Jaké jsou plány sdružení NIX.CZ na příští rok?
Plány na příští rok v současné době finalizujeme. Budou představené našim členům na pracovní skupině 11. září. Půjde o střednědobou strategii sdružení a základní obrysy rozpočtu pro rok 2015.
Podle návrhu rozpočtu se budou vyvíjet i ceny. Poklesnou měsíční platby za přípojky podobně jako v minulém roce?
Naším dlouhodobým cílem je ceny snižovat. Tím, jak NIX.CZ roste a má více přípojek, dochází k lepšímu plnění rozpočtu, a proto si sdružení může dovolit postupné snižování cen.
Bude se jednat o meziroční pokles o 15 % jako mezi roky 2012 a 2013?
To nelze v tuto chvíli říci. Máme v plánu různé rozvojové projekty, které mohou rozpočty na další roky ovlivnit. Chtěli bychom se spíše zaměřit na investice. Finanční prostředky, které představují nakumulovaný zisk z předchozích let, chceme v příštím roce použít k zainvestování relativně větších projektů, které by ale v následujících letech přinesly výrazné snížení provozních nákladů.
Představenstvo tuto strategii doporučilo, nicméně důležité bude, jak se k ní postaví členská základna. Každopádně navrhované rozvojové projekty ve finále sníží náklady na provoz technologií a povedou ke snížení cen.
Proč NIX.CZ kumuluje zisky z předchozích let?
Finanční rezerva, kterou máme aktuálně k dispozici, odpovídá zhruba jednomu ročnímu rozpočtu sdružení. Rezerva je vytvářena především pro případ neočekávaných událostí. Například havárií v datovém centru nebo požár. V takových případech by bylo nutné rychle uvolnit velké množství finančních prostředků pro nákup a obnovu technologií, než se zajistí pojistné plnění.
Není už ta rezerva ale příliš vysoká?
Máte pravdu, že náklady na technologie postupem času klesají. Dohodli jsme se tedy, že budeme držet rezervu ve výši odpovídající přibližně vybavení dvou až třech uzlů NIX.CZ a zbylé peníze, které máme k dispozici, použijeme na investice do nových rozvojových projektů.
Jak se daří letos plnit naplánovaný rozpočet?
Na příjmové straně jsme za první pololetí na 53 % plánu. Co se týče výdajů, čekají nás ve třetím a čtvrtém čtvrtletí větší výdaje do marketingu a podpory akcí, ale již nyní víme, že i v letošním roce nedojde k vyčerpání rozpočtu. Například i díky tomu, že letos došlo oproti loňskému roku k poklesu cen elektrické energie, což se může projevit na provozu jednoho uzlu i v jednotkách procent.
Loni činily rozpočtované příjmy sdružení zhruba 38 milionů korun. Kolik to bude letos?
Necelých 32 milionů korun.
Mluvil jste o rozvojových projektech, o co konkrétně by mělo jít?
Aktuálně zjišťujeme možnosti rozšíření do regionů a do zahraničí. Západoevropské IXy šly cestou podpory trhů, na kterých peering příliš dobře nefunguje nebo jsou jim blízké například z koloniálních dob. Objevují se už ale i první mezistátní IXy, například COMIX propojující dánskou Kodaň a švédské Malmö.
Už nyní má NIX.CZ vzhledem ke své velikosti a zkušenostem v mezinárodní komunitě velmi dobré jméno. Obracejí se na nás zástupci IXů z Balkánu a východní Evropy a ptají se, jak bychom jim mohli pomoci. Tato mentorská role je pro NIX.CZ velmi důležitá a pomáhá sdružení na mezinárodní půdě.
Další ze stěžejních rozvojových projektů je budování vlastní optické infrastruktury v Praze. V dnešní době si NIX.CZ většinu tras pronajímá od dodavatelů. Loni jsme vybudovali první vlastní propojku a tato cesta se nám jeví jako naprosto správná a efektivní.
Co si představit pod slovem efektivní?
Je výhodná jak z finančního, tak z provozního hlediska. Když to hodně zjednoduším, tak trubka v zemi vám přináší více než peníze na spořícím účtu. Navíc za trasy nemusíme platit a díky velké kapacitě vláken můžeme zefektivňovat provoz jednotlivých uzlů. Nemusíme mít v každé lokalitě z důvodu redundance postavené dva switche, ale pouze jeden a naši vlastní optickou infrastrukturu využít pro redundanci do dalšího uzlu.
Chcete tedy propojit všechny existující uzly?
Ano a zároveň zvažujeme myšlenku pasivních PoPů. Pokud bude datové centrum na naší vlastní infrastruktuře, můžeme se do něj rozšířit v první fázi právě s využitím nenasvícených vláken, kdy nebudeme muset osazovat aktivní technologii do daného PoPu. Až budeme mít v daném místě například sedm přípojek, tak v tu chvíli pro nás začíná být efektivní osadit PoP aktivní technologií.
To je ale asi záležitost spíše na roky.
Proto je naše strategie připravena na následující čtyři roky. Na vybudování potřebné infrastruktury potřebujete v optimistickém případě dva roky, v pesimistickém spíše tři.
Jak dlouho zabralo loňské propojení NIX2 a NIX4?
Relativně krátkou dobu, protože jsme k tomu přišli ve vhodnou chvíli, když už byly připravené dokumenty potřebné pro stavbu. Od okamžiku, kdy jsme projevili zájem, to trvalo zhruba 9 měsíců. Ale to bylo spíše štěstí, že jsme přišli k tomuto projektu v pokročilé fázi realizace.
Jak si tedy představujete působení NIX.CZ v zahraničí, půjde jen o mentorskou činnost nebo fyzickou přítomnost?
Jak už jsem říkal, jako mentoři fungujeme dlouhou dobu. Existuje tu ale možnost fyzické přítomnosti NIX.CZ v zahraničí a provozování uzlu přímo naším sdružením.
O kterých zemích se bavíme?
O regionu střední Evropy.
Takže Slovensko?
Slovensko pro nás dává smysl díky společné historii, jazykové blízkosti a výměně dat. V těchto dnech dolaďujeme detaily úzké spolupráce na slovenském trhu s tamními firmami.
A co regionální expanze?
Analyzujeme situaci v Brně a Ostravě.
Z jakého důvodu má pro vás smysl regionální expanze?
Důvody jsou v zásadě dva. Za prvé geografická redundance vůči Praze a využití v oblasti bezpečnosti. Kdyby například došlo k opravdu masivnímu útoku, který by ohrožoval NIX.CZ v Praze, existovala by druhá redundantní nepropojená infrastruktura v jiném regionu, která by mohla zajistit dočasné převzetí úlohy pražských uzlů. Zatím je to ale spíše ve fázi úvah.
Zatím jste hovořil spíše o technických projektech, co jiné projekty?
Budeme se našich členů ptát, zdali NIX.CZ jako platforma sdružující podobné subjekty, by měla fungovat v rámci jednotného jména, protože to se v minulosti například u zákona o kybernetické bezpečnosti vzhledem k odlišným názorům jednotlivých členů, nestalo. Chceme vědět, zdali naši členové budou mít zájem používat platformu NIX.CZ pro šíření společných myšlenek a názorů.
V předchozích letech jsme se dívali spíše dovnitř na funkčnost technologie a nekladli jsme potřebný důraz na vysvětlování důležitosti role NIX.CZ pro infrastrukturu v Česku. Chceme proto ještě více rozšířit spolupráci s akademickými institucemi. NIX.CZ například již zahájil přednáškovou činnost na vysokých školách, kde vysvětlujeme lidem fungování peeringu a význam NIX.CZ pro infrastrukturu internetu v Česku.
Důležitá je pro nás i účast na zahraničních akcích. Velmi nám to pomohlo například při startu projektu FENIX. Měli jsme tak zpětnou vazbu nejen od našich členů, ale i od mezinárodní komunity.
Kolik firem je do projektu FENIX zapojeno?
V těchto dnech se přidala společnost Casablanca INT a brzy bude mít implementaci hotovou i další důležitý poskytovatel síťového připojení pro velkoobchodní segment. Poté bude v projektu zapojeno osm firem s tím, že s dalšími o možné účasti jednáme.
Proč v poslední době počet členů NIX.CZ klesá?
Aktuálně máme 72 členů. Počet členů opravdu klesá, ale hlavně kvůli tomu, že na tuzemském trhu dochází v polední době k akvizicím. V letošním roce například zmizel ze seznamu členů MAXPROGRES, který byl převzatý Dial Telecomem. Loni byl úbytek o trochu vyšší, protože odešli dva členové, pro které z našeho pohledu neměl NIX.CZ přínos. Jednoduše v NIX.CZ nerostli.
Zvedá se zájem o 100G přípojky?
Aktuálně máme nainstalované dvě. Třetí je připojená a zapne se v nejbližších dnech. Jedná se o velkého mezinárodního contentového hráče.
Google?
Toto bych nerad potvrzoval ani vyvracel (pozn. redakce: dle Peeringdb.com by šlo o zdvojnásobení aktuální kapacity).
Jaký je vývoj v oblasti přechodu přechodu z 1GE na 10GE porty?
Desetigigové porty jsou pro nás dnes nejdůležitějším produktem, který nabízíme. Jestliže v roce 2011 byl poměr mezi 1GE a 10GE porty zhruba stejný, dnes máme 10GE portů o přibližně 50 % více než 1GE. Podobný vývoj lze v budoucnu předpokládat i u 100GE portů. Proto jsme se rozhodli vydat cestou vysoké hustoty 100GE portů na jednu kartu. Byly bychom rádi, kdyby se do roka počet stogigových přípojek zvýšil ze současných tří na šest.
