Hlavní navigace

Medián Petra Koubského: Pomozte obětem hurikánu, klikněte zde

31. 10. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Každou středu se na Lupě nad děním ve světě nových médií zamýšlí analytik a publicista Petr Koubský. Jeho sloupek jsme nazvali Medián – vychází v prostřední den týdne, věnuje se médiím a rozhodně není průměrný. Ať je vám dobrým průvodcem po online mediálním světě.

Nad Sochou svobody se v předvečer hurikánu Sandy stahují těžké mraky. Mrazí vás z té fotky? Inu, vás asi ne, čtete Lupu, takže jste zkušení a znalí a ten obrázek hodně nahlas křičí: „Photoshop!“ Ale většina publika to bude vnímat jinak. 

Manipulace s fotografií byla vynalezena, řekl bych, o den později než fotografie sama. Mediální úpravy fotek mají bohatou a dobře dokumentovanou historii. Na počátku samozřejmě nebyl Photoshop, ale lupa, štěteček a trpělivá ruční práce. 

Možná vůbec nejslavnější upravenou fotkou všech dob je ta, na které chybí Nikolaj Ježov. Obrázek zachycuje zprava doleva Stalina s tehdejším předsedou Rady lidových komisařů Vjačeslavem Molotovem a lidovým komisařem obrany SSSR Klimentem Vorošilovem. Fotka byla pořízena v létě 1937 při otevření plavebního kanálu Moskva-Volha. Tehdy ovšem napravo od Stalina kráčel čtvrtý muž, lidový komisař vnitra Nikolaj Ježov, tou dobou druhý nejmocnější člověk v zemi. Jelikož kanál stavěli vězňové, měl jistě plné právo tam být a pochlubit se výsledkem.

Zfalšovaný snímek New Yorku, který se šířil v sociálních sítích

O dva roky později byl však Ježov zatčen. Stejně jako on zlikvidoval svého předchůdce Genricha Jagodu, zlámal jeho nástupce Lavrentij Berija vaz jemu. Z Ježova se stala orwellovská nonperson, neosoba, takže musel pryč i z oficiálních fotek. 

U nás máme podobný případ s Vladimírem Clementisem, který byl vyretušován z jedné z nejikoničtějších fotografií předlistopadového režimu: je to obrázek Klementa Gottwalda řečnícího 25. února 1948 („Právě jsem se vrátil z Hradu“) na Staroměstském náměstí. Clementis byl popraven roku 1952. Po jeho rehabilitaci v šedesátých letech byla pro změnu zakázána ta retušovaná verze fotky. 

Hrubé časy, hrubé manipulace. Jak je to dnes? Digitální technologie nesmírně usnadnily úpravu obrázků, takže by se řeklo, že je to nakonec zbytečná námaha: stejně nikdo ničemu nevěří. Jenže takhle to nefunguje. Jsme-li většinově ochotni nechat se bez přemýšlení ošálit psaným slovem, obrázkem to jde ještě snáz. 

Pozoruhodné jsou například příběhy reklam na kosmetiku. Reklama není dokumentární fotografie, úprava fotek se tam očekává a nepranýřuje, spíš se za ni dávají ceny na festivalech. Pokud ovšem nevydáváte digitální úpravy vzhledu pokožky za skutečný účinek kosmetických přípravků. Etická hranice je samozřejmě dost pohyblivá, hlavně v čase. Co zákazník toleroval před deseti, patnácti lety, je dnes už nepřijatelné a zakazuje se to. Totéž se týká počítačově upravených postav modelek. Celkem právem jejich kritici namítají, že jde o otevřenou výzvu k anorexii. 

Do dějin počítačových manipulací se výrazně zapsal libanonský fotograf Adnan Hadždž, který svými podvrženými fotkami ošálil i agenturu Reuters, pro niž pracoval. Stalo se tak v době libanonské války v roce 2006. Hadždž pomocí počítačových úprav vykresloval izraelský útok v (ještě) horší podobě, na což jako první přišel blogger Chalkes Johnson. 

Fotku vzlétajících íránských raket roku 2008 převzalo mnoho velkých světových médií, než se ukázalo, že je upravená, aby vypadala hrozivěji. Což učinila íránská oficiální propaganda. Úprava obrázku tedy posloužila nadvakrát, poprvé jako demonstrace síly Íránu, podruhé jako důkaz, že hrozba je vážná. Oboje byla tak trochu lež. Jenže realita — jedna z raket technickou chybou neodstartovala — se nehodila ani jedné straně. 

KL24

Blog menší americké bezpečnostní firmy RJS Smart Security hezky rozebírá, jak to bylo s obrázkem Sochy svobody a zároveň dává návod, jak můžete zkusit další fotografické podvody na webu odhalit sami. Hurikán je dost zlý sám o sobě, nepotřebuje přibarvovat. Nepodepsaný autor příslušného blogpostu píše: 

To hlavní je uvědomit si, že útočník se snaží vámi manipulovat. Šíří strach, abyste byli zranitelnější budoucími útoky. Pak využije vaši nejistotu a pochyby, takže vás dostane do situace, kdy budete dělat nerozumné věci, jen abyste znovu získali nějakou jistotu. Záleží na tom tolik u zmanipulovaného obrázku? Asi ne. Ale bude na tom záležet, až vám začnou chodit podvodné maily s výzvou „klikni zde“ na pomoc obětem hurikánu. 

O to jde vždy. Manipulace není jen tak pro legraci; někomu slouží a prospívá. Na úkor manipulovaného. Učme se být ve střehu, aspoň trochu, v těch nejkřiklavějších případech.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je analytik a publicista na volné noze, dříve pracoval v Softwarových novinách a Inside, předtím u sálového počítače. Trochu také učí na VŠE a vydává placený magazín 067.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).