Národní rada Slovenské republiky projednává zákon o digitálním vysílání. Norma si vůči současným provozovatelům analogové televize nebere servítek. Provozovatelé multiplexů si podle ní mohou sestavit nabídku programů podle svého uvážení. Výjimkou je pouze vysilatel veřejné služby, která má v každé vznikající digitální síti jednu přednostní pozici. Komerční televizím vysílajícím analogově dává zákon nůž na krk. Když do jejich revíru přijde multiplex DVB-T, do 90 dní tu přijdou o analogovou licenci a výměnou se mohou milostivě zařadit do nové digitální nabídky.
Žádné bonusové licence ani garance zachování pokrytí shodného počtu obyvatel při přechodu z analogového na digitální vysílání, nic takové zákon dnešním komerčním televizním na Slovensku neslibuje. Naopak jejich konkurenci stačí, aby uspěla v licenčním řízení, zaplatila 20 tisíc korun a počkala si, až si ji vybere některý z provozovatelů multiplexu do svojí sítě. Legislativní úprava má slabost pro regionální a místí televize, ale nikoli pro soukromé stanice celostátního charakteru. Přes ráznost návrhu pro něj 30. ledna zvedlo ruku v prvním čtení 139 ze 140 přítomných poslanců.
Memorandum jednoty jako nástroj pro změnu legislativy
A teď najednou přichází Memorandum o principech společného postupu televizních vysílatelů při přechodu na DVB-T [177 kB, DOC]. Za hezkým názvem se na dvou stránkách skrývá prázdno, několik chytlavých frází a především dovedně skryté háčky, které mají dnešním programům vylepšit pozici v nepříjemném zákoně. Právě s ním totiž vydaný dokument bezprostředně souvisí. Nebo je to náhoda, že ho ředitelé Markízy, TV Joj, TA 3 a Slovenské televize zformulují a podepíší 10 dní před termínem, do kterého má projednávaný zákon posoudit výbor slovenské Národní rady pro kulturu a média?
Právě projednávání ve výboru by připravovanou normu mohlo ještě pěkně vyhladit, aby na dnešní slovenské televize nebyla tak přísná. O co komerční stanice i Slovenská televize žádají? Vysilatelé upozorňují, že v legislativním procesu je potřeba udělat několik významných změn zabezpečujících bezproblémový přechod Slovenské republiky na televizní vysílání ve standardu DVB-T,
dočteme se v memorandu.
„Chceme neměnné pokrytí a neklesající reklamní příjmy“
Podobně jako české komerční stanice Nova a Prima, i televizím na Slovensku by se líbila garance identického pokrytí po celou dobu přechodu pro celoplošné a nadregionální programy. V prohlášení obhajují signatáři tento bod zájmem televizních diváků, ve skutečnosti jde ale také o snahu nenarušit inzerentům jejich odbytiště pro reklamu, alespoň u komerčních stanic. Televize si správně všimly, že současný návrh digitálního zákona jim fakticky zamezuje udržet si jejich „relevantní postavení“ na trhu. Ono když si má stejný koláč rozkrájet místo čtyř třeba dvacet televizí, těžko mohou zůstat díly pro první čtveřici beze změny.
Určitě je dobře, že stanice slibují jednotný vysílací standard a shodné kódování slovenštiny v elektronickém průvodci (EPG). Daleko spíše jim jde však o to, aby předložili pozměňovací návrh, který by přijímanou novelu zkrátka trošku vyžehlil. A že vidí proces digitalizace jako důležitý a jako něco, co je potřeba zvládnout rychle a bez komplikací? Vypadá to pěkně, hezky se to čte, ale po schválení „lepšího zákona“ může být klidně všechno zase jinak.
Televize v ČR se také „dohodly“. Před třemi lety
Společnou vůli v minulosti vykázaly i české televizní stanice. 21. května 2004 vyšlo Memorandum o společném postupu při přechodu na DVB-T v České republice. Jmenovci Petr a Martin Dvořákovi jako ředitelé komerčních stanic TV Nova a TV Prima i šéf České televize Jiří Janeček tehdy ukázali překvapivě jednotný postoj. Dohodli se na založení společné pracovní skupiny, jejímž prostřednictvím budou zpracovávat své připomínky k chystané mediální legislativě týkající se DVB-T.
Vládou měsíc předtím prošla aktualizovaná koncepce digitalizace ministra informatiky Vladimíra Mlynáře a na obzoru bylo projednávání zákona o elektronických komunikací. Televizní ředitelé byli v tu dobu jako jeden muž. Společným zájmem provozovatelů celoplošného televizního vysílání v České republice je, aby přechod na pozemní digitální televizní vysílání proběhl rychle, efektivně a s nejnižšími možnými náklady pro televizní diváky a vysilatele. Proto se ředitelé televizí shodli na vzájemné koordinaci postupu v oblasti technické normalizace a standardizace a při zaujímání stanovisek a zpracovávání připomínek v oblasti legislativy,
vysvětloval před třemi lety mluvčí ČT Martin Krafl.
Poučí se Slovensko z příkladu ČR, nebo podlehne televiznímu lobbyingu?
A kde jsme dnes? Česká televize se konečně rozhoupala k tomu, že začne vypínat druhý program a digitální síť rozvine bez ohledu na ostatní. Kdyby se dříve nenechala ohloupit líbivými frázemi komerčních partnerů, nemusela by s takovým postupem otálet až do roku 2007. Potřebovala tři roky na ujištění, že komerční televize mají jiné priority, než je společný postup a rychlý i efektivní průběh digitalizace.
Veřejnoprávní multiplex, legitimní požadavek Slovenské televize, sice společné memorandum zmiňuje, zároveň ho však dává do pozadí. I STV spoléhá na trvající jednotnou vůli všech hráčů na televizním trhu. Ta může ale po přijetí vhodné digitální novely a patřičných úpravách Technického plánu přechodu zmizet stejně rychle, jako se teď objevila.
Proto si dovolím poradit: Slováci, nedejte na možná falešnou jednotu a neustupte lobbyingu vašich komerčních stanic. Nebojte se přijmout zákon, který bude vůči analogu nekompromisní. Jinak byste si mohli zopakovat tříleté období čekání a zvratů, které máme v České republice snad naštěstí už za sebou.
