Panasonic letos přišel nejen s novými modely, ale i s novými úhlopříčkami. Tento televizor má totiž krajně neobvyklých 39", tedy kulantních 99 cm. Je toho ale – vzhledem k ceně 15.990 Kč – podstatně více! Zejména uzounký rámeček, takže obraz až jako by vybíhal z panelu, jednoduchý, ale elegantní design, a to včetně stojanu, a výborná výbava. Až na nahrávání, bohužel. Panasonic totiž stále zastává dávno přežitý názor, že nahrávání patří pouze do nejvyšších modelů. Nicméně i tak jsem byl rád, že jako první ke mně dorazila právě řada E6, od které si výrobce hodně slibuje a která byla loni tou nejprodávanější. Nechci přejímat, ale troufnu si říci, že letos tomu nebude jinak. Svou roli budou nepochybně hrát i chystané speciální modely ze zmiňované řady, které by se měly prodávat například přes Euronics (navíc nahrávání a DVB-S) a které prý budou jen o málo dražší. A také zabudovaná WiFi, která je standardně k dispozici vždy, a to včetně rychlé 5GHz verze „n“. Věřím, že zákazníky zaujme i na danou kategorii velice slušný obraz a zvuk. To už ale opravdu předbíhám. Nicméně první, co jsem po instalaci a naladění tuneru DVB-T udělal, bylo zmáčknutí tlačítka EPG. A co myslíte? Bylo to tam?
Bylo!
Obraz a zvuk se nepřeruší! A na to jsme všichni dlouho čekali…
Co na to říkáte? Podle mě nádhera! Při dané ceně…
Instalace klasicky se sítí
Instalace začíná vždy sestavením podstavce. Ten je pokryt jednoduchým, ale dobře vypadajícím plastem s už přišroubovanou, napevno fixovanou, nohou. K ní se pouze přidělá pravoúhlý plech, který se druhou stranou zasune do panelu a spojí šrouby zcela jiných rozměrů, což není ideální, ale budiž. Musíte to ovšem udělat přesně takto! Pokud plech nejprve zastrčíte do panelu a přišroubujete ho jako já, zjistíte, že ho k noze přiděláte pouze dvěma šrouby a ty zadní, už ani celé nezastrčíte. Nevím, kdo udělal tuhle školáckou chybu, ale v každém případě je to návrhářova ostuda, i když bez vlivu na výsledek. Předělání nezabere mnoho času.
Samotná softwarová instalace je vzhledem k tuneru DVB-T snadná. K mému překvapení se v části WiFi objevila síť hned dvakrát. Jednou pro 2,4 GHz („g“) a podruhé pro „n“ na 5 GHz. Po dalších obvyklých krocích a naladění tuneru vyběhne „Výběr úvodní obrazovky“ a průvodce (textový i hlasový), který vás může seznámit s vlastnostmi vašeho nového televizoru. Dále máte na výběr ze tří připravených druhů úvodní Domácí obrazovky (My Home Screen), nebo si můžete definovat zcela novou, vlastní. Je také možné tento krok vynechat a rovnou si pustit televizní kanál na celou obrazovku. Škoda, že firma do instalace nezařadila ještě třídění kanálů, ale to dnes dělá málokdo a tady je to ostatně velice snadné. Standardně se mi DVB-T naladilo do pořadí kanály ČT (až na ČT 1 HD), Nova, Óčko, Nova Cinema atd.
Dálkový ovladač je jedním slovem pohodový. To ale platí o všech televizorech Panasoniku.
Stále pohodové ovládání
Menu se nezměnilo ani v roce 2013, což zasluhuje pochvalu. Dálkový ovladač má stále výborné rozložení a neméně dobře čitelná tlačítka. Přibyla výborná nápověda, kterou najdete taktéž v menu, na ovladači je k ní navíc přes tlačítko přímý přístup. To, co ale stále chybí, jsou sjednocené ekologické volby a vyhrazené tlačítko. V tomto ohledu se žádná inovace nekoná. Několik tlačítek však na dálkovém ovladači změn doznalo: nad kurzorovým křížem zůstalo zachováno Guide pro vyvolání programové nabídky EPG, ale vlevo od něj už je nově Home navracející nás na vcelku libovolně definovatelnou domovskou obrazovku (My Home Screen). Zcela vlevo je nyní Apps vyvolávající menu widgetových aplikací, vstup do multimédií a na internet, a vlastně tak kombinuje dřívější Viera Connect a Viera Tools, které jsou nyní poněkud utlumeny. Je to ale šikovně vymyšleno a tahle inovace se opravdu povedla.
Ovládání multimédií je klasicky na spodní straně dálkového ovladače a nechybí ani na kurzorovém kříži s OK uprostřed, Ten stále pracuje jako Pause/Play a v tuneru vyvolává seznam naladěných kanálů, což je nejen pohodové, ale také na výsost logické, až se našinec diví, proč to tak nedělají všichni. Navíc má Panasonic jednu fikanost: jakmile pozastavíte film, můžete šipkovou klávesou vlevo či vpravo velice rychle přejet na odhadovanou pozici ve filmu. I to je parádní funkce! Pravdou sice je, že se spodní blok pro multimédia a kurzorový kříž místy chovaly trochu odlišně, ale uvidíme, zda je to záměrem, nebo pouze ranou verzí firmwaru.
Vyzkoušel jsem i ovládání přes aplikaci Víera Remote 2, která je v této verzi lepší a zvládá i funkci Swipe & Share, tedy posílání muziky, fotografií a videa přes WiFi přímo do televizoru. Pokud bylo video jednoduší, pracovalo to bez potíží. Občas se mi jen zasekávalo HD Ready a také fotografie. Samotné ovládání televizoru je bezproblémové, jen pamatujte, že ho z této aplikace určené pro chytrý telefon či tablet nemůžete zapnout (vypnout už ano).
EPG má obraz i zvuk. Na stránku se vejde sedm kanálů, výrazná nápověda naspodu zůstala zachována.
Osmidenní EPG s obrazem a zvukem, ale bohužel…
EPG je uděláno perfektně, bez jakéhokoli obrazového i zvukového zakolísání, jak při vstupu do programové nabídky, tak při odchodu. Na obrazovce standardně vidíte čas začátku a konce pořadu a také jeho název, programová nabídka se vždy stahuje po vstupu na daný multiplex. Pro bližší informace o pořadu následně stačí zmáčknout „i“ a otevřou se v novém okně přes celou obrazovku, takže obraz vybraného kanálu zmizí, zvuk ale zůstane vždy zachován. Zachováno zůstalo i perfektní filtrování podle typu programu (filmy, zprávy, děti, vzdělání atd.) a také zobrazení pořadů podle kategorií, čímž jsou myšleny například Neplacené kanály, Oblíbené, Placené rádio atd. Jediné, co se tak zcela vytratilo, pokud nepočítám nahrávání, je upozornění na pořad. Nejdříve jsem si myslel, že možná jde o problém tohoto kusu, resp. raného firmwaru, ale bohužel. Zpráva z Panasoniku jasně říká, že: „Tuto funkci mají pouze modely, které umožňují nahrávání na HDD.“
Která chytrá hlava tohle vymyslela, by zasloužila „povýšit“. Aby přestala škodit.
V instalaci si můžete vybrat, jaký typ domovské obrazovky vás bude po zapnutí televizoru vítat, resp. kolik budete mít místa na widgety a jak v jak velkém okně bude hrát aktuální kanál.
Domácí obrazovku (My Home Screen) můžete všestranně upravit. Tohle vymyslel Panasonic výtečně a i když jsem byl zpočátku skeptický, tenhle přístup mě velice brzy chytil.
Domácí obrazovka, aneb My Home Screen
Zcela nový styl Panasoniku sebou přináší i zcela nový způsob práce s televizorem. Jakmile ji zapnete, objeví se Domácí obrazovka zvaná My Home Screen v podobě v jaké si ji nadefinujete, resp. ta, kterou si vyberete – buď poslední použitá, nebo vždy ta samá. Jak vidíte ze snímku, valnou část v tomto případě zabírá televizní kanál a doplňují ho nejrůznější widgety na zvoleném pozadí. Zřejmě může jít o všechny, které se v televizoru nacházejí, tedy včetně webového prohlížeče, a k tomu návdavkem připravené aplikace jako Fotorámeček, Hodiny, Světový čas, Kalendář apod.
Domácí obrazovku si můžete i pojmenovat, vpravo se – při zvoleném typu , který vidíte na snímku – vždy zobrazují informace o právě probíhajících pořadech na jiných kanálech. Zcela vlevo dole se pak vždy nacházel widget Viera Connect, který odstranit nešel. Ale jak říkám, záleží na vámi zvoleném typu Domácí obrazovky, kterou si můžete nadefinovat i opravdu od základu. Všechny operace jsou velice jednoduché, ostatně jakmile televizor zapnete a naběhne vám do tohoto režimu, stačí jen stlačit OK na libovolné aplikaci či zobrazeném kanále a vše se okamžitě spustí.
Aplikace na tlačítku Apps nabízejí nejen zahraniční, ale také domácí servery.
Až překvapivé možností nastavení i úprav
Na dálkovém ovladači najdete tlačítko pro změnu poměru stran, kterých je šest, včetně 14:9 a 4:3. Tlačítko žádného dalšího přednastaveného režimu na ovladači nenajdete. Ty se dají vyvolat pouze přes menu. Obrazových režimů je pět, včetně dvou pro kino a uživatelského, a i když upravit můžete v každém z nich většinu parametrů, tzv. „Rozšířené nastavení“ se vám otevře až v režimu Uživatelský. Pak dostáváte navíc vyvážení na bílou, gama korekci a správu barev, tedy nastavení odstínu, saturace a jasu, a je zřejmé, že tady se vyřádí každý. Naštěstí se také lehce vrátíte k továrnímu nastavení. Mimochodem z běžných voleb za pozornost stojí především úprava intenzity podsvícení a tzv. „Adaptivní řízení podsvitu“ v závislosti na scéně. Netuším jak to funguje, ale podle z právy od výrobce nejde o klasický „Local Dimming“, nicméně má stejný cíl. Oficiální vyjádření pouze říká, že: „Jedná se o hrubé nastavení podsvícení panelu, které umožňuje jemnější doladění.“ Toť vše.
Přednastavené zvukové volby jsou čtyři, k dispozici máte úpravu basů a výšek, pokud zvolíte režim Uživatel, tyto volby zmizí a objeví se osmipásmový ekvalizér. Líbí se mi, že Panasonic dává možnost volby a u zvuku i u obrazu nabízí vpravdě bohaté možnosti úprav, které by vyhověly i televizoru minimálně o třídu výše. Ne-li o dvě!
Zmínit je třeba ještě nové menu Nápověda, kde najdete nejen výbornou elektronickou nápovědu, ale i položku „Vlastní test TV“, k níž se přímo na obrazovce píše, že „Provádí diagnostiku problémů s obrazem a zvukem.“ A tak tomu také je a po provedení testu si televizor ještě i restartuje. Další položkou, kterou byste si měli všimnout, je v menu Nastavení se nacházející volba „Nastavení zařízení USB“, v níž si ho můžete nechat manuálně odpojit, aniž byste ohrozili vaše data.
Takto vypadá nabídka menu volby HbbTV na České televizi. Tlačítko byste ale na dálkovém ovladači hledali marně.
Parádní spotřeba
Televizor jsem měřil hned po instalaci, obraz byl nastaven na Normální, senzor hlídající úroveň okolního osvětlení byl zapnut stejně jako volba Živá barva a tzv. „Adaptivní řízení podsvitu“ (viz výše). Spotřeba zhruba odpovídala oficiální – 36 wattů, oproti 38 W, s rozmezím 29 až 46. Jako energetická třída je udáváno příjemných A+ s roční spotřebou, při čtyřech hodinách sledování denně, 56 kWh. Rozhodně výborný výsledek, ke kterému je třeba přičíst i rozumnou spotřebu v pohotovostním režimu < 0,2 W. Tlačítko úplného vypnutí chybí, k dispozici je jen tlačítko elektronického vypnutí na pravé straně vzadu, kde najdete i další ovládání.
Eko volby nyní sice můžete upravit bohatěji než dříve, ale opět jsou rozptýleny do několika částí menu. Za pozornost stojí především Eko nastavení ve volbě Nastavení, která můžete buď zapnout centrálně všechna, nebo si je – a to je oproti minulému roku změna – zapínat postupně.
((multimédia – video 2.JPG))
Výtečná kompatibilita multimédií, problematický výpis
Souborový manažer stále neumožňuje tradiční souborový náhled a pouze vypíše seznam adresářů, ve kterých našel něco k přehrání. To bohužel vede k zásadnímu problému, vlastně ke dvěma: v obsahu objemnějšího média se velice špatně vyhledává a načtení terabajtového disku Freecom Mobile Drive Sq TV, s nímž televizory testuji, se ani po dvaceti minutách nepovedlo, a to obsahoval „jen“ asi 600 GB dat.
Manažer pracuje obvyklým systémem Fotografie, Video a Hudba, přičemž zcela nahoře zobrazuje úplný název souboru v bezproblémové češtině, takže neztrácíte přehled ani při dlouze nazvaném seriálovém díle.
Při vyskočení z filmu a dokonce i při odskoku do televizního tuneru je vám po návratu nabídnuto přehrávání od posledního zastavení, což je výborné. nesmíte ale mezitím přehrát žádné jiné video. Potíž je s titulky, které následně někdy fungují, včetně nastavení znakové sady, jindy nikoli, a jindy se zcela vypnou, což bylo pravidlem při návratu z DVB-T tuneru. Chybička se vloudí, ale této zbytečnosti, která jde lehce odstranit, je opravdu škoda. Škoda je i toho, že sice už u tohoto televizoru neinterferovaly s obrazem jako loni, ale font je stále velice tenký a drobný a ovlivnit se nijak nedá. Titulky jsou navíc standardně vypnuty a jakmile je přes tlačítko Option zapnete, uvidíte nastavenou sadu pro „západní Evropu“, takže se při instalaci v tomto ohledu nic neupraví.
A kompatibilita? X.264, což je dnes asi nejaktuálnější filmový, resp. seriálový, kodek, se přehrával bez potíží, včetně titulků v češtině. Z ostatních formátů nebyly problémy s ničím zásadním, včetně například XviD, MKV (L4.0 a L4.1), WMV HD a pracovala i řada testovacích HD nahrávek z kamer a fotoaparátů, ať už byly ve Full HD či HD Ready, v AVCHD či MPEG-4. Kompatibilita je opravdu vynikající!
Pokud jde o fotografie, přehrají se v JPG tak, jak bylo ohlášeno, 3D snímky ve formátu MPO se v souborovém manažeru vůbec nezobrazí. Muzika v MP3 a WMA se přehraje i s nejvyššími datovými toky a stejně jako minulý rok perfektně pracoval i FLAC.
Detail odhalí solidní plast podstavce a hlavně velice tenké rámečky dávající obrazu na televizoru pocit značné vzdušnosti. A to i při pouhých 99 cm úhlopříčky.
Překvapivý obraz, resamplování i barvy
Mohu říci, že tohle je jeden z nejlepších televizorů, které jsem poslední dobou testoval, a to nejen v dané cenové relaci. Obraz je příjemný se sklonem k přirozeným a v základu i teplejším barvám. Elektronický šum je minimální a i když je někdy vidět jistá vyumělkovanost, vše je decentní, a to i na pleťové barvě. Resamplování je překvapivě kvalitní, spíše bych měl říci, excelentní, a to nejen u dobrých a průměrných materiálů, ale dokonce i u podprůměrných s nižším či vysloveně nízkým datovým tokem. Výsledkem je na danou cenovou relaci překvapivě kvalitní obraz i z proslule problematických kanálů, jako jsou na DVB-T například ČT 24 či Óčko. Tu a tam „zahlédnete cenu televizoru“ při rychlých pohybech, ale podání je na takové úrovni, že by uspělo i v kategorii o deset, či patnáct tisíc dražší. Parádní resamplování je znát i na klasickém 45minutovém seriálovém díle promítaném přes USB majícím třeba jen 240 MB; televizor si přímo famózně rozumí s kodekem x.264. Co se týče obrazu s vysokým rozlišením, je rovněž excelentní, včetně reakce na rychlé pohyby či problémové boční švenky. Zvukově jsme určitě na solidní, lehce nadprůměrné úrovni v rámci kategorie, příjemná je podpora Dolby Digital, Dolby Digital Plus i dts, subwoofer ovšem v této kategorii čekat nemůžeme.
Panasonic Viera TX-L39E6 je za danou cenu výtečnou koupí. Mám pocit, že při jeho kvalitách nebudou problémy ani u úhlopříček 107 cm, resp. 127 cm, v nichž ho rovněž můžete – vedle 81 cm – zakoupit. Pokud si takto povedou i ostatní televizory tohoto výrobce, bude to pro konkurenci těžká rána. Ostatně už minulý rok měl Panasonic nejvyrovnanější televizní nabídku na trhu a v podstatě všechno, co mi prošlo rukama, bylo na úrovni. Pokud to ale firma dokáže prodat.
pro: excelentní kombinace cena/výkon, výtečný obraz i resamplování, a to včetně nízkého i HD rozlišení, pohodové ovládání a nastavování, výtečně navržený My Home Screen, design atd.
proti: stále nedotažená multimédia, kde chybí adresářový náhled a výraznější titulky, díky systému práce s multimédii problémy s načtením vysoce kapacitních médií
Balení obsahuje
– dálkový ovladač
– 2× tužkové baterie (AA)
– nenatáčitelný podstavec
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– v papírové podobě dostanete stručnou příručku, propracovaná nápověda je přímo v televizoru
foto: autor a Panasonic
