Hlavní navigace

Martin Gebauer: České Radiokomunikace jsou ochotny opustit DVB-T před vypršením platnosti kmitočtů

Jan Potůček

„Stát by ale musel garantovat kompenzaci v podobě sítí DVB-T2 a zajištění přechodu,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz generální ředitel Českých Radiokomunikací. „Jsme připraveni o tom diskutovat.“

Doba čtení: 30 minut

Vládou v červnu prošla Strategie správy rádiového spektra, která se dotýká i otázky uvolňování pásma 700 MHz pro potřeby mobilních operátorů. Ve Strategii se praví, že má jít o výsostně politické rozhodnutí, které má navíc padnout před podzimní Radiokomunikační konferencí WRC-2015 v Ženevě. Máte jako největší operátor terestrických televizních sítí informace o tom, jak a kdy by měli politici sdělit konečné stanovisko k pásmu 700 MHz?

Ze Strategie správy spektra nevyplývá, kdy by to rozhodnutí mělo být učiněno. Já si myslím, že se tak stane až po konferenci WRC-2015. Postoj českého státu se bude odvíjet od toho, jak nakonec rozhodne Evropská unie na základě světové radiokomunikační konference. My se dnes můžeme řídit pouze výstupy jednotlivých pracovních skupin, které pro Evropskou komisi připravují podklady. Co vidíme jako zatím asi nejhmatatelnější výsledek, je tzv. Lamyho report, který byl veřejně připomínkován. Ten mluví o tom, že je pravděpodobné, že by k uvolňování pásma 700 MHz mohlo dojít někdy okolo roku 2020. V Evropě ale vidíme, že jednotlivé země jsou v různém stadiu přijímání těchto rozhodnutí. Nedávno Německo rozhodlo, že opustí standard DVB-T a pásmo 700 MHz v roce 2018. Samozřejmě záleží na tom, jak silná je terestrická televizní platforma v jednotlivých zemích. V Česku je jedna z nejsilnějších v Evropě, podobně jsou na tom i jiné státy jako Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie, což jsou velké země s významným vlivem. Okolo tohoto tématu proto ještě čekáme velkou diskusi. Proto Strategie správy spektra celkem správně říká, že je to politické rozhodnutí, ale nestanovuje žádný časový limit.

Co ale stanovuje, je fakt, za jakých podmínek bude možné uvolnit pásmo 700 MHz. Jedním z důležitých předpokladů k uvolnění pásma 700 MHz, které jsou zakotveny ve Strategii správy spektra, je úspěšný přechod na DVB-T2 s kódováním HEVC. Bez toho není vůbec možné pásmo 700 MHz uvolnit, protože by se jednalo o ztrátu 30 % existujícího frekvenčního spektra, které využívá terestrické televizní vysílání. DVB-T2 totiž umožní výstavbu sítí s výrazně nižšími nároky na kmitočty a kódování HEVC zajistí vyšší kapacitu těchto sítí. Bez těchto změn, které jsou významné pro celý televizní trh, není možné uvažovat o uvolnění pásma 700 MHz. Druhá věc, která ve Strategii zazněla, je dlouhodobá garance využití zbývající části televizního spektra, tím myslím zbytek pásma UHF (470–694 MHz). Přechodem na DVB-T2 bude vyvolána velká investice na stranách operátorů a ti musejí mít jistotu, že tyto investice pro ně budou návratné. Takže se ve Strategii mluví o minimální garanci do roku 2030. To je důležité zmínit. A poslední věc je, že stát musí garantovat stávající kmitočtové příděly DVB-T. To znamená, že k dřívějšímu opuštění stávajících přídělů může dojít jen po dohodě státu a operátorů celoplošných sítí. Za České Radiokomunikace mohu prohlásit, že jsme připraveni se státem diskutovat konkrétní podmínky. Je důležité zmínit, že přechod na DVB-T2 se vedle operátorů sítí významně dotkne i televizních diváků, protože bude muset dojít k výměně televizních přijímačů.

Takže počítáte s variantou, že se nedodrží doba platnosti kmitočtových přídělů pro sítě DVB-T?

Pokud dojde k dohodě, budeme jednat o způsobu přechodu na DVB-T2, jak bude vypadat souběh vysílání DVB-T a DVB-T2, kdy a jak budou přiděleny tranzitní sítě.

Jak si v takovém případě představujete kompenzaci za to, že byste museli své multiplexy v DVB-T vypínat předčasně? Kdyby například multiplex 2 musel přestat vysílat dříve, co byste za něj od státu požadovali?

No, je to jednoznačné…

Stejný multiplex v DVB-T2?

Přesně tak, ale také úhradu nákladů spojených s přechodem. Což znamená, že bude muset být garantován souběh vysílání DVB-T a DVB-T2, protože přejít střihem není možné. Lidé musí mít čas koupit si nové televizory nebo set-top-boxy. Přirozená obměna televizorů v České republice trvá šest až sedm let. Existují dvě extrémní varianty: přechod střihem nebo dlouhodobý souběh třeba pěti let. První varianta je nepřijatelná pro diváky i provozovatele televizního vysílání, druhá varianta s sebou nese velké finanční náklady, takže někde mezi těmito dvěma hraničními body se bude pohybovat finální řešení.

Pro vás by ale bylo výhodné, aby byl ten souběh co nejdelší. Ať by ho financoval kdokoli, inkasovali byste za zajišťování provozu dvou paralelních sítí.

Teoreticky ano, ale prakticky je už jasné, že komerční televize se tímto způsobem, to znamená jako při přechodu z analogového na digitální vysílání, chovat nechtějí a já je naprosto chápu. Jsou omezeny svými ekonomickými možnostmi. To znamená, že se povede diskuse, jak se k tomu postaví stát. Dokonce i z Lamyho reportů vyplývá, že EU může požadovat, aby se národní státy vypořádaly s operátory sítí a všemi zúčastněnými tak, aby je to nepoškodilo v podnikání.

Čili znovu se zeptám, vy netrváte na tom, aby byly dodrženy lhůty platnosti kmitočtových přídělů pro celoplošné sítě DVB-T?

Netrváme, pokud dojde k jiné dohodě. My samozřejmě chápeme, že pokud Evropská unie nějakou direktivou donutí národní státy, aby pásmo 700 MHz uvolnily, nebráníme se tomu, ale je potřeba, abychom věděli přesně, jak se to provede, kdo to zaplatí a jakým způsobem se přejde tak, aby terestrická televizní platforma nebyla poškozena.

Doteď to totiž vypadalo tak, že operátoři budou trvat na dodržení platnosti kmitočtových přídělů svých sítí. I Česká televize tvrdila, že chce využít kmitočtové příděly pro svůj multiplex 1 až do konce jejich platnosti.

Rozumím tomu, můžu ale mluvit pouze za České Radiokomunikace. Jsme připraveni o tom diskutovat. Ono rigidně tvrdit, že něco není možné, není ideální: pokud je vůle, lze najít nějaký kompromis. Pro nás je životně důležitá jedna věc: aby terestrická platforma přechodem neutrpěla a aby byla životaschopná do dalších let. Teď je důležité, aby se našla dohoda mezi všemi zúčastněnými subjekty, aby nedošlo k poškození terestrické platformy.

Ale asi byste se stejně museli domluvit s Českou televizí, ačkoli ta si provozuje svůj multiplex sama, protože televize Nova už dala najevo, že pokud by měla přecházet na DVB-T2 a opouštět DVB-T, učiní tak jedině ve chvíli, kdy by stejný manévr ve stejných termínech učinily i všechny ostatní české televize. Aby nebyl nikdo zvýhodněn.

Nemůžu to komentovat. Jediná věc, kterou k tomu mohu říci, že Česká televize je ve specifické situaci vůči ostatním komerčním subjektům. Má svůj veřejnoprávní multiplex, který jí ze zákona náleží, a v tom případě je potřeba legislativní změny, pokud by se mělo něco dít se sítí ČT. To nemůžeme ovlivnit. My jsme pouze operátor jejich sítě. Strategii ČT bych proto opravdu nechal na jejím komentáři.

Ona by ČT teoreticky mohla mít delší souběh DVB-T a DVB-T2, komerční televize by mohly DVB-T opustit dříve, aby nemusely platit za dvojí vysílání.

Mohla, ale… V té souvislosti bych chtěl zmínit jednu věc, a to jsou média veřejné služby. Hodně se o nich diskutuje a jak jistě víte, je to politická otázka v celé Evropě. Nakonec se o tom hodně jednalo i na nedávném Valném shromáždění Evropské vysílací unie EBU v Praze. Situace je taková, že terestrika je pro většinu veřejnoprávních médií důležitá pro naplňování jejich veřejné služby. V momentě, kdy by tato platforma oslabila, nebo se veřejnoprávní média měla přesunout na jiné distribuční platformy, znamenalo by to samozřejmě změnu ve vnímání této služby jako takové. Dnešní zákon o ČT definuje terestrické vysílání jako primární formu distribuce televizního obsahu.

Nynější zákon stanovuje České televizi a Českému rozhlasu pokrývat terestricky minimálně 95 procent obyvatel České republiky.

Ano.

Do konce roku má vzniknout Strategie rozvoje terestrické televizní platformy v České republice. Spolupracujete nějak na tvorbě tohoto dokumentu? Máte možnost do něj nějak přispět?

Vznikla expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu, se kterou úzce spolupracujeme. Náš vhled a pomoc této skupině je důležitý z hlediska provozování sítí a přechodu na DVB-T2. Máme určité technické požadavky a potřebujeme, aby byly zajištěny. Potřebujeme zajistit také to, aby přechod dával smysl z hlediska přelaďování, aby občané nebyli nuceni přelaďovat svůj přijímač vícekrát. A to jsou všechno technické aspekty, ke kterým máme co říct a chceme samozřejmě zužitkovat i naše zkušenosti, které vyplývají z naší účasti na přechodu z analogového na digitální vysílání.

K otázce uvolňování pásma 700 MHz vznikla loni pracovní skupina při ministerstvu průmyslu. Podle mých informací se ale sešla pouze jednou, a to ještě loni na podzim. Vznikl z ní výstup, kterým byl oficiální dopis náměstka Karla Novotného generálním ředitelům velkých českých televizí, v němž garantuje kmitočtové příděly stávajících sítí DVB-T do konce jejich platnosti. Platí to stále? A pokračuje vůbec ještě tato pracovní skupina?

Uvítali jsme prohlášení pana náměstka, kterým garantoval příděly, protože to je důležitý předpoklad pro úspěšný budoucí přechod na DVB-T2. Komise se skutečně sešla jenom jednou, důvodem bylo zdržení schvalování Strategie správy spektra. Nicméně v momentě, kdy expertní skupina při MPO navrhne rámec Strategie rozvoje terestrické televizní platformy a přechodu na DVB-T2, se diskuse přenese opět na tuto platformu při ministerstvu průmyslu a obchodu. A na základě výstupu pracovní skupiny ministerstvo připraví finální záměr. Činnost skupiny bude logicky pokračovat. Expertní skupina je mezistupeň, který připravuje detailnější analýzy a plány strategie a přechodu, které pak budou široce diskutované na platformě, o které jste mluvil.

O nutnosti přechodu na DVB-T2 se neustále mluví, vy tento standard dlouhodobě testujete v Praze, ale zatím se pořád ještě nestanovil nějaký termín zahájení alespoň pilotního vysílání. Máte nějakou představu, kdy by se tak mělo stát?

O co nám prvotně jde, a zdůraznili jsme to už několikrát, je brzké přidělení přechodových multiplexů. Víme, že na základě výsledků radiokomunikační konference 2006 v Ženevě existuje sada šesti kmitočtů, které lze použít na dvě přechodové sítě DVB-T2. Je to otázka plánování, zdali se tyto sítě stanou sítěmi finálními, nebo pouze přechodnými. Preferujeme, aby přechodové DVB-T2 sítě byly i sítěmi finálními z důvodu omezení nutného přelaďování na straně diváků, což zásadním způsobem přechod zjednoduší. Diskuse i s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) na toto téma pokračuje. ČTÚ jasně prohlásil, že předtím, než bude přijata Strategie správy spektra a plán přechodu na DVB-T2, nebude přidělovat žádné sítě. První předpoklad je naplněn, Strategie správy spektra byla schválena vládou. Příprava přechodu na DVB-T2 je druhá důležitá věc, na které se již teď reálně pracuje. Očekáváme, že poté, co se připraví plán přechodu, který by měl být na konci letošního roku nebo začátkem roku 2016 schválen vládou, budou už takové legislativní podmínky, aby ČTÚ mohl přidělit přechodové multiplexy.

Od začátku jsme deklarovali připravenost začít s přechodem co nejdříve. Naším zájmem je, aby souběh obou standardů byl co nejdelší, nikoli proto, že bychom chtěli profitovat ze souběhu – jak jsme se bavili na začátku, nečekám, že by souběh zaplatily komerční televize – ale z důvodu ochrany samotné terestrické platformy a diváků. Nechceme divákům přivodit velký stres a ohrozit tak terestrické televizní vysílání. Delší souběh vysílání DVB-T a DVB-T2 znamená větší komfort pro televizní diváky při přirozené obměně televizorů. Samozřejmě že musí být definován konkrétní termín, kdy se DVB-T sítě vypnou. To ale nemůže být určeno, dokud neznáme kompletní strategii související s přechodem na DVB-T2. Také musí být zajištěna dostupnost televizorů s tunerem DVB-T2 a kódováním HEVC na českém trhu, momentálně jich tu mnoho není. Je velmi důležité, aby jejich nabídka byla co nejširší, a proto vyjednáváme i s výrobci televizorů, aby tyto televize byly od podzimu v České republice k dispozici.

Na květnové konferenci Digimedia jste řekl, že ideální doba souběhu vysílání ve stávajícím standardu DVB-T a nových sítí DVB-T2 je sedm let, za minimum jste označil tři roky. To je ale ještě o rok déle, než byly nejdelší souběhy analogového a digitálního vysílání při televizní digitalizaci. Proč tak dlouhé souběhy?

To byl můj osobní názor vzhledem k tomu, co jsme historicky zažívali s analogem. Doba souběhu DVB-T a DVB-T2 ale nebude záležet na mém osobním názoru, bude to výsledek jednání mnoha stran a hlavně politické rozhodnutí, protože také jde o to, kdo to celé zafinancuje. Pokud politici rozhodnou, že chtějí delší souběh, aby lidé měli víc času na přirozenou obměnu televizorů, bude souběh delší a bude stát víc peněz. Pokud bude souběh kratší, bude levnější, ale pro domácnosti to bude ve větším rozsahu znamenat vynucený nákup nové televize nebo set-top-boxu. Je to všechno otázka ekonomiky versus toho, kdo to zaplatí.

A zaplatit by to tedy měl stát, když komerční televize nechtějí souběh financovat? Předpokládám, že vy jako komerční subjekt asi taky nebudete chtít prodělávat na přechodu…

Dívám se na to tak, že pokud se v rámci Evropské unie rozhodne o potřebě přejít na vyšší technologický standard DVB-T2, protože ať už ze společenských nebo jakýchkoli jiných důvodů je potřeba uvolnit část televizního spektra mobilním operátorům, pak si myslím, že je naprosto fér, aby se k tomu stát postavil tak, že těm, kteří zainvestovali do budování sítí DVB-T, vykompenzuje ztrátu a zajistí přechod na DVB-T2. To znamená, že vidím nejschůdnější řešení v tom, že se peníze potřebné na přechod vezmou z budoucí aukce kmitočtů pro mobilní operátory. Když se podíváte na situaci v Německu, proběhlo to tam na stejném principu. Stát získá peníze za vydražení spektra 700 MHz, které připadne mobilním operátorům, a z toho nějaká relativně malá část půjde na kompenzace a realizaci přechodu z DVB-T na DVB-T2. To je podle mě logický krok, který by měl nastat.

Když mluvíte o až dvou přechodných sítích DVB-T2, měly by je provozovat České Radiokomunikace, nebo by jedna v rámci vyváženosti měla připadnout nějakému jinému operátorovi? Nejste jediná firma na trhu, která provozuje sítě DVB-T…

Ano, máte pravdu, ale my jsme tuto otázku neřešili. Spíš si myslím, že nejde o otázku, že by je měly provozovat České Radiokomunikace, nebo někdo jiný. Klíčové je, aby tyto sítě rychle fungovaly. Proto by to měla být společnost, která je schopna přechodové sítě zafinancovat. Když si uvědomíte, že peníze z aukce kmitočtů pro mobilní operátory nebudou hned tak brzy a je otázka, kdy se k nim provozovatel přechodových sítí DVB-T2 dostane, je pro ochranu terestriky důležité, aby tím provozovatelem byl někdo, kdo je schopen sítě postavit a dlouhodobě financovat i v případě, že kompenzace od státu přijdou později. V opačném případě by to byl hazard s přechodem na DVB-T2.

Kolik řádných sítí DVB-T2 by mohlo být v České republice po vypnutí stávajících multiplexů DVB-T?

To dnes vůbec nelze odhadnout. Z jednoho důvodu: plánování a koordinace těchto sítí budou ještě nějakou dobu probíhat. Je to čistě matematická věc, která má spoustu možných variant a kombinací. Záleží na tom, jak se tyto kombinace spolu sejdou a jaké požadavky budou na regionalizovatelnost sítí. Nyní to nedokážeme říci. Podle Strategie správy spektra by ale nemělo dojít k útlumu, nýbrž k rozvoji terestriky. Takže počet sítí by měl být minimálně stejný jako v DVB-T, ne-li vyšší.

To ale neodpovídá tomu, co už delší dobu říká Pavel Hanuš z České televize, že přechodem na DVB-T2 se rozvoj terestrické televizní platformy zablokuje, ustrne na místě. Že se jen překlopí stávající obsah z DVB-T, ale na další rozvoj nebude prostor.

Pavel Hanuš má pravdu v tom, že odejmutí 30 % televizního spektra ovlivní možnosti budoucího rozvoje. Otázkou je, jak se poskládají frekvenční sady, jaké nároky budou na regionalizovatelnost sítí a jak ČT vnímá svoji budoucí roli, což je politická věc. V případě regionalizace multiplexů potřebujeme mnohem více spektra, což může mít za následek snížení počtu dostupných sítí. Na těchto předpokladech nyní pracuje expertní skupina při MPO, proto teď nechci spekulovat o výsledku. Otázkou zůstává ona regionalizace sítí DVB-T2.

Je možné, že by pro regionální televize zůstal standard DVB-T a nějaké pozůstatky současných regionálních multiplexů?

To si nemyslím. Opravdu jsem přesvědčen o tom, že pro zajištění rozvoje DTT musí dojít k refarmingu spektra a kmitočty z regionálních sítí budou potřeba pro doplnění celoplošných sítí. Proto byly kmitočty regionálních multiplexů přiděleny jen do konce roku 2017. Existují vlastně tři scénáře, které mohou nastat, a to v závislosti na tom, jak dopadne radiokomunikační konference WRC-15 a pohled Evropské unie na věc. Buď k přechodu na DVB-T2 dojde výrazně později, a tím pádem regionální sítě DVB-T budou moci být po nějaký čas prodlouženy. Nebo k přechodu dojde poměrně brzy a v tom případě vyprší platnost kmitočtových přídělů v plánovaném čase a ČTÚ následně použije tyto frekvence pro refarming ostatních sítí tak, aby vznikly celistvé sítě nové generace DVB-T2. A třetí možností je, že by došlo k částečnému prodloužení platnosti kmitočtových přídělů regionálních sítí DVB-T třeba jen o rok.

Jak se vám vlastně nyní jedná s případnými klienty Regionální sítě 8 při vědomí, že kmitočtové příděly tohoto multiplexu končí už za dva roky? To asi není moc dobrá vyjednávací pozice.

Není, ale my to klientům sdělujeme a také jim komunikujeme, jaké jsou možnosti. Když se podíváte na to, co jsem vám právě řekl, buď se po roce 2017 prodlouží platnost kmitočtových přídělů pro regionální sítě, nebo ne. Pokud ne, budeme se snažit klientům Regionální sítě 8 zajistit pozici v novém multiplexu, ať už regionalizovatelném, nebo neregionalizovatelném, nebo v menších multiplexech, které možná vzniknou. To však bude záležet na finální mezinárodní koordinaci, která by měla být dokončena v roce 2017. Klientům tedy říkáme, že jim pravděpodobně zajistíme pokračování vysílání s minimálně stejným pokrytím jako dnes i po roce 2017..

Ale to by bylo v DVB-T2…

Ano. Pokud říkám, že jim zajistíme minimálně stávající stav, tak i tato kapacita bude muset být nějak řešena. Když se podíváte na trh, je tu ještě Regionální síť 7, kterou využívá Česká televize, a je otázkou, jaké požadavky bude mít ČT ohledně počtu sítí, zda bude chtít jeden nebo dva multiplexy. S ohledem na efektivní využívání spektra je jedinou možností standard DVB-T2, a to i v potenciálních regionálních sítích.

Pojďme se bavit konkrétně o vaší Regionální síti 8. Ta původně vznikala jako multiplex pro krajská města, ale poslední dobou žádáte o další kmitočty a rozšiřujete se dál. Proč?

To, že se bavíme o krajských městech a o takzvané metropolitní síti, je stejný produkt, jaký máme dnes. Zaznamenali jsme požadavky na dokrytí menších měst a městysů. Zkoumáme proto možnosti využít zbylé frekvence, které dávají smysl, abychom je využili na našich věžích pro pokrytí těchto oblastí. Primárně tedy šlo o poptávku od našich zákazníků, ale i diváků, a pokud nám to dává ekonomický smysl, jdeme do toho. Naši klienti rozšiřování sítě vítají. Ale musím dodat, že se opravdu dostáváme na hranici ekonomických a přídělových možností, takže už nelze očekávat nějaké významné navýšení pokrytí, i když je pravda, že nějaké to procento jsme přidali.

Nicméně každý nový vysílač něco stojí. Zvyšuje se tím klientům Regionální sítě 8 cena za distribuci signálu?

Jsme soukromá společnost, která se řídí ekonomickými parametry jednotlivých produktů. V konkrétních několika málo případech jsme mohli postavit nové vysílače RS8 a náklady absorbovat do našeho stávajícího produktu, tzn. nevyžadujeme po našich klientech další peníze za navýšení pokrytí.

Momentálně šíříte v Regionální síti 8 pět televizních programů, z toho u dvou je otázka, zda v ní zůstanou. Slovenský kanál Slovak Sport.TV se dostal do finančních problémů a po většinu dne na jeho pozici vysílá jiná slovenská TV Osem. To je váš klient, nebo platí za pronájem prostoru Slovak Sportu?

Slovak Sport je stále naším klientem. Plní si svoje finanční závazky, proto není důvod s nimi jakkoli rozvazovat smlouvu. To je spíš otázka na Slovak Sport, jak přistoupili ke svému novému byznys modelu a jak poskytují prostor pro vysílání. My máme smlouvu pouze se Slovak Sportem.

A vy jako provozovatel Regionální sítě 8 máte povolení pro převzaté vysílání TV Osem, která vysílá na pozici Slovak Sportu? Protože u programů, které nemají vlastní licenci pro DVB-T vysílání v Česku, je nutná licence pro převzaté vysílání.

České Radiokomunikace mají registraci pro převzaté vysílání a TV Osem vlastní slovenskou licenci pro DVB-T. Nic proto nebrání vysílání TV Osem v Regionální síti 8.

Druhým poněkud komplikovaným klientem je Mňam TV, která má sice smlouvu s Českými Radiokomunikacemi, ale minulý týden oznámila dohodu s provozovatelem konkurenčního multiplexu 4. A krátce předtím deklarovala zájem o vstup do vašeho celoplošného multiplexu 3, v němž ale už není pro celoplošné programy žádné místo.

S Mňam TV jednáme, máme s nimi uzavřenou smlouvu, je naším klientem. Smlouva platí. Nezaznamenal jsem jejich požadavek na umístění do multiplexu 3. Takový požadavek od nich nepřišel.

A kdyby přišel, bylo by to vůbec možné? Celoplošnou pozici už tam žádnou nemáte?

Nemáme.

A kdyby chtěla Mňam TV dokrýt Regionální síť 8 regionálními krajskými pozicemi v multiplexu 3 v krajích, kde multiplex 3 nešíří žádnou krajskou televizi? Bylo by to možné?

To by bylo možné, ale opravdu žádný takový požadavek ze strany Mňam TV nezazněl.

Zůstane Mňam TV po vstupu do multiplexu 4 i v Regionální síti 8? Respektive jak dlouho ji ještě budete šířit, protože paralelní vysílání ve dvou sítích DVB-T najednou se této televizi ekonomicky nevyplatí?

S Mňam TV máme uzavřenou smlouvu a po dobu platnosti této smlouvy bude její program šířen v RS 8.

Co Regionální síť 12? Tu šíříte pouze v Praze, obsahuje HD verze některých celoplošných programů vašich klientů z celoplošných multiplexů 2 a 3. Je možné do tohoto multiplexu ještě nějaké televize doplnit? Mají vaši současní klienti zájem o šíření HD verzí svých programů v DVB-T?

Regionální síť 12 vnímáme jako testovací. Zkoušíme v ní různá technická nastavení. Je to pro nás spíš boční produkt, který není vyloženě zaměřen na to, aby komerčně přinášel nějaký velký efekt, takže tam především umisťujeme klienty, s kterými dlouhodobě spolupracujeme, a pouštíme tam HD verze jejich programů. RS 12 jsme například využili i pro testování HbbTV.

Takže je to takový bonus pro vaše větší klienty.

Je to spíš na bázi nákladové návratnosti, než že by to bylo vyloženě za účelem zisku. Jak říkám, je to takový vedlejší produkt, kde si testujeme některé věci i co se týče HD vysílání, zcela nových produktů apod.

Neuvažujete o tom, že byste Regionální síť 12 rozšířili i do dalších lokalit, dejme tomu do Brna a Ostravy?

Ne. Vyloženě ne, protože to je opravdu testovací záležitost, která nemá velkého komerčního využití a pro nás má spíš význam technického testu.

Letos by měly odstartovat minimálně dvě nové celoplošné televize od zavedených provozovatelů. Jde o čtvrtý kanál Barrandova, hudební stanici Barrandov Muzika, a pátý program Primy pracovně nazývaný Prima 2. Vyjednávají s vámi tito provozovatelé o jejich zařazení do Regionální sítě 8?

Momentálně nemáme požadavek ani od jedné z těchto televizí, takže jsme v rovině čiré spekulace a já se k tomu těžko mohu vyjadřovat. Je to spíš otázka pro Primu a Barrandov. V Regionální síti 8 samozřejmě máme volné pozice. Pokud budeme požádáni, máme dokonce povinnost, pokud má někdo vysílací licenci DVB-T, programovou pozici přidělit. Takže v momentě, kdy tento požadavek obdržíme, samozřejmě se k němu vyjádříme. Ale momentálně takovou informaci nemáme.

A zájem ze strany nějakých jiných provozovatelů aktuálně neregistrujete?

Jednáme s několika dalšími televizemi, tato jednání jsou v různém stavu pokročilosti. Neřekl bych, že je něco těsně před podpisem. Ale v momentě, kdy by byla podepsána nějaká smlouva, zveřejnili bychom to. Momentálně k tomu nemůžu říct žádné další informace. Ale jak říkám, nejde o nic tak rozpracovaného, že by byla nějaká smlouva před podpisem.

6. srpna odstartuje v Praze první plnohodnotný experiment digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu, který budete technicky zajišťovat vy. Jak se bude toto vysílání lišit od současných experimentů DAB, které už několik let probíhají nejenom v Praze?

Bude se lišit významně od všech projektů tohoto typu, které momentálně běží. Historicky byl DAB poměrně nešťastně prezentován v tom smyslu, že sítě, které se prezentují jako „DABovské“, ať už v L bandu nebo III. pásmu, jsou často provozovány z nízkých vysílačů a navíc nízkými výkony, což je velmi problematické, když se bavíte s lidmi, kteří mají v autě digitální autorádio, způsobuje jim to velmi časté přerušování příjmu, což pro posluchačský zážitek není vůbec dobré a není to dobrá propagace DABu. Toto experimentální vysílání má být pojato jinak, je to první test z vysokého vysílače s vysokým výkonem, který by měl zajistit velmi dobré pokrytí celé zájmové lokality, což je Praha a okolí, a posluchačům by měl přinést zážitek, jaký by měl u digitálního rozhlasu být. To znamená s kvalitním příjmem a bez přerušování signálu. Potřebujeme otestovat řadu technologických parametrů, ať už se jedná o vysílací technologie, tak i technologie pro zpracování audio signálu a doplňkových služeb. Digitální rozhlasové vysílání u nás zatím nebylo dobře pojato, takže chceme ukázat, že DAB má budoucnost a že to je optimální platforma pro budoucí distribuci rozhlasových stanic.

V této souvislosti musím podotknout, že komerční rádia nejsou myšlence DABu momentálně moc nakloněna. Důvod je prostý: ekonomika. Pokud byste měl platit za souběh vysílání FM-DAB s penetrací DAB přijímačů, která je téměř nulová nebo velmi nízká, kdy se vám nezajistí ekonomická návratnost výroby obsahu, který musíte pro toto vysílání připravit, těžko do toho půjdete. Takže z tohoto pohledu komerční provozovatele chápu, a proto velmi vítám postoj Českého rozhlasu, který se k digitalizaci staví velmi pozitivně a chce být průkopníkem digitálního rozhlasového vysílání.

On mu to ale v podstatě stanovuje zákon.

Přesně tak, mají to stanoveno zákonem, a když se podíváte na Evropu, vidíte, že stát nebo potažmo veřejnoprávní rozhlasy jednotlivých evropských zemí jsou průkopníky digitálního vysílání. Rozhlas je poslední analogové médium. Digitální distribuce prostřednictvím DAB, pokud nastane, bude pro koncového uživatele zdarma. Vnímám tu situaci také optikou komerčních rádií, která říkají, že jim je poměrně jedno, jakou distribucí se budou šířit jejich stanice. Já si však myslím, že fixní nebo mobilní internet, popřípadě nějaká jiná technologie, která se může v budoucnu objevit, už budou vždy placené. Rozhlasové vysílání prostřednictvím internetu je významně jiná služba než broadcastové vysílání, které je na internetu nezávislé a pro posluchače zdarma. Český rozhlas jako veřejnoprávní médium má zájem o DAB platformu také z důvodu, že je to platforma, která je robustní, postavená na sítích, které dokáží fungovat i při přírodních katastrofách i při dalších neočekávaných událostech, které se mohou stát, což například sítě mobilních operátorů neprokázaly. Při záplavách a podobných krizových událostech dochází zkrátka k výpadkům sítí GSM a k jejich přetížení, takže informovanost obyvatel prostřednictvím rozhlasu je strategická. A to je i důvod, proč by politická reprezentace a vláda k tomu měli říci své slovo a podpořit Český rozhlas v jeho úsilí.

Spuštěním nového experimentu současné sítě DAB v Praze vypnete?

Na to vám teď nedokážu odpovědět.

Ptám se proto, že v nich jsou i komerční rádia, zatímco v novém experimentu budou pouze programy Českého rozhlasu.

Pravda je, že k nějakému částečnému přerušení provozu může dojít, protože připravujeme a testujeme různé technologie headendu. Stávající DAB vysílání jsme vždy označovali jako pilotní, protože jsme předpokládali budoucí změny v parametrech vysílání. Chceme vyzkoušet možnosti headendu a technologií, které se neustále vyvíjejí, a jakým způsobem je v budoucnu využijeme. Takže je možné, že dočasné přerušení může nastat, ale nyní nedokáži říci, jak přesně to bude vypadat. Nicméně informace, že 6. srpna spustíme experimentální vysílání s obsahem Českého rozhlasu, platí.

Experiment má trvat rok, existuje reálná šance, že by po této době přešel ve stálejší pilotní a poté řádné digitální rozhlasové vysílání veřejnoprávního multiplexu? Aby posluchači, kteří si ho v následujícím roce naladí, potom nemuseli složitě hledat, kde bude vysílat po oficiálním startu řádného vysílání?

To je důležitý dotaz, na který vám ale nedokážu odpovědět, protože to záleží na Českém rozhlasu a na legislativních úpravách, které musí nastat. My bychom samozřejmě velmi přivítali, pokud by se to stalo, nicméně tento „domácí úkol“ leží na politicích a Českém rozhlasu, jak dobře si dokáží zdůvodnit potřebu veřejnoprávního multiplexu pro Český rozhlas.

Ale ten experiment, který teď budete spouštět v Praze, bude fakticky už veřejnoprávní multiplex, aniž by byl definován zákonem. Protože v něm budou jen programy Českého rozhlasu.

Ne, je to časově omezené experimentální vysílání, máme u něj řadu omezení, která vyplývají ze Zákona o elektronických komunikacích. Experimentální vysílání potřebujeme pro ověření vysílacích parametrů a budoucí design celoplošných sítí, ČRo má zájem testovat řadu technických parametrů souvisejících se zpracováním audioobsahu a doplňkových služeb. Bez tohoto testu by nebylo možné ani říci, jak by se měl technicky plánovat budoucí DAB multiplex. Ano, pro experiment použijeme frekvenci z potenciální kmitočtové sady, která by v budoucnosti mohla sloužit veřejnoprávnímu multiplexu, ale je to jen experiment. Tento kmitočet nám přidělil ČTÚ a my za to děkujeme. Nenazýval bych to proto veřejnoprávním multiplexem, ale je to jedna frekvence z možného budoucího veřejnoprávního multiplexu, která je dočasně použita v rámci časově omezeného experimentálního vysílání.

Myslel jsem obsahově, že tam budou jen veřejnoprávní stanice.

Ano, budou, protože říkáme, že chceme tento experiment spustit s Českým rozhlasem a otestovat si různé věci. Vzhledem ke kladnému postoji veřejnoprávní rozhlasu k DAB jsem přesvědčen, že ČRo je ten správný partner.

Komerční rádia se k digitálnímu vysílání staví dost skepticky i z toho hlediska, že není stanoven termín vypnutí analogového vysílání v FM pásmu. Navíc se očekávají mnohaleté souběhy analogového a digitálního vysílání, což by se komerčním rádiím nevyplatilo. Jak dlouhý by měl být podle vás ideální souběh analogového a digitálního rozhlasového vysílání před vypnutím FM pásma?

Analogie s televizí není úplně stejná, a to z toho důvodu, že v České republice je pravděpodobně nějakých 18 milionů rozhlasových přijímačů a není tlak na uvolnění FM spektra. Pravdou je jedna věc, což komerční rádia rády zdůrazňují, že není velký rozdíl mezi kvalitou produktu u DAB a FM. On samozřejmě existuje, a u DAB jsou i další služby, které můžete přidat, někdo je ale může považovat za marginální. Nicméně já nedokážu vůbec předjímat, jak dlouho by ten souběh mohl trvat. Podívejme se do zahraničí. Jsou země, které jsou s přechodem na digitální rozhlasové vysílání hodně daleko. Norsko už vyhlásilo analogové switch off na konci roku 2017 a v dalších severských zemích se DAB rychle rozvíjí. Když se podíváme na Velkou Británii, souběh tam běží už deset let a penetrace FM-DAB je zhruba půl na půl. Takže z toho vidíme, že v každé zemi se DAB chová trošku jinak, čili bude hodně složité odhadovat, jak bude souběh s analogem vypadat u nás.

Nicméně je jasné, že v České republice jsou licence pro FM vysílání přiděleny do roku 2025 s tím, že jejich držitelé budou podporovat digitalizaci rozhlasu. To je dnes jediné datum, se kterým můžeme pracovat. První věcí, aby vůbec bylo možno DAB spustit v simulcastu v odpovídající kvalitě, je změna legislativy. Vysílací trh totiž nebyl doposud liberalizován, dokonce platí, že komerční provozovatel rozhlasového vysílání nemůže mít víc než dvě celoplošné rozhlasové stanice. Musí dojít ke změně těchto pravidel novou legislativou, aby kapacita DAB sítí mohla být efektivně využita. Důležitý bude postoj velkých komerčních hráčů, bez jejich podpory může digitalizace rozhlasu trvat velmi dlouho. Takže momentálně nedokážu odhadnout, jak dlouhý by souběh mohl být.

Předpokládám, že až Český rozhlas vypíše tendr na technického operátora veřejnoprávního multiplexu, přihlásíte se. Jak byste řešili otázku šíření regionálních stanic? Český rozhlas tvrdí, že by měl vzniknout jeden celoplošný veřejnoprávní multiplex a potom by si nárokoval prostor v dalších regionálních multiplexech pro svá krajská studia.

To je spíš otázka pro Český rozhlas než pro nás. Jsme připraveni postavit jakoukoli síť podle přání našich klientů. Jsme schopni postavit regionální síť i celonárodní sítě. Je to opravdu spíš jenom otázka toho, jak bude vypadat zákon o Českém rozhlasu, kolik frekvenčního a jiného prostoru jim zákon přidělí, a pokud bude zájem o regionální vysílání, jsme připraveni podílet se i na regionalizovatelných multiplexech. Ale je to všechno otázka přidělení sítě. Jak víte, ve spektru III. pásma jsou zatím rezervovány tři multiplexy pro DAB. Jeden národní-neregionalizovatelný, dva by měly být regionalizovatelné.

Český rozhlas už deklaroval, že jakmile bude moci spustit svůj veřejnoprávní multiplex v DAB, opustí veřejnoprávní multiplex České televize. Jak velký datový tok by se tím v multiplexu 1 uvolnil a dal by se tento prostor využít pro další televizní stanici? Mohlo by potom do multiplexu 1 vstoupit Déčko s Artem?

To je spíš otázka pro Českou televizi.

Ptám se na technický údaj, protože České Radiokomunikace jsou technickým operátorem veřejnoprávního multiplexu České televize.

Ano, jsme technickým provozovatelem. Datový tok si však sestavuje sama Česká televize, která tak plně řídí využití multiplexu jednotlivými službami. Pokud vím, ČRo v multiplexu ČT využívá datový tok něco přes 1 Mb/s, což není dostatečný prostor pro umístění dalšího televizního kanálu. Déčko s Artem se tam určitě nevejdou.

Velkým tématem posledních měsíců je vzájemné rušení základových stanic LTE a sítí DVB-T. České Radiokomunikace k tomuto problému pořádaly na jaře setkání s vybranými novináři, kde jste kritizovali malou informovanost diváků ze strany státu. Ti se pak obrací spíše na provozovatele televizí nebo operátory sítí DVB-T než na ČTÚ a platí si ze svého servisní firmy, které jim pak upravují antény. Zlepšila se už situace?

Problém, na který upozorňujeme, narůstá s tím, jak se zahušťují sítě LTE. Ze začátku těch kolizí nebylo tolik, protože sítě LTE byly řídké. Nicméně teď se začínají obsazovat velká města a to je samozřejmě významně větší problém. My se snažíme šířit osvětu, přesto nadále zůstává spousta lidí, kteří potenciálnímu rušení nevěnují pozornost. A spousta lidí to ani nebude vědět, tyto technické věci jdou zkrátka mimo ně, nechtějí nad nimi přemýšlet. Spolupracujeme s ČTÚ. Vidíme posun v přístupu telekomunikačního úřadu, snaží se proaktivně tyto věci řešit. Nicméně to je poměrně složitá záležitost. I vzhledem k tomu, že některé kolize mohou být způsobeny rušením LTE, ale některé nemusí. Takže ČTÚ vlastně musí prošetřovat každý jednotlivý případ, což samozřejmě trvá dlouho.

Když si vezmete, že máte až 30 dní na to, abyste prošetřil každý podnět, poté mobilní operátor v případech, kdy je rušení prokázáno, zajišťuje nápravu, tak diváci mohou být několik týdnů bez příjmu televize. Což ve většině případů vyvolává frustraci už po dvou hodinách a ne po dvou měsících. Samozřejmě chápu, že ČTÚ s ohledem na své kapacity, které má k dispozici, pravděpodobně dělá, co může, ale vnímáme to tak, že zatím vidíme jen špičku ledovce a bude to ještě problém. Snažíme se i na našich webových stránkách upozorňovat, jak rušení řešit, kam se mají diváci obrátit, kde to mají nahlásit. Existuje webová stránka ČTÚ věnovaná přímo tomuto problému, nicméně situace nebude ideální nikdy. Myslím si, že jediné, co může pomoci, je další a další osvěta, aby si více a více lidí uvědomilo, že rušení, které pravděpodobně zažívají, může být způsobeno přechodem na LTE a mají nárok na bezplatnou nápravu.

Četnost stížností se tedy zvyšuje?

Myslíme, že se bude zvyšovat a zvyšuje se také procento oprávněných stížností. Dnes je cca 50 % stížností na rušení televizního příjmu ze strany LTE oprávněných. S rostoucí penetrací LTE sítí se budou tato čísla jistě zvyšovat.

Pojďme k poslednímu tématu. České Radiokomunikace se už nesoustředí jen na terestrické vysílání, pro Českou televizi zajišťujete i satelitní distribuci. Vaše sesterská společnost na Slovensku, Towercom, navíc připravuje vlastní satelitní službu, která nabídne základní programy zdarma, jako kdysi Skylink s CS Linkem. Nechystáte něco podobného pro český trh?

ČRa jsou infrastrukturní společností a to, že jsme se pustili do nových infrastrukturních služeb, je přirozené a je to naše strategie. Satelitní uplinky tedy máme „v krvi“ a pro ČRa to není nic nového. Měli jsme je i historicky, takže to v naší strategii nepředstavuje žádný úkrok. Co se týká typu služeb, které připravuje sesterská společnost Towercom, nechystáme se vstoupit na retailový trh. Jak víte, v roce 2009 jsme prodali retailový telco byznys společnosti T-Mobile a nepřipravujeme žádnou změnu. Zůstáváme v byznysu B2B typu infrastruktura. To znamená B2B satelitní uplinky ano, o ničem dalším konkrétním v tomto směru neuvažujeme.

Kdyby Towercom chtěl expandovat se svojí novou satelitní službou na český trh, mohly by mu České Radiokomunikace nějak pomoci? Udělali byste mu podporu?

Neměli bychom jak. Když se podíváte zpětně, Towercom tyto služby už v minulosti poskytoval. Oni mají placenou terestrickou televizi, mají kompletní zázemí pro B2C byznys. My ho nemáme. Takže i kdyby Towercom expandoval, my mu nejsme schopni nic poskytnout, protože k tomu nemáme potřebnou infrastrukturu. Nejednáme s koncovými zákazníky.

Spolupracujete nějak úžeji s Towercomem od doby, co máte stejného majitele?

KL2018 Tip nominace

Akcionář vnímá tyto dvě společnosti naprosto separovaně. Každý máme vlastní strategii a navíc nemáme úplně stejné vlastníky. To znamená, že můžeme spolupracovat na úrovni třetích stran. Towercom je tedy pro nás třetí strana, stejně tak jako my jsme třetí strana pro ně. Pokud to dává byznysový smysl, spolupracujeme, pokud ne, nespolupracujeme. Je to tedy velmi jednoduché.

Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Našli jste v článku chybu?