Hlavní navigace

Panasonic Viera TX-L42ET5: pokročilá multimédia, české titulky a pasivní 3D

21. 3. 2012
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

 Autor: 322915
Máme tu první televizor pro rok 2012 v produkční podobě. A aby toho nebylo málo, dorazila přímo ta nejočekávanější modelová řada Panasoniku, tedy s prvním pasivním 3D. Je ve střední cenové relaci s „otevřeným“ internetem, který letos tento výrobce zavádí do svých přístrojů rovněž poprvé, a jak vidíte, sešlo se nám tu těch „poprvé“ hned několik. A to ještě nemluvím například o zavedení „opravdové“ češtiny do titulků, či výtečné podpoře fotografií. V ceně 21 995 Kč za úhlopříčku 107 cm ale dostanete i kvalitní panel IPS s podsvícením LED, bezdrátové připojení k domácí síti, čtvery 3D brýle a mimo jiné také energetickou třídu A+.

První zapůjčený model nabídky pro rok 2012 představuje řada ET5 vybavená, jako ostatně drtivá většina LCD televizorů Panasoniku, kvalitním panelem typu IPS majícím poněkud delší životnost (udáváno je 60 000 hodin). Rámeček je sice ještě v širší podobě, ale elegantní vzhled televizor nezapře. Pro některé pak budou příjemné i čtyři centimetry hloubky mající ovšem za důsledek adaptéry pro SCART, A/V a YUV. Bez nich to tence prostě nejde.

Zapůjčený televizor byl sice ve finální podobě, ale ještě neměl k dispozici otevřený internet (zřejmě duben) a někdy v průběhu roku bude také zabudován i stručný průvodce pro uvedení televizoru do chodu (příručka bohužel nikoli, tu zatím Panasonic nechce). Vše se má objevit formou aktualizace, takže prý nemusíme mít obavy. Je zřejmé, že Panasonic spěchá na uvedení, a dělá jen dobře. Konkurenci to totiž bude ještě chvíli trvat.

Pokud si říkáte, zda brzká zápůjčka stála za to, pak je odpovědí jednoznačné ano! Jak bude vypadat otevřený internet je známo – viděl jsem ho na uvedení novinek pro letošní rok, z něhož vám DigiZone.cz přinesla obsáhlou reportáž. A že nebude podporována Flash, či její podpora bude problematická, je téměř jisté. To ovšem není na Panasoniku, ale na Adobe, s nímž jsou v tomto ohledu jen neustálé potíže.

Osobně jsem se těšil na z mého pohledu podstatně důležitější věci: jak se posunula – a zda vůbec – multimédia, zda máme k dispozici „normální“ češtinu (CP-1250) v titulcích v multimédiích, a zvědav jsem byl také na první pasivní 3D Panasoniku.

Dlužno říci, že výsledek je mnohem zajímavější, než jsem si vůbec dovolil doufat!

Panasonic Viera TX-L42ET5 přední panel

Rámeček je v řadě ET5 ještě široký, ale zjemňuje ho tenká obruba z průhledného plastu. Ve skutečnosti televizor vypadá lépe než na snímku.

Instalace i s přístupem na lokální síť

Instalace byla pohodová až na drobný zádrhel na závěr. Nechal jsem si totiž rovnou nainstalovat i bezdrátovou síť a po její instalaci se už nenabídla poslední volba – umístění televizoru (domov nebo obchod). Nicméně jsem ji nakonec do televizoru dostal (dokud fungují triky, je to dobré…) a pak už bylo vše v pořádku.

Mezi tunery si můžete vybrat jen samotné DVB-T a opominout tak analog. Následné setřídění kanálů je vysloveně hračkou a dělá se velice jednoduše. Prostě jen zadáte číslo pozice, na které chcete daný kanál mít, a je to. Ten, který tam je, se pak posune a třídění tak trvá pár okamžiků. Kéž by to takhle jednoduše šlo letos i u satelitních tunerů…

Panasonic Viera TX-L42ET5 dálkáč

Velká tlačítka a solidní rozložení. Chybí jen vyvolání eko voleb. Multimédia se ovládají přes kurzorový kříž, nikoli přes tlačítka naspodu.

Většinou pohodlné ovládání

Na přepracované menu jsme narazili už loni a práce s ním pomalu nemá chybu (až na pár problematicky umístěných položek, povětšinou zachovaných dodnes). Menu je klasicky střižené, dá se v něm kolovat a samo o sobě je vymyšleno výtečně. Snad jen některé nabídky by mohly být v některých okamžicích podrobnější, jako např. nastavení obrazu v multimédiích.

Dálkový ovladač je taktéž výborný s tradičním rozložením Panasoniku. Volba pro úsporu energie ovšem chybí a sekce pro ovládání základních funkcí DVD/BD přehrávače, která svádí použít ji i v multimédiích, je tentokráte neoznačená. V multimédiích ale přetáčení, Pause/Play a Stop ovládáte přímo přes kurzorový kříž s OK uprostřed. Žádná sdružená tlačítka pro přeskok o skladbu dále se nekonají (obstarávají je dvě teletextová tlačítka) a doufejme, že to bude pravidlem.

Ovládací styl doplňují Back/Return a Exit označený křížkem, které jsou umístěny, stejně jako další často potřebná tlačítka, včetně EPG (Guide) a přístupu do multimédií (Viera Tools), kolem kurzorového kříže, U něj najdete i vstup na internet.

Zabudovanou „příručku“, resp. instalační pomoc, pak vyvoláte – až bude k dispozici – přes tlačítko Viera Tools.

Panasonic Viera TX-L42ET5 logo black

Nové logo je elegantní a má švih. Škoda, že se s ním firma asi tak o dva roky opozdila. Doufejme, že bude na zákazníky účinkovat i nyní.

Osmidenní EPG se dvěma náhledy

Na EPG bohužel vylepšeno nebylo nic a obraz a zvuk se tak po vstupu přeruší. EPG je však přehledné a na základní obrazovce se ukazuje i celé jméno pořadu, byť podrobnější popis už nikoli. Pro ten musíte zmáčknout tlačítko „i“.

Dva náhledy představují klasický televizní program, tedy à la Gemstar, se zobrazením sedmi stanic na výšku (víc se jich kvůli nápovědě nevejde) a programem na dvě hodiny dopředu, Druhým je zobrazení pěti stanic vodorovně, program se pak na asi šest hodin dopředu vypisuje vždy pouze k jedné z nich. Šikovná věcička!

Z EPG se můžete na pořad nechat i upozornit, což se dělá stále stejně, tedy poněkud nelogicky přes rekordér (i když u této řady ještě nahrávat nejde). Televizor se nicméně z pohotovostního režimu neprobudí, pouze se rozbliká LED dioda.

Panasonic Viera TX-L42ET5 internet Viera Connect

Internet, resp. vybrané servery dostupné přes widgety systému Viera Connect. Obrazovku si můžete uspořádat podle svého, tzn. že na ní jdou povětšinou navolit jiné.

Otevřený internet nejspíše v dubnu

Do internetu se dostanete buď přímo tlačítkem z dálkového ovladače (internet) nebo přes Viera Tools, kde je i vstup do multimédií, a na média server, na který se připojíte bez problémů (alespoň já žádné neměl).

Otevřený internet ještě na přelomu února a března k dispozici nebyl (dopracovával se do provozní podoby), ale viděl jsem ho při předvádění v Hamburku, kde jsme například bez potíží vyhledávali přes Google či projížděli velké zpravodajské servery. Byl jsem ubezpečen, že pokud ve vámi zakoupeném přístroji ještě nebude, zprovozní se přes aktualizaci funkce Viera Connect, protože v televizoru už vše připraveno je. Pak se určitě hodí i podpora klávesnice s českým rozložením, které jde vybrat v menu.

Ve widgetovém internetu, který bez potíží fungoval, najdete zhruba 20 serverů (připomínám, že jeden widget rovná se jeden server, který obsluhuje) a můžete si je uspořádat podle svého mezi jednotlivými obrazovkami. Zachovávány vždy zůstávají dva – aktuální televizní kanál zobrazující se uprostřed a Viera Market pod ním.

Vedle obvyklého archivu televize Nova je tu i zpravodajství tn.cz, počasí (včetně některých českých měst), YouTube a také například Skype. Podle zákulisních informací se pracuje na dalším domácím obsahu.

Ovládání widgetového internetu je tradičně bezproblémové, přestavování jednotlivých widgetů snadné i když to možná bude chtít trochu zvyku. Záleží na vaší šikovnosti s těmito operacemi.

Panasonic Viera TX-L42ET5 obraz

Úprav obrazu je vysloveně jen pár…. Volba „Živá barva“ je standardně zapnuta, ale nevyplatí se ji používat. I když… Záleží vlastně na vás, co máte rádi.

Nijak velké možnosti nastavení obrazu

A řekněme si rovnou, že je to v zásadě dobře, i když tady je jich až příliš málo (ocenil bych zejména poměr zelené a červené). Mezi přednastavenými obrazovými režimy máte k dispozici Normální, Dynamický, Kino a Kino režim a jsou mezi sebou dobře odlišeny. Nejlepší se mi zdálo Kino, snižující zároveň významně i spotřebu.

Mezi manuální úpravy obrazu patří v podstatě jen základ: jas, kontrast, barevná sytost, ostrost, teplota barev a možnost zapnout či vypnout tzv. Živou barvu. Toť vše, a někomu to může dosti vadit.

Poměry stran obrazu se mění přímo přes tlačítko dálkového ovladače a je jich devět, včetně 4:3 a 14:9 a tří zoomových voleb. Standardně po instalaci bylo nastaveno 16:9, po přepnutí na automatiku televizor solidně zachovával poměr stran podle formátu příchozího pořadu.

Co se týče zvuku, standardně je nastavena Hudba, dále máte k dispozici Řeč a Uživatel. V něm navíc k obvyklým parametrům, které můžete ve všech režimech upravit, přibývá i osmipásmový ekvalizér, což je určitě nadstandardní.

Možnost upravit vzdálenost reproduktorů od zdi pak příznivě ovlivňuje nízké frekvence a bylo to také znát.

Panasonic Viera TX-L42ET5 eko nastavení

Ekologická nastavení jsou rozhozena do několika menu a stále jim chybí tlačítko na dálkovém ovladači (to zelené se přímo nabízí…). Pokud spustíte volbu Eko nastavení, uvidíte, že si ty důležité parametry hlídá sama a dokáže ušetřit okolo deseti wattů. Záleží ovšem na vašich podmínkách, jak moc a v jakém směru to ovlivní obraz.

Měření spotřeby

Pokud televizoru spustíte eko volby, už se budete hůře dostávat nazpět. Nastavují se totiž na třech místech (v menu „Obraz“, „Nastavení“ a „Nastavení, Další nastavení“) a bohužel jednotné a samostatné menu či tlačítko na dálkovém ovladači pro tuto volbu chybí a nenajdete ji ani na tlačítku Option. Navíc v mém případě nefungoval návrat k původním hodnotám ideálně. Televizor, místo aby například pro obraz nastavil všechny hodnoty jako tovární, udělal jen to, že parametry vrátil pouze pro vybraný obrazový režim. Ponechal i některý eko režim, takže jsem se v tom až ztrácel.

Nakonec jsem se raději kompletně vrátil do továrního nastavení a vše znovu nainstaloval a naladil. Přes volbu „Expediční nastavení“ jde návrat rychle.

Obraz je pak následně v módu Normální, zvuk jako Hudba a „Režim Eco (volba Obraz) je zapnut. „Eko nastavení“ ve volbě Nastavení bylo vypnuto a „Úsporný režim“ (volba „Nastavení, Další nastavení“) taktéž. Koukám, že to je hodně komplikované a tady má výrobce rozhodně rezervy.

Nakonec jsem změřil spotřebu i při zapnutém „Eko nastavení“, které doporučuji vaší pozornosti, protože vybere nejvhodnější úsporný režim automaticky. U mě volba fungovala velice dobře.

V prvním případě byla spotřeba za provozu 81 wattů (73 až 83 W), pokud obrazovku vypnete a ponecháte zapnutý pouze zvuk, což se bohužel dělá pouze přes menu, dojdete k 25 wattům.

V druhém případě (tedy při zapnutém „Eko nastavení“) jsem se dostal na 70 W (68 až 72 W), takže jistý rozdíl tu je. K hodnotě uvedené na energetickém štítku (55 W) jsem se však ani nepřiblížil.

Pokud chcete ještě ušetřit, je třeba jako obvykle sáhnout po obrazovém režimu utlumenějším, typicky Kino, které je tu nastaveno velice citlivě. Pak spotřeba klesla na 60 W a obraz byl navíc podstatně lepší než v režimu Normální.

Panasonic Viera TX-L42ET5 multimedia titulky

Jedna z největších bomb – doufejme, že celé letošní kolekce! – je čeština v titulcích „DivX“ filmů. Pracuje v CP-1250, tedy v tom, co běžně používají Windows a co je zdaleka nejrozšířenější. Konečně!

Poprvé: titulky v běžné češtině a přehrávání HD videa z kamer a fotoaparátů

To tedy je ale překvapení, ba přímo bomba! Konečně tady máme přehrávání videa bez ohledu na jeho umístění v adresářové struktuře SD karty, která způsobovala neskutečné problémy i majitelům fotoaparátů a kamer Panasonic, včetně těch ve 3D. Jak video nahrávku překopírovali z originálního umístění nebo ji přejmenovali, už ji televizor nepřehrál. Nyní to jde klidně i z USB a dlouhým názvem v češtině!

Druhou bombou – alespoň pro mě osobně – je stejná multimediální kompatibilita jak na rozhraní USB, tak na SD kartě, což tu snad ještě nebylo. Co jsem zkoušel, to jsem přehrál tam i tam.

Vedle přehrávání titulků ve znakové sadě ISO8859, která je nám ovšem k ničemu, umí nyní – jak vidno – poprvé také televizor Panasoniku titulky v srt a sub v běžné Windows češtině, tedy CP-1250. Není to ovšem bez háčků, ale nešť.

Filmy v DivX, XviD či MKV, navazují na poslední pozici i po vyskočení z adresáře, jen nesmíte mezi tím přehrát něco jiného. Titulky však musíte často znova zapínat a také jim volit znakovou sadu pokaždé, kdy spustíte multimediální soubor. Výjimkou je, když film dokáže navázat. Tehdy je třeba jen navolit správnou znakovou sadu.

Vybraný font písma byl pro metrový televizor poněkud malý (zvětšit nejdou) a někdy mi také trochu interferoval s obrazem. Nicméně je to obrovský skok kupředu a neskromně věřím, že jsem k tomu také svou troškou „drmolení do mlýna“ přispěl…

Z dalších druhů videa jsem přehrál WMV HD (720 i 1080) a spoustu už zmiňovaných HD nahrávek z kamer a fotoaparátů (MTS, M2TS, MOV, MP4, H.264), a to včetně zvuku i v dvoukanálo­vém dts.

Až neskutečné, a to nejen na Panasonic!

Poprvé si tak majitelé fotoaparátů a kamer, včetně těch firemních, přehrají své natočené video přes USB, aniž by museli dbát na komplikované adresářové struktury a vygenerovaného jména. Teď by měl výrobce hezky vzít firmware alespoň tři roky zpětně a dát tuto možnost i majitelům starších televizorů. Důvěra ve firmu by se podstatně zvýšila a navíc by to byl přístup hodný jména Panasonic!

No nejsem tak naivní a navíc mám dlouhou paměť (viz nefunkční EPG v DVB-S tunerech Panasoniku před pár lety).

Panasonic Viera TX-L42ET5 detail

Noha podstavce jde mírně šikmo a vpředu vybíhá do špičky. Panel ve skutečnosti působí, jako by byl o něco předsunut.

Manažer souborů se choval velice dobře a vypisoval bezchybně dlouhé názvy včetně českých. Zachována však zatím zůstala stará chyba, kdy je výpis jednotlivých multimédií poplatný jejich druhu. Ve videu se vypíše – v rámci jednotlivých adresářů – vše, co umí přehrát a u fotografií si druh náhledu můžete zvolit. Buď je naháže do jednoho seznamu, nebo udělá v podstatě to samé, co u videa.

Ve fotografiích se automaticky spustila náladová hudba, vzorně se označily 3D snímky, které následně šly pohodově prohlížet.

U fotografií mě překvapila neuvěřitelná lehkost a nenucenost, s jakou s nimi televizor zacházel, a bylo to to nejlepší, a nepochybně zatím také nejrychlejší prohlížení v televizoru, jaké jsem kdy viděl. Škoda, že po návratu do filmu, který bez potíží navázal, jsem musel znovu navolit znakovou sadu, která skončila na tzv. „Západní Evropě“, což bylo vcelku pravidlem i jinde.

Zbývá nám hudba. I ta skrývá překvapení. Vedle jasného zvukového projevu ke kterému se ještě dostanu, je tu nejen přehrávání MP3 a WMA (WAV nikoli), ale poprvé také přehrávání bezztrátového formátu FLAC, což by mělo být vlastní celé letošní kolekci.

Panasonic Viera TX-L42ET5 nastavení 3D

Nastavení 3D. Povšimněte si nejen konverze, ale zejména zvláštních voleb pro sekvenční 3D. Co dělají, jsem neodhalil.

Nesrovnatelně lepší podpora 3D

Nepochybně a teď nemluvím jen o jiném přístupu k 3D formátům. Je tu i parádní přehrávání 3D fotek, podpora 3D videa v MPG a TS i z USB a hlavně – moje nahraná 3D videa kamerou Panasonic HDC-SDT750 jsem poprvé přehrál i na televizoru tohoto výrobce, protože je mám pochopitelně umístěna v mé adresářové struktuře a mám je také jinak pojmenovaná. O tomhle jsem už ale hovořil, nicméně vyčkejme, jak dalece je to vlastnost modelů 2012, stejně jako podpora CP-1250 apod.

A jaké je pasivní 3D? Velice solidní, což bylo už vidět i na zmiňovaných záznamech z 3D kamery Panasonic, kde objekty vykukovaly z obrazovky a fotografie byly interpretovány s příjemně jemným prostorovým efektem.

Brýle jsou sice střižené ve stejném duchu jako první aktivní brýle Panasoniku, takže jsou poněkud zvláštní (opět v nich budete vypadat trochu potápěčsky – mě se návštěva až lekla), ale protože jsou pasivní a nenapájené, mohou být tenčí a lehčí. Díky vyklenutým postranicím jsem je také bez potíží převlékl přes své dioptrické brýle a díky pasivnímu 3D nejsou náchylné na osvětlení z boku.

Jakmile jsem pustil 3D soubor přes USB či SD kartu a jeho formát se nerozpoznal, bylo třeba ho nastavit ručně, což vyžadovalo dobrou součinnost prstů, protože reakce musí být rychlá (menu mizí). V každém případě je následné přehrávání výborné, pohledový úhel klasický, tj. dobrý do stran a malý na výšku či směrem k rohům. Jakmile jsem připojil 3D Blu-ray přehrávač, v tomto případě Philips BDP8000, a projel kvalitní testovací ukázky Panasoniku a Philipsu, ukázal se efekt v plné kráse.

Konverze 2D-3D byla v řadě případů vysloveně příjemná, a to i na běžném televizním vysílání na ČT 24, třeba ze studia (samozřejmě nepočítám ony rozmazané příšernosti, které tato stanice vydává za zpravodajské záběry ze světa).

Ve studiu sice bylo za některých situací vidět, že infografika s něčím takovým nepočítá a to, co je vpředu, má být vlastně v pozadí, ale prostorový efekt byl opět příjemně nepřehnaný a přitom často stále ještě zřetelně vydělený.

Osobně nemám potíže ani s pasivním ani s aktivním 3D a vydržím se na něj dívat klidně i přes hodinu. Ani tady se žádné neobjevily.

Panasonic Viera TX-L42ET5 2D z boku

Tohle je televizor na léta a cena je vzhledem k výbavě odpovídající. Jen mi jen záhadou, že chybí nahrávání přes rozhraní USB. V tomto ohledu jsem Panasonic opravdu nepochopil. Možná mi ale něco uniká…

Výborná práce!

Zvukově jde televizor nad rámec třídy. Obrazově (2D) pak své cenové kategorii odpovídá i když si ho musíte trochu poladit a v základním nastavení snadno narazíte na „pleťovku“ do červena a na můj vkus jsou také v základu barvy poněkud plakátové a živé, na což nejsem u Panasoniku zvyklý. Dá se to ovšem omezit nastavením.

Na vysloveně horší obraz někdy narazíte jen u multimédií při jejich nižším objemu, resp., datovém toku, což platí například i u DVB-T vysílání ČT 24. S tím si obrazový procesor už příliš dobře neporadil i když se snažil a resamploval jak mohl. Při standardním seriálovém dílu v XviD o velikosti 350 MB na cca 45 minut, ale problémy nebyly ani po opravdu důkladném prozkoušení. To samé platí o kvalitním MKV (L4.0, L4.1). Jen při jeho přehrávání ze sítě přes volbu Media Server neuměl televizor přiřadit externí titulky. A když jsem u multimédií – skvělá je i podpora fotografií a vynikající je také přehrávání 3D fotografií. Za zmínku stojí i podpora DLNA, HbbTV a také možnost ovládat televizor přes chytrý telefon a aplikaci Viera Remote App 2.0. Ta ovšem ještě není k dispozici pro operační systém Android, ale zatím jen pro Apple…

Samotné pasivní 3D je vynikající i když pochopitelně omezené principem. Brýle jsou dobře navržené a ani je necítíte. A protože nejsme u aktivní technologie, nevadí ani výrazné boční osvětlení.

Pohledové úhly jsou u pasivního 3D kapitola sama pro sebe (u 2D už ale lepší nejspíše nejdou) a ani Panasonic s principem prostorového obrazu náchylným zejména na horizontální pohledový úhel nic neudělá. K dvojitým hranám tak přijdete snadno – stačí se jen nadzvednout z pohovky, nebo přejít šikmo k rohům. Jak ale říkám, to je princip a u pasivního 3D musíte dbát především na správné výškové umístění televizoru, což platí zejména při montáži na stěnu. A platí to u všech značek.

Viera TX-L42ET5 dobře vypadá, adaptérové kabely přežijete (přece jen doba pokročila) a obraz je solidní a odpovídající dané třídě, byť s poněkud živějšími barvami, v HD pak naprosto parádní.

Zvuk jde na rámec třídy, byť vykazuje mírný nedostatek basů, ale na televizor je více než dobrý a není nutné se nějak přehnaně zabývat seřizováním.

Vlastnosti jsou pak nesrovnatelně lepší, než u loňských modelů Panasoniku a ani na letošním trhu se podle mého neztratí. Výhodou mu bude zvláště zavedení češtiny do titulků u multimédií, byť s drobnými škraloupy, a široká podpora přehrávání HD videa z fotoaparátů a kamer. Přesně tohle Panasonic letos potřeboval. Samozřejmě ve spojení s opravdu povedeným designem…

Panasonic Viera TX-L42ET5 parametry

Balení obsahuje

BRAND24

– dálkový ovladač
– 2× tužkové baterie (AA)
– natáčitelný podstavec
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
– stručná příručka v papírové podobě, úplná na CD

foto: autor a Panasonic

Co říkáte na nové vlastnosti televizorů Panasonic?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).