Lockdowny a další opatření proti pandemii koronaviru v loňském roce výrazně nahrály fitness aplikacím. Na zvýšené vlně zájmu se podařilo svézt i platformě Fitify, za kterou stojí bývalí studenti ČVUT Martin Mazanec a Matouš Skála. Fitify nabízí skoro 1000 různých cviků, ze kterých algoritmus skládá cvičební plány na míru podle možností a cílů uživatele.
Aplikace za uplynulý rok zaujala přes 10 milionů uživatelů, a dostala se dokonce na titulní stránku App Store. Jak ale v rozhovoru pro Lupu říká Martin Mazanec, úspěch nebyl zadarmo, a zatímco řada lidí během loňských lockdownů zasedla k Netflixu, tak pro Fitify šlo o velmi náročný vrchol sezóny. Vlnu zájmu se ale této české fitness aplikaci podařilo využít – mimo jiné i díky větší orientaci na marketing.
Vaší službě loni nahrála pandemická situace, kdy lidé po celém světě nemohli chodit ven a cvičili tak jenom doma. Jak se to projevilo na vašem růstu?
Projevilo se to výborně. Na datech od uživatelů bylo přesně vidět, který stát zrovna vyhlásil lockdown, protože v těch zemích užívání aplikace najednou vyletělo nahoru. Spočítali jsme, že nás lockdowny v prvním až druhém měsíci pandemie vystřelily na pětinásobek stažení. Teď už se to relativně vrací zpět do normálu, ale pořád máme mnohem silnější prosinec, než by byl kdykoliv jindy. Stále se nám daří a jsme na násobcích provozu (rozhovor probíhal před koncem roku 2020 – pozn. redakce).
Co to znamená prakticky v počtu uživatelů?
Každý den si k nám „přijdou zacvičit“ stovky tisíc lidí. Mnoho z nich se přidalo právě v dobách lockdownu. Hlavně to byli trošku jiní uživatelé, než na jaké jsme byli zvyklí. My jsme pro lidi, kteří by normálně cvičili doma, a najednou přišli uživatelé, kteří normálně cvičí v posilovně nebo chodí běhat. Takže jsme nebyli úplně připravení na to, abychom tuhle cílovku zaujali. A jenom pro zajímavost, uživatelé za loňský rok díky Fitify spálili 26 miliard kilokalorií, tedy 26 terakalorií.
Jak jste na to reagovali? Přidali jste nějaké formy cvičení?
Ano, přidali jsme funkci, o kterou si uživatelé vlastně sami v tu dobu napsali, a to konkrétně „Spokojený soused“. Je to funkce, se kterou se z aplikace při cvičení vyřadí třeba skoky, aby se dalo cvičit i v paneláku zejména v době, kdy jsou sousedé doma. Když je pod vámi člověk na homeoffice, tak je blbé mu skákat nad hlavou. A funkce zároveň počítá i s tím, že v bytě je méně místa, takže upravuje výcvikový plán s ohledem na omezený prostor. Ve „Spokojeném sousedovi“ jsou tak třeba cviky, které můžete dělat v ložnici vedle postele a podobně.
V aplikaci je také volba mezi cvičením s vlastní vahou těla a cvičením s náčiním. Když už se bavíme o sportovcích z posiloven, museli jste tu kategorii cvičením s náčiním pro ně nějak modifikovat?
Ne, k tomu jsme se nedostali. Ale sportovci z posiloven ani nejsou naše primární cílová skupina. Máme sice v aplikaci činky, ale nemáme tam posilovací stroje nebo běžící pás. Fitify je určená hlavně pro uživatele, kteří doma cvičí bez sofistikovaných strojů.
Nával uživatelů po zavedení lockdownů kvůli koronaviru vás tedy překvapil. Bylo těžké ten nápor zvládnout?
Byl to určitě velký krok, a hlavně jsme si v té době moc neodpočinuli. Všichni se v první vlně zavřeli doma a koukali na Netflix a my jsme naopak měli největší sezónu od vzniku firmy. Naštěstí, nějaký čas na cvičení nám i tak zbýval.
Ptám se proto, že ve spojitosti se startupy se mluví o problémech s transformací malého projektu do velké platformy, kdy se třeba můžou objevit komplikace se škálovatelností na vyšší počty uživatelů. Vnímali jste to z tohoto hlediska jako velký krok, nebo se vlastně nic moc nedělo?
Produkt na to byl připravený, ale spíš jsme museli pracovat na tom, abychom se na té vlně dokázali opravdu svézt. Takže nešlo o to to zvládnout, ale využít příležitost na maximum. V tu dobu jsme spustili první kampaně na Facebooku a zjistili jsme, že návratnost je obrovská, třeba na čtyřnásobku běžných čísel.
Od jara to samozřejmě postupně klesalo, ale od té doby dbáme víc na placený marketing a uvědomili jsme si, že je v tom naše budoucnost. Když budeme marketing dělat dobře, tak můžeme růst i třeba na desetinásobek toho, kde jsme teď. Spíš než že bychom řešili nějaké technické problémy tak šlo jen o to využít obrovskou vlnu obecného zájmu o cvičení a získat zákazníky levněji, než by to šlo kdykoliv jindy.
Když jsme mluvili o růstu, vaše aplikace byla i na hlavní stránce AppStore. Pomohlo vám to?
Pomohlo nám to v tom, že se tím můžeme někde chlubit (smích).
A projevilo se to nějak i na nárůstu uživatelů?
V době, kdy jsme „featured“, tak stažení stoupla zhruba o 20 % oproti standardu na iOS. Ale na Applu jsme celkově slabí, takže to nejsou zas tak velká čísla, není to pro nás až tolik zásadní. Jsou samozřejmě aplikace jako Duolingo, které jsou na té hlavní stránce každý měsíc, a u nich to dělá dlouhodobě třeba 20 % trafficu.
Když říkáte, že na Applu nejste dost silní, jak jste na tom na dalších platformách?
Hodně silní jsme na Androidu a teď jsme implementovali Huawei. Ale tam zatím moc velká čísla nevidíme, je to jen zlomek oproti Androidu. Z Androidu máme zhruba 80 % uživatelů, z Applu 19 % a z AppGallery na Huawei 1 %. A co se týče obratu za loňský rok, tak ten byl něco málo přes milion dolarů. Aplikaci monetizujeme zatím jen přes předplatné. Uvažovali jsme na základě zkušeností z předchozích aplikací i o monetizaci přes reklamy, ale nezdá se nám to jako rozumné řešení.
Jaký je vůbec podíl platících uživatelů a těch, kteří využívají free verzi?
Hodně se to liší podle státu. Když to zprůměrujeme, tak platících je něco pod 2 % celkového počtu uživatelů. Česko se z tohoto průměru moc nevymyká. Jsme pro místní zákazníky skvělí v tom, že aplikace je v češtině, ale obecně tu není moc vysoká chuť platit za služby, takže v rámci Česka jsou příjmy spíš pod průměrem, rozhodně nejsou třeba na úrovni USA. Tam máme předplatitelů nejvíce. Dost silná je i Itálie a obecně evropské země. Pak máme hodně uživatelů z Indie, Turecka, ale ti zpravidla využívají free verzi.
Co se týče nových uživatelů, loni jste sice měli rekordní nárůst, ale kolik z nich jste schopní udržet dlouhodobě?
Trochu těžko se to měří, protože polovina našich platících zákazníků má roční předplatné, ale obecně se dá říct, že průměrný měsíčně platící uživatel u nás vydrží půl roku. A co se týče uživatelů free verze, tak 30 % z těch, co zkusí první workout, pak s aplikaci vydrží cvičit déle jak měsíc. Aplikace funguje na Androidu dva roky, na iOS rok a máme uživatele, kteří jsou s námi celou dobu.
Jste studentský startup. Jak jste na tom zatím s hledáním investorů?
Zatím jsme žádný kapitál nepřijali, jsme bootstrap startup a až teprve teď se začínáme poohlížet po investorech. Konkrétní nabídky zatím nemáme, vše je teprve na začátku. Máme ale jasno v tom, že chceme dál růst jako startup a prodej firmy zatím určitě neplánujeme.
Pojďme se teď zaměřit na začátky Fitify. Co vás vedlo k vývoji vaší aplikace?
Řešil jsem problémy se zády a potřeboval jsem několikrát denně cvičit. Hodně se mi líbila pomůcka foam roller, což je takový pěnový válec, který namasíruje tělo a krk. V té době na to žádná appka nebyla, tak jsem si řekl, že to zkusím nejdřív napsat pro sebe a pak jsem to i vydal. Nešlo ještě o Fitify, měli jsme sérii aplikací zaměřených na jednotlivé druhy cvičení.
Zjistil jsem ale, že neumím zas tak dobře programovat, a sehnal jsem si k sobě technického foundera (Matouš Skála, pozn. red.). Pořád to měl být spíš takový pet project vedle školy. Ale když jsme vydali aplikaci na cvičení s kettlebellem, začala velmi slušně růst a objevily se první nákupy. Vypadalo to jako velmi dobrá brigáda a přijali jsme do týmu další lidi, jako třeba programátora na iOS. A pak jsme to začali brát už hodně vážně.
Jenom pro upřesnění, o jakém roce se bavíme?
Jde o konec roku 2017. Oba jsme s Matoušem Skálou studovali na programu Erasmus. Já jsem byl v Americe, Matouš v Singapuru a vše jsme řešili na dálku. Když jsme se vrátili do Čech, postupně jsme stavěli tým, který fungoval na dálku. Před rokem jsem pak přerušil studium, abych měl víc čas na podnikání, a Matouš loni v srpnu dostudoval.
A tím hlavním mezníkem, kdy se ze studentského projektu stal byznys, bylo tedy umístění aplikace do shopu?
Ano, nejspíš to bylo, když jsme s Matoušem dali první dvě aplikace do Google Play. Jenom pro upřesnění, původně jsme měli asi 10 různých aplikací specializovaných na konkrétní typy cvičení a pak jsme teprve začali stavět jednu velkou aplikaci s předplatným a lepším modelem monetizace, ze které je dnes Fitify. A těm malým aplikacím se teď už skoro nevěnujeme.
A Fitify vzniklo tak, že jste spojili těchto 10 menších aplikací dohromady, nebo jste začínali znovu úplně od začátku?
Začali jsme to stavět úplně „od píky“. Ty aplikace spolu formálně nemají nic moc společného. Na těch předchozích jsme se toho hodně naučili, získali jsme nějaký základní kapitál, ale s Fitify jsme začali stavět samostatnou firmu. Takže to je možná nakonec ten hlavní milník, že jsme začali místo deseti malých věcí dělat jednu velkou a pořádnou.
Co bylo na vývoji nejtěžší?
Pro mě bylo nejtěžší naučit se dělat marketing aplikace, pochopit, jak funguje App Store a Google Play, jak aplikaci v rámci shopů optimalizovat, jak dělat akviziční marketingové kampaně na Facebooku a podobně. Já jsem vzděláním klasický programátor a tohle bylo pro mě úplně nové.
A baví vás to?
Hodně. Víc než programování (smích). Na to už jsem nesáhl od založení firmy a myslím, že to bylo dost chytré rozhodnutí. Když se dívám na vývojáře, kteří v podobné fázi, jako jsem já, stále programují, řekl bych, že škodí všemu ostatnímu. Sice pak líp řídí programátory, ale na to mám spoluzakladatele a můžu se plně soustředit na stavbu marketingového a produktového týmu.
Takže se dá říct, že jste se trochu minul povoláním?
Asi ano, ale ty technické znalosti se hodí i do marketingu. Řekl bych, že se tím dá získat nějaká konkurenční výhoda.
Také jste říkal, že jste kvůli firmě skončil se školou. Nenapadlo vás, že byste naopak zkusil vystudovat nějaký ekonomický nebo byznysový obor?
To ne. Zatím jsem čerpal vědomosti z How to start a startup, což je kurz na YouTube od Stanfordovy univerzity, v kterém přednáší třeba zakladatelé Airbnb a podobně. Vlastně to není vůbec škola, ale něco jsem se z toho naučil. Kromě toho, při pobytu v USA jsem půl roku studoval kineziologii, fyzioterapii, osobní trénink a fitness věci, které se taky ve firmě hodí.
Co se technické stránky Fitify týče, na čem je aplikace postavená?
Aplikaci jsme psali v době, kdy začínal být populární Kotlin a měli jsme velké štěstí, že jsme tenhle jazyk zvolili. Dnes je to jednoznačně dominantní programovací jazyk pro Android. My už jsme v něm psali a teprve asi po roce Android ohlásil oficiální podporu. Android je tedy v Kotlinu, iOS je ve Swiftu. Všechno je napsané nativně, nemáme žádný framework, který by to pak rozházel do všech platforem. Plus používáme nějaké reaktivní programování.
Když se podíváme na obsah aplikace, máte tam několik cvičebních programů, které si může uživatel přizpůsobit sám na své tělo. Kolik různých cviků teď Fitify nabízí?
V appce je necelých 1000 cviků a vlastně to můžeme označit za největší videodatabázi cviků na internetu. Nabízíme cvičení s deseti různými fitness pomůckami plus s váhou vlastního těla. Videa vznikla v pronajatém ateliéru, kdy jsme zaplatili trenéra a vše pak sestříhali do smyček. Je to proto, aby videa nezabírala v telefonu moc místa. Kvůli aplikaci jsme tak museli natočit 1000 různých videí, dohromady to zabralo asi 40 natáčecích dní. Videa jsou bez hlasového komentáře, protože aplikaci teď nabízíme v sedmnácti jazycích a vytvářet komentáře pro každou jazykovou verzi nebylo reálné.
Jak vypadá spolupráce s trenéry?
Na videích jsou modelové, které vždycky nabereme na jeden nebo dva dny jen kvůli natáčení. Konkrétní cviky a popisky pak řešíme s dalšími experty, což jsou vystudovaní fyzioterapeuti. Nemáme jednoho hlavního trenéra, je to spíš plochá struktura lidí a každý se zaměřuje na nějakou konkrétní oblast.
A jakým způsobem vybíráte cviky a vytváříte cvičební plány, které pak aplikace nabízí?
Každý cvik má desítky parametrů, které do aplikace zadáme na základě informací od trenéra. Tyto parametry pak zpracuje algoritmus a sestaví z nich plán pro každého na míru. Důležité taky je, jak lidé obecně ty konkrétní cviky hodnotí. A Fitify je i personalizované, takže sleduje, jak konkrétní člověk na ty cviky reaguje, zda nějaké přeskakuje a podobně. Do hry vstupuje taky zvolená obtížnost, zda má uživatel doma nějaké pomůcky, v jakém cvičí prostředí.
Fitify taky umí fungovat na chytrých hodinkách. Využíváte při sestavování plánů i informace o aktuálním zdravotním stavu uživatele, jako je třeba tepová frekvence?
Zatím ne, ale určitě to plánujeme. Ta integrace s hodinkami momentálně funguje jen jako dálkové ovládání, aby člověk nemusel při cvičení sahat po telefonu, a přitom je na displeji hodinek i informace o srdečním tepu. V tréninku to zatím nezohledňujeme, ale budeme to rozhodně řešit. Nemáme teď konkrétní plán, ale pro představu to může vypadat jako třeba Apple Fitness+, který před Vánoci začal fungovat v Americe. To znamená, že uživatel spustí aplikaci, vidí na ní srdeční tep, dostane srovnání s předešlými výkony nebo s výkony přátel. A teoreticky bychom to mohli zohlednit při plánování dalších tréninků. Když aplikace uvidí, že srdeční tep při cvičení šel až moc vysoko nebo byla zátěž naopak moc malá, tak může při dalším tréninku upravit náročnost.
A co třeba nějaká aktuální kontrola stavu uživatele? Třeba kdyby aplikace viděla, že má cvičící moc vysoký tep, prodloužila by mu čas na přestávku nebo některé další cviky zmírnila?
Tohle měla být naše první konkurenční výhoda, ale pak jsme zjistili, že taková funkce to cvičení zase až tolik nezlepší.
Jaká data vůbec aplikace obecně sbírá?
Při založení účtu se ptáme na tělesné míry, kolik váží a měří, jakou má motivaci a cíl, jestli chce zhubnout, nebo přibrat. Pak máme údaje o pohlaví a postupem času samozřejmě i historii cvičení.
Jak chcete Fitify vylepšit v tomto roce?
Plánujeme aplikaci na jídelníčky. Chceme sestavovat jídelní plán, a to s pomocí nutričního terapeuta a algoritmu. Půjde o separátní aplikaci, byť vznikne v rámci naší firmy. Spustit bychom to chtěli tak v půlce letošního roku. A pak chceme aplikaci rozšířit i na další cílové skupiny. Chystáme produkt pro běžce, chceme také přidat víc relaxačních cvičení a nakonec přidat i cvičení na strojích pro dobu, až se zase otevřou posilovny.
