Hlavní navigace

Modré stíny – olomoucký modrý svazák v roli ministra vnitra

28. 2. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

NEDĚLNÍ PREMIÉRA – Tvůrci minisérie, v čele s autorem knižní předlohy Michalem Sýkorou, si vyřizují účty s ODS a Ivanem Langerem (jakkoliv je nejmenují). Jak jinak se na toto politické dílko, které režisér Tauš nazval thrillerem, dívat?

Ve světě se rovněž natáčejí thrillery o politicích, kteří se něčím provinili. Připomenu např. vynikající americký film z roku 1976 Všichni prezidentovi muži o aféře Watergate. Rozdíl je v tom, že Američané vyprávějí o Nixonovi, jehož „vina“ byla prokázána nad vší pochybnost. ČT vytvořila film složený z domněnek a fikcí. Takové počínání je, dle mého soudu, v rozporu nejen s vyšším principem mravním, ale i se zákonem. A to i když Langrovi bylo změněno jméno.

Seriál režiséra Viktora Tauše, spisovatele Michala Sýkory a scénáristy Petra Jarchovského, to je v zásadě dost dlouho nekonečná nuda, ve které se zase – jako vždy v českých detektivkách poslední dekády – pořád mluví, sedí a přechází. Za pozornost stojí pouze herecké výkony Kláry Melíškové a Miroslava Krobota, zvláště v expresivních situacích. Shlédl jsem první dva díly, v nichž byly nalezeny dvě mrtvoly a probíhalo vyšetřování okolo nich, které začínalo postupně odhalovat politicko-ekonomické pozadí případu. Nedošlo k jediné akci, k ničemu, co by opravňovalo vznik filmu.

Divák se dozví, že dlouhá léta po listopadu 89 pracuje u policie bývalý důstojník StB. Nyní už je plukovníkem a řídí své oddělení. Dosud o jeho minulém angažmá u policie nikdo nevěděl a teď se to provalilo. Protože bývalý estébák je slušný člověk a nechce ohrozit svůj tým, odejde raději ve druhém dílu na dovolenou a pak se chystá do penze. Jinak by mohl být vydíratelný.

Fascinující jsou na tom dvě odhalení. Za prvé – Bůh ví, kolik let po sametové revoluci může u Policie ČR klidně pracovat bývalý důstojník StB (tehdy podporučík), a to dokonce ve vysoké hodnosti a vysoké funkci. Může projít všemi prověrkami. Za druhé – i mezi důstojníky StB byli slušní lidé. Bez ohledu na to, jak se bude příběh onoho plukovníka, kterého hraje Miroslav Krobot, vyvíjet v dalších dvou dílech, tu ČT otevřeně obhajuje bývalého důstojníka StB.

Tito lidé, kteří byli ve státním aparátu zaměstnáni, dobrovolně vstoupili do řad nejodpornějšího z policejních odborů. Své „klienty“ bili, mučili a vydírali, nutili je ke spolupráci. Předpokládám, že se blíží doba, kdy se ČT postaví i za gestapo. Bude tvrdit, že existovali slušní a neslušní vrazi. Doslova směšně zde působí kriminalistka Terezy Voříškové, která srovnává, v dialogu se svým milencem, vinu soudruha estébáka s tím, že on jí dva roky lže o tom, že se rozvede.

Dalším mimořádně nechutným počinem ČT v tomto cyklu je to, jak představuje bývalého olomouckého radního, dehonestovaného v roce 1994. Bývalého chartistu, masarykovce, mimořádně čestného člověka, představovaného Jiřím Lábusem. Jeho žena seděla v dětství na kolenou prezidenta Beneše. To vše mají být pozitiva, pro která se může tento muž dopouštět závažných morálních soudů.

Ta paní seděla tedy na kolenou muže, který dvakrát zradil a vydal naši vlast nepřátelům. Poprvé nacistům. Podruhé komunistům. Muži, o němž se dnes zdá být zřejmé, že spolupracoval s KGB. Je známo, že Beneš už v roce 1937 předal Stalinovi tajnou informaci o maršálovi Michailu Tuchačevském jako o německém agentovi. (Novinky. cz – 11. 2. 2008) A chartisté? Budeme již konečně upřímní? Většina chartistů byla přece původně členy zločinecké KSČ. Jako např. matka kreativního producenta této minisérie Jana Šterna Eva Kantůrková.

Vrcholem je ovšem, když je v závěru druhého dílu postaven na pranýř modrý svazák, jak ho nazve bývalý chartista. Dnes je ten lump, ten člověk, který nikdy nepracoval v poctivém zaměstnání, ministrem vnitra. Policista, který s chartistou rozmlouvá, vypadá skoro, jakoby se za svého ministra styděl. Toho ministra, který, když byl poslanec, dělal zároveň v Olomouci advokátního koncipienta za 85 000 Kč. No, je tohle obvyklý plat pro advokátního koncipienta? Tak se ptá ČT ústy hrdiny odboje proti socialistickému zřízení. Zvlášť, když ho nikdy nikdo v práci neviděl.

KL24

Zde hraje ČT na nejnižší lidské pudy. Na závistivost. Prostě onen ministr vnitra je sbírka všech nectností. V Olomouci kšeftoval s pozemky, s nemovitostmi a vydělal na tom miliony. Kdo ví, jestli nestojí i za nějakou tou vraždičkou? Nebo to jen nějaký jeho kamarádíček? Tenhle dnes exministr stojí zřejmě – dle ČT – za vším zlem v Olomouci… ne, v celé republice.

ČT útočí na někoho, komu nebylo nikdy nic prokázáno, na někoho, kdo již nemá žádnou politickou moc. To je pomlouvání a zároveň zbabělost. Co je podstatné – ČT útočí, před blížícími se volbami, na pravici, protože ta podle ní může za to, co je u nás špatně. ČT natočila předvolební agitku proti pravicovým stranám. Otázka, která z toho vychází, je jasná: Kdo platí a živí vedení ČT? Komu toto vedení podléhá a v čích službách je? Odpověď je jednoduchá…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je televizní scénárista

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).