Je to zajímavý nápad, o tom není sporu. Představte si Facebook Messenger (můžete ale klidně WhatsApp, Snapchat, Kik, či, ehm, Skype) nahrazující (skoro) všechno, co na mobilním telefonu či tabletu (ale i počítači) používáte. Tedy všechno, co nějak souvisí s komunikací, organizací času, vyřizováním, zařizováním, ale třeba i vyhledáváním. Mohutně vám v tom budou pomáhat automatizovaní pomocníci (boti) a určitá úroveň umělé inteligence, zabudované právě do Messengeru.
Pro Facebook je Messenger dalším dolem na peníze, místem, kde bude z firem pumpovat další a další peníze. Záleží ale samozřejmě na tom, nakolik se mu podaří je přesvědčit, že uživatelé s firmami rozhodně chtějí komunikovat právě přes Messenger, nikoliv přes špatně použitelný a těžkopádný zprávový systém (který jim Facebook vnucoval doposud). Ten zprávový systém, který měl ještě před několika lety nahradit e-mail a po pár letech Facebook v tichosti svou ambici omezil a vrátil vše na začátek.
Jak píší ve Future of messaging apps spells end to ‚Google as we know it‘, celé to může fungovat třeba takto: píšete si s přáteli a jedete domů, náhle si vzpomenete, že jste nezařídili večeři. Aniž byste opustili Messenger, najdete pizzerii a objednáte si pizzu. O chvíli později, stále v Messengeru, si objednáte Uber pro cestu domů a při čekání se věnujete svému internetovému bankovnictví, také stále v Messengeru.
Celé to vychází z předpokladu, že pro firmy, produkty i služby je nejjednodušší jít co nejblíže k uživateli, ideálně být tam, kde tráví většinu času. Což by ale znamenalo, že se něco takového mělo už dávno objevit okolo posílání SMS, nebo v dřívějších chatovacích aplikacích. Média ale svorně tvrdí, že jde o nové „disruption“, tedy narušení všeho, co známe. Jedno z takových, které obvykle přináší buď revoluční, nebo evoluční změny.
V USA navíc začínají trochu propadat panice. Hledí na Čínu a tamní WeChat, kde je prý běžné, že si z chatu lze objednat jídlo, zavolat taxi, zjistit, kolik peněz máte na účtu, a řešit platby. Ale také nakupovat. Málokdy se ale při tom myslí na (nejenom) zásadní kulturní rozdíly, ale také na rozdílné způsoby psaní a vnímání psaného textu.
Ale budiž. Třeba jde skutečně o zásadní změnu, kterou prostě jenom někteří (včetně autora tohoto textu) nechápou. A za pár let bude znamenat třeba i konec Googlu (protože nikdo nebude hledat jinde než v chatu) i Facebooku (všichni budou jenom chatovat). Ale také desítek dalších aplikací.
Teoreticky. Protože to by musela zaniknout média, zmizet seznamky, různorodé sociální sítě přejít na společné API „portující“ je do světa chatovací aplikace, kterou právě ten konkrétní uživatel používá. A nakonec vlastně zaniknout, protože svět ovládne jedna univerzální chatovací aplikace, na kterou se budou napojovat všechny služby. Samozřejmě, pokud jim to provozovatel dovolí.
Jenže: představa, že za nás v počítačích budou leccos řešit „agenti“, už tady byla mnohokrát. Mluví se o nich dobré dvě desítky let a zatím jsme dostali jen Google Now, Siri a Cortanu. Což jsou sice hezké služby, ale stále jsou příliš omezené a hloupé. Snaha rozšířit tyto asistenty napříč všemi aplikacemi ostatně také není nová, u Googlu je to Google Now on Tap a žádná velká revoluce se (zatím) nekoná.
Příští velká věc? Možná
Jisté je, že chatování je zásadní náhradou starého systému posílání SMS. Ale také e-mailu, telefonického kontaktu, psaní dopisů. Čím mladší máte zákazníky, tím je běžnější, že jim bude vyhovovat právě tato forma komunikace. Ale stále zde bude zásadní problém: někdo bude mít Messenger, někdo Snapchat, jiný WhatsApp. Pro firmy další, enormní, zátěž. Pro uživatele rovněž, dříve nebo později skončí u toho, že musí mít a hlídat řadu různých kanálů.
Facebook – ale nejenom on – doufá, že se jeho Messenger stane tou hlavní platformou. Pokud by to snad nešlo podle plánu, tak vlastnictví WhatsAppu (ale i Instagramu) jistě může pomoci. Jenže čím větší a všudypřítomnější je nějaký uzavřený systém, příliš vázaný na jeden subjekt, tím blíže má ke svému konci.
Celá ta hra na zprávové aplikace nahrazující „všechno“ tak má nakonec jeden dost zásadní problém: nutnost „všech ostatních“ se přizpůsobit, pomocí nějakých API napojit, vytvořit odpovídající software. Což nakonec povede k tomu, že onen (hypoteticky) Messenger se stane nezvladatelným monstrem, které nebude možné ovládat.
V poslední době nakonec právě v tomhle směru udělal velký pokrok, který dostatečně naznačuje, jak to dopadne, když se jednoduchá činnost (chat, posílání zpráv) začne rozšiřovat o zbytečné věci. Doplnění barviček a dalších možností přizpůsobení znamená, že většinu komunikace v miniaturním komunikačním okně zahlcují informace o tom, co kdo na druhé straně nastavil. A hlavně, „bot“ se vás neustále ptá, jestli to chcete nastavit taky. Ve výsledku přestávají být vidět zprávy, o které tady původně vlastně šlo.
Předpovídat budoucnost je těžké
Poučení z přehlcení samotným systémem a zneviditelnění toho podstatného, tedy komunikace v něm, je nakonec dobrou ukázkou faktu, že všeobjímající a všehoschopné chatovací aplikace jsou dost dobře možná mýtem. Jde jenom o další marketingový buzzword a nový způsob, jak přimět firmy k vydaní dalších peněz a vývoji zbytečných věcí.
Historie Facebooku je ostatně plná technologií, které nedávaly smysl, a které ani Facebook, velmi silný hráč, nedokázal uvést do použitelné podoby. Za vývoj věcí, které uživatelé nechtěli a nepoužívali, už utratil miliony dolarů.
Osobně na život čistě v chatovacích aplikacích nevěřím. Ale lze to chápat, není mi -náct, věkem se blížím k půl století a na ty nové zázračné věci hledím s nedůvěrou. Předpovídat budoucnost je prostě těžké.