Hlavní navigace

Mobilní Internet podle Nokie

Jiří Peterka

Finský mobilní gigant se rozhodl uspořádat svou letošní konferenci Nokia Mobile Internet Conference v naší Praze. Ohlásil zde nemálo ambiciózní záměr vyvinout technickou architekturu mobilního Internetu, a ke spolupráci vyzval všechny zainteresované. Při stejné příležitosti představila Nokia i nový komunikátor 9210, fungující na platformě Symbianu.

Prestižní firemní konference s názvem „Nokia Mobile Internet Conference“ se letos koná poprvé, ale přesto má již delší tradici. Pokud se vám to nějak nezdá, pak vězte, že došlo k přejmenování, původně se tyto akce jmenovaly „Nokia Wireless Data Conference“. Firma ale usoudila, že právě mobilní Internet je tím, co dnes hýbe světem, budujícím „mobilní informační společnost“, a tak se rozhodla pro změnu názvu.

Určitě to ale souvisí i s tím, že Nokia právě nyní (v Praze, na této své konferenci) vyhlásila novou iniciativu, ve které si předsevzala opravdu nemálo ambiciózní úkol: vyvinout obecnou technickou architekturu mobilního Internetu (Mobile Internet Technical Architecture). Tedy něco, co by umožňovalo hladkou a bezproblémovou interoperabilitu mezi různými režimy fungování, různými síťovými prostředími a s jakýmkoli typem přístupu. Řečeno jinými slovy, jde o to, aby se uživatel vůbec nemusel zajímat o otázky interoperability ani další technologické aspekty, a mohl se plně soustředit na používání těch služeb, které používat chce – tedy například na komunikování s jinou osobou, na sledování zpráv apod. Významný přínos to samozřejmě bude mít i pro další zainteresované subjekty, včetně poskytovatelů služeb, operátory a prodejce (rychlejší zavádění nových technologií, produktů a služeb, existenci otevřených standardů usnadňujících vstup na trh atd.), i pro vývojáře (zkrácení vývojových cyklů).

Pilíře mobilního Internetu

Podstatou nové iniciativy finské Nokie, alespoň tak jak jsem vše pochopil z dostupných materiálů, je na jedné straně snížit požadavky na technické znalosti a dovednosti uživatelů (nejlépe na absolutní nulu), a současně s tím z nich udělat superuživatele, neboli uživatele schopné využít dostupných možností opravdu na maximum (a samozřejmě toto maximum dále zvyšovat). To je opravdu velmi náročný úkol, protože dostupné možnosti spíše explodují než rostou, zatímco schopnosti a dovednosti uživatelů i jejich ochota učit se novému spíše klesají. Pomyslná bariéra mezi možnostmi technologií a dovednostmi lidí se tedy neustále zvětšuje, a nová iniciativa Nokie usiluje o její překlenutí.

Za nejdůležitější okruhy problémů, které je třeba vyřešit, společnost Nokia považuje:

  • jednotnou identifikaci: lidé dnes pracují s nejrůznějšími druhy koncových zařízení (telefonů, počítačů atd.), používají celou řadu různých zdrojů (poštovních schránek, WWW schránek, telefonních linek atd.), a k jejich určení musí používat různé systémy identifikace (emailové adresy, telefonní čísla, URL adresy atd.). To vytváří nepříjemný zmatek, ve kterém není snadné se orientovat. Potřebné je naopak vytvořit jednotný systém adresování, který by se dokázal vyrovnat s naznačenou různorodostí zdrojů, zařízení i přístupů, a současně dokázal vyjít vstříc i dalším realitám dnešního světa – třeba tomu, že lidé chtějí komunikovat s určitou osobou, ať se nalézá kdekoli a pracuje s jakýmkoli zařízením, a nemají na mysli komunikaci s konkrétním zařízením na konkrétním místě (např. s pevným telefonem v očekávání, že dotyčná osoba se bude nacházet v jeho blízkosti).
  • způsoby fungování odvozené od způsobů používání: až dosud telekomunikační sítě povětšinou fungovaly tak, jak bylo pro ně v jejich pohledu optimální (či spíše: jak to dokázaly), s tím že aplikace používané uživateli se tomu musely přizpůsobit. Nyní by tomu mělo být naopak, primární by měly být nejpoužívanější okruhy aplikací (ty Nokia identifikuje jako: messaging, brouzdání a komunikace v reálném čase), a jejich požadavkům by se mělo přizpůsobovat fungování přenosových mechanismů a prostředků.
  • nezávislost na přístupu: ke stejným službám budou zřejmě vždy existovat různé, vzájemně alternativní možnosti přístupu k poskytovaným službám. Stejně tak budou vždy existovat určité rozdíly ve vlastnostech mobilních sítí a sítí pevných. Cílem však je dosáhnout co nejmenší závislosti na způsobu přístupu.
  • součinnost různých sítí: i přes celkové trendy ke konvergenci (směrem k IP sítím) budou stále existovat sítě s určitými specifickými charakteristikami, které je vzájemně odlišují. Jde například o rozlehlé celullární sítě, Internet či sítě v roli intranetů. Cílem je zajistit takovou součinnost těchto sítí, aby jejich rozdíly neomezovaly služby poskytované koncovým uživatelům.

Společnost Nokia přitom vyzývá všechny vývojáře, poskytovatele služeb, operátory i další subjekty, aby se podílely na dalším vyjasňování a specifikování požadavků trhu a technických řešení architektury mobilního Internetu, nutné k dosažení maximálního efektu pro uživatele. Další podrobnosti lze nalézt na http://www.fo­rum.nokia.com.

Vyvinout „všeobjímající“ architekturu mobilního Internetu rozhodně nebude jednoduché. Ještě těžší ale bude něco takového prosadit do života – zde si myslím, že bude nesmírně záležet na tom, jak velkou podporu v celém sektoru mobilních komunikací Nokia získá. Pokud to zůstane jen jako iniciativa jediné, byť sebevětší firmy, asi to nebude mít velkou šanci na úspěch. Ten očekávám pouze v případě, že se k celé iniciativě přidají i další významní hráči mobilního světa.

Stavební prvky nové architektury

Na své pražské konferenci Nokia představila dvě nová řešení, která by se mohla stát součástí budoucí technické architektury mobilního Internetu. Prvním z nich je nové API (Advanced API) zpřístupňující aplikacím prostředí mPlatform. To je samo o sobě prostředím nezávislým na terminálu (počítač, mobil atd.) i způsobu připojení a přístupu k síti (WAP, GPRS, 3G, pevný přístup k Internetu atd.), ve kterém je možné provozovat nejrůznější aplikace. Příslušné API je pak způsob, jakým tyto aplikace mohou využívat služeb zmíněného prostředí a komunikovat s ním.

Druhým řešením je implementace verze 6 protokolu IP (tj. IPv6) v sítích GPRS. Ty, jak známo, nejsou ničím jiným než „IP nad GSM“, neboli implementací paketových přenosů na bázi protokolu IP v prostředí GSM sítí (ale třeba i v jiných sítích než jsou sítě GSM). Stávající implementace GPRS však vychází z dosud používaného protokolu IP verze 4, stejně jako prakticky celý Internet. Ovšem u protokolu IP verze 4 již před časem začal hrozit nedostatek použitelných adres (tzv. IP adres), a tak se s nimi začalo šetřit. To zpomalilo jejich úbytek v rámci Internetu, nicméně mobilní sítě s GPRS nyní přichází s požadavky na obrovská kvanta IP adres, což může celý problém s hrozícím nedostatkem IP adres znovu eskalovat.

Jako definitivní řešení celého problému s nedostatkem IP adres byla v rámci Internetu vyvinuta nová verze protokolu IP (již zmiňovaný IP verze 6). Jeho adresový prostor by již měl být dostatečný i pro mobilní sítě fungující na paketovém principu přenosu (což je i GPRS). Implementaci IP verze 6 v rámci GPRS je proto nutné uvítat jako uplatnění „definitivního řešení“ nepříjemného problému i v prostředí mobilních sítí. Je to o to důležitější, že nejrůznější statistiky se shodují v tom, že mobilní svět roste ještě rychleji než svět Internetu – a alespoň podle odhadů a prognóz samotné Nokie v roce 2003 převýší počet mobilních zařízení, připojených k Internetu, počet „pevných“ koncových uzlů této celosvětové sítě.

Nový komunikátor – revoluce, nebo jen evoluce?

Na firemní konferenci finské Nokie se samozřejmě diskutovalo a jednalo i o dalších stavebních kamenech budoucí architektury mobilního Internetu. Mezi ně určitě patří řešení pro synchronizaci z názvem SyncML, a samozřejmě také operační systém (či spíše celá platforma) s názvem Symbian, na které se již dnes podílí celá řada dalších subjektů (kromě Nokie např. i Ericsson a Motorola).

KL17_hlasovani

Právě na platformě Symbianu přitom funguje nová verze komunikátoru, kterou Nokia poprvé představila veřejnosti také v Praze. U nás se již včera objevily poměrně podrobné recenze tohoto nového produktu (např. zde na Mobil serveru), proto jen stručně:

  • oproti předchozím verzím komunikátoru (9000, 9110, 9110i) je nová 9210 postavena na operačním systému EPOC32 v.5 od Symbianu. Pro uživatele to znamená, že na tomto zařízení mohou provozovat obecně všechny programy pro tento operační systém, se kterým se lze setkat například v oblíbených Psionech. Po R380 od Ericssonu je tak 9210 dalším zařízením charakteru mobilního telefonu, které tento operační systém využívá.
  • z dalších inovací nového komunikátoru lze jmenovat například aktivní barevný displej (TFT) či podporu synchronizačního standardu SyncML nebo podporu HTML verze 3.2 v zabudovaném WWW browseru.
  • pokud jde o datové přenosy, podporován je kromě standardního CSD již pouze režim HSCSD (ve čtyřslotové verzi), což při asymetrickém nastavení umožňuje dosáhnout na downlinku rychlosti až 43,2 kbps.

Osobně mne docela překvapilo, že nový komunikátor, prezentovaný samotnou Nokií jako začátek nové éry (mobilních multimédií), nemá zabudovanou podporu dvou technologií, které bych od něj očekával. Nepodporuje datové přenosy GPRS, a nehlásí se ani k podpoře technologie Bluetooth, která bude velmi důležitá zejména pro synchronizaci (a pro eventuelní používání hands free sad či komunikaci s periferiemi a dalšími zařízeními). Jak si ale odvozuji z kontextu a i dostupných signálů, veřejnosti představená verze ještě nemusí být zcela identická s tím, co se skutečně objeví na trhu (podle firemních materiál v první polovině příštího roku). Takže třeba se GPRS a Bluetooth v novém komunikátoru od Nokie přeci jen dočkáme.

Našli jste v článku chybu?