Domácí sítě jsou stále častěji ve spojení s rychlou přípojkou k Internetu nejen hlavním zdrojem informací, ale především základem domácí zábavy prostřednictvím distribuce obsahu (video/audio/multimédia) na hi-fi přijímače. Podle průzkumů zájem o superrychlá A/V rozhraní dramaticky roste: celosvětově se má letos prodat na 60 miliónů zařízení s těmito rychlými rozhraními a do roku 2009 se tento počet zvýší mnohonásobně až na téměř půl miliardy kusů zařízení (zdroj: In-Stat). A právě pro tyto účely se výrobci horečně snaží prosadit svojí, nebo konečně alespoň preferenční technologii. To se ale dosud nepodařilo, protože možností je příliš mnoho, v nejrůznějším stádiu dospělosti jak technické, tak tržní. A žádné z nich dosud nebylo ideální.
Objemné přenosy HD obsahu
Uživatelé již vědí, že jejich nejoblíbenější domácí síť v podobě WiFi (802.11b/g) na multimédia a zejména video ve vysokém rozlišení (HD, High Definition) prostě nestačí. Další možnosti dosud ale znamenaly vrátit se ke kořenům, tedy ke kabelům. Zde jsou dvě základní možnosti, buď se podívat na existující kabelové rozvody v bytě či domě, zda by se nedaly efektivně využít, nebo se pustit do instalace komplet vlastní. Ze stávajících rozvodů připadá v úvahu elektrický nebo telefonní rozvod, v moderních domácnostech pak již investorem předpřipravený koaxiální rozvod.
Po domácím rozvodu elektřiny lze nasadit vylepšenou specifikaci HomePlug AV (HomePlug Powerline Alliance), určenou právě pro podporu přenosů HDTV (reálná propustnost má dosahovat 40–60 Mbit/s). Někteří telekomunikační provozovatelé proto nasazují toto řešení (typicky na bázi čipů od Intellon) pro distribuci IPTV v domácnostech. Po telefonních rozvodech lze uplatnit rychlé HPNA 3.0 (specifikace Home Phone Networking Alliance), které funguje jak po mědi, tak po koaxiálu. Z hlediska navázání na nejrozšířenější typ širokopásmových přípojek k Internetu telefonní přípojkou se sice jeví mezi drátovými řešeními právě HPNA, ale do budoucna existují obavy z překrývání použitých kmitočtů s přípojkou VDSL (nejrychlejší xDSL).
Po koaxiálních rozvodech se uplatňuje relativně nové řešení, za nímž stojí průmyslové sdružení výrobců i provozovatelů Multimedia over Coax Alliance (MoCA), nabízející propustnost v řádu stovek Mbit/s. Nedílnou součástí specifikace MoCA na podporu upřednostnění videa oproti jiným druhům provozu méně citlivých na zpoždění je podpora QoS.
Distribuce multimediálního obsahu mezi širokopásmovou přípojkou a přijímači (TV či jiná elektronická zařízení) řešená v domácnosti bezdrátově je pro poskytovatele IPTV a dalších video služeb samozřejmě zajímavá, protože instalace je výrazně jednodušší. V bezdrátových technologiích se sice blýsklo na lepší časy v podobě technologie UWB (UltraWideBand), využívající ultraširokopásmové spektrum (typicky 1,5 GHz). Její implementace je přeci jen ještě sporadická. Výrazný posun ohledně UWB ani v budoucnu nelze čekat, protože slibná norma IEEE 802.15.3a, která měla za základ UWB minimálně pro 480 Mbit/s přenosy, se konat nebude (celý podvýbor byl rozpuštěn pro vnitřní neshody a neschopnost ze dvou výsledných návrhů se dohodnout na jediném; viz článek Budoucnost Ultrawidebandu ohrožena?). UWB je sice základem specifikace bezdrátového USB (jak Certified Wireless USB, tak CableFree USB), bezdrátového FireWire (IEEE 1394) a také předmětem normy ECMA 368, ale bez dalšího rozvoje např. ve spolupráci s Bluetooth (viz článek Široce otevřená náruč pro UltraWideBand) nebude možné plně využít možností této perspektivní technologie.
Nejžhavější novinka ohledně UWB se týká právě zveřejněného pozitivního rozhodnutí evropského výboru Radio Spectrum Committee ohledně uplatnění této technologie v Evropě. Zde totiž zatím chyběl panevropský (ostatně i jakýkoli dílčí) názor, na základě něhož by se s UWB mohlo v Evropě vůbec začít. I když nejsou zatím známy všechny podrobnosti o omezeních z hlediska spektra, která pro evropské UWB budou platit, lze předpokládat značnou shodu s pásmem a podmínkami povolení v USA, které bylo v roce 2002 první zemí schvalující UWB pro komunikační účely (v pásmu 3,1–10,6 GHz). Formálně rozhodnutí v EU vstoupí v platnost v únoru 2007 a poté jednotlivé členské země budou muset toto opatření přijmout nejdéle do šesti měsíců. UWB tak v Evropě dostalo zelenou.
WirelessHD
Žádná z dosud uvedených možností – drátových či bezdrátových – ale svou stávající propustností zatím nestačí konkurovat rozhraní HDMI (High-Definition Multimedia Interface), které je velice přesně zacíleno právě na potřeby multimédií ve vysokém rozlišení (nabízí přes 10 Gbit/s) a objevuje se na nových TV přijímačích, STB i DVD přehrávačích pro vysoké rozlišení. Ale právě HDMI vyrostla bezdrátová konkurence, když se pár výrobců spotřební elektroniky rozhodlo prosadit své bezdrátové řešení pro nekomprimované video a audio s vysokým rozlišením: WirelessHD (WiHD). WiHD by se dalo efektivně využít jako náhrada kabelu pro propojení HDMI-HDMI či HDMI-DVI.
WiHD má pracovat v pásmu 60 GHz (v pásmu milimetrových vln se pracuje na nové normě IEEE 802.15.3c s výhledem na propustnost 2–3 Gbit/s) a s využitím moderních anténních technologií (smart antenna) dokáže obejít potřebu přímé viditelnosti a současně nabízet gigabitové rychlosti. Zpočátku se bude jednat o 2,5 Gbit/s, ale výhledově se očekává 20 Gbit/s. Současně má toto WiHD rozhraní zabezpečit obsah pro pirátskému kopírování.
Za novým sdružením a budoucí specifikací stojí následující výrobci elektroniky: Sony, Samsung, LG Electronics, Matsushita (Panasonic), NEC, Toshiba (všichni členové WiMedia Alliance, která podporovala specifikaci UWB), tak výrobce bezdrátových čipů SiBEAM. Poté budou moci výrobci na trh přijít se svými moduly pro příslušné TV přijímače, (HD) DVD přehrávače a rekordéry, Blu-ray diskové přehrávače a celou plejádu přenosných zařízení. Zatím má WiHD úplně stejný cíl jako HDMI, tedy distribuci obsahu o vysokém rozlišení. V budoucnu ale možná přidá podporu obousměrné komunikace, podobně jako chystaná rychlá Wi-Fi 802.11n.
Informací o vlastním technickém řešení WiHD je dosud k dispozici velmi málo, protože na specifikaci se teprve pracuje a její dokončení se podle samotných aktérů očekává na jaře 2007.
A co dál
Kdo dočetl až sem a přečetl si i článek o Wibree, právem se ptá, zda obě představené technologie skutečně zahýbou světem, jak se většina mediálních titulků (i tohoto článku) snaží naznačit. V tak technologicky bohatém sektoru, jakým jsou bezdrátové a mobilní komunikace dnes málokdo může očekávat, že skutečně přijde nějaká průlomová technologie. Zlepšovat je stále co a přicházet s novými nápady se bude i nadále, ale v rádiových technologiích většina inovací půjde uplatnit ve více než jediném „ideálním“ systému.
Současná plejáda technologií je sice úžasná, ale (zejména ve fázi výběru ubohý) uživatel si nakonec musí vybrat. Nejvíce pak bude záležet na tom, jak dalece budou výrobci koncových zařízení (ve spolupráci s provozovateli sítí) ochotni informovat uživatele o plusech a mínusech nových zařízení vybavených n technologiemi a jak dalece půjdou s cenou zařízení dolů tak, aby měli uživatelé vůbec chuť se do těchto nových technologií pouštět a další super-zařízení si pořizovat. Samotná orientace v moderních komunikačních, nahrávacích, zobrazovacích, navigačních a mnoha dalších funkcích je již pro běžného uživatele dostatečnou zátěží…
