozovány buď sítěmi národního výzkumu, inkumbenty nebo nejčastěji provozovateli příslušné ccTLD. Z tohoto hlediska Česká republika nijak nevybočuje z řady (delegaci nedávno získal CZ.NIC). Troufám si tvrdit, že pokud se podaří zónu 0.2.4.e164.arpa rozeběhnout do konce roku, stále budeme vnímáni jako pionýři druhého sledu.
Nakonec si dovolím malou poznámku. Zatímco v České republice se na vývoj a provoz eNUM prakticky skládá celá komunita (což považuji za nejlepší možné řešení), na posledním IETF meetingu zazněla informace, že v Koreji dostali provozovatelé na pilotní provoz systému 300.000 dolarů. Asi tamní stát přešel od slov o podpoře Internetu k činům.
