Hlavní navigace

Od Rumcajse k Disneymu a Adobe. Česká aplikace pomáhá výtvarníkům a tvůrcům filmů

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

StyLit je projekt z ČVUT, který nyní sponzoruje Adobe a začne ho používat ve svých aplikacích.

Daniel Sýkora si v létě balí kufry a s rodinou odlétá do Salt Lake City. Získal prestižní Fulbrightovo stipendium a na University of Utah se bude věnovat výzkumným aktivitám kolem počítačové grafiky a animace. Právě univerzita v Utahu je považována za globální centrum tohoto oboru. Sýkora mezi světové kapacity patří. Se svým týmem v Praze na FEL ČVUT vytvořil software, se kterým zabodoval u Adobe či Walta Disneyho.

Sýkora animovanému filmu a obrázkům propadl v době, kdy začal obarvovat černobílé příběhy s Rumcajsem. V roce 2010 začal pracovat pro Disneyho, kde zjistil jednu věc – tamní výtvarníci velmi toužili po tom, aby se při jejich práci i v rámci digitalizace zachovala jakási jejich patina a styl. S tímto poznatkem se Sýkora vrátil do Prahy a začal sestavovat malou skupinu doktorandů.

Výsledkem akademického výzkumu jsou algoritmy nazvané StyLit. Jejich základní funkce je taková, že dokáží rozpoznat práci a styl výtvarníka a ten následně překlopit do dalších objektů. Výtvarník tedy například nemusí při práci na animovaném filmu vytvářet obrovské hromady obrázků, ale jen základní práci a o zbytek se postará stroj. S tím, že zachová maximálně věrný styl.

Princip z Photoshopu

To jsou věci, na které se ve světě tradičně používají neuronové sítě a jistá forma umělé inteligence. Typicky jde třeba o německo-švýcarsko-belgický systém DeepArt, kterému se dostává velké pozornosti.

Při bližším zkoumání je ovšem jasné, že DeepArt a jemu podobné aplikace nejsou úplně dokonalé a strojem vygenerované práce nejsou zcela věrné. „Podobné metody jsme zkoušeli také, ale moc to nefungovalo. Šli jsme tedy směrem řízené syntézy textury,“ popisuje Sýkora pro Lupu.

Je to princip podobný funkci Content-Aware Fill ve Photoshopu, kdy se dá označit objekt na obrázku, který na něm nechcete, a systém ho pak odstraní a dopočítá obraz tak, aby odpovídal zbytku a pokud možno nebylo poznat, že se jedná o úpravu.

StyLit umí dekomponovat, pozná odlesky, stíny a tak dále. Když se udělá tah štětcem, StyLit ho umí přenést. „Výtvarníci už často ani nepoznají, zda jde o syntézu, nebo jejich původní práci,“ chválí si Sýkora.

Daniel Sýkora, spoluautor StyLitu na FEL ČVUT
Autor: Jan Sedlák

Daniel Sýkora, spoluautor StyLitu na FEL ČVUT

Tento princip nyní na ČVUT postupně překlápí také do animace. Už se například podařilo zcela rozhýbat nakreslený skákající míček. Obraz vypadá stejně jako původní práce výtvarníka, což by do budoucna mohlo tvůrcům výrazně usnadnit práci na animovaných filmech a dalších projektech. A také vše zlevnit. Rovněž je možné styl přenášet na animaci reálných obličejů.

Úzké propojení s Adobe

České algoritmy využívá na Oscary nominovaný animovaný film Červená želva a sám Sýkora například v minulosti pracoval na Lvím králi, kde dělal na dodání hloubky. Dnes je projekt StyLit ve stavu, kdy si může dát mírnou pauzu. Sýkora jde do Utahu a dva doktorandi z jeho týmu na ČVUT už šli působit do Adobe Research, který má stále ve své výzkumné branži jedny z nejlepších výsledků.

Adobe je ostatně se StyLitem úzce spjato. Sýkora na algoritmech pracoval ještě s Disneym. Na přelomu let 2012 a 2013 se nicméně ozvalo Adobe s tím, že by do projektu chtělo dát peníze a následně ho také využívat. Podmínky přitom byly takové, že Sýkora může peníze investovat dle svého uvážení a bude mít maximální volnost.

Přesné detaily smlouvy není možné veřejně komentovat. „Adobe každopádně posílá peníze každý čtvrtrok a je z nich možné dobře platit tým doktorandů. Zároveň nemusíme žádat o žádné další granty,“ popisuje Sýkora. Adobe a ČVUT si výsledky výzkumu společně patentují ve Spojených státech.

Efekt Instagramu

Pro Adobe je česká technologie logickým rozšířením již zmiňovaného Content-Aware Fillu a další funkcí, kterou je možné postupně integrovat v rámci svých aplikací (už se dělá třeba na plug-inu do Photoshopu). StyLit je ve výsledku univerzální, takže ho lze využívat nejenom na malování a podobně. Je to kus kódu napsaný v C++. Komerční nasazení v produktech Adobe bude znamenat i příjmy pro ČVUT.

Potenciál podobných technologií může být do budoucna značný. Sýkora dle svých zkušeností míní, že končí doba zcela naleštěných a „čistých“ animáků a mezi jejich tvůrci je vidět snaha o jakousi větší hrubost a jakoby obrazovou nedokonalost. Dá se to přirovnat k efektu filtrů v Instagramu.

StyLit by například mohl výrazně pomoci při tvorbě výrazně stylizovaných a propracovaných filmů, jako je aktuální Loving Vincent, který byl na tvorbu hodně náročný. Jeho tvůrci se na Sýkoru obrátili s tím, že by ruční práci chtěli ulehčit právě pomocí počítačů. Než se ovšem český projekt dostal do použitelného stavu, film už byl hotový.

Práce na projektu budou po Sýkorově návratu ze Salt Lake City nadále pokračovat. „Teď tam letím tak trochu na oddych, pak se vrátím a na naši práci naváži a vezmu nové doktorandy,“ usmívá se výzkumník.

Našli jste v článku chybu?