Hlavní navigace

Milan Fridrich: ČT si chce i nadále udržet souhrnný celodenní podíl okolo 30 %

4. 2. 2014
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

Programový ředitel České televize hodnotí v rozhovoru pro DigiZone.cz uplynulou podzimní sezónu a mluví o plánech Kavčích hor do budoucna

Česká televize na závěr minulého roku lámala rekordy, v lednu jste se ale začali vracet na stabilní čísla z podzimu, meziročně dokonce mírně klesáte. Čím to? Ovlivnil to dřívější nástup sezóny u NovyPrimy, které nasadily svoje seriálové stálice o něco dříve, než je u nich obvyklé?

V první řadě bych chtěl zdůraznit, že naší strategií rozhodně není řešit meziroční vývoj sledovanosti a to, co která televize vysílá. Česká televize má programovou strategií mnohem komplexnější a jiné priority. Do vysílání jdou pořady a žánry, které nejlépe odrážejí to, jak má vypadat kvalitní veřejná služba. Naším cílem je vytvořit pořady, které si získají vážnost a pro diváky budou znamenat novou etapu budování veřejnoprávní televize. A to jsme udělali. Pořady jako Případy 1. oddělení, Čtvrtá hvězda, První republika, české filmy na ČT 1 i ČT 2, dokumenty a spousta dalších pořadů a seriálů, které půjdou do vysílání, tuto strategii přesně odráží. Cílem ČT je držet si celkový podíl na publiku na úrovni kolem 30 procent za rok jako celek, v součtu všech nyní už šesti kanálů, s reachem, který dosahuje 80 procent populace a kvalitou a originalitou, která se projeví pozitivně v rostoucím trendu v měření veřejné hodnoty. Podstatné jsou pro nás i další indikátory, třeba že mezi lety 2012 a 2013 meziročně vzrostla spokojenost s programem ČT na desetistupňové škále z 8,1 na 8,4.

Když se ještě ohlédneme za podzimem, co se z vašeho pohledu ČT nejvíce povedlo a co ne?

Těžko člověk hodnotí sám sebe, ale za důležitý fakt považuji skutečnost, že se nám podařilo skrz televizi veřejné služby a její tvorbu otevírat závažná témata. Takovým velmi výrazným inovativním prvkem bylo České století nebo Cirkus Bukowsky, nový typ detektivního žánru, který diváci znají z evropské provenience, ale v České republice byl dosud opomíjen a nebyla k němu odvaha. Za nejvýznamnější tedy považuji fakt, že ČT projevila odvahu a nasadila věci, které nebyly vyzkoušené a byly v určitém smyslu experimentem, a za to patří hlavní dík tvůrcům, jako je Robert Pachl, Robert Sedláček, Filip Renč, Kateřina Winterová, Linda Rybová nebo Dita Pecháčková. Mezi ty odvážné projekty určitě patřil její Deník Dity P., ale i Herbář – nový typ lifestylového pořadu, který byl trochu jiný, než na co jsou diváci zvyklí. A našli bychom spoustu dalších věcí.

Jak říkáte, že České století nebo Cirkus Bukowsky byly do určité míry experimentem, na který nebyli čeští diváci připraveni, překvapil vás jejich poněkud nižší výkon, který se pohyboval okolo půl milionu diváků? Nečekali jste víc? A neznamená to, že s nimi do budoucna nepočítáte?

Ne, vůbec ne. Za prvé, výkon je velmi ošemetné slovo, protože tvorba není sportovní disciplína nebo auto, u něhož jej počítáte v koních nebo v kilowattech, mluví se o tom, kolik otáček to auto má, apod. Jakmile se řekne „výkon“, lidi si představí třeba skok do dálky, kolik je to metrů, nebo kolik kdo nashromáždil peněz. Já si myslím, že mnohem důležitější než posuzovat u těchto pořadů výkon, je měření jejich veřejné hodnoty. A z tohoto pohledu byly tyto pořady vysoce úspěšné a použiju-li vaše slova, měly i vynikající „výkon“. Většina světových žánrů, které se teď objevují, a dám příklady jako Wallendr, Homeland, Luther nebo ikonický Sherlock Holmes – vybočují svojí stylizací a naladěním z běžné televizní produkce nejenom letošního nebo loňského roku, ale vůbec v historii. Je důležité, že jsme se v Česku přidali k hlavnímu evropskému proudu, myslím, že tím ČT přitáhne možná i nového, mladšího diváka, který od ní tak odvážnou tvorbu nečekal, a to je mimo jiné, naším cílem. Samozřejmě bude ČT držet dál určitou tradici, ale diváci by od ní měli nyní čekat i inovace. Jak České století, tak Cirkus Bukowsky mají pokračování, takže to je asi nejlepší odpověď na vaši otázku. ČT je hrdá, že tyto projekty má a pracuje na dalších.

Nedalo se třeba konkrétně České století propagovat lépe, než se to dělo? Myslím přímo na obrazovce ČT. Připadalo mi trochu zapadlé.

České století mělo velkou kampaň. Účinnost kampaní měříme, nedáváme na zdání. Divácká odezva, i co se týče odborné obce a lidí, co se zajímají o historii, společenské dění a politiku, byla výrazná. ČT projekt brala hodně vážně. Jsme rádi, že letos na podzim uvedeme čtyři nové díly tohoto cyklu.

Jak moc vás na podzim překvapila Nova nasazením nového seriálu Doktoři z Počátků na nedělní večery? Ty bývaly doménou ČT 1 a jejích dramatik, Doktoři vám narušili vysílání Českého století a teď úspěšně konkurují vašim novým cyklům, třeba Škodě lásky.

Neřekl bych, že se necháváme zaskakovat. ČT dlouhodobě profiluje nedělní hlavní vysílací čas na původních televizních filmech, které produkujeme nebo jsme jejich koproducenty, běží v něm i televizní premiéry filmů, které předtím byly v kinech. Naše tvorba je velmi pestrá, nejde jen o seriály, je to vše od Českého století přes Nevinné lži, detektivní minisérie, nově to budou i romantické komedie po velmi závažné thrillery a politická dramata, což znamená, že se snažíme velmi pestře zasáhnout co největší spektrum diváků z hlediska jejich vkusu. Primárně si hledíme našich ukazatelů úspěšnosti, nikoli že bychom se vymezovali vůči jiným televizím.

Takže vám nevadí, že seriál Novy narušil vysílací okno, ve kterém dosud vítězila ČT 1 se svojí dramatickou tvorbou?

ČT ale přece nesoutěží v chrtích závodech anebo počtu diváků na jednotlivý pořad, i když divácký zájem samozřejmě k úspěchu patří. Bez něj nedosáhnete dobrých ukazatelů v komplexním měření veřejné hodnoty pořadu. Situace je ale přece složitější. V současnosti mají čeští diváci k dispozici přibližně 25 volně šířených televizních kanálů, takže bych neřekl, že se můžete vymezovat vůči tomu, co dělá někdo jiný na jednom kanále. Samozřejmě se díváme, co se děje v televizním prostředí, ale na druhou stranu to nemá žádný vliv na to, jak bychom programovali naše sloty, protože je důležité držet si určitou konzistenci a tradici. A divákovi předvídatelně dávat v daných dnech to, na co je u ČT zvyklý, tedy v neděli v maximální možné míře co nejkvalitnější televizní dramatiku nebo televizní filmy, co možná nejvíc premiér, a když už není dost peněz na premiérové filmy, musíme mít dostatečnou zásobu filmů pro reprízování, ale musí to být snímky, které mají trvalejší hodnotu, jinak to nefunguje, divák má vysoké nároky.

Takže vám nevadí, že návrat Doktorů z Počátků do nedělního prime time vám sebral třetinu diváků cyklu Škoda lásky?

Vadí nebo nevadí, není vůbec to správné slovo. Každá televize si musí všímat toho, jakým způsobem oslovuje diváky a my se díváme na nedělní večerní slot na ČT 1 celoročně a na základě komplexnějších kritérií než je momentální share. Divák si může být jistý, že dramatické okno, které tam teď je, tam najde i za rok. Nebudeme uhýbat kvůli tomu, že jiné televize tam vysílají také filmy, protože v tomto případě si myslím, že zdravé sebevědomí je na místě.

Zmínili jsme Cirkus Bukowsky, který měl opravdu velké promo ve vysílání ČT, ale přesto oslovil jen půl milionu diváků. Je to kvůli tomu, že šlo o onu novinku, na kterou tu diváci nejsou zvyklí, spíše ponurý seriál severského typu?

Určitě je to typ seriálu, který má jinou atmosféru a je postaven jinak, než je běžná zkušenost českého televizního diváka. Ne že by neviděl podobně laděné akviziční seriály, které už ČT vysílala, jako je Zločin, ale Cirkus Bukowsky je opravdu velmi osobitý a nemůžeme ho srovnávat s čímkoli jiným. Jde o kriminální roadmovie s antihrdiny a složitější zápletkou, což od vás žádá pravidelné sledování, jinak se v ději ztratíte. To je nyní ve světě trend, ale v Česku to obvyklé není. Proto si myslím, že počet jeho diváků je optimální. Podobná produkce si žádá čas, myslím si, že čísla, kterých tento seriál dosáhl na podzim, byla fantastická. Průměrně šlo o půl milionu diváků, kteří se dívali na inovativní seriál, jenž nebyl přímočaře určen mainstreamovému divákovi, je úspěch při široké nabídce, kterou diváci nyní v televizi mají.

Nehodil by se Cirkus Bukowsky spíše na ČT 2, podle toho, jak ji poslední dobou profilujete?

První program ČT je primárně určen premiérové dramatické tvorbě a projekt typu Cirkus Bukowský má svoje místo na Jedničce. Samozřejmě že Dvojka je víc exkluzivní a jde nadprůměrně po výlučnosti a jinakosti vysílaných pořadů, ale to neznamená, že na Jedničce podobný pořad nemá svoje místo. Cirkus Bukowsky dosáhl průměru kanálu ČT 1, a co dosáhne průměru tohoto kanálu, je úspěšné, i když je to mainstreamovější pořad. Natož když jde o výlučnější produkci.

Když to ale srovnáme s Případy 1. oddělení, Cirkus Bukowsky nedosáhl ani třetiny jejich výkonu.

Případy 1. oddělení jsou skutečné případy, je to čistý kriminalistický žánr s uzavřenými případy v každé epizodě, tedy žánr, na který jsou čeští diváci zvyklí celé dekády. Je navíc skvělé, že epizody jsou vysoce profesionálně zpracované a stoprocentně je to víc mainstreamový seriál, než byl Cirkus Bukowsky. Ale úkolem ČT je dělat spektrum od totálně mainstreamového až po výlučnější seriál, a Jednička je určena pro všechny diváky. Je to program pro rodinu, ale i pro výlučnějšího diváka, co se týče vlastní produkce ČT. V původní dramatické tvorbě na tom ČT není finančně tak dobře, aby si mohla dovolit natáčet seriály pro Dvojku. A není na tom tak dobře téměř žádná evropská veřejnoprávní televize. Kdybychom měli tolik peněz, bylo by to báječné, ale není tomu tak.

Případům 1. oddělení se z podzimního schématu Jedničky více podobala Kriminálka Staré město, ale i její premiérová druhá řada byla sledovaná podobně jako Cirkus Bukowsky. Čím to? Je to důsledek slovenštiny, která byla v tomto česko-slovenském seriálu častá?

Kriminálka Staré Město je vývojový seriál, který má v sobě vícero rovin a jako takový je spíš podobnější Cirkusu Bukowsky než Případům 1. oddělení, kde je každý díl epizodický, je tam jeden uzavřený případ. Jak jsem říkal, je to ten typ seriálu, na který jsou diváci zvyklí. Parta kriminalistů se věnuje vždycky jednomu případu, je to křišťálově čistý žánr. Od Hříšných lidí města pražského jsme na tento typ seriálů zvyklí, a není vhodné srovnávat tyto zmíněné seriály mezi sebou. Po mnoho dekád tu je zkušenost jen s mainstreamovým typem kriminálních seriálů, proto jsou nám Případy 1. oddělení víc po srsti než ty inovativní, kde není přímočaře dán dobrý detektiv, zločin a na konci nějaké řešení, ale kde jsou postavy antihrdinů, je to složitější a odkrýváme různé vazby. I ve světě je běžné, že se tyto seriály setkávají s dobrou sledovaností, ale nikdy není tak masová jako u mainstreamové tvorby. Ale abychom vám to ještě trošku zkomplikoval: Případy 1 oddělení jsou svým způsobem rovněž unikátní v tom, že nefabulují, nenadbíhají divákovi akčními scénami. Jsou syrovější a opravdovější než klasická televizní produkce, protože jsou z reálného života.

Bude Kriminálka Staré město pokračovat? Připravujete se Slovenskou televizí třetí řadu?

Je předčasné o tom mluvit, protože to záleží na tvůrcích a dalších lidech, kteří ty seriály tvoří. Je logické, že především tvůrci musí mít ujasněno, že mají dostatek kvalitního materiálu, aby mohli pokračovat dál. A to se týká veškeré produkce. Seriál byl dobrý, nyní je míč na straně tvůrců.

Jednoznačně úspěšná byla na podzim šestá řada StarDance. Nově se jí ale občas dařilo porážet v „její“ cílové skupině diváků od 15 do 54 let. Vlastně po celý podzim a teď začátkem roku dochází k paradoxní situaci, kdy Nova vede v kategorii 15–54 a ČT 1 u dospělých 15+, takže tu máme dvě nejsledovanější televize.

Není naším úkolem sledovat, jak se prezentují jiné televize. ČT prezentuje svoje výsledky v obecné kategorii 15+, protože si nevybírá mezi někým, komu je patnáct a někým, komu je osmdesát. Všechno jsou to diváci, kteří si platí veřejnou službu, a tak se k nim musíme chovat. ČT je tradiční mediální dům a jako takový se věnuje všem.

Jak dopadla StarDance z hlediska struktury diváků, cílových skupin? Sledovali ji spíše starší diváci, nebo oslovila všechny kategorie podobně?

Byli tam diváci všech věkových skupin, nedá se říct, že by to byl specifický pořad pro staršího diváka, to rozhodně ne. Ale když se obecně podíváme na průměrného diváka ČT, u Jedničky je samozřejmě starší než u televize Nova, mnohem starší je ale divák ČT 24, protože to je stanice, na kterou se hodně dívají lidé, kteří jsou přes den doma. Mají ji jako zdroj informací a živého zážitku s politickým a jiným děním, je to samozřejmě i kulisa k další činnosti. Jsme rádi, že diváci, kteří jsou doma, si nacházejí ČT v mnoha různých podobách. Máme určité specifikum v tom, že určitá část diváků vnímá ČT de facto jako jeden program, jako jednu značku a „jeden kanál“, i když dnes jich už máme šest. Odráží v jistém smyslu i jejich vkus a životní založení. Když nenajdou nic na Jedničce nebo na Dvojce, podívají se na Art. Anebo obráceně. Teprve až když nenajdou nic ani tam, odchází jinam. Každá televizní skupina má nějaké takové tvrdé jádro diváků. U nás jsou lidé, kteří se zajímají o veřejné dění, mají rádi českou realitu, českou produkci a určitou televizní tradici. Diváci jednotlivých kanálů ČT si jsou podobní, často se překrývají. To nám ukazují výzkumy.

Jednička byla bezkonkurenčně úspěšná o Silvestru, komerční televize Nova a Prima naopak úplně propadly. Čím si vysvětlujete ten neuvěřitelný úspěch silvestrové estrády, kterou jste připravili společně se Slovenskou televizí?

Není to úspěch, který by spadl z nebe a byl by tu první rok. Je to dlouhodobě budovaná identita, ČT si zakládá na tom, že je svým způsobem povinna přidávat do dědictví výroby pohádek i kvalitní silvestrovské vysílání. Investuje tedy i do tohoto dne. Konec roku není pro komerční televize příliš finančně zajímavý, to ví každý v oboru. ČT, která má úplně jiná kritéria úspěšnosti a hodnocení jednotlivých pořadů, vnímá Silvestra v duchu divácké tradice. Snažíme se, aby diváci měli televizi o svátcích rádi, a za jeden z těchto svátků pokládáme i Silvestra. Budeme pokračovat i nadále.

Četl jste recenze na vaše silvestrovské vysílání?

Recenze byly různorodé a mělo by se jim věnovat naše analytické oddělení a tvůrci. Oni by si měli bedlivě pročíst všechny zpětné vazby a reakce na pořady, které vytvářejí a provést sebereflexi na základě úplných dat a reakcí diváků a odborné veřejnosti. Televize jako celek samozřejmě tyto zkušenosti bude chtít využít v další zábavné produkci, včetně budoucích Silvestrů.

V těch recenzích se často opakoval názor, že vaše silvestrovská estráda hodně připomínala show, které v minulosti dělala Nova. Vystupoval v ní Michal David a další interpreti známí spíše z komerčních televizí.

Michal David byl v našem silvestrovském vysílání i předloni. V každé zemi je určitá sorta lidí, která patří k zábavnímu průmyslu a nedá se říct, že by si je měla monopolizovat jedna nebo druhá televize. Tím nejvýznamnějším člověkem na poli zábavy je například Karel Gott. U nás vystupoval 29. prosince v prvním díle cyklu Škoda lásky, což ale neznamená, že jiné televize s ním nevysílají koncerty, nebo mu nevěnují nějaký projekt. Dokonce někteří interpreti účinkují ve vícero silvestrovských pořadech, pokud jsou předtočené.

Na Silvestra kromě Jedničky hodně uspěla i TV Barrandov a pak televize Šlágr. Co to obecně vypovídá o televizním publiku posledního dne v roce?

wt100 2024 EARLY

Že se na televizi dívají během silvestrovské noci převážně starší lidé. A že ti mají rádi typ pořadů, který jim rozumí, rozumí jejich emocím, náladě, očekávání a dokáže jim přinášet radost v estetice, která je této skupině společná, je tradičnější, je v ní méně experimentů a méně nějakých výstřelků. Je to logické, poslední dny v roce jsou postaveny tak, že u televizorů je převážně starší publikum, ale na druhou stranu na ČT 2 se vždycky snažíme dělat Silvestra, který je trochu pro mladší diváky. Poprvé byl moc pěkný Silvestr na ČT art, zajímavá alternativa. I dost mladších diváků si na Silvestra zapne televizi, ale je logické, že pro ně není trávení Silvestra a priori spojené právě s televizí jako u starších diváků. Čímž ale myslím všechny lidi nad 40 let, včetně sebe, aby si někdo nemyslel, že se bavíme o lidech důchodového věku.

Pokračování rozhovoru o letošních programových novinkách ČT přinese DigiZone.cz ve čtvrtek

Seriál: Rozhovory
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).