Znovuudělení licencí je zablokované
Zrušené digitální licence chce RRTV znovu udělit původním šesti společnostem, nemůže to však učinit do doby, než Městský soud v Praze vyřeší všech šest žalob proti výsledku licenčního řízení. Soud zatím rozhodl o žalobách provozovatelů televize Nova a Galaxie sport. V obou případech dal za pravdu žalující straně a výsledek výběrového řízení zrušil. Rada tedy musí znovu zopakovat hlasování, přičemž bude vybírat jak z těch projektů, které už licenci jednou získaly, tak z těch uchazečů, kteří se proti svému neúspěchu odvolali k soudu a uspěli. Potíž je ale v tom, že dokud soud nerozhodne o všech žalobách, není jasné, z kolika projektů má rada znovu vybírat.
Projednávání minimálně jedné žaloby přitom blokuje kasační stížnost provozovatele televize Nova, společnosti CET 21. Ta se dožaduje práva být účastníkem řízení o žalobě televize Prima. Městský soud v Praze Nově odpověděl, že měla svoji vlastní žalobu, a tudíž není důvod, aby se zúčastnila projednávání jiného případu. Právě proti tomu Nova podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Tím dosáhla situace, že soud nemůže o žalobách rozhodovat, a Rada tím pádem nezná okruh budoucích účastníků obnoveného licenčního řízení,
vysvětluje předseda RRTV Václav Žák. Generální ředitel Novy Petr Dvořák nedávno v Otázkách Václava Moravce na ČT dokonce řekl, že kasační stížnost je jednou z cest k celkové dohodě o tom, jak bude vypadat proces digitalizace televizního vysílání v České republice.
Kasační stížnost podala i RRTV
Další kasační stížnost, tentokrát proti zrušení výsledku licenčního řízení na digitální programy podle žaloby CET 21, podala tento týden přímo vysílací rada (do třetice podobnou stížnost dala i RTA). Pozastavuje se v ní nad důvody, které vedly soud ke zpochybnění procesu udílení digitálních licencí. Například nad tím, že soudu nestačí sdělit kritéria, podle kterých měli radní vybírat vítězné projekty a o nichž před samotným licenčním řízením rada hlasovala. Požaduje důvody, na základě čeho radní ke svému názoru dospěli, i když mnohdy jde o jejich subjektivní názor. Staví nás tím de facto do role státní instituce, jako je stavební úřad,
stěžuje si Václav Žák. Problém podle něj spočívá v tom, že právě v případě udělování licencí musí radní rozhodovat na základě osobních preferencí.
Jednou z hlavních výtek v žalobách Novy a Galaxie sport byl i určitý předvýběr projektů, o nichž potom radní hlasovali. Šanci dostaly pouze plnoformátové, zpravodajské, hudební, dětské a regionální televize. Spor se vede o to, zda tento „předvýběr“ byl součástí podmínek výběrového řízení a žadatelé o licence o něm měli dopředu vědět (jak tvrdí Nova a Galaxie sport), nebo šlo jen o interní záležitost rady, aniž by byli někteří zájemci o licence poškozeni vyřazením projektu ještě před samotným hlasováním. Václav Žák vysvětluje, že podmínky řízení byly pro všechny stejné: Požadovali jsme plnoformátové, tematické a regionální programy. Nechtěli jsme předepisovat trhu, na jaké typy programů se má soustředit.
Teprve ve chvíli, kdy se radě sešlo několik podobně zaměřených projektů, se radní rozhodli pro předvýběr.
Šlo nám o pluralitu, říká Žák
Důvodem selekce projektů bylo i riziko, že by uspělo několik stejně zaměřených televizí. Abychom zajistili určitou pluralitu vysílání a neudělili licence třeba šesti hudebním kanálům, rozhodli jsme o šesti „škatulkách“ a do nich jsme vybírali projekty. Jedna „škatulka“ byla dětská televize, druhá hudební atp. Nova ale tento postup interpretovala jako nové podmínky soutěže, které nebyly na začátku známé,
říká Žák. Zákon podle něj sice tuto možnost předvýběru výslovně neumožňuje, předseda vysílací rady si to ale vysvětluje tím, že všechna dosavadní licenční řízení se týkala analogového vysílání a vycházel z nich jediný vítěz. Žádný předvýběr tedy nebyl nutný. V tomto případě se ale – poprvé v historii – vybíralo po třech programech na dvě vysílací sítě, celkem šest licencí. Předpokládal jsem, že soud uzná odlišnost těchto procesů. K mému překvapení se však přiklonil na stranu žalobce,
konstatuje Žák.
Rozhodnutí soudu obsahují i další sporné body. Třeba v případě Galaxie sport soudkyně považovala za diskriminaci fakt, že Rada vyřadila její projekt stanice Sport 2 jenom proto, že mělo jít o placený kanál. Radní přitom vycházeli z vládní koncepce přechodu na digitální vysílání, která doporučuje, aby v první fázi digitalizace dostaly v DVB-T prostor pouze volně šířené neplacené programy. Podle soudkyně ale Rada překročila touto argumentací meze svého správního uvážení. Zajímavé ne?
ptá se Žák. Pokud by Rada dostala možnost znovu udělit digitální licence, postupovala by podle svého šéfa trošku jinak než v původním řízení. Asi bychom zvolili trošku jinou metodiku. Odůvodnění bychom psali tak, jako by šlo o analogovou licenci, tedy pro každý projekt zvlášť,
vysvětluje Václav Žák.
Záleží na dohodě státu a Novy
Aby však Rada mohla o licencích znovu hlasovat, musí odstranit překážku v podobě kasační stížnosti televize Nova. Na tu ale radní nemají žádný vliv. Stáhnout by ji mohla jedině Nova. Podle mne existuje jenom jedno řešení. Exekutiva a parlament musí vyjednat se současnými televizemi souhlas s jejich zapojením do digitálního vysílání. Ony mají určité postavení na trhu, mají licence od státu a razítko na to, že mohou vysílat na analogových kmitočtech,
míní Václav Žák. Kasační stížnost tak slouží jako určitý trumf Novy pro vyjednávání podmínek vlastního vstupu do digitálního vysílání. Mají určitou vyjednávací pozici a očekávají, že s nimi stát bude diskutovat o podmínkách. Byl to on, kdo si vymyslel digitalizaci, a ta bude něco stát. Pro televize to znamená náklady navíc a nemůžou-li dostat finanční kompenzaci, je třeba s nimi jednat o jiných náhradách,
říká Žák.
Trumfem Novy není jenom kasační stížnost, ale také její analogové kmitočty. Stát nemůže současné komerční televize donutit, aby se jich vzdaly a začaly vysílat jen digitálně. Na vině je vysílací zákon z roku 2001, kterým zákonodárci umožnili automatické prodlužování licencí, aniž by je podmínili spoluprací provozovatelů na přechodu k digitálnímu vysílání. Do podmínek se mělo napsat, že jakmile dojde k digitalizaci,budou muset vyměnit kmitočty za digitální pokrytí. Taková podmínka v našem zákoně chyběla. V tom jsme v Evropě naprosto ojedinělí,
vysvětluje Žák. V době, kdy parlament schvaloval zákon, se ale zákonodárci přeli o to, zda u digitalizace oddělit regulaci obsahu od regulace přenosových sítí.
Nové licence ještě do konce roku?
Pokud by se v dohledné době podařilo najít generální dohodu mezi Novou, státem a novými digitálními televizemi, jejíž podmínkou by bylo stažení kasační stížnosti CET 21, mohla by Rada nové digitální licence udělit do několika měsíců, možná i do konce letošního roku. V takovém případě by někteří provozovatelé mohli zahájit vysílání ještě v původní zákonné lhůtě do 10. května 2007. Záleželo by ale na nich, jak by byli přiopraveni. Znovuudělením licencí by jim totiž začala běžet nová roční lhůta pro zahájení vysílání,
konstatuje předseda RRTV. Pokud k dohodě s Novou nedojde, nedá se další vývoj předvídat. Hádat, jak dlouho bude Nejvyššímu správnímu soudu trvat vyřešení kasačních stížností, je obtížné,
vysvětluje Žák. Průměr je mezi jedním a dvěma roky.
K novému hlasování o licencích by tak došlo nejdřív koncem příštího roku.
Původní vítězové licenčního řízení na digitální programy však naznačují, že jakékoliv zdržení pro ně znamená značné finanční ztráty a nevylučují žaloby o náhradu škody. Ty by měl zaplatit stát. Václav Žák se ale případných arbitráží nebojí: Všichni dopředu věděli, že existuje možnost přezkoumat udělení licence soudem, a šli do rizika. K odsouzení v případné arbitráži by musel existovat důkaz, že některý státní orgán chtěl záměrné poškodit investora. Jsem přesvědčen, že tento záměr by se jim prokázat nepodařilo.
