Ve Spojených státech již měsíce probíhá spor o to, zdali federální úřady a potažmo tamní soudy mohou po amerických firmách požadovat zpřístupnění dat, která jsou uložena v datacentrech umístěných mimo území USA.
Právní bitva začala v okamžiku, kdy soudce newyorského soudu loni v prosinci vydal na základě žádosti federálních úřadů příkaz, ve kterém firmě Microsoft nařizuje, aby umožnila americké vládě přístup k datům uloženým v datacentru v irském Dublinu.
Úřady argumentují tím, že se potřebují dostat k archivním záznamům e-mailů kvůli vyšetřování obchodu s drogami.
Nejen pro Microsoft, ale i pro další americké firmy je představa, že takovému požadavku vyhoví, nepřijatelná. Dobře si totiž pamatují, jakou vlnu nevole vyvolalo u uživatelů loňské odhalení Edwarda Snowdena, že americká tajná služba NSA rozsáhle šmíruje veškerý provoz na Internetu. Mají proto oprávněné obavy, že pokud by příkazu soudu uposlechly, mohlo by to pro ně znamenat odliv části zákazníků k zahraniční konkurenci.
„Pokud by současný postoj vlády přetrval, mělo by to výrazně negativní dopad na americké cloudové firmy, které působí v zahraničí,“ uvedl například právní zástupce amerického mobilního operátora Verizon (postoj firmy Verizon zaslaný soudu, PDF, 45,6 kB)
Právníci Microsoftu tvrdí (kompletní argumentace, PDF, 1,6 MB), že americký kongres nikdy neschválil vydávání soudních příkazů, které by přesahovaly území Spojených států. „Vláda nemůže požadovat a soud nemůže vydat příkaz, který by umožnil federálním agentům vyrazit dveře zařízení Microsoftu v Dublinu.“
Zároveň tvrdí, že pokud se americká vláda chce dostat k datům uloženým v zahraničních datacentrech, měla by se řídit smlouvami o vzájemné právní pomoci, které Spojené státy uzavřely s ostatními zeměmi. Například podle irského práva je totiž provider povinen zpřístupnit úřadům e-maily pouze na žádost tamních soudů.
Americká vláda ale argumentuje (PDF, 1,1 MB) tím, že pro účely Electronic Communications Privacy Act, zákon, který určuje, za jakých okolností mohou federální vláda a úřady odposlouchávat telefonní hovory či požadovat od internetových firem kopie e-mailů, není důležité, kde jsou záznamy ve skutečnosti uloženy. Podle vlády je prý rozhodující, že příkaz soudu byl směřován americké firmě a ta mu musí vyhovět bez ohledu na to, zdali jsou požadovaná data uložena ve Spojených státech či zahraničí.
Omezení, které navrhuje Microsoft, by údajně vedlo k "absurdním výsledkům a výrazně by zkomplikovalo vyšetřování trestných činů. "Vláda naráží mimo jiné na fakt, že postup, který obhajuje Microsoft, by výrazně prodloužil dobu nutnou pro získání přístupu k požadovaným datům.
Podle soudce Preeta Bharary by také mohlo dojít k tomu, že zločinci by záměrně lhali o místě svého bydliště, jen aby Microsoft archivoval jejich data mimo území Spojených států.
Spor se vede také o to, zdali by z právního hlediska případné zabavení či prohledávání dokumentů probíhalo v Irsku nebo ve Spojených státech. Soudce James C. Francis IV zastává názor, že agenti mohou zabavit jakýkoliv e-mail, který byl otevřen a přečten na území Spojených států bez ohledu na to, kde je v době vydání příkazu uložen. Microsoft ale tvrdí, že zabavení a prohledávání dokumentů by docházelo už v samotném Irsku, protože by vláda nutila techniky vyhledávat a získávat data uložená v Dublinu.
Podle zástupců Verizonu by případné akceptování názoru, který zastává v této věci americká vláda, mohlo vést k obrovskému boomu žádostí amerických orgánů činných v trestním řízení a to jak na federální, státní, tak lokální úrovni, a americké firmy by data musely poskytovat bez ohledu na zákony zemí, ve kterých se data fyzicky nachází.
„To by následně mohlo vést k tomu, že zahraniční vlády budou podobným způsobem postupovat proti zahraničním pobočkám amerických firem a požadovat od nich přístup k datům uloženým v datacentrech na území Spojených států,“ varuje právník Verizonu.
Zdroj: The Washington Post
ČLÁNKY DO MAILU