Nevšiml jsem si, že by někde byli soustružníci ke strojům přikováni nebo že by se odsuzovalo k nucené práci pro nějakou fabriku.
Soustružník může hned TEĎ jít do kanceláře personalisty, požádat o ukončení pracovního poměru dohodou, který speciálně v dnešní ekonomické situaci a nedostatku zakázek, není důvod neschválit a už za pár minut může být BEZ VŠECH TĚCH PARAZITŮ.
Klidně může sám podnikat jako OSVČ nebo si založit vlastní firmu. Akorát tohle většina NECHCE, protože by si museli sami hledat zakázky, sami platit mašiny a nesli by 100% rizika.
Kdyby si vzali půjčku na dům, v kterém bydlí, aby si koupili mašinu a pak neměli zakázky nebo to nefungovalo, tak by byli bezdomovci. Protože nejsou ochotni nést tolik rizika, tak se nechají zaměstnat a pak 100% rizika nese firma... Ovšem nejde nést 0% rizika a brát 100% výdělku, takže dostávají jenom normální průměrnou mzdu.
Stejné je to s autory.
Vždyť i naše NEJSLAVNĚJŠÍ spisovatelka Božena Němcová, celý svůj život prožila v takové chudobě, že neměla často ani na jídlo! Známý je její citát: "Těžko povznésti ducha, když starost o chléb vezdejší jej tíží."
K čemu jí byla skvělá literatura, z které měla sice 100% z prodeje, ovšem díky chybějícím prostředkům na propagaci a pořádný náklad to nestačilo často ani na jídlo?
Není lepší jít za vydavatelem, který se o to postará, dostanete třeba jenom 10-20%, ale těch 20% je pak ve výši stovek tisíc nebo milionů?
Rowlingová napsala Harryho Pottera, mohla to dělat jako Božena Němcová, která za žádným z nakladatelů nešla a mít 100% z ničeho, ale Rowlingová za nakladatelem šla, ten do toho pořádně investoval, udělal masivní reklamu, grafiku, blbosti, fičurky... A majetek Rowlingové se dnes pohybuje v řádech MILIARD amerických dolarů a je bohatší než královna Anglie!
Vstup investora prostě vždy umožní, že Vašich "pár procent" získá mnohem větší hodnotu, než když budete mít "všechno" a matlat to sami.
Kdyby Steve Jobs chtěl mít "100% Applu" tak do teď ještě pájí někde v garáži rodičů. To samé Bill Gates s Microsoftem.
Prostě existuje početně významná množina lidí, kteří se na ten film podívají za několik Kč, ale do kina za desítky až stovky Kč by na to nešli. Někdo si to stáhne jen proto, aby to projel rychloposuvem, aby se podíval, jestli je to dívatelné nebo exkrement. V prvním případě si to koupí na DVD (nebo půjde do kina). ve druhém ne.
Prostě se smiřte s tím, že stávající model distribuce děl v digitální podobě je naprosto nevyhovující, že v podstatě "žere" peníze, které by mohli dostat tvůrci, jednak tím způsobem, že je na stávající distribuční řetězec napojeno příliš mnoho parazitů, jednak tím, že se ta díla stávajícím distribučním řetězcem k řadě potenciálně platících (na webu popisovaném v tomto článku se platilo) diváků nedostanou.
To samé knížky - kdo se jednou spálil (jako já) nákupem e-booku s DRM, ten si podruhé takový shit nekoupí a raději si najde cestu k ilegální verzi bez DRM. Byť by za dílo bez DRM byl ochoten rozumnou částku zaplatit.
Ze znění zákona je vcelku zřejmé, že každý film, který vykazuje znaky autorského díla podle autorského zákona, je chráněný. Zákon nestanoví žádnou povinnost upozorňovat na to, že film je chráněný a majitelem práv je XY - přistup je opačný, zjistit si tyhle věci a získat svolení autora je tvojí povinností. Pokud jsi to neudělal, je to tvůj problém, ne chyba autora.
1) na stránky můžete vkládat jen to, u čeho máte jistotu, že to autorsky chráněné není, nebo-li pokud nevíte, pak nedoporučuji vkládat, jinak riskujete ... brát si domů věci, nebo používat auta, u kterých nevíte komu patří taky není úplně bezpečné :)
2) u bezplatného sdílení je vzniklá škoda dost teoretická, nicméně tady chlapec na tom vydělával, a to je hodně nemravné, byť to vyčíslování v podání ČPU je hodně přitažené za vlasy. Podle mne by měl vydat všechno co si tím vydělal a zaplatit přiměřenou pokutu jako trest. Kupit tisíce platících diváků na podkladě bezplatných stažení je sakra optimismus :) Většina současné tvorby je těžko stravitelná i zadarmo :))))
3) bezplatné "přátelské" poskytování odkazů samozřejmě trestné samo o sobě není, to by Google skončil okamžitě (to už řešil i Evropský soudní dvůr), ale jakmile se z toho stane business tak to těžko lze obhájit, to je prostě parazitování.
aby se zabývala tím, jak aktualizovat autorské právo tak, aby bylo v souladu s moderní dobou? To je asi jako očekávat od jiných zločinců, BSA, že bude provádět osvětu a propagovat opensource.
ČPP rozhodně nemá zájem na moderním autorském právu, naopak se snaží zakonzervovat stávající stav, nebo ještě raději zvýšit buzeraci - viz jejich podpora ACTA apod. Jejich primárním úkolem je vyděračství a to by se pak špatně dělalo.
To už větší škodu způsobí producentu novinář, když napíše o filmu negativní recenzi. Ledaže by ten film byl opravdu natolik pitomej, že už možnost jeho shlédnutí na netu každého od cesty do kina odradí, protože jinak je to naopak, možnost shlédnutí na netu zadarmo diváky do kina přitahuje. Ovšem většina filmů, co je na netu, se v žádném kině nehraje, ani neprodává - takže jaká škodá?!
Prostě obecně se o žádné poškození nejedná. Ani přímé ani nepřímé. Jinak by museli být odškodňováni diváci, kteří šli do kina na základě nějaké upoutávky, a pak byli z filmu zklamáni. Taky poškozeni.
Jak poznám, že ten, kdo se vydává za autora díla, je jeho autorem? Copak když malíř pokryje plátno barvou, tak tím stvoří z ničeho nějaký certifikát, že ta vrstva barvy je jeho dílo? Nebo maluje před zástupem svědků? Když něco namaluju a půjdu to prodat, jak mám dokázat, že jsem to namaloval? A naopak, když mi někdo bude prodávat obraz, vydávaje se za jeho autora, jak si to mám ověřit? Žádný glejt, svědci ani nic jiného toto prokazující není.
Poznáte to tak, že výchozí stav je nedal a nemá. Pokud chcete něco jiného, musíte si to zjistit nebo zajistit.
Když na ulici uvidíte bicykl, taky nemusíte nijak speciálně zjišťovat, zda ho majitel náhodou nechce věnovat prvnímu, kdo si ho vezme. Prostě předpokládáte, že vaše není, a pokud chcete, aby vaše bylo, musíte si to domluvit s majitelem.
Dovolím si ale dodat, že pokud by šlo opravdu jen o videa z Youtube, tak by byla velmi účinná obrana institutem zveřejnění "v dobré víře" - tedy že jste se domníval, že tam publikované video je legální. S ohledem na to, že o Youtube je obecně známo, že nelegální obsah je potlačován (a prokazatelně se to skutečně děje) by asi soud podobnou argumentaci přijal.
http://kraken.slv.cz/5Tdo271/2013
Rozhodnuto obdobně.
Ok, špatně jsem se vyjádřil -
Jak poznám, že to dílo autor nedal ke sdílení širé veřejnosti a nebo majitel stránek nemá zaplacená /s autorem vyřešená/ práva k použití daného díla v rámci internetu a ta dovolují použít vkládání na jiné stránky pomocí vygenerovaného kodu?
Hlavní problém, který nikdo nezmínil a kterým se naprosto nikdo nezabývá je ten, že paragraf 18 aut. zák. odporuje rozhodnutí nejvyššího Evropského soudu, který rozhodl už dřív pravý opak. Rozhodnutí Evropského federálního soudu jsou povinni respektovat všechny členské země EU a je nadřízeno i našemu Ústavnímu soudu. Kdyby se na toto rozhodnutí odvolal byl by výsledek úplně jiny (tím ale nechci říct, že obhajuji to co udělal).
Viz předchozí odpověď: Zákon ti (zjednodušeně řečeno) říká, že všechno, co splňuje znaky autorského díla, je chráněné a ty to nesmís použít. Pokud to přesto použít chceš, můžeš se domluvit s autorem, za jakých okolností ti to dovolí, nebo se můžeš pokusit ukázat, že toto konkrétní dílo v tvém konkrétním způsobu použití nepodléhá autorskoprávní ochraně. Pokud to neuděláš nebo to uděláš nedbale či jinak chybně, je to tvůj problém.
Pokud se například spolehneš na tvrzení stránky, odkud jsi film zkopíroval, že ona má svolení film distribuovat a dávat dalším lidem totéž svolení, tak v případě, že se toto nezakládá na pravdě, tak jsi *ty* porušil zákon a *ty* za to budeš nést odpovědnost. V soukromoprávním sporu pak můžeš zkusit po té stránce vymáhat náhradu škody.
Chápu co se snažíte říci, ale nechápu, proč bych měl platit za to, že jsem byl uveden v omyl a tím nevědomky porušil zákon.
Když to přeženu - vjedu na křižovatku na červenou která nesvítila, protože někdo vymontoval žárovku, udělal jsem chybu já, protože jsem si předtím tuhle možnost nezkontroloval.
Špatný příklad - pokud někdo vymontoval žárovku, měl byste si všimnout, že na semaforu nic nesvítí a podle toho se zachovat (nečekat, že máte přednost).
Zákon ale opravdu připouští, abyste byl bit na cizí chybě. Typicky pokud zakoupíte něco kradeného - pokud se na to přijde, ukradená věc se vrací původnímu majiteli. Vy pak máte možnost vymáhat odškodné od toho, od koho jste to koupil - ale to už je čistě na Vašich bedrech.
Jj vycisleni skody je pochybne... ale jak skodu opravdu vycislit? To by me fakt zajimalo... Ja myslim ue to nelze udelat aby to bylo ok, jenze k zalobe pochopitelne musite napsat skodu a i pochopizelne se ji budete dnazit maximalixovat minimalne kvuli vyslednemu trestu.. co se tyce.skody stejne ji soud nikdy v takove castve neuzna..
Podle mě škoda jasně vznikla: pokud chtěl někdo tímto způsobem distribuovat dílo, měl si na to pořídit příslušnou licenci. Jestli to dělal z čisté charity nebo na tom chtěl vydělat, to už je přece jedno.
Teď jde jen o to, že poškozená strana se (naprosto logicky) snaží výši škody co nejvíc nafouknout a "škůdce" se naopak (taktéž naprosto logicky) bude snažit výpočet škody minimalizovat (třeba zrovna tím Vaším argumenem). Vzhledem k tomu, že obě hranice jsou vycucané z prstu a veškeré argumenty vratké, nezávidím soudci rozhodování o odškodnění.
Napriklad YouTube u ma kazdeho videa funkci "Vlozit", kterou vygeneruje HTML kod kterym nabada pro vlozeni videa na jine stranky. Jak dotycny ktery tuto funkci vyuzije pozna, ze video je tam skutecne legalne a vlozenim na svuj web tak vlastne nepodpori nelegalni sireni ?
Je snad v tomto pripade "rucitelem" za legalni obsah sam Google ? O tom pochybuji.
Kdyz na ulici uvidite kolo a na nem cedulku, ze si jej muzete vzit, ale to kolo s cedulkou tam dal nekdo jiny, nez majitel, tak v soucasne pravni uprave mate proste smulu a kolo vam bude zabaveno a vraceno puvodnimu majiteli a pokud byste neprokazal jednani v dobre vire, tak byste mel problemy.
Jednoduse receno to, ze nekdo vystavi video a da k nemu napis, ze jej muzete uzivat vas nezbavuje odpovednosti. Vubec nereste "jak jsem to mohl vedet" to je proste vas problem. Uplne stejny problem mate, kdyz koupite napr. ve fotobance fotku a tu tam nahral nekdo, kdo k tomu nemel opravneni, tak i presto, ze jste ji koupil, tak vy ponesete odpovednost, pokud ji nekde pouzijete. Nicmene v pripade, ze by vam z toho vznikla nejaka sankce, muzete se hojit na tom, kdo vas v ten omyl uvedl. Ale nezbavite se odpovednosti za to, ze jste to pouzil.
Takto to proste funguje, nereste v tom logiku, dobrou viru apod. ono pak by se kazdy ohanel dobrou virou a "jak jsem to mohl vedet". Dokud se pravni stav nezmeni, je to takto. Je to jen a jen na vas, jak si zajistite cistotu uziti toho dila. A ani milion ubezpeceni toho, kdo dilo vystavil, ze muzete vas nezbavuje odpovednosti. Maximalne se pak muzete hojit na tom, co vam to poskytl a uvedl vas v omyl, ale dle meho asi nikdo nepodepise takovy papir, kde by tu odpovednost na sebe vzal v pripade, ze by k dilu nemel potrebna prava a licence.
Nemám s nima nic společného, jen je to jediné místo, o kterém vím, kde se dají sledovat filmy a seriály. Jelikož ale porušují autorský zákon stejně jako ten student, tak se dá předpokládat, že to zavřou.
Ptal jsem se, kde jinde se dají sledovat seriály s titulkama. Máš nějakou radu?
Pokud firma zpracovává zakázku nevidím jediný důvod proč by ji měla zpracovávat jinak pokud si milionář objedná výrobu soukromého vlaku na jízdu mezi golfovým klubem a svým domem nebo pokud zpracovává zakázku opravy kol pro Pendolino po vandalech.
V obou zakázkách má firma nárok započítat si i platy vedení, reklamu, administrativu, další výdaje a samozřejmě také zisk.
Stejně tak mají ČD nárok na náhradu příjmů z toho vlaku, za celou dobu, kdy kvůli trvání opravy nemůže jezdit - každý den jsou to stovky tisíc korun.
Pokud Vám rozflákám auto za 300 000 Kč, tak Vás taky nebude zajímat kolik z toho vydělá dělník, prodejce vozu atd., ale budete po mě požadovat plných 300 000 Kč :) A to i víc, protože máte nárok i na cestovné a jiné výdaje, které Vám vzniknou v souvislosti s rozflákáním - například náhradu mzdy, když budete vypovídat na policii nebo u soudu.
Tak třeba, kde mohu legálně získat v české verzi (dabing nebo titulky) následující seriály:
1) Breaking Bad
2) Justified
3) Six feet under
4) Dexter
5) The Big Bang Theory
atd.
Jediná možnost je čekat až to odvysílá nějaká česká televize. A pokud to prošvihnete máte smůlu. Respektive jediná možnost je to někde upirátit.
To je jen výklad pánů Telece a Tůmy, ke kterému se příště soud může, ale nemusí přiklonit. A i tito pánové v tom mají pěkný zmatek, viz "definici" embedded linku: "Nejedná se totiž o prostý odkaz, neboť uživatel příslušné internetové stránky, která umožňuje použití této metody (tzv. embedded linkem), má možnost zpravidla jednoduchým úkonem (tzv. kliknutím ukazovacím zařízením na text odkazu) přejít přímo na obsah díla (resp. jeho rozmnoženiny)." Tohle platí pro každý odkaz na dané dílo, nikoli jen pro embedded linky.
Poptávka vždy závisí na konkrétních podmínkách, cena je vždy podstatnou součástí těchto podmínek. Nelze mluvit o poptávce bez ohledu na cenu.
Nevím, co myslíte existencí modelu – teoreticky vymyšlený je, když ho tady prezentujete, a realizace v praxi závisí na tom, zda se sejde poptávka a nabídka, zjednodušeně řečeno zda se to někomu vyplatí nabízet za cenu, za kterou to ještě budou lidi poptávat.
Představa, že někdo MUSÍ zaplatit 3x vyšší částku je poněkud úsměvná. Rohodně nemusí a taky to nedělá.
Do kin dnes lidi chodí mnohem méně lidí než před 15 lety, ceny vstupenek stagnují, prodej CD a DVD za posledních 15 let raketově padá a cena za CD a DVD se za stejné období snížila o desítky procent. Takže kde vidíte nějaký trojnásobek? A přitom se stále točí filmy a seriály. Evidentně se to stále vyplatí. Jen ty zisky už nejsou miliardy, ale jen miliony.
Pokud neexistuje, pak o to buď není zájem, nebo nikdo neví, že by o to byl zájem. Tak založte startup. Nebo co jiného byste chtěl dělat?
Druhý odstavec je nesmysl. Neexistuje žádná obecná poptávka po něčem, vždy je to poptávka po něčem za nějakých podmínek. Buď se na podmínkách poptávající a nabízející dohodnou, nebo ne – a pak mají oba smůlu. Ani jedna strana k tomu nemůže přistupovat tak, že buď druhá strana přistoupí na její podmínky, nebo si to prostě ukradne. Existuje např. taky poptávka po autech za 100 Kč a chlebu za 1 Kč. Což neospravedlňuje krádeže aut ani chleba, ani to neznamená, že krádež nemá být kriminalizována.
Poptávka vzniká nezávisle na tom, jestli existuje odpovídající nabídka. Dnes je poptávka po ryche dostupném ONLINE video obsahu. Přičemž klíčovým parametrem je rychlá online dostupnost v podstatě jakéhokoliv vide obsahu, cena je až na druhém místě.
V tuto chvíli žijeme v něčem co by se z pohledu online nabídky video obsahu dalo nazvat LIMITOVANÁ PROHIBICE. V Anglii a USA to není tak markantní, tam nějaké rozumné online možnosti existují, ale v naší části světa panuje v online video obsahu de facto prohibice. Jen tu tam jsou k dispozic nějaké drobky typu voyo nebo topfun s minimální nabídkou.
Jak to za prohibice chodí víme všichni. U alkoholové prohibice v USA se to vyřešilo legalizací prodeje alkoholu. V případě video obsahu je řešení obdobné - legalizace online prodeje za rozumných podmínek. Kdyby toto nastalo již před 5 lety, byli by držitelé autorských práv dnes o pár miliard dolarů bohatší. Ale pokud vám současný stav vyhovuje, vymlouvat vám to nebudu.
Ano poptávka je vždy platná z určitých podmínek - rychlá dostupnost online, široký výběr, absence geografické diskriminace a pochopitelně i cena - ale rozhodně ne pouze cena. Ale když do nedávna fungovaly legální kamenné videopůjčovny za férové ceny, proč by teď nemohly za obdobných podmínek fungovat online videopůjčovny.
Nemyslete si, že kamenné videopůjčovny zkrachovaly kvůli tomu, že z Internetu to lidi stahují zadarmo. Rozhodující pro lidi není to "zadarmo", ale to, že všechno je do 10 minut po ruce, že nemusí nikam chodit, že nabídka je nekonečná a vždy aktuální, že neexistuje geografická diskriminace atd. Kdyby při stahování z netu museli lidé platit za každou výpůjčku dvacku jako ve videopůjčovně, nebyl by v tom problém. On tu jejich dvacku ale nikdo nechce. Nechápu proč.
Když budete poptávat film okamžitě ke stažení pro osobní použití, v HD kvalitě, bez DRM, s dabingem, to celé za deset milionů, nabídku určitě dostanete. Takže není pravda, že by zde nabídka nebyla – jenom není za cenu, kterou vy poptáváte. Cena samozřejmě není jediná podmínka, ale v tomhle případě je to zrovna jedno z kritérií, které (při neměnnosti ostatních) rozhoduje o tom, zda se poptávka a nabídka potkají nebo ne.
Protože těch, kteří by tu dvacku zaplatili, by bylo pár – příliš málo na to, aby se videopůjčovně zaplatily náklady. Ostatní by si to video radši upirátili. Stačí si pročíst internetové diskuse – pár lidí, kteří buď zaplatí nebo nestahují; spousta lidí, kteří si stěžují, že za 50, 20, 5 Kč je to neskutečně předražené, a že si to radši upirátí; a dost lidí, kteří to vyžadují zadarmo, jinak si to upirátí. Přečtěte si třeba diskusi pod libovolným článkem o e-knihách tady na Lupě. Tam člověk opravdu získá motivaci nabízet elektronicky autorská díla…
Prodávat autorská díla (audio, video) jinak než elektronicky za pár let nebude ani možné, protože tento kanál zcela vyschne (až na velmi specifické typy obsahu). Takže bránit se elektronciké distribuci jako takové je sebevražedné. Knihy jsou něco jiného, ty přežijí vše, protože tištěná kniha je hodnota sama o sobě (pokud je dobře vypravená). Výlisek CD nebo DVD sám o sobě je jen tácek pod kafe. Tam jde jen o ten obsah a ten lze nyní šířit efektivněji.
Dnes si i operační systém do počítače můžete koupit a stáhnout z internetu. A funguje to. Krabicový software je na vymření. Tak proč to probůh nejde u filmů. Je ale fakt, že doba, kdy jeden člověk zaplatil za film 3x (v kině, pak na DVD a následně nepřímo za zhlédnutí v TV) jsou nenávratně pryč.
Má to dvě chyby – zatímco autorská díla jsou odlišná a k tomu, že by podobné dílo vzniklo vícekrát, dochází velmi málo, u patentů je to přesně opačně. Jeden problém řeší nezávisle na sobě víc lidí a řešení jsou často velmi podobná.
Za druhé, autorská díla jsou rovnou ten výsledek, který se šíří, a je nepodstatné, jak k nim autor dospěl. Naopak u patentu je důležitý ten popsaný postup, který z výsledku často odvodit nelze.
Klídek, na to, aby ČSSD postavila menšinovou vládu a s tichou podporou KSČM získala ve sněmovně ústavní většinu to stačit bude. Předvolební průzkumy se totiž dělají tak, že se poptá X respondentů, Y ,,nežádoucích" odpovědí se vyškrtá a ve výsledku se zjistí, že Z lidí si přeje to, co si přeje zadavatel průzkumu, přičemž platí, že z = X -Y. A pak se po volbách všichni jen diví.
V civilizovaných zemích musí žalující jasně doložit, jak a v jaké výši mu byla škoda způsobena.
A, mimochodem, za bývalého režimu jste měl "možnost nemít" třeba Orwellův 1984, a přesto tu knihu někteří kopírovali (nebo dokonce opisovali). A podobně např. Hvězdné války. Což je názorná ukázka toho, kam "majitelé autorských práv" politicky směřují.
1. Ta cenzura za socialismu se velice často konala pod rouškou "ochrany autorských práv", něco o tom vím. Dtto bavorský stát vlastní autorská práva na Hitlerův Mein Kampf, aby mohl blokovat jeho zveřejňování.
2. Může platit i váš poslední odstavec: Např. Stanislav Lem zakázal vydávání "Deníků Ijona Tichého", protože tam byly pasáže poplatné komunistickému režimu ("úlitby bohům").
Na druhé straně, obávám se, existuje veřejný zájem, aby i takováto díla byla přístupná, protože jsou určitým obrazem doby v níž vznikla. I obrazem cesty autora, po níž prošel.
I pachatelé závažných trestných činů mají nárok na zahlazení odsouzení. Nevím, proč by speciálně autoři měli být trestáni až do konce života. Zvlášť když by to bylo dobré jenom k tomu, aby se ukojila touha pár lidí shromažďovat okrajové informace. Znalost literárních poklesků mládí může znamenat, že autorova díla pochopíte jinak, ale to samé způsobí i znalost jiných poklesků mládí, znalost rodinného života, znalost intimních detailů z autorova života. Ale rozhodnutí, zda je bude publikovat, je na autorovi.
V momentě, kdy se ten autor nějak veřejně angažuje, jsou takové "poklesky z mládí" docala důležité.
Když na Grasse například vykouklo z archivů jeho členství v SS Waffen, dostaly jeho pacifistické bláboly naprosto nový rozměr (a člověku mohlo dojít, že jsou to v podstatě nacistické agitky, určené k pacifistikaci potenciálních budoucích obětí německé agrese).
Cenzura je něco úplně jiného, to je zásah třetí strany -- státu -- do vašeho vztahu s autorem. Tady se ale bavíme o tom, že autor vám dílo nabízí, vy ho chcete, ale nedohodnete se na podmínkách. Samozřejmě to můžete vyřešit komunistickou metodou, že to tvůrci prostě seberete. Jenže pak tvůrce ztrácí motivaci dělat něco dalšího. Přičemž je úplně jedno, zda tvůrce tvoří knihu, botu, film nebo čisté okno.
Chcete říct, že autor něco napíše, a pak se z důvodu vlastních politických zájmů sám dobrovolně rozhodne text nezveřejnit? Je to trochu zvláštní postup, ale nevím, co vám na tom vadí -- jak to rozeznáte od stavu, kdy to autor vůbec nenapsal?
Za totality se leccos koná pod rouškou něčeho jiného. Ale není to určující. Měli jsme tu třeba také lidově-demokratickou armádu, znamená to snad, že demokracie je špatná?
Ať jsou taková díla přístupná po vypršení autorských práv, kdy už autorovi zveřejnění vadit nemůže. Autor se může svobodně rozhodnout, zda dílo vůbec vytvoří, může se svobodně rozhodnout, zda ho poprvé zveřejní -- a nevidím žádný veřejný zájem, který tím prvním zveřejněním vznikl. Ve zveřejňování takových děl vidím jediný zájem -- touha po senzaci, nahrazování poznávání shromažďováním kuriozit. A to je spíš proti veřejnému zájmu.
To samé platí (často v ještě větší míře) o politicích, novinářích, akademických pracovnících a spoustě dalších. Nemyslím si, že by zrovna autoři měli být postiženi tím, že ty poklesky mládí mohou být vydávány za jejich aktuální postoj (což vydání původní verze bez komentáře prakticky znamená). O drtivé většině poklesků mládí (obecně) se nikdy nedozvíte, ty horší jsou případně někde zaznamenány v archivech a musí po nich třeba v případě politiků novináři ne zrovna jednoduše pátrat. Připadá mi nefér mít na autory úplně jiná měřítka a v jejich dílech to na ně vytahovat pořád dokola, bez možnosti se nějak bránit.
Neshodli. V demokracii se na rozdíl od totality respektují práva všech, tedy i těch, kteří jsou zrovna v menšině. Zbytek komentáře svědčí akorát o vaší zaslepenosti. Pokud by fungovala diktatura většiny, může většina klidně rozhodnout, že důchodci (menšina) nebudou dostávat důchody, pak že nezaměstnaní (menšina) nebudou dostávat sociální dávky, a nakonec klidně, že z mužů (menšina) se udělají otroci. V demokracii to ale nejde.
K tomu, abyste se takto stal vlastníkem věci, nestačí ji jen vzít ("ukrást") a 10 let mít ve své moci. Po dobu těch 10 let, jak píšete, musíte být přesvědčen, že Vám patří. Tedy být v dobré víře, že je Vaše. A to od počátku, co věc máte, včetně způsobu jejího nabytí. Takže ne v případě věci ukradené, ale ano např. v případě věci koupené od někoho, kdo nebyl jejím vlastníkem, ale nebylo to při koupi poznat.
je fašisticko komunistické pojetí demokracie, tedy jakási pseudodemokracie.
V autentické demokracii opravdu platí, že pokud se většina usnese, že důchodci nedostanou nažrat, tak nedostanou nažrat.
Nicméně ona se neusnese, protože důchodcem se nakonec stane každý z nich, takže by si pižlali větev pod svými ctěnými zadelemi. V podstatě podobně je to i s těmi ostatními příklady.
Je to i určitá ochrana proti tomu, aby se nějaká minorita střežila nas...t majoritu takovým způsobem, aby proti ní něco neodhlasovala.
Rovnost před právem se zajišťuje mimo jiné ochranou menšin před zlovůlí většiny. Například v parlamentní demokracii, kde rozhoduje o běžných zákonech parlamentní většina, by ta většina mohla odhlasovat zákon, který práva nějaké menšiny omezí. Jako pojistka proti tomu je zde Ústavní soud, který by takový zákon zrušil pro rozpor s Ústavou. O žádné "ochraně menšin" v uvozovkách jsem nepsal, protože to je pojem z virtuální reality.
Jenže dostatečně velká většina ("ústavní") může změnit ústavu nebo prosaditz ústavní zákon, na který by měl být i ústavní soud krátký (protože ten ve standardní demokracii, ne v českém absurdistánu, je vykladatelem, nikoli tvůrcem zákona).
O "ochraně menšin" jste sice nepsal, ale ta z vašeho pojetí "demokracie" zjevně a jednoznačně plyne. Průšvih je, že potom mají ty menšiny větší práva než příslušnici majority, a tím máte zlikvidován nejdůležitější atribut demokracie: rovnost občanů před zákonem.
Pokud ústavní většina prosadí ústavní zákon, který je v rozporu s Ústavou, Ústavní soud ho může zrušit. V českém právu je Ústavní soud také vykladatelem, nikoli tvůrcem zákona.
Z mého pojetí demokracie těžko může plynout, že menšiny mají větší politická práva, než většiny, když základem toho pojetí je, že všichni mají stejná politická práva.
přeuspořádání elektronů či kýho výra na flešce, nebo potočení stávajících magnetických dipólů na HDD nepředstavuje žádnou hmotu navíc, jen do ní naskládá informaci. O tom, zda je ta informace hmotná, se můžeme přít, inspirací nám budiž Neffova povídka "Jak přišla Lali o zapalovač". Tyhle věci se také snaží řešit i filosofové, byť ne tak půvabně jak zmiňovaný autor.
Vzduch nad dálnicí pochopitelně nějakou hmotu má.
V ústavě je jasně psáno, že veškerá moc pochází z lidu. Ústavní soud může zrušit zákon, který je v rozporu s ústavou, ale ústavní zákon dost dobře zrušit nemůže, protože ten je hierarchicky na stejné úrovni jako ústava (proto tohle řeší např. v USA nikoli ústavními zákony, ale dodatky k ústavě). Ústavní soud dost dobře nemůže svévolně měnit legislativu (s vyjma výše uvedenou výjimkou), protože pak by byl zdrojem moci ve státě on, nikoli lid.
Až na to, že už se stalo. Náš Ústavní soud zrušil ústavní zákon o rozpuštění sněmovny, a kvůli tomu vládla Fišerova vláda až do řádných voleb. Pro odůvodnění svého rozhodnutí Ústavní soud vyvolával duchy (Ústavy, demokracie, a možná si udělali seanci i s Masarykem, nevím).
Já jsem ale nepsal o vzduchu nad dálnicí, já jsem psal o prázdném prostoru. Ten je totiž – na rozdíl od vzduchu – potřeba pro to, abyste po té dálnici mohl jet. Estetika nebo útulnost bytu je podle vás hmota? Dům má podle vás pro uživatele stále stejnou hodnotu před příchodem tornáda i po něm, za předpokladu, že tornádo dům jenom komplet zboří, ale žádnou hmotu neodnese? Tyhle otázky neřeší filosofové, nanejvýš tak blázni. Všem ostatním je jasné, že užitek s hmotou nijak nesouvisí.
1. "Estetika" je subjektivní, nikoli objektivní záležitost. Pokud je dům kompletně zbořený, tak už asi neodpovídá definici domu.
2. "Prázdný protor" je naplněn plynem elementárních částic (přinejmenším). Je sporné, zda prázdný prostor ve smyslu čisté geometrie lze vůbec realizovat.
Nějaké nabité kondíky v RAM, tam asi nějaká energie navíc bude, ale na magnetickém médiu je to jen přeuspořádání dipólů. Jediné, co se tam fazikálně děje, je změna entropie.
A, mimochodem, pokud si ty náboje na flešce přepočtete podle příslušného vzorce, tak zjistíte, že je to ekvivalentní pár atomům nějakého drahého kovu. Z čehož můžete usoudit na šílenou předraženost e-díla.
Užitek je subjektivní záležitost, takže to, že závisí na subjektivní estetice, vůbec nevadí. Definice domu je snad hmotná? Zbořený dům je pořád ta samá hmota, jako nezbořený dům. Pokud záleží jen na hmotě, jak tvrdíte, není mezi domem a zbořeným domem žádný rozdíl z hlediska užitku, a tedy ani žádný rozdíl z hlediska ceny při prodeji.
Prázdný prostor na dálnici je definován tak, že jím můžete bezpečně projet, aniž byste poškodil sebe, auto nebo cokoli jiného. Z čeho se skládá je úplně jedno, pokud je zachována ta výše uvedená vlastnost. Realizovat to samozřejmě je možné, jsou už tací šťastlivci, kteří po dálnici projeli.
Jenže právě ta jemnější struktura zákonů je to, na co přišel Ústavní soud na těch duchařských seancích. Nikde jinde to oporu nemá.
P.S. Není trochu chucpe, když předseda ÚS hlasuje proti zákonu, který je jen opsaným zákonem, který ta samá osoba navrhla a protlačila parlamentem o pár let předtím? Ústava se mezi tím nezměnila, co se změnilo je jen to rozhodování ÚS na duchařských seancích.
O tom, že zákony posuzuje Ústavní soud a ne anonym v diskusi na Lupě, nerozhodl Ústavní soud na duchařských seancích, to je napsáno v Ústavě ČR.
To, že zákony mají nějakou strukturu, není vynález Ústavního soudu. To ví minimálně každý právník, a když se podíváte na pár zákonů, musíte si toho všimnout sám. Zrovna v případě Ústavy to máte usnadněné, protože ta základní část se rovnou jmenuje Základní ustanovení.
No právě. Podle ústavy Ústavní soud posuzuje shodu zákonů s ústavním pořádkem. Ústavní pořádek tvoří Ústava a ústavní zákony. Jak tedy může Ústavní soud rozhodnout, že nějaký zákon odporuje sám sobě? Nehledě na to, že zákon a ústavní zákon jsou dva rozdílné pojmy (není jedno podmnožina druhého) a Ústavní soud má právo posuzovat pouze zákony.
A ano, zákony mají strukturu, a to Ústavu a ústavní zákony, pak zákony a pak podzákonné normy. Jakékoliv jemnější členění má oporu právě jen v té duchařině.
Ústavní soud nerozhodl, že zákon odporuje sám sobě, ale že odporuje ústavnímu pořádku – nebo-li ostatním ústavním zákonům a především Ústavě ČR.
Ústavní zákon je samozřejmě zároveň zákon, dokládá to asi tak tisíc míst Ústavy ČR.
Psal jsem o struktuře jednoho zákona, např. Ústavy ČR. Když se na ní podíváte, i podle názvů poznáte, že Hlava první definuje základní principy, které pak další části Ústavy upřesňují.
1. Definice domu, pochopitelně, hmotná není, jako jakákoli jiná informace. Hmotné je pouze médium, na kterém je uložena.
2. Lze jasně nadefinovat, že dům je to, kde neprší na hlavu, a dá se to uzavřít, takže tam nefouká vítr.
3. Prázdné místo na dálnici je dáno tím, jakou kapacitu ta dálnice má (což mj. závisí na tom, jak je postavená) a to už je jednoznačně hmotná záležitost (počet pruhů, jejich šířka, dopravní značení atd.).
No, pokud jsou zákony v vzájemném rozporu, tak platí ten co je buď speciálnější, nebo novější. Neboli by tento zákon by musel odporovat sám sobě, aby odporoval Ústavnímu pořádku (protože byl zcela speciální a nejnovější). Ústavní soud prohlásil, že do ústavního pořádku nepatří zákony na jedno použití, aniž by pro toto tvrzení měl v Ústavě někde oporu. Tu oporu právě hledal v duchařině.
To nemyslíte vážně, že ne? To jsem vám to napsal jak pro blbého, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem, pokud je v rozporu s jiným ústavním zákonem, a vy znova napíšete takovýhle nesmysl. Zkuste si to představit na něčem jednoduchém. Třeba že „ústavní pořádek“ jsou tři zákony/výroky „jablko je ovoce“, „ovoce má pecky“ a „jablko nemá pecky“. Ten třetí výrok není v rozporu sám se sebou, přesto je v rozporu s množinou těch výroků (s ústavním pořádkem).
Pokud jsou zákony ve vzájemném rozporu, platí ten nadřazenější v hierarchii zákonů. A ten rozpor by se měl opravit. Váš příklad (speciálnější nebo novější zákon) platí jenom tehdy, pokud je to v zákoně výslovně uvedeno – buď je v obecném zákoně uvedeno, že speciální zákon může v některých případech obecnou úpravu změnit, nebo je v novějším zákoně uvedeno, že ruší starší zákony.
To, co označujete za prohlášení Ústavního soudu, jste si vymyslel – ÚS nic takového neprohlásil.
Nedokážu to přesně odhadnout, ale 3 metry široký, sto km dlouhý a několik desítek cm až několik m hluboký (záleží na podloží) pruh dálnice asi něco váží. Měrná hmotnost může být kolem 4 kg / litr, tak si to spočítejte.
A dům taky něco váží - račte se informovat u záchranářů, co např. vyprošťují oběti z domů spadlých při zemětřesení.
Naše právo je založeno na principu "co není zakázáno, je povoleno". Takže opět hlásáte nesmysly. Nikde v Ústavě není napsáno, že by nesměl existovat ústavní zákon na jedno použití.
I když na to šli zákonodárci blbě: měli rovnou změnit příslušný bod v ústavě.
Jablko nemá pecky, ale jádřinec s jádry.
U řady druhů ovoce existují přirozené mutanty, které nemají vůbec semena (tedy ani jádra) a množí se výlučně vegetativně. Jen tak z voleje si vzpomínám na některé citrusy a zejména banány, kde je to docela zásadní průšvih, omezující jejich šlechtění na rezistenci vůči novým škůdcům.
Bezjaderná jablka jako GMO bych si ostatně také dovedl představit.
Ještě nějaký "názorný" příklad?
Není to nic hypotetického, už se mi takový případ stal - jedu po 4 proudové silnici po hlavní silnici ke světelné křižovatce, přede mnou vpravo Avie, bliká, odbočuje - horní semafor celý zhasnutý, na pravý přes Avii nevidím.
Zpomalím na cca 40 (světla nejdou, raději opatrně) - a najednou začnou zprava do křižovatky vjíždět auta.
Dokázal jsem zabrzdit s pištěním gum půl metru od jejich bočních dveří.
Jak jsem koukal další den, nesvítila jen ta červená na horním semaforu.
Toto je zakladne nepochopenie funkcionality embedov: "není řeč o odkazech (tedy hypertextových odkazech), ale o EMBEDDED lincích (odkazech). Zásadní rozdíl je zde v tom, že hypertextový odkaz odvádí návštěvníka pryč a k případnému porušení zákona tak dojde až na cílovém místě. V případech EMBEDDED odkazu návštěvník neodejde a porušení zákona je na místě s EMBED prvkem."
V skutocnosti embed JE ODKAZ a nie je pravda (ani to nema zmysel) ze "neodvadza navstevnika prec" ani ze "k poruseniu dojde na mieste s embed prvkom". Embed je technologicky z hladiska zakona identicky oknu prehliadaca, rozdiel je len ze je to okno trosicku mensie a ma trosku inak zobrazenu niektoru grafiku (napr. tensie ramceky okolo).
Taze naozaj plati ze embed = odkaz a mladik bol naozaj odsudeny defakto za odkazovanie na niekoho ineho kto tie diela spristupnoval.
Když tady čtu ty vaše výplody, tak se vůbec nedivím, jsou totiž totálně neprodejné. A na svůj důchod jsem si, na rozdíl od mnoha jiných, poctivě vydělal. Je sice pravda, že v průběžném systému mi na něj vydělávají ti současně pracující, (kterých je čím dál tím méně), ale ten důchod mi spočítali z toho, co jsem zaplatil já na daních a později na zdravotním a sociálním pojištění.
Teď je ještě problém, kdo ty peníze dostane, zda ti, kteří tu dálnici postavili, (ten, který to sedadlo v divadle vyrobil), nebo někdo jiný. Podle této zvrhlé logiky by tedy buď autorské poplatky měl vybírat stát, nebo vybrané mýtné dostávat zaměstnanci stavební firmy, nebo zhotovitel oněch sedadel!
Já jsem to pochopil ne jako "unikátní návštevníci", ale jako "unikátní diváci" (tj. ti, kteří si něco pustili). Ceny vstupenek do kina ale mají jiný zádrhel: zatímco vstupenka je jen na jednu osobu, ten film na monitoru mohlo sledovat osob více (a nejspíš to tak dost často bylo). Takže "unikátní diváky" je ještě nutno násobit nějkým rozumným/uvěřitelným koeficientem (vycucaným z prstu, jak jinak).
Nulová rozhodně nebyla, protože tam byly filmy za jaké se platí.
To jestli by na to někdo šel nebo nešel do kina, zda by si film koupil nebo nekoupil na médiu nebo se na něj díval nebo nedíval v TV je ZCELA IRELEVANTNÍ.
Někdo prostě zasáhl do práv někoho jiného a nepřímo ho poškodil. Za to musí zaplatit.
Existují přímá poškození jako, že Vám někdo ukradne peněženku, probodá pneumatiky na autě nebo sebere mobilní telefon.
Pak existují NEPŘÍMÁ poškození, kdy Vám činem samotným sice nic "nezmizí", jak často argumentují zastánci pirátů, ale poškozuje Vás to. Například když někdo použije logo Vaší firmy pro svoji bez Vašeho souhlasu, pokud někdo někomu telefonicky vulgárně vynadá Vaším jménem, když Vám zkopíruje databázi zákazníků a pak ji použije nebo prodá...
Různých způsobů nepřímých poškození existují miliony a za jejich odškodnění se normálně platí částky v milionech.
A zpřístupňovat nelegální kopii filmu nebo jí dělat propagaci rozhodně JE nepřímé poškození producenta filmu. Je logické, že mu pak náleží nějaké odškodnění.
Takové nepřímé poškození je třeba kdybych zavolal řediteli firmy, kde pracujete a Vaším jménem mu sdělil něco dobře vulgárního a zavěsil.
Jistě, žádné peníze Vám to nebere, třeba by Vás z práce ani nevyhodili, třeba jsou tam rozumní lidé a všem by došlo, že jste s tím neměl nic společného... Ale třeba by to byl taky důvod, abyste při snižování stavů za tři měsíce byl první na seznamu. Jistotu byste nikdy neměl. Každopádně, kdyby se Vám to stalo, tak MÁTE PRÁVO NA ODŠKODNĚNÍ.
Zrovna tak producent nemá jistotu kdo by šel/nešel, koupil/nekoupil, díval/nedíval, ale jeho práva byla porušena a má právo na kompenzaci.
Její výše může být předmětem diskuse, ale 3,4 Kč za jedno shlédnutí nebo chcete-li 1667 Kč za celý film... To mi moc nepřijde. Do milionů se to dostalo díky tomu, že dotyčný to udělal tolikrát!
Stejně tak není problém udělat si podobný vtípek s ředitelem u jednoho člověka, ale třeba u 1000 a u 1000 firem během 10 měsíců - stačí každý večer udělat si legrácku z 3-4 lidí.
I kdyby soud pak přiřkl odškodné každému z těch lidí jenom 5000 Kč, což je ještě hodně málo, tak dotyčný "vtipálek" by celkově musel platit 5 MEGA!
Přitom nikomu nic nezmizelo... A jenom si hrál s telefonem :-)
Jsou, ale nejsou jednoduche..
1. dilo si vytvorie sam
2. dilo vam nekdo poskytne, ale se smlouvou, na zaklade ktere byste se pak na tom dodavateli mohl hojit, pokud by k dilu nemel licenci a vy byste dostal nejakou sankci
3. dilo ziskal od autora, ci toho kdo ma opravneni s dilem nakladat - mel by vam byt schopen prokazat tyto skutecnosti
Zcela jiste se nelze spolehat na nejake tvrzeni a radeji ani ne na to, ze dilo koupite v nejake "bance". Riziko je tam urcite vyrazne mensi, ale ne nulove. My nedavno koupili jeden obrazek ve fotobance a ve finale jsme zjistili, ze je to logo jedne spolecnosti a samozrejme jeste k tomu registrovane. Jeho uzitim bychom meli znacne problemy. Samozrejme podminky fotobanky jsou takove, ze za obsah apod. mohou ti, co to nahraji.
Rozebíráte to všichni moc hezky, ale kde mám sledovat seriály a koukat na filmy, když podobně můžou odpálit www.sledujuserialy.cz, www.sledujemefilmy.cz ?
Kde se na seriály koukáte vy?
Rozdíl je v tom, že na A odkazující stránku opustíte, zatímco u EMBED na ní setrváte. Čili zatímco A se přehrává jinde, tak EMBED se přehrává stále na té stránce. Což lze interpetovat tak, že stránka "přehrává" a na tom zakládat právní odpovědnost - viz rozsudky. Váš právní názor se sice může lišit, ale po těch precedentních rozhodnutích je to málo platné.
Nicméně, pořád je tu možnost, že až se bude posuzovat A, soud se přikloní k Vašemu názoru, že mezi A a EMBED opravdu není rozdíl...
Také bylo přirozené posílat Židy do koncentračních táborů, ostatní neárijské rasy (třeba Češi) měly jít v druhém kole. To je podle vás taky pokrok a taky to vítáte?
Konzument bude rukojmím umělců vždy, protože jaksi umělce k tvorbě nijak nedonutíte. Můžete je motivovat třeba penězi – to se vám ale nelíbí a chcete tuto možnost zrušit.
Tak asi máte málo peněz. Kdybyste přidal pár nul, distributor se s vámi určitě bude bavit velice ochotně. A i kdyby ne, pořád vám to nedává vůbec žádná práva k tomu autorskému dílu.
Stínový ministr financí za ČSSD už ty parazity pokud vím vzal zpět, takže teď se použitým slovníkem řadíte někam ke komunistům nebo SPOZ. Nejsem si jist, zda je to opravdu společnost, o kterou stojíte.
Nikomu nic nebrání takovou generální licenci připravit a snažit se k ní autory nalákat. Ale pořád to musí být dobrovolné, není žádný důvod autory k nějaké konkrétní licenci nutit.
Jinak ta vaše představa, že rozmanitost je jen komplikací a všichni rozumní lidé přistoupí na jeden model, že na vše stačí jediný e-shop – to není nic nového, už to tu dávno bylo v mnoha různých podobách. Např. v podobě centrálního plánování v zemích komunistického bloku. A nefungovalo to.
Já netvrdím, že to tak nebude fungovat. Jenom trvám na tom, že práci s vytvořením díla má autor, takže má také právo rozhodovat o tom, co se s tím dílem bude dít. Ostatní zase mají právo zvolit si, zda na autorovi podmínky přistoupí a dílo budou moci užívat, nebo nepřistoupí a dílo užívat nebudou.
Taky si myslím, že pokud autoři nebudou moci prodávat přímo jednotlivé kopie (protože by jich prodali pár a zbytek by lidé upirátili), ale budou odkázáni na desátky od OSA nebo iTunes, zbavujeme se tím jedné zajímavé možnosti, aniž bychom něco získali. Sice to není škoda z dlouhodobého hlediska, protože tenhle koncept autorských práv je natolik zajímavý, že bude jistě v budoucnosti znovu vynalezen. Ale z krátkodobého hlediska je škoda dělat krok zpět jenom proto, že si lidé nechají nakukat nějaké nesmysly s vidinou rychlého zisku, a nedomyslí velice jednoduché důsledky. A zvlášť tady v postkomunistickém státě, kde máme s přístupem "když rozkrademe, co se doteď vytvořilo, bude se mít většina lidí chvilku líp -- a co se bude dít pak, to vědět nechceme" zkušenost starou jen pár desítek let.
OSA ani iTunes nebrání autorovi rozhodnout o tom, zda a jakým způsobem své dílo zpřístupní veřejnosti. Piráti ale způsobili, že model prodeje jednotlivých licencí je pro autory dost nevýhodný, protože spousta lidí si dílo prostě upirátí a autor z toho nemá nic.
Problém není technologický, technologicky není problém zaplatit SMS nebo kreditkou a okamžitě si stáhnout MP3 nebo DivX. Váš cíl je už dávno splněn, dnes může kdokoli legálně on-line prodávat jakýkoli autorsky chráněný obsah, když se s autorem dohodne na příslušných podmínkách. Jenže tohle je váš cíl, někdo jiný tvrdí, že cílem je přesný opak, aby se odbouraly všechny mezičlánky a autoři prodávali přímo. A někdo jiný má zase jiný cíl, aby si on mohl stahovat cokoli zadarmo, a kdo tvorbu zaplatí, to je mu jedno. Přičemž všechny ty cíle je možné bez jakýchkoli problémů realizovat už dnes, v zákonech se nemusí měnit ani písmenko a je to jen a jen na rozhodnutí autorů.
Distribuce hudby je v lepším stavu díky rozvoji technologií, ale je otázka, zda kvůli ignorování autorského práva není nebo brzy nebude tvorba hudby v horším stavu, než byla posledních sto let.
On-line prodej za rozumných podmínek je legální už asi tak 200 let.
Já nepíšu vůbec nic o tom, zda mi současný stav vyhovuje. Upozorňuju akorát na takový „detail“, že tomu, jak byste si to představoval vy, dnes legislativně vůbec nic nebrání. Autoři tu možnost mají, ale z nějakého důvodu ji nechtějí využít. Takže nevymýšlejte, jak jim to nařídit zákonem, a spíš přemýšlejte, jak je legálně přesvědčit, že ten váš model je pro ně výhodnější.
No, soustružník s tím může seknout a udělat se pro sebe. Otázka je, jestli dokáže pak svou práci a prodat.
A management je důležitý v okamžiku, kdy se vyrábí věc, kterou nezvládne vyrobit jednotlivec (třeba ta lokomotiva). To už musí někdo organizovat a řídit a to, jak to umí, značné ovlivní výsledek.
Jeden příklad: americká pobočka naší firmy cosi vyvíjí, dělá na tom 30 lidí již třetí rok. Jenže zákazník najednou prohlásil, že už nechce čekat (kdo by se divil), tak to zadali nám a tady jsme to udělali v osmi lidech za tři měsíce. Ten nebetyčný rozdíl v produktivitě jde jen a pouze na triko managementu, dělníci dole jsou stejně schopní (to vím, pár měsíců jsem v té americké pobočce dělal). A jestli si myslíte, že to je tím, že a Americe ti manažeři hází lidem klacky pod nohy, tak pravý opak je pravdou, rozdíl je v tom, že naši manažeři se nebojí udělat a prosadit rozhodnutí, zatímco ti američtí se jen zajímají o firemní politiku a nechávají dělníky, ať se starají a rozhodují sami.
Jistěže je důležité, aby autoři prodávali svůj obsah bez minima mezičlánků: Ideálně něco jako "placené Youtube", na které si to autor uploadne a otaguje a které mu následně posílá (či spíš hromadí na účet a posílá měsíčně / čtvrtletně) peníze za stažení. Protože takový systém neživí parazity.
Já jako autor knihy dostanu "za prodaný kus" mezi 5 až 10 Kč, knížka se prodává kolem 200. Dostanu-li dvacku (abych zaplatil daň z výdělku, daň zdravotní a daň sociální), tak jsem na tom stejně, a i kdyby si úložiště vzalo ještě jednu dvacku za technické zajištění (a další podobné služby), tak to má čtenář doma za čtvrtinu krámské ceny.
I místo nad dálnicí je "hmötné", nikoli nehmotné. I umístění bytu je hmotná, nikoli duševní záležitost.
Ceny míst v divadle jsou odstupňovány podle pozice v hledišti. Ty nejlacinější místa (z nichž je nejhůř vidět a slyšet) bývají někde (spíš v historických budovách) k stání. Cena míst je dána pozicí v hledišti, nikoli kvalitou židlí.
Ústavní zákon je součástí ústavního pořádku. Tudíž, aby mohl být v "rozporu s ústavním pořádkem", musel by být v rozporu sám se sebou.
Pochopitelně, v téhle kauze nešlo ani o ústavní pořádek, ani o ducha ústavy. Šlo o zajištění postů pro garnituru, která následně provedla zrůdný zločin jménem církevní restituce.
Jenže škodu nemůžete posuzovat podle toho, kdo nelegálně díla sdílel, ale podle toho, kdo je vlastníkem práv. To, že ten pirát nabízel díla „pod cenou“ i těm, kteří by si je za normální cenu nepořídili, přece není problém majitele práv. Když někdo ukradne kus kabelu od železničního zabezpečovacího zařízení, taky nemůžete způsobenou škodu posuzovat podle zloděje (a částky, kterou za kov dostal ve sběrně), ale podle poškozeného, který má náklady s opravou i se zabezpečením provozu do doby opravy.
Naučte se prosím číst. To, co ÚS píše o "využití možnosti netrestní cesty", není kritika _tohoto_ případu, ale jiného, který ÚS řešil dříve (a na který se toto podání k ÚS odvolávalo).
V tomto případě naopak pokus o řešení netrestní cestou byl: provozovatel byl upozorněn, že to co dělá není legální a ať toho nechá. Načež provozovatel sice server "zavřel", ale obratem ho znovu spustil na nové doméně. A v takovém případě už je trestní řešení na místě (po dobrém se dohodnout zjevně nedalo).
Co se týče vyčíslení škody - dotyčný se snažil na obsahu vydělávat, nechť se tedy podílí na nákladech (stejně jako ostatní distributoři). To je podle mě fér. To, že jeho zisk nepokryl náklady, to už je jeho podnikatelské riziko.
Na druhou stranu - trest by neměl být likvidační. Pokud se mu to nepodaří splatit, měl by mít možnost využít osobní bankrot. Ale určitě mu neuškodí, když se s tím dluhem bude pár let trápit.
Omyl! Praxe vypadá tak, že policie striktně vyžaduje vyčíslení pouze hodnoty ukradeného materiálu! Ono by se nehezky zvedala statická úroveň škod, kriminalitou způsobených a navíc, protože škůdce většinou unikne a pokud ho chytí, nikdo si na něm nic nevezme, (blaze tomu, kdo nic nemá), Je pro polici lepší, když je škoda z trestné činnosti tohoto druhu minimální. Jinak by totiž museli dohledávat, kde kradený materiál skončil a trestat majitele sběren šrotu. A trestat podnikatele, odkupující kradené zboží a řádně si na tom mastící kapsy v Klausistánu prostě nesmíte.
Nepochopil jste mou poptávku. Já si chci tyto seriály zakoupit online, nikoliv na DVD z minulého století. Stejně jako nakupuji muziku (proč to u ní jde a u filmů/seriálů nikoliv). Žijeme ve 21. století. Akceptovatelný čas mezi vznikem poptávky a jejím uspokojení je v této komoditě maximálně 30 minut. Jinak je to neprodejné.
To samé platí u TV. Nebude jako magor přikovaný u TV a lovit jednotlivé díly nebo upoceně programovat PVR (mimochodem mezi nahrávkou z TV a stažením z uloz.to není věcný rozdíl. Nikdo zpětně nerozliší, jestli jsem si to nahrál z TV nebo z uloz.to.
A pokud jde o autorský zákon: Je smutné, že vynálezce musí o patentovou přihlášku žádat a ještě za to platit a to nemálo hned napoprvé a potom každých pět let, zatímco odrhovačka, po které za půl roku ani pes neštěkne, je chráněna 70 let a autora to nestojí ani pětník. Já bych to udělal přesně obráceně, protože průmyslové patenty jsou pro společnost mnohem užitečnější, než jakákoli produkce zejména současných umělců. Takže umělče, chceš mít svůj výpotek chráněný? Tak zaplať hned čtyři litry a pokud to budeš chtít chránit dalších pět let, tak dalších šest po těch pěti letech. A pokud nezaplatíš, máš smůlu! Aspoň by šášulové v OSA, Oáze, IFPI, DILII a dalších podobných organizacích byli aspoň trochu užiteční. Místo konzumentů by si je platili umělci a každý by si rychle rozmyslel investovat do něčeho, co by nemělo aspoň pětiletou životnost.
Jirsáku, blafete nesmysly! Když si cokoli stočím z R, nebo TV, kdo udělal něco nelegálního? R, nebo TV, že to odvysílali, nebo já, že jsem si to, zcela legálně a v souladu se zákonem nahrál? A pokud jde o tu tzv. kvalitu; nevidím žádný rozdíl, mezi fekáliemi Made in USA, nebo současnou Czech made produkcí.
To je zase výplod! Patent přinese užitek nejen autorovi, ale i výrobci (výrobcům), obchodníkům a nakonec i zákazníkům, zejména když jde o něco zásadního. Odrhovačka, na kterou se za půl roku zapomene a bez které by se svět klidně točil dál, přináší užitek především jen Parazitům Vocilkům. Jenže na patentech se tak, jako na umění parazitovat nedá a vvo ttom to je!
Sháním jeden konkrétní film z 80. let, šel v kinech i v telervizi. V Bontonlandu mi řekli, že v česku na DVD nevyšel.
Takže mi nic jiného než internetová úložiště nezbývá a navíc způsobím škodu 0, jelikož cizí DVD si určitě nekoupím, protože:
1. DVD z ciziny by mi nemuselo jít přehrát (zóny)
2. Nestojím o nějaké skřeky (a ani nevím, jak bych k nim na originální DVD přidával titulky), když film byl kvalitně česky dabovaný, v kinech i TV
Je třeba revidovat nebo rovnou zrušit pojem "duševní vlastnictví". Za jednou odvedenou práci není možné dostávat "donekonečna" zaplaceno. Já musím dělat svou práci opakovaně, abych dostával každý měsíc výplatu, takže proč by měl kdosi, kdo dílo nevymyslel, nenapsal ani nesložil dostávat peníze znovu a znovu...?!
Navíc vlastník v drtivé většině práva k dílu ani nemá. Tyto práva by měla být nepřenosná a nikdo kromě autora by z těchto práv neměl mít žádný prospěch, hlavně ne různí paraziti, vyžírkové a úžerové.
Takž jsme se shodli.Většina se na něčem shodne a menšina musí poslechnout! Jenom nevím, proč tomu jednou říkáte totalita a podruhé demokracie! Nejspíš vám nevoní to, že demokratická pravidla by byla podle chudých, ale to je jen a jen vina Klausovců a jejich kamarádů, kteří způsobili zbídačení 80% národa. A teď se jim nelíbí, že ti okradení se brání jediným způsobem, který jim zůstal.
Jenže má, pokud spáchá něco ,,kvalitního", nárok na bezpracný zisk minimálně na 50, teď už snad dokonce na 70 let, což ho k další práci zrovna nemotivuje. Pět let by mělo stačit a pokud chceš ochranu prodloužit, ZAPLAŤ! A ty odhady už za něj páchá onen zbytečný mezičlánek mezi autorem a konzumentem.
Prostě současný stav odměňování autora odpovídá situaci, kdy by každý, kdo se posadí na židli, truhláři a po jeho smrti ještě 70 let jeho dědicům nebo "majitelům práv" odváděl poplatky za každé sednutí. Nebo kdyby v každé ulici byla výběrčí budka, kde by se až do uplynutí 70 let po smrti posledního z pachatelů zdejších domů, pomníků atd. vybíralo "za shlédnutí" nebo chůzi po dlažbě.
Že jsou tyto příklady absurdní? Zcela jistě ano, ale naprosto stejně absurdní je současná právní úprava výběru "autorských poplatků".
To divadlo je naprostý nesmysl: Platím za přítomnost na představení (a od toho se odvíjí i cena toho posezení, nikoli od kvality židle), platím, i když stojím, nebo si donesku skládací židli z domu. A neplatím truhláři. ale provozovateli představení.
Mýtnice, mýto - týká se těch, co tu silnici, most atd. projíždějí. netýká se těch, co se na to dívají, tedy opět nesmysl.
Pronájem bytu: Tím, že ho užívám, znemožňuji majiteli, nebo komukoli jinému, aby ten byt užíval. Stažením díla nikoho v jeho užívání neomezuji. Tedy opět naprosto nesmyslné srovnání.
Prostě zvyklosti a zákony z oblasti materiálních statků se na digitální statky přenášet nedají. Jejich mechanické převedení (+ ještě idiotismy typu e-book na rozdíl od papírové knihy nelze zdědit) jsou v tak výrazném rozporu s realitou, že dochází k masívnímu porušování zákonů se všemi následnými negativními důsledky.
Takže dnes tedy v demokracii rozhodně nežijeme. Protože důchodci jsou ekonomicky likvidováni, většina občanů žije na hranici chudoby a menšina ničemů, jako vy, se jim jen drze tlemí do ksichtu! Až na vás ta většina vezme klacky, budete se divit jak ODS po prohraných volbách, jenže to už bude pozdě. (Nápis na jednom kandelábru ze srpna 1968: Tento sloup má nosnost deset soudruhů).
Nemá smysl se hádat, když žijeme ve státě, kde je 99% zákonů natolik zmetkových, že si je každý může vykládat podle svého a vládnou nám absolventi Plzeňské Sorbonny, kteří si myslí, že nevymahatelné a nesmyslné zákony bude někdo dodržovat. Podstatné je, že stahování z netu je legální a pokud někdo na net něco dá a udělá to šikovně, nelze ho chytit. A pokud jde o ústavní soud: Ten pracuje na politickou objednávku, což se jasně ukázalo při řešení problémů s poplatky ve zdravotnictví: dopadlo to tak, že o zmetkovém zákonu se hlasovalo, což je kuriozita sama o sobě; jak kvalitní je zákon, na který má jedna, (o jeden hlas větší),polovina členů ústavního soudu diametrálně odlišný názor, než druhá? Každý zákon, který umožňuje dvojí výklad by měl být právě ústavním soudem prohlášen za právnický zmetek a ihned zrušen. Realita vypadá tak, že když se sejde deset právníků, vznikne jedenáct různých právních názorů. Pokud by takhle ,,kvalitně" měli pracovat i ti, co se živí rukami, byla by ČR jen smradlavá hromada trosek. A autorský zákon patří na smetiště dějin, kde také časem skončí, bez ohledu na to, kolika Jirsákům, Boudům a dalším se to nebude líbit.
Ono to sice ještě chvilku potrvá, ale revize je opravdu nutná a ani odpor ČPU a dalších organizací (hlavně v USA, protože tam je většina práv) na tom nic nezmění. Ono totiž nejde dlouhodobě dělat z naprosté většiny lidí zločince, ať si o tom myslíme co chceme a tyto organizace si kupují politiky jak na běžícím pásu. Protože pokud to překoná určitou hranici (a úspěch pirátských stran v Evropě ukazuje, že to začíná být zajímavé), ta většina ty politiky nakonec vymění. Znám pár lidí, kteří se pohybují v nejvyšších kruzích (politiky, soudce, ...) a nikdo z nich nemá problém si stáhnout film na ulož.to.
Já se třeba se závěry článku ztotožňuji - tedy že by to tak mělo být vysvětlováno, ale jsem přesvědčen, že realita bude úplně jiná. Tento výsledek je podle mě velikým vítězstvím ČPU. V rozsudku je totiž slovo "odkaz", je to vyjádření NS a soudy to budou respektovat. To, jestli jde o embedded link, či klasický link, bude již mimo rozlišovací schopnosti (minimálně) prvoinstančních soudů. Dokud se tedy nedostane nějaký proces opět před NS, který ještě dále svoje stanovisko upřesní, bude pozice žalovaných webů dost špatná.
Pokud nějaké chování vznikne spintánní aktivitou lidí (= lidé k němu přirozeně tendují), pak je velice obtížné je změnit. Komunistům se to nepodařilo ani krvavými masakry za Stalina nebo Mao-Ce-Tunga. Podobně dopadly i křesťanské církve a měly na to ještě víc času.
Obvykle musí poškozený výši škody prokázat a je na něm jak. V oblasti autorských práv si může vymyslet jakoukoliv částku a prokazovat nic nemusí. Je to prostě zvrácené, a proto je taky kolem toho taková debata.
Kdyby došlo na prokazování, tak se ukáže, že škoda nevznikla žádná a není co soudit.
No soudit že nevznikne ŽÁDNÁ škoda je stejně nesmyslné jako soudit, že vznikne škoda zhlédnutí x třeba 20kč nebo kolik to vyčíslili.
Já sám nevím jak by se měla škoda vypočítat, proto neodsuzuju a taky neschvaluju... Ono problém je v tom, že když ti někdo kašle na autorská práva i když ho informuješ, že se ti to nelíbí, tak co jiného ti zbejvá než ho zažalovat a jak vypočítat vzniklou škodu? která tam dozajisté je, ale ne zhlédnutí x částka...
To ovsem problem nelegalniho sdileni take neresi. Podle nekterych vykladu je mozna stazeni v CR legalni, ale urcite nebylo legalni (ani moralni) ten obsah takto poskytnout.
Me jde o reseni ktere neporusuje autorska prava ani 'dobre mravy'. Takove existuje zrejme jen na placenych satelitnich kanalech, coz je v dobe Internetu tristni. Od statni televize nelze ocekavat nic, tam jedou jen recyklovane estrady nebo dabovane filmy na filmovem klubu CT2.
Nastesti se bez serialu obejdu, nechapu ale proc je v dnesni dobe tak slozite to poskytnout vsude za nejaky rozumny poplatek. Vzdyt u hudby se to jiz dari (ze to ale trvalo).
Jestli chce někdo tvrdit, že mu vznikla škoda, tak ať to dokáže. To by mělo platit pro každého. Zatím se jim ani nepodařilo prokázat, že by "pirátství" jejich zisky snižovalo, mnohdy je tomu právě naopak (viz. Monty Pythons - poté, co se jejich filmy objevily na p2p, vzrostly i jejich prodeje).
A tady o "pirátství" ani nejde, ty filmy jsou na internetu ke shlédnutí dál, jen ubyla 1 stránka z mnoha, ze které se k těm filmům dalo dostat. Zdroj zůstal nezasažen. Takže i to, že by klučina kašlal na autorská práva, je sporné. Do teď platilo, že odkaz ničí autorská práva neporušuje.
V jiném rozsudku to na rovinu řečeno je:
http://kraken.slv.cz/5Tdo271/2013
"Pokud jde o sdělování díla veřejnosti prostřednictvím internetu, je zde třeba rozlišovat mezi prostým odkazováním na tato díla (resp. jejich rozmnoženiny) na straně jedné a jejich zpřístupněním pomocí metody vloženého kódu (tzv. embeddingem) na straně druhé. Zatímco v prvním případě jiná osoba než autor díla nebo další nositel práv toliko informuje o umístění díla (resp. jeho rozmnoženiny) na příslušných internetových stránkách, aniž by zpřístupnila obsah díla (resp. jeho rozmnoženiny) na vyžádání kohokoli z širší veřejnosti, a to na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí, ve druhém ze zmíněných případů je jakékoli použití metody vloženého kódu (tzv. embeddingu) přímým zpřístupněním obsahu takového díla (resp. jeho rozmnoženiny) veřejnosti."
To mi připomíná, že DPP chcěl náhradu škody po vtipálkovi, co tam ohlásil bombu. Soud rozhodl, že vzhledem k tomu, že DPP je ztrátový a žije z dotací, tak mu žádný škoda nevznikla, protože zastavením provozu ušetřil. Možná, že kdyby soud do té náhrady škody započítal i tu nevzniklou ztrátu, tak by ČD ještě těm klukům platila.
a) Že neuvidím nějaký supercooltrendy seriál? Umřu bez něj, co naplat.
b) Pokud nechtějí moje peníze a neumožní mi to sledovat nebo jinak pořídit, rozhodně si to nebudu někde pokoutně stahovat, ať si to narvou do špic.
c) Mě živí potraviny a voda, bez frikulínských seriálů, filmů a já nevím čeho fakt doufám přežiju do té doby než zemřu...
Babiš je darebák, který vyrábí nekvalitní potraviny a bohatne na dotacích, které dostává za to, že motorovou naftu mrší řepkovým olejem. Jaké svinstvo česká motorová nafta je, poznáte, když necháte diesel měsíc stát. V lepším případě skončíte ,,jen" nutností vyčistit celý palivový systém.
Je logické, že když si půjdu něco koupit, zjistím si napřed, zda ta věc za požadované peníze skutečně stojí. Takže kouknu na net, po pěti minutách zjistím, že jde o výkal a... Ušetřím za vstupné, za dopravu do kina a zpátky, za další doprovodné věci, a hlavně spoustu času, který mohu strávit mnohem smysluplněji, třeba tak, že se v bačkorách rozvalím do křesla a budu drbat spokojeně vrnícího kocoura. (Doporučuji vyzkoušet, je to lepší, než cvokař a prášky).
1) Pirátství zvyšuje zájem o díla. Krádež auta zlepšuje zdraví jeho majitele. Dokonce i jeho celkový prospěch, takže (ex-)majitel na té krádeži jen vydělá. Tak proč zakazujeme krást auta?
2) Vážně si myslíte, že máte právo autora nutit jednat tak, aby se měl lépe? Pokud někdo zatvrzele trvá na tom, že bude chudý a neúspěšný, kde berete právo mu to bohatství a úspěch cpát do chřtánu?
Problém pirátství lze vyřešit snadno. Zde je několik bodů, jak toho dosáhnout:
.
1) Možnost ONLINE nákupu filmů a seriálů ve všech existujících jazykových mutacích. Podstatné je aby šíře nabídky titulů byla stejná nebo vyšší než nabízí "pirátské" servery
.
2) Platba buď jednorázová nebo formou předplatného (funguje již u muziky)
.
3) Doba mezi vznikem poptávky po konkrétním titulu a uspokojením této poptávky z legálního online zdroje musí být řádově v desítkách minut. Dnes nikdo nebude čekat na DVD několik dní nebo ho dokonce někde fyzicky shánět v obchodě.
.
4) Dostupnost ve všech částech světa ve stejném čase. Žádné dělení světa do zón.
.
5) Férová cena.
Ve vašem textu je vnitřní rozpor. Na jednu stranu tvrdíte, že rozhodující slovo má mít autor, ale následně pak tvrdíte, že tomu tak nyní není (viz vaše věta o desátcích od OSA a iTunes).
Současný problém je technologický. Stávající distribučbní systém je technologicky zastaralý. Distribuční kanály jsou pomalé, neefektivní a neschopné se přizpůsobit poptávce. Řešením je použít pro distribuci moderní technologie na úrovni roku 2013. Tedy vše musí být dostupné ONLINE. To určitě nezvládnou atomizovaní autoři jedotlivě, ale pouze nějaké jejich zastřešující organizace. Cílem je, aby jakýkoliv autorsky chráněný obsah mohl být legálně ONLINE prodáván kýmkoliv, kdo splní příslušné podmínky a bude odvádět z tržeb autorské poplatky. Pokud bude muset videopůčovna typu Topfun individuálně vyjednávat s desítkami autorských organizací, z nichž každá bude mít jiné podmínky, nikdy to nemůže fungovat.
Ale jde to - viz distribuce hudby, která je již dnes v podstatně lepším stavu než před 10 lety.
Já jsem nikde nic o donucování zákonem nepsal. Oni budou donuceni poptávkou a reálným stavem trhu. V době internetu už lidé nemusí být ovce, které útrpně čekají na to, jestli jim někdo milostivě hodí drobky pod stůl. Prodávat je možno jen tehdy, když jsou kupci. Výsledky už jsou - ceny CD jsou dnes poloviční nebo čtvrtinové ve srovnání s devadesátými lety. Profitujete z toho tedy i vy. Tak nač to pokrytectví.
Já tady někde požadoval nižší cenu? Jen jsem rekapituloval vývoj na trhu za posledních 20 let. Pokud vím bavíme se způsobu distribuce. Cena je v tomto ohledu až na druhém místě a naší diskuse se netýká. Až bude existovat tržně konformní (poptávce odpovídající) model distribuce, pak teprve bude možno diskutovat o cenách. Distribuce obsahu na pohyblivých nosičích (CD , DVD ...) je ze střednědobého pohledu efektivně mrtvá.
"Dnes může kdokoli legálně on-line prodávat jakýkoli autorsky chráněný obsah, když se s autorem dohodne na příslušných podmínkách."
A to je právě ten problém. Dohodnout se s konkrétním autorem na podmínkách. Za takové situace nelze připravit rozsáhlou nabídku desítek tisíc titulů na jednom místě. Není organizačně možné dohodnout se s tisíci autorů, s každým na jiných podmínkách. Je potřeba jednotný obchodní model, existence jakési jednotné generální licence, která by přjatelná pro drtivou většinu autorů. Ti by pak svá díla sami, bez účasti autorů přihlašovali pod "generální licencí". Prodejci by pak takové dílo mohli bez individuální dohody s autorem automaticky nabízet za podmínek generální licence. Generální licence by pro autory byla dobrovolná, ale vzhledem k tomu, že přihlášení k ní by bylo jedinou reálnou a efektivní cestou jak prodávat ve větším množství, tak bych neměl strach, že by nebyl zájem.
Hlavním dnešním problémem je ubohá online nabídka. Nabízet v eshopu tisíce titulů je směšně málo. Je třeba, aby bylo dostupné téměř vše co vzniklo za posledních 50 let. Takový rozsah nabídky totiž dnes zajišťují pirátské servery.
Nechci se vás dotknout, ale takový rozsudek bych chtěl vážně vidět. Protože evidentně nevíte nic o ekonomii, tak jen pro vás: pokud odečtu od svých tržeb svoje náklady a vyjde mi záporné číslo, jsem ve ztrátě. Zastavením provozu zřejmě došlo ke snížení tržeb (míň lidí si koupilo lístek, když MHD nejelo - nejspíš jeli vlastním autem) a pravděpodobně vznikly touto mimořádnou událostí i mimořádné náklady. Zdravým selským rozumem dojdu k závěru, že tím došlo k prohloubení ztráty, a to je škoda, která VZNIKLA. A pokud se ptáte na můj názor - já bych to tomu "inteligentnímu" vtipálkovi, který svým "vtipem" způsobil nepříjemnosti DP a cestujícím, dal s radostí k úhradě. Takový vtipálek mi přijde pro okolí daleko nebezpečnější, než nějaký puberťák, co sdílí filmy.
Generální licence je právě cesta k rozmanitosti. S generální licencí bude moci vzniknout tisíce eshopů s filmy, protože to bude jednoduše organizačně zvládnutelné. Prodejce nebude potřebovat armádu právníků na vyjednávání s desítkami autorských svazů a tisíci držitelů práv.
Právě dnešní situace vede k monopolu typu iTunes, protože jen velké firmy typu Apple mají prostředky a páky jak se držiteli práv dohodnout. Dnes, když chce někdo prodávat filmy online, musí garantovat minimální odběry. Podkud neprodá nasmlouvaný počet kusů za jednotku času, musí dotovat autory ze svého. Je toto podle vás normální?
Prostě cílem je, aby prodávat filmy online bylo po právní stránce stejně jednoduché, jako založit knihkupectví a prodávat knihy. Knihkupec taky s autory nevyjednává. Prodává prostě to, co se rozhodne pořídit ve velkoobchodu. V případě filmů by byl rozdíl jen v tom, že ten velkoobchod by byl globální, založený na generální licenci. Je to samozřejmě psáno zjednodušeně. Detaily by bylo nutno precizovat, ale rámcově to takto je.
A on existuje nějaký online velkoobchod s videem, kde si prodejce může stáhnout videa do nabídky? Kde nemusí individuálně vyjednávat smlouvy plné nesmyslných závazků na minimální odběr a to jednotlivě s desítkami a stovkami držitelů práv? Oni existují nějaké online velkoobchody, kde si koncový prodejce může vybrat k prodeji v podstatě cokoli co vzniklo za posledních 50 let a co je vše kryto jednotným obchodním modelem?
Dokud toto nebo něco podobného nebude, bude existovat pirátství. Z principu totiž platí "kde je poptávka, vznikne i nabídka". Když nepříjdou držitele práv s legální nabídkou, nahradí je nabídka nelegální. To je jisté, jako že voda teče vždy s kopce. A kriminalizace nepomůže. Pomůže jen uspokojení existující poptávky pomocí vytvoření legální nabídky. Ta nyní neexistuje (bavíme se o online prodeji - jiné kanály jsou dnes už pasé).
Nemusí a také nebude! Buď dostanete rozum a začnete si účtovat ceny, úměrné hodnotě a kvalitě díla, tedy řádově jednotky korun, nebo budete jen zoufale ječet, jak pirátění zabíjí kulturu. Každopádně se můžete navždy rozloučit s tím, že budete na kultuře vydělávat stejně, jako v době analogové. NEBUDETE! A buď se spokojíte s málem, nebo nedostanete vůbec nic.
Totalitní režim, tedy stav, kdy hrstka bohatých diriguje svět tak, aby její zisky neustále rostly bez ohledu na bídu většiny tady pravice prosazuje už 24 let a je nejvyšší čas, aby to skončilo. Skutečná demokracie je, když většina, byť chudá vládne a menšina, byť bohatá, poslouchá. Takže pokud většina chce, aby parazité zchudli a byli zredukováni a KTERÁKOLI politická strna bude takto vládnout, nejde v žádném případě o totalitu, ale naopak o tu nejryzejší demokracii.
Parazit je ten, kdo mne nutí, abych mu platil za to, že mi neškodí. Platit umělcům přiměřenou cenu za jejich produkty, pokud pocítím touhu je vlastnit, (a pokud za něco zaplatím, stává se to mým majetkem bez ohledu na právnické kecy), mi tak nějak nevadí. Co mi vadí je to, že parazit mi určuje, kdy si budu moci dílo koupit a že mu dám 90% z ceny za to, že mi to milostivě dovolí.
Autor měl až do nedávna jediné právo a sice podepsat s nějakým vydavatelem vyděračskou smlouvu a smutně koukat, jak ten vydavatel na jeho práci parazituje. Když nějaké dílo ,,ukradnu" nepoškodím ani tak autora, jako právě ty parazity. Také stojí za povšimnutí, že nejvíc ječí právě ti parazité, autoři, pokud nejsou zotročeni dlouhodobými smlouvami, nebo totální neschopností, už na nové, bezparazitní modely prodeje začínají slyšet.
Normální je, mít všechno, co chci a co se dá nějak sehnat. A je mi jedno jak! Buď mi to někdo za rozumnou cenu prodá, nebo si to zadarmo odněkud stáhnu. Takže doporučuji méně žvanit a lhát a více a levněji prodávat. Ono je lepší prodat cokoli tisíckrát za korunu, než jednou za tisíc korun. Protože když vám v prvním případě vypadne deset zákazníků, ,,utrpíte" jen 10 Kč škody. Když si to ve druhém případě ten jeden sežene zdarma, přijdete o litr.
Sexuální perverze zvaná křesťanství je v rozporu s přirozenou lidskou sexualitou. Socialistické režimy všeho možného střihu (včetně nacismu nebno současného eurosocialismu) jsou zase perverzí ekonomickou.
A ani nejsilnější represe nedokázaly zabránit tomu, aby se lidé chovali podle své přirozenosti. A nakonec, s výjimkou toho posledního jmenovaného, tyhle režimy padly, ať už krvavě nebo méně krvavě. A ten poslední zcela jistě padne také.
Novinář, který napíše negativní recenzi může producentovi opravdu značně uškodit, ale LEGÁLNĚ!
Ani novinář píšící negativní recenzi nemůže prohlašovat, co chce a kdyby třeba napsal něco, co není pravda, může žádat producent odškodnění i po něm, respektive po tom, kdo jeho článek publikoval.
Tady se přece nebavíme o tom jestli to diváky do kina přitahuje nebo ne, což je samo o sobě dost diskutabilní... I když si někdo udělá z vtípek a Vaším jménem zavolá a vynadá řediteli, který si následně zavolá Vás, i když byste se jinak nikdy nesetkali, vše pochopí a při rozhovoru zjistí, že jste schopný a povýší Vás - tak ten vtip pro Vás dopadl sice pozitivně a jste na tom lépe, ale to přece neznamená, že vtipálek, který se za Vás vydával, může odejít s chechotem zcela bez trestu a bez toho, aby Vám poskytl jakoukoli satisfakci!
Jedná se o porušení autorských práv, protože podle práva nemáte oprávnění takto s CIZÍM dílem nakládat. Právo na to, jak se s ním bude nakládat má pouze jeho vlastník. Zvlášť, když vlastník kontaktoval toho, kdo jeho práva porušoval a ten jeho upozornění arogantně IGNOROVAL!!
To je jako kdyby na můj pozemek najela banda výrostků, ignorovala cedule o tom, že louka a les je soukromá a začala si tam kempovat nebo dělat párty. Šel bych tedy za nimi a osobně je upozornil, že jsou na mém pozemku a ať ráčí vypadnout...
Oni by tam ale zůstali dál a poslali mě do někam. Samozřejmě, že bych v takovém případě měl nárok na to, aby je odtud vykopala policie a měl bych právo i na finanční odškodnění za využívání mého pozemku. To i přesto, že by se mi "nic neztratilo".
Takovýhle postoj k právu, že film se může hodit na net zdarma, kniha se může volně nasdílet... Když si chceme udělat technoparty, tak prostě najedeme na nějakou louku a pohoda. Když nemáme kde bydlet, tak se vlámeme do cizí vily a budeme si ji okupovat - však tam stejně nikdo nebydlí... Tohle mají jenom lidé, kteří SAMI NIKDY NIC NEVYBUDOVALI A ANI NEVYDĚLALI NA NIC, co by mohli vlastnit!
Jakýkoliv majitel domu těžko bude souhlasit se squattingem; majitel autorských práv těžko bude souhlasit s legálním sdílením všeho; vynálezce jen těžko bude souhlasit se zrušením veškerých patentů.
Být "pirátem" je velice jednoduché - stáhnout nebo nasdílet film a pokládat to za své právo umí každé pako.
Ale až někdy nějaký "pirát" nebo třeba celá Pirátská strana natočí JEDEN JEDINÝ film, který bude mít stejný úspěch jako Titanic nebo Pán prstenů a ukáže světu jak takový film jde natočit a zajistit jeho návratnost s tím, že bude všude zdarma, tak budu PRVNÍ, kdo bude usilovat o to, aby se opravdu autorské právo zrušilo...
Ovšem jenom těžko mohu usilovat o jeho zrušení nebo omezení, když i v pořadu Connect člen Pirátské strany na otázku moderátora, když by byly filmy zdarma na netu, tak jak by se financovaly takové obrovské velkofilmy, které z vedlejších příjmů prostě NELZE financovat, tak pan Pirát mu řekl něco ve smyslu, že BY NEMOHLY BÝT TAK DRAHÉ FILMY VYRÁBĚNY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
"Když by byly filmy zdarma na netu, ... "
Ale ony jsou zdarma na netu a přitom vydělávají, třeba takový Titanic už přes 2 miliardy.
Ve skutečnosti autorská práva nejvíc vadí tvůrcům, ostatní je řešit nemusí, ti si mohou spokojeně stahovat a víc nepotřebují.
Zatím se jim ani nepodařilo prokázat, že by "pirátství" jejich zisky snižovalo,
To je tedy hodně divný argument. Kdyby mi ten kluk ukradl auto, tak budete říkat, že mi vlastně prospěl, protože jsem byl nucen chodit pěšky, tím se zlepšila má fyzická kondice a zdravotní stav a toto zlepšení mělo větší hodnotu než to auto? Nebo jsem si možná musel koupit nové auto, které je mnohem pohodlnější než to staré (přínos pro mě) a zároveň jsem tím prospěl ekonomice, umožnil zaměstnání jednoho člověka atd. (přínos pro společnost)?
V čem spočívá ten pravý opak? Byl by nějaký odkaz na to rozhodnutí nebo nějaká jeho identifikace?
Navíc se mi zdá pochybné tvrzení, že český zákon odporuje rozhodnutí nejvyššího Evropského soudu. Nařízení EU platí v členských státech přímo, směrnice EU se do legislativy členského státu implementuje prostřednictvím národního zákona (takhle český AZ implementuje směrnici EU). Nařízení je nadřazené českému zákonu, soud by mohl rozhodnout o tom, že český zákon je v rozporu se směrnicí. Ale pochybuju, že by rozhodnutí soudu jen tak mohlo být nadřízené zákonu.
„Pokud si dotyčný není jist, že je to video na YouTube legálně, tak ho nikam vkládat nesmí.“
To mi zní jako dobrý nesmysl. YouTube je služba, která je určená ke zveřejňování videí. Není žádný důvod považovat YouTube v naší zemi za nelegální. Ani není žádný důvod považovat za nelegální používání funkcionality, kterou YouTube explicitně nabízí.
Na druhou stranu vložené YouTube objekty jsou poznatelné a vždy obsahují link přímo na YouTube, kde si může dotyčný zástupce odstranění zajistit.
Nakonec se to ale stejně změní. Jde jenom o to, zda nějak lidsky, nebo až skrze nějakou tragédii. Ty vámi zmíněné masakry jsou právě příkladem té tragédie, podobně 2. světová válka nebo politické procesy v 50. letech v ČSR. Ve všech případech by bylo mnohem lepší, kdyby se včas přistoupilo na to, že to (komunistickou revoluci, nacismus) sice chce čím dál víc lidí, ale je to špatně. Zrušení ochrany autorských práv sice asi nebude takovou tragédií, ale pořád přece nemusíme jít cestou zrušení, chaosu a opětovného budování.
V prvním odstavci jste si odpověděl sám, autor přijde o zisk. Druhý odstavec je nesmysl, vůbec to nezávisí na tom, zda je něco hmotné nebo nehmotné. Zákon také nerozlišuje hmotné a nehmotné, ty hranice vedou úplně jinudy. S těmi daněmi jsou to úplné nesmysly -- DPH znamená daň z přidané hodnoty, dále máme například daň z příjmu fyzických/právnických osob. První se počítá z marže, druhá ze zisku, autorská díla z nich nejsou nijak vyňata.
Bylo. Pak se vynalezly cihly a začaly se stavět domy. Také bylo přirozené, že se svítilo loučemi, dnes máme elektřinu. A bylo přirozené, že se kupovaly gramofonové desky. Pak přišly magnetofony... Dnes je přirozené, že si to, co se mi líbí stáhnu z netu, nebo nahraju z rádia, či TV. Takže se k tomu dostanu legálně a zdarma. Svět se holt vyvíjí a časy, kdy konzument byl rukojmím umělců a producentů jsou pryč. Že se to producentům nelíbí je jejich problém, stejně dobře by mohli ječet výrobci petrolejek, že jim elektřina zničila kšeft.
Když vám někdo ukradne auto, tak ho nemáte. Když si někdo podle něho udělá kopii 1:1, tak vám to vaše zůstane a můžete jezdit dál.
Existuje řada studií, dokazujících, že "pirátství" zvyšuje zájem o díla, který se potom projeví jednak jejich legálním zakoupením, jednak nakupováním na dílo vázaných reklamních, upomínkových apod. předmětů. Pochopitelně, týká se především kvalitních děl, ne céčkového braku.
Vlastnictví staženého Pána prstenu mi nijak nezabránilo v zakoupení rozšířené verze a upomínkových předmětů, spojených s filmem. Faktem ovšem je, že DVD jsou "chráněná", takže je na počítači nepřehraji, tudíž na chalupu, kde nemám DVD přehravač, si vozím tu staženou verzi, která je přehratelná všude.
Ta argumentace s kopírováním je zcestná. Pořád se tváříte, že autorské dílo tady prostě je, a teď se jenom kopíruje. Ale tak to není. Někdo musel s nemalými náklady to autorské dílo vytvořit. To je klíčové a nemůžete to jen tak přeskočit nebo vynechat, protože se vám to nehodí.
Jestli dostupnost na internetu zvyšuje zájem o díla, řekněte to autorům, že si takhle mohou zvýšit prodeje. Nebo od nich můžete vykoupit práva o něco dráž, než je dnes obvyklé, a dál je prodávejte tím vaším způsobem – vyděláte na tom vy i autor. Ale pokud se autor rozhodne, že bude díla prodávat postaru, je to jeho svobodné rozhodnutí a nikdo nemá právo dílo jen tak užívat bez autorova svolení. Oblíbený příklad s auty – když budete mít řadu studií dokazujících, že se červená auta prodávají lépe, můžete výrobci doporučit, ať auta přestříká na červeno, můžete je od něj koupit, přestříkat a prodávat dál dráž, ale nemůžete se jen tak sebrat a jeho auta přestříkat.
Pane Jirsáku. Ono je jen otázka času, kdy to bude reálně fungovat, tak jak to pžaduji já a mnoho dalších. Dnes už to korektně funguje u muziky (v podstatě cokoliv je možné si do 10 minut online koupit), tak proč by to tak nefungovalo u videoobsahu.U vide je jen problém navíc s jazykovými mutacemi.
Nevím proč se tomu tak bráníte a honíte si tu triko, jakýže to jste zásadový člověk. Ve sktečnosti jste brzdíte přirozený proces, který se i bez vás vyřeši ke spokojenosti zákazníků i vlastníků práv. Vždyť já nechci nic jiného než iTunes, kde by byla stejně široká nabídka filmů a seriálů (včteně jazykových mutací) jako je dnes muziky.
Soustružník s tím sekne a půjde na pracák, protože na dávkách dostane víc, než kdyby dělal a nebude ho nikdo buzerovat. Nedávno jsem soustružníka sháněl, potřeboval jsem vytočit takový malý vehement z obyčejného železa. Výsledek? NULA! Znal jsem lidi z celkem osmi fabrik, z těch osmi fabrik už ani jedna nejede a ti řemeslníci jsou buď v důchodu, nebo v urnách na hřbitově. Nakonec mi to vytočil bývalý kolega z průmky, kde ještě jeden soustruh mají a on je jediný, kdo s ním umí, takže tam, v 76 letech věku, jednou za týden dochází, aby žáčkům chytráčkům ukázal, cože to vlastně takový soustruh je. Až příští rok v červnu definitivně skončí, tak se soustruh preventivně odpojí od napětí, aby si náhodou někdo neublížil, kdyby si s ním zkusil pohrát. Takže nebude dlouho trvat a budete soustružníkům a dalším řemeslníkům platit ne to, co chcete vy, ale to, o co si oni řeknou. A pokud jde o tu produktivitu práce, (tři roky, versus tři měsíce), nebude to dlouho trvat a i u nás to bude o tom samém. Skutečně schopný dělník totiž žádný management nepotřebuje a pokud ho potřebuje, tak není schopný a může být nahrazen robotem.
Takže se, možná, vrátíme k tomu, co tu velmi dobře fungovalo za socíku, totiž že ten soustružník si lážo plážo klídek dělal za fixní plat ve fabrice a na živobytí si přidělával melouchařením doma. Také jsem to tak dělal, když se začaly kupovat (a porouchávat), automatické pračky. Sehnal jsem si schemata, zdroj lepidla na zkorodované vany a už to jelo. A žádný management jsem nepotřeboval. Přijel jsem ve čtvrtek večer z montáže a už zvonil telefon. A za víkend jsem vydělal víc, než v práci za týden. Když si představím, kolik parazitů bych musel, coby živnostník, živit dnes, jsem rád, že mi důchod umožňuje hodit na jakoukoli práci velký bobo.
Samozřejmě že velmi malou část - ta částka se dělí do celého výrobního řetězce, který začíná někde u horníků kutajících železnou rudu a uhlí... tedy vlastně dřív, začíná už u těch, kteří těm horníkům vyrábějí nářadí - samozřejmě z materiálu, který ti horníci předtím vytěžili - no, není to jednoduché :)
Zajímala by mě jedna věc. Píše se, že odkazy nejsou nelegální, ale vložené prvky již ano. Pak tedy hypotetická situace:
Na webu s videem - YouTube - si naleznete video, které odporuje autorským právům (co si nalhávat - YouTube je plné klipů a filmů bez posvěcení majitelů práv). Odkaz na tento obsah pak následně sdílím na sociální síť Facebook. Facebook následně do mé Timeline vloží přímo prvek s YouTube videem.
Otázka tedy zní - pokud jsem já sdílel aktivně pouze odkaz na server YouTube a byl to Facebook, kdo do mé Timeline vložil přímo odkazované video, pak na čí straně leží vina?
A hlavně: to, že se někdo podíval na internetu nelegálně na film, ještě neznamená, že kdyby film na té stránce nebyl k dispozici, tak by si ho šel koupit na DVD / shlédnout do kina apod. Takže škoda držiteli autorských práv je mnohem menší, než je tržní cena kopie / shlédnutí.
Chtěl vidět, ale ne za cenu větší než třeba pětikorunu. Takže na webu zadarmo to shlédne, ale do kina na to nikdy nepůjde. Ještě je šance, že se mu to na webu tak zalíbí, že si řekne, že uvidět to v kině stojí za to. Pak ale v kině zjistí, že to má zkreslený zvuk k neposlouchání s zkreslený poměr stran (obvyklá věc ve většině multikin) a už do toho kina nepůjde vůbec nikdy.
Myslite tu televizi, kterou musi platit kazdy kdo ma elektromer a kde davaji pouze serialy zmrsene ceskym dabingem bez originalniho zvuku (i kdyz technicky to dnes neni zadny problem) a s nekolikaletym zpozdenim ?
Daleko zajimavejsi je druha cast odpovedi "nemusite vubec". To by melo byt inspirativni pro mladou revoltujici (?) generaci. Pri dnesnich nakladech na vyrobu komercnich filmu staci nekolik trznich propadaku a studia to mohou zabalit. Coz by byl daleko lepsi zpusob revolty nez nelegalni sdileni, protoze vekove slozeni nastevniku kin je zname.
Chtěl bych tomu věřit, ale nejde to. Nikde to totiž v rozsudku Nejvyššího soudu na rovinu řečeno není. Míchá se v něm terminologie zcela dle libosti a na formulaci "v čase a místě" se hodí jakýkoli odkaz, nejen embedded.
V kontextu toho, jak se ostrakizují torrenty, protože vnitřně příjemce obsah vlastně i šíří, ačkoli uživatel o vlastním fungování tohoto způsobu stahování nemusí mít ani ponětí, je rozlišování mezi embedded a ostatními linky skoro až směšné.
V rozsudku se pak dokonce i tvrdí: "... čímž zajistil těm, kteří měli zájem vidět filmy, přístup k těmto neoprávněným rozmnoženinám filmových a televizních děl umístěných na externích serverech, na nichž, pokud by tito zájemci film vidět chtěli, by museli uhradit poplatky autorům děl nebo nositelům těchto autorských práv, zatímco způsobem, jakým tuto možnost mladistvý zprostředkoval, tak neučinili." Ta díla byla šířena na externích serverech neoprávněně, ale zájemci, kteří by je chtěli tam shlédnout, by museli uhradit poplatky autorům. Podivné.
Je soudům vůbec známa realita Internetu? Mně přijde, že soudci v případě Internetu netuší, která bije.
Zajímalo by mě, kdyby dotyčný neměl web plný embedded linků, ale obyčejných odkazů, jestli by to protipirátům nevadilo.
Plyne. Když rozbiju vlak, tak vlak nejede a oprava něco stojí. Když se podívám na film, tak žádná škoda nevznikne. Ten film pořád všichni mají nikomu nechybí a můžou se na něj dívat dál. Autorovi pouze nevznikl zisk. V případě hmotné věci tak o něco jejím ukradením nebo zničením přijdu. U autorského práva o nic nepřijdu pouze nevznikne zisk.
Dál z hmotné věci musím platit daň (daň z nemovitosti, dědickou daň, DPH) u autorských práv tohle neplatí (až na DPH z knih nebo CD). Hmotné věci jsou moje a mých dědiců navždy, autorské právo po určité době zmizí a přechází do vlastnictví veřejnosti.
Zákon ani společnost se na to nedívá jako na stejnou věc. Jenom držitelé práv se snaží, aby to tak bylo, s tím rozdílem, že daně platit nechtějí.
Takovou, že nejmenší užitek z jakéhokoli díla mají právě ti, bez nichž by to dílo nikdy nevzniklo. Autor dostane za nahrávku pár drobných a producenti hrabou miliony, přičemž by to mělo být přesně naopak! Soustružník, který ta kola přetáčel, dostane ani ne průměrnou mzdu, zbytek z těch pěti a půl mega shrábne tlupa parazitů, bez nichž by dráhy jezdily mnohem lépe a levněji.
To, že u nás se i sebenepatrnější činnost řeší tak, že na jednoho, který opravdu něco udělá, (a kteří už brzy vyhynou), musí být stovka parazitů, je patologický jev, který už brzy skončí ekonomickým kolapsem. V žádném případě by to ale těm parazitům nemělo dávat právo, požadovat na svém okolí, aby je platilo.
Pro mne osobně by mohli všichni umělci okamžitě vyhynout, nijakou újmu bych nepocítil. Pokud jde o ty koncentráky, je to stejná součást dějin, jako ta koňka, nebo petrolejky, přišlo to, neosvědčilo se to a zase to odešlo. A časem dojde k tomu, že umělci se budou živit stejně, jako dřív, ostatně už to tak funguje, aspoň v Praze. Houslista stojí na rohu, šmidlá a vybírá do čepice. Když usoudí, že mu to stačí, sbalí krám a jde. A obejde se bez OSY, autorského zákona a dalších zbytečností, zejména bez producentů, reklamářů a dalších parazitů.
1. Majitelé autorských práv v naprosté většině případů nejsou totožní s tvůrci díla - ty peníze jdou jednoduše z největší části nebo dokonce kompletně do kapsy lidem, kteří nikdy nic nevytvořili a nevytvoří
2. Spolky majitelů autorských práv vytvořily a prolobovaly legislativu, podle níž jim patří prakticky vše: Pokud přiložíte mikrofon k vaší ctěné zadeli a ufouknete si do něj, stává se nahrávka automaticky majetkem OSA.
Takže přímý prodej od autora ke konzumentovi především poškozuje tyhle spolky.
Jistěže můžeme najít příklady totálních shitů, které byly uměle zpopularizovány a jsou populární jen proto, že je x-krát denně slyšíme v rádiu a televizi (a budeme je mít navždy spojené třeba se svou svatební hostinou, a tím pádem je budeme akceptovat bez ohledu na jejich reálnou uměleckou kvalitu). A takovouto umělou popularizaci totálních shitů mohou zcela jistě udělat kapitálově silné spolky i s tím výše popsaným zvukovým prodejem vaší zadele (tudíž autoři umělecky bezcenných shitů jsou na tomto systému silně závislí a chodí blekotat na různé akce, jak "kopírování zabíjí hudbu") - nicméně je otázka, zda z "vyššího principu mravního" je takováto popularizace totálního shitu žádoucí.
To jsou sice moc hezké, ale pořád jen blafy! Kategoricky odmítám souhlasit, že práce jakéhokoli managementu má vyšší hodnotu, než práce autora, nebo toho soustružníka, to 1/. 2/ to, že onen soustružník může s prací ihned praštit, je pravda.Je otázka, jak si tím konkrétně pomůže, protože dosáhne jen toho, že přejde od jednoho otrokáře k druhému, mnohdy ještě horšímu. Jenže ono to nebude dlouho trvat a ti managoři zjistí, že soustružníci došli, (jsou v důchodu, nebo pod drnem) a nemá na ně kdo dřít! A teď mi, chytráku, řekni, jakou cenu bude mít práce těch managorů TEĎ! Protože i kdyby se umanagorovali, vypadne z nich nanejvýš hromada špinavého papíru, ale ta kola nebude mít kdo opravit. A to je, oč tu běží.
A to sviňskou sociálfašistickou ekonomikou, kterou nám tu zařizují komunisté všech barev.
Problém je, že soustružník se soustruhem jakožto OSVČ by musel svým soustružením uživit jednoho bezpečnostního technika, jednoho účetního a patrně ještě další lehkoživky, aby vyhověl požadavkům fašistoidní legislativy. A protože by je neuživil, musí být ve fabrice, kde má na jejich "práci" množstevní slevu, nebo jít na pracák.
Ono je to logické: Lidé, kteří se dokázali uživit sami, byli vždy nepřáteli totalitních režimů, zatímco lidé, kteří byli tou či onou cestou na režimu závislí, byli jeho oporou.
Pak to stejně musíte posuzovat v kontextu. Pokud bude takové věnování běžné, nebudete mít žádnou pochybnost o pravosti té cedulky, nebo-li budete-li jednat v dobré víře, nebudete trestně odpovědný a pokud se původní majitel do několika let nepřihlásí, stanete se právoplatným vlastníkem. Kvůli rozmachu pirátství ale dnes těžko budete u nějakého autorského díla tvrdit, že vás nenapadlo, že by jej někdo mohl zveřejnit neoprávněně.
Úplně mě dojal Troška v (samozřejmě klamavé) reportáží TV Nova, který se rozhořčoval nad tím, jak ti zlí piráti kopírují jeho Babovřesky. Za prvé, někdo kdo posledních dvacet let točí jen sra*ky by neměl vůbec vystrkovat hlavu a za druhé, měl by být vůbec rád za to, že někdo má tu odvahu si to aspoň stáhnout a ověřit si, že cestou do kina by utrpěl újmu nejen finanční, ale i psychickou.
Už když jsem četl (ty trapno články) na jiných webech tak se mi to zdalo podivne. To by google musel calovat jak protrzenej ;-).
Moc diky za smysluplne shrnuti bez prekrucovani faktu. Tenhle vyrok zni opravdu smysluplneji nez ty zblepty co jsem cetl.
Souhlas i s tim cemu by se mela unie venovat.
Na druhou stranu asi chteji odratit dalsi takove "kutili", takze chapu o co jim jde. Co se ale tyka pokuty, tak to bych asi resil tak, ze by se melo vyjadrit urcite procento lidi jestli by se na to za XXX korun podivali. Podle meho by to bylo tak maximalne 5%. Takze pokuta v tolika milionech je totalne nesmyslna. Zaroven od toho odecist ty, kterym se film libil a diky tomu si koupili original, hracku na motivi atp...
Mimochodem to ukazuje, ze lidi jsou schopni za sluzby zaplatit a zazalovat by meli hlavne prodejci svoje vedeni, ktere jen tupe cumi a nedokaze udelat distribuci rychle, kvalitne a za rozumny prachy.
Ta náhrada škody 4M mi rozhodně jako velká nebo přehraná nepřijde. Protože je to za 2400 filmů, takže na jeden to vychází cca 1667 Kč.
Podle návštěvnosti webu a počtu filmů mohlo jeden film vidět průměrně cca 500 lidí. Takže ta náhrada škody na jednoho člověka je zhruba 3,4 Kč.
Nevím tedy kolik by navrhoval autor a ostatní lidé, kterým se to zdá "strašně přemrštěné", ale mě tedy náhrada škody ve výši 3,4 Kč za člověka nepřijde přemrštěná.
To je něco podobného jako když mladí blbečci položili kuličky z ložisek na koleje a Pendolino si na tom poškodilo všechna kola... Škoda 5,5M a rodiče i někteří ostatní lidé řvali, jak je to strašně moc, že budou mít zničené životy atd... A to jako mají dělníci a soustružnící pracovat zadarmo, ale mladí blbečci mohli ničit vlaky, jak se jim zamane a "neničilo jim to životy"? :-D
Škoda, že to nejde nasimulovat, že vy byste si žil v tom vašem světě, a my ostatní bychom to z našeho světa mohli jen pozorovat. Chtěl bych vidět, jak byste se kysele tvářil, až by někoho napadlo, že také vy si máte účtovat ceny úměrné hodnotě a kvalitě vašeho díla. Naštěstí se to nedozvíme, předvolební průzkumy vám sice dávají druhé nebo třetí místo, ale na ovládnutí Parlamentu a druhou VŘSR v listopadu to stačit nebude.