Hlavní navigace

Martin Veselovský: DVTV je od začátku tak trochu punková záležitost

Jan Potůček

„Máme víc ohlasů na vysílání než v době, kdy jsem dělal Události, komentáře,“ popisuje moderátor Martin Veselovský pro DigiZone.cz první půlrok internetové televize DVTV

Doba čtení: 19 minut

Sdílet

Před třemi měsíci jsi odešel z Českého rozhlasu a začal se naplno věnovat projektu DVTV. Už předtím jsi opustil Českou televizi. Tedy nepoměrně významnější média s větším dosahem. Nechybí ti jejich masové publikum?

Vlastně ne, protože onu masovost publika jsem vlastně vnímal jen prostřednictvím čísel sledovanosti u televize a poslechovosti u rozhlasu. Sám dobře víš, že u rozhlasu jde o dost odhadovaná čísla, není to nic exaktního. Co se týká kontakty s konzumenty našeho obsahu, jsem na tom vlastně na stejné úrovni jako dřív. Samozřejmě že veškerá čísla návštěvnosti, která máme k dispozici, ukazují na menší auditorium, než jsme měli v ČT, na druhou stranu je patrný jasný trend, že počet lidí, kteří nás sledují, roste. Ovšem vzhledem k tomu, že neexistuje stejná metrika měření sledovanosti v televizi a na internetu, je to trochu srovnávání hrušek s jablky. Ale nestěžuji si.

A co se týká počtu reakcí diváků? Jsou porovnatelné s dobou, kdy jsi dělal Události, komentáře?

Teď je počet reakcí daleko větší. Nevím proč, ale z určitých průzkumů, které v minulosti proběhly v televizi a rozhlase, byla naše cílová skupina diváků od 40 let výše. Podle výzkumu, který nedávno proběhl v Economii, jsme ale tuto cílovou skupinu opustili a získali jsme publikum mezi 25 a 35 lety, tedy úplně nové lidi. A ti více reagují, chtějí vysvětlovat věci, opodstatňovat, proč se zrovna událo to a proč to nebylo jinak a s jiným člověkem a jindy, mají tu potřebu daleko větší než starší lidé. To je moje osobní vysvětlení, co se děje. Reakcí na to, co děláme a proč to děláme zrovna tak, jak to děláme, je daleko víc než bylo v televizi nebo rozhlase.

Asi proto, že zmíněná cílová skupina moc nesleduje televizi a neposlouchá rádio.

Přesně tak, odhaduji, že to bude pravděpodobně tím.

Odejít z místa, které má člověk v podstatě jisté, navíc ve veřejnoprávním médiu, které nemůže ohrozit krize na reklamním trhu, do čistě internetového projektu chtělo odvahu. Jak dlouho ses rozmýšlel?

Jasně, že to bylo těžké. Ale jak jsem už mnohokrát řekl, v ČT to došlo do určité fáze, kdy odchod byl nejrozumnější variantou. Navíc Události, komentáře jsem dělal šest let, což je hrozně dlouhá doba. Obdobně to bylo u Dvaceti minut Radiožurnálu, a tam to bylo možná ještě obtížnější, protože jde opravdu jenom o rozhovor, aniž bych to nějak ponižoval. Zkrátka bylo těžké dělat ten formát po šesti letech nějak jinak než na začátku. Proto je dobře, že jsem odešel a teď to dělají jiní šikovní lidé, kteří tomu dají jinou energii.

Nějaká jiná alternativa, co bys dělal v Českém rozhlasu nebo České televizi, se nenabízela?

O tom jsem vůbec neuvažoval. Nejsem člověk, který by chtěl vést lidi, to v žádném případě, nedopadlo by to dobře. Vždy se budu pohybovat spíš v exekutivě než kdekoli jinde. V daný okamžik a v daném kontextu jiná alternativa nebyla.

Do teď jsi toho rozhodnutí nelitoval?

Ne. Ani na chvíli.

Naplnily se tvoje představy o tom, jak by měla DVTV vypadat? Pamatuji si, že na začátku vám diváci vyčítali problémy se zvukem, ruchy v pozadí i poněkud amatérské studio. DVTV jste připravovali poměrně dlouho, vypouštěli jste do éteru „balonky“ v podobě klipů na YouTube…

Co to je dlouho? Nám přišlo, že to je dost krátká doba, protože od první úvahy do 27. května letošního roku, kdy jsme začali, uběhly tři čtyři měsíce. To není moc dlouhá doba na přípravu čehokoli. Na druhou stranu naše představy byly… Jak bych to popsal v krátkosti? Zpočátku jsme si vlastně mysleli, že budeme dělat něco podobného jako v televizi. Že natočíme rozhovory, dáme o nich vědět, potom je odvysíláme a tím to pro nás skončí. Neměli jsme vůbec žádnou zkušenost s internetovým prostředím, takže nám vůbec nedošlo, že to, co bylo v televizi tou hlavní náplní práce, tedy to samotné natočení rozhovoru a jeho odvysílání, je tady jen třicetiprocentní začátek věci,

Naši editoři se museli popasovat s tím, že jejich role je zásadně jiná a daleko větší, než byla v televizi. Musí pracovat neuvěřitelným způsobem s titulky. V momentu, kdy jeden titulek nefunguje, jakmile přijdou z práce domů, musí na něm pracovat dál a měnit ho. Což je pro lidi, kteří se pohybují v online prostředí, asi normální věc, ale pro nás to normální věc nebyla. Zároveň práce s tématy, větší reakce lidí, větší dotyk s tím, co děláme, je taky trochu odlišná. Nechci úplně říct, že bychom zcela naslouchali divákům, co po nás chtějí. To asi ne. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že v silných dnech máme víc než třetinu přístupů ze sociálních sítí, tak sociální sítě jako určitá inspirace fungují. Dá se tam velice dobře nasát to, co bude fungovat a co nebude. Samozřejmě s určitým respektem k tomu, aby to bylo smysluplné téma a aby nevybočovalo z toho, co chceme dělat – tedy závažnější společenská a politická témata.

Jak dlouho dopředu taková témata vybíráte a jak takový výběr vlastně probíhá? Předpokládám, že máte nějaké porady, ale aktuální situace vám musí často nutit domluvená témata měnit.

Momentálně už máme naplánované a z velké části natočené rozhovory na svátky. Asi až na dva. Tím jsou tedy vykryty pilíře, na kterých bude stát vánoční vysílání. Pokud se bude cokoli dít, tak se to k tomu bude dokládat. Za normálních dní, kdy nejsou svátky, je to tak, že ve čtvrtek si na naší interní plánovací poradě DVTV řekneme základní rozhovory na další týden. To znamená, že obsadíme všechny dny respondenty, které je třeba domlouvat delší dobu dopředu, protože předpokládáme, že budou vytížení. A pak se k tomu dorazí dva až tři rozhovory na každý den s tím, že v momentně, kdy se stane něco jako včera v Sydney, a naše bývalá projektová manažerka z Economie je teď pracovně v Austrálii, s největší pravděpodobností s ní budeme točit po Skypu rozhovor z Austrálie, protože je to aktuální. V kostce se tedy dá naše plánování popsat takto, a potom jsou tam ještě o jeden level výš lidé, jako je prezident republiky, kterého žádáme o rozhovor kontinuálně, ale to je samozřejmě na dlouhé lokte.

Zatím jste měli mluvčího prezidenta a to bylo také dobré.

Ano, byl to zábavný rozhovor.

Když porovnáš přípravy Událostí, komentářů a teď DVTV, liší se nějak zásadně?

Ne. Pořád je to stejné. Máme kolegu stážistu, který pro nás dělá zejména rešerše. Mám pocit, že Daniela má trochu jiný rytmus přípravy než já. Já se připravuji v ten samý den, protože by se mi všechno přes noc vykouřilo z hlavy, ona jede přípravu v noci, takže druhý den toho už příliš, co se přípravy týče, nedělá. Stážista nám dělá takovou hrubou rešerši s tím, že ten zbytek, tu jemnější práci, si doděláme sami. Jak časově, i zaměřením, je to pořád stejné. Myslím, že se to osvědčilo a není třeba toho moc měnit.

Když porovnáš velikost týmů Událostí, komentářů a DVTV, jsou hodně odlišné?

Máme dva editory, dva moderátory, Honzu Rozkošného jako styčného důstojníka s Economií, stážistu, dva kameramany, střihačku a produkční. A to je celý tým DVTV. Ve výjimečných případech najímáme ještě jiné kameramany, ale jen v momentální daný den, když potřebujeme vyjet někam ven a „tluče“ se to s natáčením ve studiu v Economii. Sami totiž máme výbavu tak pro jeden a půl štábu, takže jakýkoli výjezd ven znamená, že práce v Economii stojí. Kdybych měl počítat všechny lidi, kteří se účastnili na Událostech, komentářích, tak se snadno dostanu přes dvacet lidí – včetně titulkářů, atd. Takže to je ten zásadní rozdíl. Na druhou stranu, DVTV je od začátku tak trošku punková záležitost, ať už co se zvuku týče, obrazového zpracování, atd.

Ano, od začátku vám diváci vyčítali, že zvuk nebyl ideální a že pozadí studia vypadá amatérsky.

Je to tak. Se zvukem jsme úplně nepočítali, ten jsme ladili a myslím, že teď jsme ho vyladili do správné podoby. Co se obrazové stránky týče, je taková, jakou jsme chtěli. Prostě jsme se rozhodli, že to musí být jiné. Protože od prvních zkoušek, kdy jsme začínali „pilotovat“ pro sebe, jsme zjistili, že když se těmi foťáky, které používáme, budeme snažit dělat ty krásné zakantnované záběry, jaké mají normální terestrické televize, vlastně budeme jenom špatnými plagiátory někoho jiného. Tak jsme to vzali nějak úplně jinak a ve chvíli, kdy hlava nebo ruce lezou ven ze záběru, nepovažujeme to za chybu a sami sebe a snad i diváky jsme přesvědčili, že to je náš styl, který je zajímavý a není tak důležitý jako to, co zazní v rozhovoru. Obsah je pro nás důležitější než forma.

Většina z týmu DV TV přišla z Událostí, komentářů. Ze začátku jste se docela vůči tomuto pořadu vymezovali, ať už nasazením v čase těsně před jeho vysíláním…

Nevymezovali jsme se. Byl to jeden z našich odhadů na začátku a neznalost internetového prostředí. Věděli jsme, kde se zhruba pohybují internetové peaky a zároveň jsme tak nějak tušili, jak nám budou v průběhu dne přicházet hosti. A k tomu nám bylo jasné, že nemá cenu točit nějaké politické téma dopoledne, protože než bychom ho večer odvysílali, mohla by se situace změnit. Na začátku jsme tedy předpokládali, že je potřeba všechno odpublikovat najednou. Během měsíce ale bylo všechno jinak, protože jsme zjistili, že ten večerní peak není zase tak velký, že není potřeba všechno odpublikovat naráz, protože prostě nevysíláme, ale publikujeme. A že když něco natočíme v poledne, není třeba s tím čekat na večerní vydání. Nasazování premiér večer okolo deváté bylo tedy spíš spolehnutí se jen na jeden peak na začátku, nikoli apriori vymezením se vůči Událostem, komentářům. Mysleli jsme si, že by to tak mělo být a během jediného měsíce jsme zjistili, že tu je daleko širší prostor. Teď už vydáváme rozhovory ve chvíli, kdy je natočíme. Po postprodukci jsou do dvou hodin venku a pak se s nimi ještě dál pracuje.

Sledujete vůbec Události, komentáře a jejich další vývoj? Témata, která vybírají a jaké si zvou hosty? Nebo vás to nezajímá a jedete si po vlastní linii?

Myslím, že naši editoři je sledují přes newslettery. Když mají skvělé hosty, celkem logicky uvažujeme, co jsme udělali špatně, že jsme je neměli my. A když máme skvělé hosty my a oni ne, jsme rádi, ale to je v podstatě náš přístup vůči jakékoli jiné konkurenci. Stejně tak mě trochu mrzí, když vidím, že nějaké noviny sehnaly na rozhovor člověka, kterého jsme chtěli do DVTV – viz chirurg Pomahač (v den našeho rozhovoru vyšlo interview s Bohdanem Pomahačem v Hospodářských novinách, pozn. red.), s nímž se nám rozhovor nedaří domluvit a někomu se to podařilo.

Tak alespoň to bylo v rámci „baráku“ (Hospodářské noviny vydává společnost Economia, pod jejíž hlavičkou funguje i DVTV, pozn. red.).

No, jenomže právě že ne úplně, protože my jsme v „baráku“ v podstatě na návštěvě. Sdílíme určitou infrastrukturu, ale nejsme pod Economií.

Když ještě zůstanu u Událostí, komentářů, ty osobně je po odchodu z ČT sleduješ?

Viděl jsem od té doby jedno vydání. Nevím, nemám pro to ani žádné vysvětlení, ale abych večer sednul k televizi a díval se na ně… Asi je v tom i únava, ale prostě jsem se k tomu nějakým způsobem nedokopal, takže jsem viděl jen jedny. Myslím, že hodnotit po zhlédnutí jednoho vydání jejich úroveň by asi nebylo korektní.

A 20 minut Radiožurnálu posloucháš?

Také ne.

Jak se jako moderátor střídáš s Danielou Drtinovou? Je to tak, že když nemoderuješ, připravuješ už další vydání DVTV, nebo máš úplně volno?

Střídáme se po týdnu s tím, že tento týden moderuje Daniela, což znamená, že ona má tu hlavní produkci – co je naplánované a odehrává se v „baráku“ – a já, až spolu teď domluvíme, pojedu na Žižkov ke klinice v Jeseniově, která byla v sobotu znovu vyklizena a povedeme tam rozhovor s organizátorem protestní akce. Na druhého moderátora připadnou vždycky výjezdy.

Není to tedy tak, že ten, co nemoderuje, má týden volna?

Ne. Nepracuje sice tak intenzivně, ale pracuje.

Před čtyřmi lety jsi mi v rozhovoru říkal, že si s Danielou Drtinovou v České televizi vykáte. Zůstalo vám to i po odchodu do DVTV?

Ano, pořád si vykáme. Ani nevím proč, ale prostě nám to tak zůstalo.

DVTV jste startovali s určitou představou návštěvnosti, respektive počtu spuštěných videí. Daří se vám ji dosahovat? A jaké máte největší rekordy?

V listopadu jsme měli 470 tisíc unikátních uživatelů, což je od prvního měsíce provozu víc než dvojnásobek. Začínali jsme na 214 tisících uživatelích. Od spuštění DVTV si u nás lidé přehráli 7 360 150 videí, jenom v listopadu to bylo 1 576 862. Jeden divák u nás stráví v průměru 18 minut za měsíc a toto číslo neustále roste. Publikujeme TOP 10 nejsledovanějších videí. Stále vede Zdeněk Pohlreich, který má přes 246 tisíc přehrání, byť ten rozhovor byl na velice konkrétní téma kouření v restauracích a nápadu ministra zdravotnictví, že nejlevnější nealko by mělo být levnější než pivo. Dohání ho ale Jan Hnízdil s 239 tisíci přehranými videi. Pohlreich pořád „nahrabává“ sledovanost. Přitom v tom rozhovoru nedělá nic neobvyklého, nenadává mi…

Žádné vypípávání nadávek?

Právě že ne, ten rozhovor je vlastně hrozně klidný.

Možná diváci očekávali, že to tam někde bude.

Asi ano, jeho popularita bez ohledu na to, co řekne, je neuvěřitelná.

Když jsme u Pohlreicha, překvapilo mě, že mezi nejsledovanější rozhovory na DVTV patří samí nepolitici. Čím si to vysvětluješ?

Ano, je to tak. Nevím, čím to je. Mám takový pocit, že z politiky lidi zajímají věci, které jsou vyhrocené. Když se děje něco okolo prezidenta, je to extrémně sledované, ať už respondent mluví tak, nebo na druhou stranu. Pokud se to týká Ukrajiny, je to v podstatě to samé – je to extrémně sledované. Pokud se to týká daní, každý na to kašle. To jsou prostě rutinní věci. Dělat rozhovor o tom, že se dohaduje koalice o něčem ve třetím, nebo neřkuli v prvním čtení ve sněmovně, to je absolutní zabiják. Nezajímá to vůbec nikoho. Tuhle běžnou drobnou agendu jsme opustili asi během prvních čtrnácti dní existence DVTV. Nemá význam ji dělat. Což zároveň tak zajímavě naznačí, co je vlastně pro naše diváky důležité. V momentě, kdy jsme zjistili, že společenská témata táhnou daleko víc, jsme prošli takovou vnitřní debatou, protože to pro nás byla taková lákavá příležitost. Nakonec jsme se shodli, a ta debata nebyla moc bouřlivá, že zůstaneme u toho, s čím jsme začínali, to znamená, že politika tvoří plus mínus 70 procent našeho obsahu, protože ji prostě považujeme za důležitou.

Kde je ta hranice, koho ještě pozvat a koho už ne? Bavili jsme se o Zdeňku Pohlreichovi, ale co třeba Láďa Hruška a fenomén jeho kuchařky? Dá se to téma rozebrat seriózně, abyste si ho mohli pozvat do DVTV?

Přiznám se, že jsem o tom s Láďou Hruškou po Facebooku mluvil, a on má pocit, že by jeho zaměstnavatel nebyl úplně rád, kdyby vystupoval v pravděpodobně asi kritičtějším rozhovoru. Pochopil jsem to. Možná to dezinterpretuji, ale tak to na mě působilo. Nedaří se nám ho sehnat. Na druhou stranu, pokud někdo prodá tolik knížek, jako on, je podle mě naprosto legitimní chtít s ním mluvit. Podle mě není důvod takový rozhovor dělat bulvárně, ale jako zajímavost. Jemu se podařilo „vykostit“ úplně všechny na knižním trhu. Proto mě to úplně extrémně zajímá.

Na druhou stranu, když jsme s Láďou Hruškou měli na stejné téma rozhovor na DigiZone.cz minulý týden, mnoho čtenářů se pohoršovalo, že to je bulvární téma a takový člověk na seriózní web nepatří. Apriori vůči němu zaujímali takový postoj a jenom fakt, že s ním máme rozhovor, považovali za bulvarizaci. Což je ale nesmysl.

S tím souhlasím, záleží na tom, jak s ním budeš mluvit.

Nebojíte se, že diváci budou vnímat hosty DVTV ze společenského života podobným způsobem, tedy jako něco nepatřičného? Jako bulvarizaci?

Možná bych to demonstroval na příkladu rozhovoru s Richardem Krajčem. Přišlo nám zajímavé, s jakou vášní se fotí s Andrejem Babišem a jeho paní, a že všude píše, jak je skvělé, že tam byl. Přišlo mi, že na sociálních sítích je velkým zastáncem pana vicepremiéra. A tak jediné, co nás zajímalo, bylo, jak to vlastně má. A řekli jsme mu dopředu, na co všechno se ho budeme ptát, protože nám udělal laskavost, že přijde. Není placen z daní, takže ať si dělá, co chce. Skutečně přišel, a vznikl z toho vlastně hrozně zajímavý rozhovor, protože najednou se ukázalo, že některá vnímání tam jdou úplně jinak, než by člověk očekával, že to, jestli někdo je ministr nebo není, není pro někoho tak důležité, jak by se mohlo zdát. Přitom to byl rozhovor s člověkem, který se za normálních okolností pohybuje někde úplně jinde, než je politika a extrémně vážná témata, ale bavili jsme se o důležitých věcech. Takže fakt, že se člověk objevuje na stránkách bulváru, ještě neznamená, že nemá nějakou „složku“ své činnosti, o které se dá mluvit s veškerou vážností a která je důležitá.

Uvažovali jste poté, co prezident Miloš Zeman přirovnal majitele vydavatelství Economia Zdeňka Bakalu k Viktoru Koženému, že byste si Zdeňka Bakalu pozvali do DVTV a dali mu možnost reagovat?

Ano. My jsme v létě, kdy začaly proskakovat zprávy o ne úplně dobré situaci NWR a kdy doznívala situace kolem dolu Paskov, měli několik rozhovorů se zástupci NWR. Takže jsme na rovinu, i pod dojmem toho, jakým procesem prošel Respekt, kdy řešil, zda bude psát o svém vlastníkovi nebo ne, jsme to měli od začátku srovnané tak, že o tom budeme chtít mluvit a budeme žádat o rozhovory nejvyšší manažery. Až po úroveň ředitelů NWR se nám to dařilo. Panu Bakalovi bylo nabídnuto, že bychom s ním rádi udělali interview na téma NWR, možná i privatizace z počátku minulého desetiletí, ale ta výzva „nebyla zvednuta“.

Se Zdeňkem Bakalou jste se v minulosti viděli? Ještě před spuštěním DVTV?

Ano, ještě než došlo k podpisu smlouvy.

Měl nějaké návrhy nebo připomínky k DVTV?

Ne. Je to pro mě trošku těžké hodnotit, protože ho neznám, takže nevím, co která jeho reakce znamená, ale vypadal potěšeně. Mluvil o tom, že to považuje za zajímavý krok, že to je celé v onlinu a že to je něco, co celé vydavatelství potřebuje, vrhnout se jiným směrem než printy. A že to vidí jako rozjezdovou záležitost, která by mohla něco roztlačit, aby vydavatelský dům měl celou online divizi. A mám pocit, že se ptal na nějaké provozní věci, ale přišel mi jako člověk zvědavý na to, co bude probíhat a s kým to vlastně uzavírá smlouvu. Neproběhlo tam ale nic takového, že by nám říkal, jaký má k tomu nápad a že by se to mělo dělat takhle.

Několikrát jsi řekl, že DVTV je v Economii „na návštěvě“, tedy že jste externí firma, která vydavatelství dodává obsah. Jak ten vztah vlastně funguje? Smlouva je termínovaná, kdy budete jednat o jejím případném prodloužení?

Kontrakt je na tři roky, je podepřený nějakým byznys plánem. Nevím, do jaké míry to bude Economia ráda slyšet, ale z mého pohledu byl ten byznys plán postaven na základě hrubého odhadu, jak by to mohlo fungovat. Teď se momentálně pohybujeme relativně vysoko nad předpokladem, což je super, ale jak říkám, vzhledem k tomu, že předpoklady nebyly úplně veliké, nebyl to zase tak velký problém. Je to tak, že editoriálně jsme absolutně soběstační. Nejúžeji spolupracujeme s Pavlem Tomáškem a Aktuálně.cz. On byl vlastně tím prvním, s kým jsme v Economii mluvili. Je to logické, protože se od roku 2005 pohybuje v digitálním prostoru, takže ho dokonale zná – mnohem lépe, než my. Noty si ladíme asi tak na dvou poradách týdně, kde se naši a jejich editoři poslechnou navzájem, co kdo dělá.

Nebýt Aktuálně.cz, naše sledovanost by byla výrazně menší, protože naše videa ženou na svoji homepage, což je skvělé. Vzhledem k tomu, že teď Economia a její IT oddělení spustilo embedování videa přímo do článků, tak od toho si myslím všichni hodně slibují. Uvidíme, co to přinese. Co se týče další spolupráce s Economií, existuje předpoklad, že pokud to bude fungovat, není důvod to nějakým způsobem rozpouštět. A my sami o sobě uvažujeme jako o firmě, která by čím dřív, tím líp, chtěla být finančně soběstačná. To znamená, že nechceme být závislí na něčí filantropii nebo na tom, že kontrakt bude postavený tak, že nám někdo bude hradit měsíční náklady. Tak by to rozhodně být nemělo a myslím, že se docela rychle blížíme k soběstačnosti.

Videoreklamu okolo rozhovorů DVTV prodává Economia?

Ano, naprosto.

Slyšel jsem, že videoreklama u DVTV je naprosto vyprodaná a Economia pracuje na rozšíření videoobsahu, aby mohla uspokojit poptávku inzerentů.

O rozšiřování videoobsahu Economie jsem slyšel také. Myslím si, že to tak je. Economia bude spouštět celý video hub. Každému je asi jasné, že to je směr, kterým by se – kromě současného byznysu – měla zaobírat. Čím více videí, tím více místa na přehrání reklamy, a tím by to mělo lépe fungovat.

Neuvažujete o tom, že by DVTV spustila další videokanál? Nebo na to nemáte kapacity?

Na to je nás teď málo. Produkčně jsme na hraně svých možností. Máme nápady na tunu jiných věcí, ale myslím si, že pořadí musí být takové: postavit to finančně na nohy tak, aby to fungovalo, a pak můžeme uvažovat o tom, co dál.

Prostě potřebujete získat peníze na další lidi.

Přesně tak. Nevím, co k tomu dál říct, protože máme spousty nápadů, ale zatím na ně nemáme peníze ani kapacity.

Economia má exkluzivitu na produkci DVTV, nebo můžete spolupracovat i dalšími vydavateli?

Čistě formálně by ta možnost rozhodně byla. Na druhou stranu, není důvod se poohlížet jinam, protože náš vztah funguje skvěle.

A samostatnost firmy si asi chcete ponechat, nebudete integrovat s Economií?

Samozřejmě, že si dokážeme představit ještě větší míru samostatnosti, ale teď, jak to je, nám to vyhovuje. Daleko nejdůležitější z toho je to, že to, co my si usmyslíme, to natočíme a uděláme to s tím člověkem, kterého si usmyslíme a uděláme to tak, jak my chceme.

Uživí tě práce pro DVTV, nebo musíš dělat ještě něco jiného? Zachoval sis po odchodu z televize a rozhlasu stejnou úroveň příjmů?

Jsem mírně pod úrovní, než jsem byl dřív, ale uživím se.

Přidáváš si k DVTV i nějaké další aktivity, třeba moderování konferencí?

Nejde o nic systémového, jde o nahodilé věci. Týká se to spíš takových odborných fór, kde je potřeba nějaký vhled do dané věci a kde organizátoři ocení, že je někdo schopen ukočírovat v debatě ministra nebo šéfy velkých firem. Je to zábavné a zároveň to funguje jako vedlejší zdroj peněz.

Nechodí ti nabídky od komerčních televizí nebo rádií?

Nechodí. Vypadá to, že jsou všichni přesvědčeni o tom, že teď jsme v DVTV, takže nejsme volní.

Ani nepřišla nabídka na spolupráci DVTV s nějakou televizí, které byste dodávali obsah?

Taková nabídka ještě nepřišla.

TipConten_tamata

A kdyby přišla, jak byste se na ni tvářili? Asi záleží od koho a jak by vypadala.

Přesně tak. Obecně se mi moc líbí, že jsme vyšlápli cestu k čistě digitální oblasti a když vidím, že Stream.cz bude příští rok spouštět zpravodajství, říkám si, jak je hezké, že jsme je asi i my přesvědčili o tom, že by to mohlo fungovat. Nebo když nový generální ředitel Economie Roman Latuske říká, že pro něj bylo největším překvapením, že můžou fungovat takhle dlouhá videa věnovaná politice, po jeho zkušenosti s Mafry, kde takové video, které mělo přes pět minut, nefungovalo. Líbí se mi na tom, že se takhle dá prošlápnout cesta. A zatím o tom uvažuji tak, že návrat do klasické televize je vlastně krok zpátky. Na druhou stranu úplně chápu, že by z toho asi byl skvělý zisk a prostor pro získání dalších diváků, propagaci a tak dále. Jsou to dva pohledy a ten první se mi zatím ještě líbí daleko víc.