Hlavní navigace

Michal Koliandr: Český rozhlas čeká na pravidla digitalizace od státu

Jan Potůček

„Máme vlastní představy, ale přechod na digitální rozhlasové vysílání je politické rozhodnutí,“ konstatuje v rozhovoru pro DigiZone.cz náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro správu a provoz

Doba čtení: 13 minut

Sdílet

Český rozhlas od 31. července rozšíří nabídku digitálně šířených stanic v pozemním vysílání v Praze, přidáte dalších šest programů do sítě Českých Radiokomunikací. Co si od tohoto pilotního vysílání slibujete?

Jde o pilotní projekt, který je iniciován Českými Radiokomunikacemi. Byli jsme do jejich pražského multiplexu přizváni, je to takový první ostrý test finální verze digitálního vysílání, takže do něj zařazujeme kromě standardních celoplošných programů i naše internetové stanice a uvidíme, jak dlouho bude tento test probíhat. Představujeme si, že bude i dostatečně promován, aby si Pražané vyzkoušeli opravdový digitální signál, který je technologií budoucnosti.

Když je takto navnadíte a koupí si digitální přijímače, budete jim zároveň garantovat, že toto pilotní vysílání časem přejde na řádné a definitivní? Že jim ho nevypnete?

Garantovat to nemůžeme, protože jde o projekt Českých Radiokomunikací. My ani cílově neuvažujeme, že bychom vysílali v tomto pražském regionálním multiplexu. Na několika odborných konferencích jsem zmínil, že usilujeme o dva multiplexy na kanálech 12C pro Čechy a 12D pro Moravu, přičemž samozřejmě nevylučujeme, že si u dalších regionálních multiplexů komerčně zajistíme nějaké další programové pozice. Ale není to otázka nejbližších měsíců, spíš let a celé to souvisí se strategií šíření digitálního vysílání v České republice.

Digitálně vysíláte už několik let v multiplexech společnosti Teleko, nač je dobrý další test s Českými Radiokomunikacemi? Chcete si porovnat kvalitu služeb konkurenčních firem předtím, než budete vybírat operátora pro svůj veřejnoprávní multiplex?

Ano, a bylo by asi chybou, kdyby v hlavním městě, kde České Radiokomunikace spouští pilotní multiplex, chyběly programy Českého rozhlasu.

Je to taková příprava na budoucí tendr na operátora veřejnoprávního multiplexu? Doposud jste měli zkušenosti hlavně se společností Teleko, teď si zkoušíte technickou úroveň digitálního vysílání Českých Radiokomunikací.

Určitě tyto zkušenosti využijeme. A jakmile to legislativa umožní, budeme chtít vybrat operátora našich vlastních multiplexů. Jsme součástí pracovní skupiny na ministerstvu kultury, které jsme předložili náš návrh na velkou novelu zákona o Českém rozhlase, jež řeší právě digitální vysílání. Jakmile tedy bude zákon schválen, až budou dány legislativní podmínky, budeme vybírat provozovatele veřejnoprávní sítě. Nejde ale jenom o legislativní podmínky, dlouhou dobu hovoříme o tom, že je potřeba tak jako v jiných zemích v Evropě mít ucelenou národní strategii, tzn. je potřeba zřídit nějakou národní koordinační skupinu, která by jasně definovala parametry, harmonogram a strategii digitálního rozhlasového vysílání.

Kdo by měl iniciovat vznik takové skupiny?

Určitě by to mělo jít z pozice vlády.

V jaké fázi je příprava novely zákona o Českém rozhlasu, která by vám měla zajistit vlastní celoplošnou digitální síť? Říkáte, že jste předložili váš vlastní komplexní návrh, jiný má ministerstvo kultury. Dospěli jste ke konsensu?

Neřekl bych, že by tam byly rozdílné názory. Zatím proběhla dvě jednání. Podle našich informací je tato novela v legislativním plánu vlády na první čtvrtletí 2015, takže předpokládám, že kadence těch jednání bude po prázdninách sílit. Ve sněmovně nyní máme malou novelu zákona o ČRo, která se týká možnosti vysílat náš publicisticko-analytický program Český rozhlas Plus na velmi krátkých vlnách. Takže uvidíme. Myslím si, že v našem návrhu velké novely není nic nestandardního. Jediné, co možná budeme chtít, aby v zákoně určitě bylo, je podmínění povinného šíření digitálního signálu ekonomickou efektivností, protože stejně jak v jiných zemích, kde už s tím mají zkušenosti, očekáváme poměrně dlouhý souběh analogového a digitálního vysílání. Za dnešních pravidel bychom měli de facto po přidělení vlastního multiplexu povinnost rozšířit jeho pokrytí do dvou let na 80 procent obyvatel, což se nám zdá být velmi rychlé tempo, protože teoreticky, když bych to zlehčil, bychom takto mohli vysílat „do zdi“. Nebude tomu odpovídat penetrace přijímačů, takže v této otázce bychom chtěli dosáhnout určitého konsensu, aby digitalizace probíhala odpovídajícím tempem, ale zase s ohledem na veřejnoprávní prostředky a ekonomicky.

Když říkáte, že vláda by měla velkou novelu zákona o Českém rozhlasu projednat v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy se předpokládá, že se dostane do Parlamentu a mohla by začít platit?

To by byly spekulace. Neznám úplně termíny, které budou následovat. Určitě tam bude muset být nějaké připomínkové řízení, které má nějaké lhůty. Otázka je, jak dlouho bude trvat příprava samotného návrhu zákona, kdy ho projedná vláda, jak dlouho bude trvat meziresortní připomínkové řízení, vypořádání připomínek. Většinou se legislativní proces v takovýchto otázkách dá odhadovat na 12 až 16 měsíců.

Za Český rozhlas jste v pracovní skupině ministerstva kultury jenom vy, nebo i někdo další z Digitálního týmu ČRo?

Jsem tam já, a pak samozřejmě zástupci Rady ČRo.

Když jsem už zmínil Digitální tým ČRo, ten nedávno přišel o tři členy. Doplňovali jste ho nějakými náhradníky?

Vezmu to zeširoka, abyste věděl, co to je digitální tým v rámci Českého rozhlasu. Není to žádný oficiální orgán, je to pracovní skupina, která má za úkol připravit celkovou strategii digitálního vysílání pro Český rozhlas. Disponujeme celou řadou odborníků, musí být průřezové, musí tam být zástupci techniky, právníci, zástupci programu a vysílání, marketingoví specialisté, takže ten tým nemá pevnou strukturu a podle projednávaného tématu, kromě těch pozic, které jsem jmenoval, tam jsou přizváváni specialisté podle toho, co musíme řešit. Digitalizace totiž není jenom technická záležitost, ta je na tom to nejjednodušší. Překlopit analog do digitálu je otázka koncových zařízení a transformace signálu, ale to nejdůležitější, co nás čeká, je připravit program, obsah. Protože musíme být pro posluchače zajímaví, aby měli motivaci koupit si digitální rádio. Datový tok umožňuje kromě audio signálu přenášet i data, a to bude příležitost pro naše odborníky z oblasti vysílání, programu, ale i nových médií, v digitálním vysílání se ta data s programem spojí. To, co dnes nabízíme prostřednictvím našich webových stránek, prostřednictvím iRadia, bude de facto částečně využitelné pro digitální rozhlas budoucnosti, takže to je myslím ta doména, na které musíme pracovat. Ta technická část digitalizace je „jednoduchá“.

Už jste přemýšleli nad tím, jakým způsobem budete vybírat operátora veřejnoprávního multiplexu? Stejně jako Česká televize veřejnou obchodní soutěží?

Zákon o veřejných zakázkách nám umožňuje v případě distribuce signálu výjimku. Existuje několik alternativních způsobů výběru, ať už je to veřejná soutěž, nebo i neveřejné výběrové řízení. V obou případech bude naší prioritou, aby byla zachována jasná transparentnost. Ono když se řekne neveřejné výběrové řízení, je to trošku zavádějící, název je nešťastný, ale i to neveřejné řízení musí probíhat transparentně a my o něm budeme samozřejmě informovat. Jenom je pro zadavatele ve srovnání s veřejnou soutěží výhodnější, protože tam může probíhat nějaká negociace, kdežto u veřejné soutěže jsou podmínky dány dopředu. Z hlediska transparentnosti se však přikláníme k veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku. Ještě to ale není rozhodnuto, je to předčasné, ale je to podobné jako při připravované soutěži na analogové vysílání. Je jedno, jestli vybíráte digitál nebo analog, v obou případech budeme zvažovat tato alternativní, byť transparentní výběrová řízení.

Ze zákona musíte vysílat i ve veřejnoprávním multiplexu České televize. Zůstanete v něm i po spuštění vlastního rozhlasového multiplexu? Nebudete usilovat o to, aby povinnost vysílat rozhlas v televizním multiplexu skončila?

Ne, v našem návrhu je zachována povinnost či možnost vysílat v multiplexu České televize, ale návrh počítá s rozsahem do devíti procent datového toku této sítě.

Pro vás je takové vysílání asi výhodné v tom, že můžete televizor prohlásit za rozhlasový přijímač a požadovat od všech plátců televizního poplatku i rozhlasový poplatek.

Není to úplně ta prioritní motivace, ale pochopitelně i z vlastní zkušenosti mých známých, babiček a tetiček vím, že poslouchají rádio přes televizi. Jednoduše proto, že využívají veřejnoprávní multiplex České televize a je to jedna z dalších možností distribuce signálu Českého rozhlasu.

Nabídnete na oplátku ČT část datového toku ve vlastním rozhlasovém multiplexu, například pro audiostopu ČT 24?

Musím říct, že až tak konkrétně jsme to nezvažovali, nicméně určitě si chceme nechat otevřenou možnost část datového toku využít i komerčně. Čili prodat, poskytnout jiným vysílatelům.

Už jste naznačil, že v případě veřejnoprávního multiplexu Českého rozhlasu mají být vyčleněny kmitočtové bloky 12C pro Čechy a 12D pro Moravu. Máte už nějakou představu, jak by se tyto multiplexy spouštěly? Harmonogram, po jakých regionech byste šli, kde byste spouštěli digitální vysílání přednostně a kde později? U televizní digitalizace takový plán existoval, šlo se po krajích a po směru hodinových ručiček.

Přiznám se, že až tak úplně detailní harmonogram nemáme, ale z logiky věci vyplývá, že se asi budeme v první fázi zaměřovat na lidnatější aglomerace. Ono to bude právě souviset i s penetrací přijímačů. Jestliže jsou evropské zkušenosti se switch off termíny podmíněné penetrací obyvatelstva digitálními přijímači, sami tu penetraci nejrychleji získáme, pokud budeme vysílat ve větších aglomeracích. Tím samozřejmě nechci znevýhodňovat venkov, ale opačný postup by byl určitě nelogický.

Jak dlouhý předpokládáte souběh stávajícího analogového a digitálního vysílání? Už na květnové konferenci Digimedia 2014 jste řekl, že peníze vynaložené na souběh vysílání budou navždy ztracené.

Bude to určitá investice do budoucnosti, protože cítíme, že jako veřejnoprávní médium bychom měli digitalizaci podporovat a být jejím lídrem. Maximální odhad je zřejmý, je to konec licencí pro analogové vysílání komerčních rádií (rok 2025, pozn. red.). Pokud tedy můžeme mluvit o nějakém horizontu, jde o deset let. A proto je pro nás velice důležité jasně vědět termín, že za deset let to skutečně nastane – ne, že po deseti letech nedojde k žádnému rozhodnutí – prostě musíme znát harmonogram, který musí vyjít z národní strategie. A to je politické rozhodnutí, bez něhož my nemůžeme výrazněji investovat. Budeme samozřejmě dělat i různé pilotní záležitosti, ale přesně tak, jak jste naznačil na začátku: pilotní vysílání nemůže začít, aniž bychom věděli, co bude po něm, protože nalákat posluchače na digitální vysílání a pak ho za dva roky vypnout, to by byla velká chyba. Všechno tedy musí být předvídatelné. Neříkám, že do detailů, ale oni to ani v těch evropských státech, kde jsou dnes s digitálním vysíláním nejdál, nevěděli dopředu. Stanovili nějaké procento penetrace a taky neznali časový horizont, pouze si řekli, že od 50 procent penetrace za tři roky bude switch off analogového vysílání. Ale to už jsou věci, které se dají nějakým způsobem kalkulovat, předvídat.

Vyčíslili jste si náklady na souběžné analogové a digitální vysílání? Kolik peněz by vás stálo ročně při celoplošném vysílání v obou systémech?

Nechali jsme si udělat vzorové modelové kalkulace a ono to de facto zaznívá i na všech zasedáních EBU: digitalizace nepřináší nominálně výraznější úspory v penězích. V přepočtu na jeden program to vyjde levněji, ale pokud máte penetrovat stejné území, náklady nejsou o moc levnější, než je současné analogové vysílání. A já samozřejmě dnes nemůžu přesně říct, kolik to bude stát, ale vím, kolik zhruba stojí těch 95 procent pokrytí analogovým signálem, které dnes máme. A tam je to od 80 do 100 procent nákladů, které máme dnes, ale právě podle harmonogramu rozšiřování digitálního vysílání to bude nabíhat postupně. A protože harmonogram zatím neznám, nemůžu říct, kolik by to bylo peněz.

A bude potom někdy souběžné vysílání v obou systémech pro celou republiku? Nebo než dokryjete digitálním signálem celé území, už začnete ve vybraných lokalitách vypínat analog?

Je to trošku spekulativní otázka, na kterou v této chvíli neumím odpovědět, protože nemám dané zákonné parametry. Ale dovedu si představit určité utlumování analogového vysílání až v samém závěru tohoto procesu, v poslední třetině. To určitě bude mít smysl a logiku, ale zase to bude záležet na penetraci přijímačů. Nemůžeme si dovolit vypnout VKV a nechat část území a velkou část obyvatelstva bez možnosti poslechu rozhlasového vysílání.

Vedle digitálního vysílání nyní připravujete tendr na zajištění analogového vysílání všech stanic Českého rozhlasu na následujících deset let. Co si od něj slibujete? Není desetiletý kontrakt vzhledem k očekávanému přechodu na digitální vysílání příliš dlouhý?

Desetiletý je, protože předpokládáme, že analogové vysílání bude pokračovat ještě deset let. Ale ono to není tak, že by to byl pevný kontrakt na deset let. Připravujeme to tak, že vysoutěžený dodavatel bude mít v případě našeho zájmu povinnost deset let plnit, ale my nebudeme mít deset let povinnost odebírat službu a platit. Bude tam určitá doba, tři až čtyři roky, na amortizaci vstupních investic, protože smyslem celého tendru je přechod ze satelitní distribuce signálu k vysílačům na optická vlákna. To je jedna věc. A druhá zásadní věc je zlepšení monitoringu kvality signálu. Dnes velice těžko měříme dodávanou kvalitu a součástí toho řešení bude, že o ní budeme mít přehled v podstatě online. A třetím motivem, proč tendr děláme, je fakt, že dnes máme letité smlouvy, je jich celkem 38, které vznikaly v různých obdobích. Řada z nich pravděpodobně neprošla řádným výběrovým řízením. Nechali jsme si na ně udělat interní audit a doporučení bylo vysoutěžit jednoho dodavatele, který, byť bude mít své subdodavatele, bude našim jediným dodavatelem, bude mít stanovené jednotné SLA a samozřejmě to bude znamenat i technologicky lepší kvalitu. Čili obavy ze strany malých operátorů, že přijdou o byznys, jsou liché. Ono to tak nebude, protože budou nadále pravděpodobně dodavateli vítěze tendru, takže budou mít smlouvu s ním, nikoli s námi. Ale budou se samozřejmě muset přizpůsobit jednotným SLA parametrům.

Myslíte si, že vysoutěžíte lepší cenu, než jakou platíte za analogové vysílání dnes?

Vysoutěžíme relativně lepší cenu, i když by byla stejná jako dnes, protože za stejnou cenu dostaneme lepší kvalitu. Není primárním smyslem tohoto tendru vysoutěžit lepší cenu, ale určitě je smyslem nemít tu distribuci dražší.

V jaké fázi je příprava vypsání soutěže a kdy ji oficiálně vypíšete?

V podstatě jsme ve finále příprav, zbývá pouze projednání a souhlas Dozorčí komise a Rady ČRo, takže předpokládám, že v řádu dní nebo týdnů bude soutěž vyhlášena.

K jakému datu vypovíte smlouvy se současnými operátory analogových vysílačů?

Jsme poměrně flexibilní, nejsou tam příliš dlouhé výpovědní lhůty. V průběhu soutěže, s dostatečným předstihem smlouvy vypovíme, respektive tam, kde to nebude možné, dojde k přechodu na nového dodavatele v okamžiku, kdy skončí stará smlouva. Stejně tam bude určité přechodné období, protože všechno nepůjde převést přes noc na nového dodavatele. Bude tam určité přechodné období, kdy se bude postupně obměňovat technologie.

A vaše představa je taková, že podle nové smlouvy byste chtěli vysílat od Nového roku?

Není to K.O. kritérium, zda to bude od Nového roku nebo od druhého čtvrtletí, pro nás to není prioritní otázkou.

Analogového vysílání se týká i nedávné schválení čtvrtého celoplošného okruhu Českého rozhlasu, stanice mluveného slova Plus. Nově má vysílat na VKV pro 40 procent obyvatel České republiky. Už víte, kde vezmete potřebné kmitočty?

Zákon je postaven tak, že ty kmitočty nám nebudou automaticky přiděleny.

Vy si je máte najít mezi svými kmitočty, udělat si optimalizaci vlastních vysílacích sítí.

V novele je řečeno, že nové kmitočty nám budou přiděleny, pokud budou volné, což je podle mě velice vágní formulace. Takže je to otázka optimalizace vlastních kmitočtů. Těch 40 procent vychází právě z našich výpočtů, my jsme s tou optimalizací nezačali dnes, máme nějaký plán, který vychází tak, že bychom okolo 40 až 50 procent obyvatel České republiky pokryli, aniž bychom tím ohrozili současné vysílání, ať už celoplošných, nebo regionálních okruhů.

Od kterých stanic budete brát nejvíc kmitočtů? Od regionů? Ty se hodně překrývají.

Na to je ještě brzy, teprve o tom budeme jednat v druhém pololetí. Zákon je navíc teprve ve sněmovně.

A k jakému datu byste chtěli Český rozhlas Plus rozšířit po VKV na zmiňované pokrytí 40 procent obyvatel České republiky?

Pokud zákon bude platit od Nového roku, samozřejmě začneme od Nového roku rozšiřovat pokrytí. Neříkám, že hned v prvním čtvrtletí to bude těch 40 procent, ale postupně začneme přeskupovat kmitočty.

Už pod novým operátorem a podle nové smlouvy na zajištění analogového vysílání?

Wt100_Právo_témata

Samozřejmě, bude to součástí toho jednání.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz