Způsobů, jak přijímat a vyřizovat elektronickou poštu, existuje celá řada, a to jak na „stolních“ počítačích, tak i na mobilních terminálech. Vesměs jsou ale tyto možnosti založeny na aktivitě uživatele, neboli na principu „pull“: uživatel si zapne své zařízení (počítač, PDA, mobil atd.), spustí příslušnou aplikaci (poštovního klienta), a „stáhne si“ svou poštu, kterou pak začne nějak zpracovávat – číst jednotlivé e-maily, odpovídat na ně atd. Má to samozřejmě různá potenciální úskalí, která mohou komplikovat život běžného (laického) uživatele.
Zůstaneme-li u mobilních uživatelů, pak i oni musí v praxi provádět řadu dílčích úkonů a činností, při kterých mohou nastat nejrůznější komplikace:
- musí zapínat svá mobilní zařízení,
- musí se připojovat k Internetu (resp. k jiné síti),
- musí se někam přihlašovat,
- musí spouštět programy pro práci s poštou (a někdy dokonce měnit jejich nastavení, například v závislosti na připojení),
- pokud pracují s více poštovními účty, musí se umět vyrovnat s odlišnostmi jednotlivých poštovních služeb atd.
Pro technicky zdatné uživatele může být vše příslovečnou procházkou růžovým sadem, na které hravě a s úsměvem překonávají všechny případné nástrahy a komplikace. Ovšem pro běžné uživatele, kterých asi bude většina, to už platit nebude. Ti budou požadovat co nejdokonalejší a současně co nejjednodušší službu, která bude fungovat všude a vždy, aniž by k tomu potřebovala jejich vlastní aktivitu a iniciativu, či dokonce nějaké specifické znalosti. Žádné hraní si a laborování s připojováním, přihlašováním, stahování pošty, nastavováním atd. Právě naopak, jejich zařízení musí fungovat spolehlivě, bezpečně, musí si umět „poradit samo“, musí být schopné fungovat trvale – a ještě samo převzít iniciativu, kdykoli přijde nějaký e-mail či jiná zpráva, a upozornit na ni svého uživatele.
Takovýto komfort dnes již je možné uživatelům poskytnout. Ti, kdo ho požadují a trvají na něm, ale musí počítat s tím, že za něj také zaplatí něco navíc. K tomu jsou jistě disponováni více zákazníci firemní než zákazníci rezidentní (soukromé osoby, domácnosti).
To už jsme si vlastně vykreslili základní motivaci pro existenci „řešení BlackBerry“, které vyvinula firma RIM (Research in Motion), a které dnes ve svých sítích nasazují mnozí mobilní operátoři, se zaměřením právě na firemní zákazníky. Sluší se ale dodat, že na rozdíl od drtivé většiny řešení, používaných v dnešním Internetu, je BlackBerry řešením proprietárním. Vlastní jej a licencuje jedna firma (již zmíněná společnost RIM), která jej také plně ovládá, diktuje podmínky jejího využití a inkasuje licenční poplatky.
Operátoři, kteří řešení BlackBerry využívají k poskytování služeb svým zákazníkům, pak většinou zpoplatňují uživatele i v závislosti na objemu přenesených dat či počtu transakcí. Například německý T-Mobile nabízí firemním zákazníkům poštovní služby BlackBerry za 15 euro měsíčně bez omezení počtu e-mailů, ale s omezením objemu přenesených dat na 5 MB! Jiná varianta služby od T-Mobile (BlackBerry International) pak funguje ve všech evropských zemích, kde T-Mobile působí. Přijde na 35 euro a v této částce je zahrnut přenos 3 MB dat (počítáno v obou směrech, tj. pro příjem i odesílání).
S nabídkou služeb BlackBerry nyní přichází i český T-Mobile, který tuto technologii poprvé představil na loňském Invexu. V době psaní tohoto článku byly k dispozici jen základní obrysy nabídky služeb BlackBerry českého T-Mobile, bez údajů o objemech dat či počtu zpráv k přenesení:
Měsíční poplatek za službu BlackBerry je 449 korun bez DPH a platí se jako doplněk k libovolnému datovému tarifu. Samotný přístroj BlackBerry 7290 stojí 7562 korun bez DPH( 8999 korun s DPH) a při dotované ceně se lze dostat na cenu až 4621 korun bez DPH (5499 korun s DPH). Jednorázové licenční poplatky se stanovují individuálně podle obchodního případu – tj. podle počtu uživatelů a verze softwaru; navíc bude možné volit mezi jednorázovou úhradou a formou splátek. Každý zákazník má možnost využít nabídku měsíčního provozu zcela zdarma (platí pouze datový provoz dle GPRS tarifu) – tak si může službu vyzkoušet a poté se rozhodnout, zda ji chce nadále využívat.
Jak BlackBerry funguje?
Pojďme nyní od motivace k tomu, jak BlackBerry funguje po technické stránce. V zájmu lepší srozumitelnosti začneme „od konce“, neboli od koncových zařízení v rukou uživatelů.
Dříve měli uživatelé služeb BlackBerry k dispozici pouze speciální jednoúčelové terminály, připomínající poněkud obtloustlé PDA – se širší obrazovkou a hlavně s úplnou klávesnici. Tato zařízení byla speciálně konstruována pro co nejsnazší práci s elektronickou poštou, ale také s dalšími aplikacemi‚ BlackBerry totiž nabízí nejen poštu, ale také adresář, kalendář, SMS a další (viz dále), a v rámci e-mailu i možnost čtení příloh (nikoli jejich editaci).
Dnes již mohou stejné služby využívat i majitelé jiných zařízení, a to nejrůznějších PDA a chytrých mobilních telefonů. I do nich totiž může být podpora BlackBerry zabudována, a to dvěma různými způsoby:
- pomocí „BlackBerry Built-In“, kdy zařízení nabízí stejné uživatelské rozhraní jako jednoúčelový BlackBerry terminál,
- pomocí „BlackBerry Connect“, kdy si zařízení ponechává své původní uživatelské rozhraní (svého poštovního klienta, adresář, kalendář atd.), a skrze něj zpřístupňuje i služby BlackBerry.
Push místo pull
Významnou charakteristikou řešení BlackBerry je to, že pracuje na principu „push“, a nikoli „pull“. Tedy nikoli tak, že „uživatel si stahuje poštu“, ale tak že pošta je „tlačena k uživateli“, do jeho BlackBerry terminálu. O něm se obecně předpokládá, že je trvale zapnutý a trvale dostupný, takže jeho uživatel vlastně přijímá svou poštu průběžně. V praxi tomu tak samozřejmě nemusí být – třeba proto, že terminál není právě v dosahu.
Zde je důležité poznamenat, že BlackBerry počítá s mobilitou uživatele a tudíž s bezdrátovým připojením terminálu, ale není apriorně vázáno na žádný konkrétní druh bezdrátové sítě, skrze kterou by se obsah „tlačil“ k uživateli. Existují jeho implementace pro sítě 2,5 generace (GPRS nad GSM, CDMA 2000 atd.) i 3. generace, a v nedávné době přibyla i možnost připojení přes sítě WiFi. Samozřejmě vždy záleží také na schopnostech a vybavení příslušného terminálu.
Stejně tak není BlackBerry vázáno ani na veřejné sítě (provozované mobilními operátory), ale může být stejně tak nasazeno v nějaké privátní (firemní) bezdrátové síti.
Dalším zajímavým aspektem je to, že BlackBerry vytváří jednotnou nadstavbu nad různými přenosovými mechanismy, které fungují v bezdrátových sítích, skrývá jejich specifika a svým aplikacím vytváří jednotné prostředí, ve kterém mohou fungovat. Přitom se stará i o náležitou spolehlivost a zabezpečení (data, přenášená skrze bezdrátovou síť, zabezpečuje symetrickým šifrováním – Triple DES).
Z pohledu koncových uživatelů to znamená, že jejich možnosti (nabídka a rozsah služeb atd.) jsou stejné bez ohledu na to, v jaké síti se pohybují (a mohou i roamovat, tj. přecházet z jedné sítě do druhé). Obdobné platí pro vývojáře, kteří rozšiřují repertoár aplikací fungujících v rámci řešení Blackberry.
Enterprise server
Obsah, který má být „tlačen“ ke koncovému uživateli, musí někdo získat, připravit, upravit a vhodně nasměrovat, aby se dostal až k příslušnému příjemci, na jeho terminál. Tyto funkce mohou být realizovány dvěma různými způsoby:
- u (firemního) zákazníka pomocí tzv. BlackBerry Enterprise serveru,
- u operátora (poskytovatele služby) pomocí služby nově nazývané „BlackBerry Internet Service“ (dříve to byl tzv. BlackBerry Web Client).
Začněme nejprve „plnohodnotným“ řešením v podobě BlackBerry Enterprise serveru. Ten si zřídí a provozuje typicky firemní zákazník, ve svém intranetu a tudíž za firemním firewallem. Tento Enterprise server má přístup k dalším serverům uvnitř firemního intranetu, a z nich potřebným způsobem získává informace – zejména elektronickou poštu, adresářová data atd. Existují například verze Enterprise serveru, které jsou připraveny pro spolupráci s MS Exchange serverem nebo se serverem Lotus Domino. Možná je i komunikace se servery intranetu, které fungují na platformě .NET, J2EE atd. Další možná propojení lze doprogramovat.
Enterprise server kromě „sběru dat“ zajišťuje také jejich „tlačení“ k uživatelům. K tomu využívá svou komponentu „Mobile Data Service“, která zajišťuje potřebnou návaznost směrem ven, skrze firemní firewall do mobilní sítě a skrze ni ke koncovým uživatelům. Právě tato složka by měla být schopna se vyrovnat například s tím, že příslušný uživatel bude dostupný v jiné síti, případně že změní svůj terminál atd.
Výhodou řešení s Enterprise serverem je i to, že umožňuje rozšířit celé „řešení BlackBerry“ o další služby, jdoucí za hranice e-mailové korespondence a souvisejících služeb (adresáře a kalendáře). Terminály BlackBery totiž obsahují speciální browsery, kterými také může být „tlačen“ nejrůznější obsah. Vedle toho mohou být BlackBerry terminály rozšířeny o klientské aplikace, napsané v Javě, které také mohou přijímat „tlačený obsah“. O generování tohoto obsahu se starají samostatné aplikace běžící v intranetu zákazníka (a v jeho režii). Své „vstupní“ informace získávají takovým způsobem, jaký mají k dispozici – a to, co potřebují „dotlačit“ ke koncovému uživateli, předávají právě Blackberry Enterprise serveru, který se stará o jejich doručení.
Tímto způsobem je možné celé „řešení BlackBerry“ efektivně rozšiřovat o další možnosti a funkce, resp. aplikace, podle potřeb firemních zákazníků a jejich agend. Takže není správné dívat se na BlackBerry jen jako na „mobilní emailovou platformu“.
Internet service
Alternativou k BlackBerry Enterprise serveru, provozovanému přímo u zákazníka, je služba nově nazývaná „BlackBerry Internet Service“ (dříve to byl tzv. BlackBerry Web Client). Jde o službu provozovanou obvykle operátorem (operátorem mobilní sítě, který služby Blackberry nabízí).
Podstatou této služby je možnost nechat si průběžně stahovat e-maily z klasických mailboxů (pomocí protokolu POP3) „tlačit“ je do BlackBerry terminálu. Lze si to představit také jednu další e-mailovou schránku, realizovanou u providera, která si sama stahuje e-maily z jiných schránek (až deseti) a přeposílá je na terminály Blackberry. I tato „nová schránka“ je samostatně adresovatelná a je přístupná skrze klasické webové rozhraní (ála webmail).
Není jenom BlackBerry
Ačkoli je ryze proprietárním řešení, těší se BlackBerry mezi firemními uživateli velké oblibě a jeho vlastníci (společnost RIM) sklízí významné úspěchy. Například na konci loňského roku vykázala společnost RIM přes dva miliony předplatitelů, s poměrně strmým nárůstem právě v posledním roce. Zřejmě tedy tato služba našla zajímavé volné místo na trhu a začala jej úspěšně vyplňovat. Osobně však považuji spíše za otázku času, kdy se prosadí také jiná řešení, která již nebudou tak proprietární, a hlavně nebudou zatížená licenčními poplatky.
Takováto řešení přitom již existují. Například již v roce 1997 se objevil open-source projekt WhiteBerry, který měl být alternativou k BlackBerry již podle svého názvu. Moc ale neuspěl. Na letošním GSM kongresu v Cannes byla představena další alternativa s názvem space2go, která již je dostupná například pro komunikátory Nokia 9300 a 9500.
V České republice nabízí obdobné možnosti již od května 2004 Eurotel, a to skrze svou službu Eurotel Office Connector. Celková architektura jeho řešení není nepodobná architektuře BlackBerry. Také vyžaduje zprovoznění Office Connector Serveru, který je obdobou BlackBerry Enterprise serveru – přímo v síti firemního zákazníka, případně v síti Eurotelu. Na rozdíl od BlackBerry však Office Connector nepočítá s žádnými jednoúčelovými terminály, šitými na míru poskytované službě a s vlastním uživatelským rozhraním. Místo toho používá standardní mobilní zařízení a jejich uživatelská rozhraní (což odpovídá přístupu, který BlackBerry aplikuje skrze BlackBerry Connect).
Eurotel Office Connector také není tak explicitně zaměřen na princip „push“ jako BlackBerry. Stejné je naopak to, že jak BlackBerry, tak i Eurotel Office Connector jsou řešení, určená firemním zákazníkům.