Rychlostní rekordy Internetu2 jsou naopak ryze pragmatické – velký objem dat je třeba přenést na velkou vzdálenost za použití běžně dostupných technologií.
Právě vzdálenost hraje velmi podstatnou roli, protože hodnota rekordu se vypočte jako součin přenosové rychlosti a vzdálenosti. Tato skutečnost volá po mezinárodní, ba přímo mezikontinentální spolupráci. Rekord vzešlý ze spolupráce slovinského ARNESu, britského Dante a španělského RedIRISu, o němž jsem se zmiňoval minule, byl zatím poslední, který se odehrál v rámci jednoho kontinentu.
Uchazeči o zápis si uvědomili, že Evropu s Amerikou spojuje velmi dobrá infrastruktura, a proto na veškerých novějších rekordech spolupracovali partneři z USA a některé z evropských zemí.
V současné době tabulky okupuje tým složený ze zástupců Kalifornského technologického institutu (California Institute of Technology, Caltech) a švýcarského CERNu. Obě tato centra mají značné zkušenosti s náročnými výpočty a superpočítači, a potažmo i s přenosy extrémních objemů dat. Rekord tedy spočívá v rukou navýsost povolaných.
Nejprve se v květnu vrhli na IPv6 (6947 terabit-metrů/s) a v říjnu pak zvedli laťku pro IPv4 hodně vysoko – na zmíněných 38.420,5 terabit-metrů/s, což proti předchozímu zápisu představuje nárůst zhruba o 50 procent.
Zajímavostí tohoto posledního rekordu je, že byl zdaleka nejpodrobněji popsán. Vysílajícím strojem byla pracovní stanice HP RX se dvěma procesory Itanium2, přijímalo blíže neurčené PC se dvěma procesory Xeon 3 GHz. Oba počítače byly osazeny kartou pro desetigigabitový Ethernet. Určitým překvapením pro mne je obstarožní Linux RedHat 7.3 s jádrem 2.4.20, kterému už je také skoro rok. Síťová topologie byla maximálně zjednodušena, jak dokládá schéma.
Výsledkem byl přenos 1,1 TB dat (to představuje bratru 1700 cédéček, nejvyšší čas, aby RIAA podala žalobu pro vytváření předpokladů k porušování autorských práv) na vzdálenost lehce přes 7000 kilometrů v čase 26 minut. Průměrná přenosová rychlost činila 5,44 Gbit/s. Teoreticky zbývá ještě téměř polovina z desetigigové kapacity, ale do rekordu se počítají jen čistá data – bez veškerých hlaviček a režie zúčastněných protokolů. Rezerva je proto podstatně menší.
Tak kdo bude další? Obávám se, že překonat tento rekord bude dost tvrdý oříšek.
Související odkazy:
- historie rychlostních rekordů
- tisková zpráva ohlašující poslední rekord
Jak dlouho myslíte, že rekord vydrží?
