Hlavní navigace

Pavel Dvořák: Za předčasný konec DVB-T dostanou operátoři prodloužené kmitočty pro DVB-T2

Jan Potůček

Předseda expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu přibližuje v rozhovoru pro DigiZone.cz vytváření plánu na přechod k DVB-T2.

Doba čtení: 16 minut

Ministerstvo průmyslu a obchodu má do konce roku předložit vládě Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice. Problematikou se má zabývat expertní a také pracovní skupina ministerstva. Jaký je mezi nimi vztah a jakou roli v tomto procesu hrají?

S dovolením bych vás trošku poopravil. Pracovní skupina vznikla na základě diskuzí ke Strategii správy spektra a byla vlastně reakcí na ony někdy vzrušené diskuze k potenciálně likvidačním ustanovením o terestrické televizní platformě a vznikla také v souvislosti s přípravou pozic na konferenci WRC-2015. Takže pracovní skupina na tom v žádném případě nepracovala ani nepracuje, ani to není jejím posláním. Samozřejmě na druhou stranu jednotlivé zájmové skupiny, které byly v této pracovní skupině, jsou informovány o tom, jak expertní skupina připravuje zmíněnou Strategii.

Takže Strategii rozvoje terestrické televizní platformy připraví expertní skupina a poté ji ministerstvo předloží vládě?

Přesně tak, samozřejmě na základě standardního postupu přípravy materiálů do vlády.

Zmíněná pracovní skupina ke Strategii správy spektra do tohoto dokumentu nemůže vstupovat?

Ne, není to možné, neexistuje tam žádný formální vztah a nebývá to ve státní správě ani zvykem. Obvykle to je tak, že vznikne pracovní skupina, meziresortní komise, pak běží připomínkové řízení, dokument schválí vedení ministerstva, jde do meziresortního připomínkového řízení, vypořádají se rozpory a pak to jde na vládu.

Jak vlastně ona expertní skupina k rozvoji pozemního digitálního televizního vysílání vznikla a kdo všechno je jejím členem? A jak jste se do ní dostal vy jakožto bývalý předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ)?

Moje anabáze není tak podstatná. Snad všichni vědí, jaký je můj podíl na digitalizaci televizního vysílání. Pan náměstek Novotný si mě vybral jako někoho, kdo tomu rozumí, má znalosti dané problematiky a je schopen integrovat různá stanoviska, má i dostatek manažerských zkušeností, aby takovou skupinu vedl. A jak se sestavuje skupina? Usnesením vlády jsou jmenovány dotčené orgány veřejné správy, které by společně měly předkládat tento materiál, takže pochopitelně pan náměstek požádal příslušné orgány, aby nominovaly své zástupce. Pak jsme ještě usoudili, že by bylo vhodné, aby pracovními účastníky byly i největší operátor, veřejnoprávní televize, tedy subjekty významně dotčené přechodem na DVB-T2, a pro pomoc s technickými záležitostmi byl požádán Český metrologický institut, který koneckonců spolupracuje i s ČTÚ na mezinárodních koordinacích kmitočtů.

Z dosavadních informací o Strategii vyplývá, že start přechodných sítí DVB-T2 se očekává v polovině příštího roku a k vypnutí nynějších sítí DVB-T začátkem roku 2021. Z jakých kmitočtů se sestaví dvě přechodné sítě DVB-T2? A kdo je bude provozovat?

Máte pravdu v tom, že časový harmonogram už byl de facto publikován na konferenci Radiokomunikace 2015 v Pardubicích. Zatím ho stále držíme, nemáme důvod, abychom ho měnili. Koneckonců, očekávané datum, které bude deklarováno jako požadované pro uvolnění pásma 700 MHz, je s tímto harmonogramem prakticky v souladu. Mělo by jít o konec roku 2020, my plánujeme začátek roku 2021. A o jaké kmitočty půjde u přechodných sítí? Pokud si vzpomenete, ČTÚ vydává plán využití rádiového spektra. A tam byly už v roce 2010 dedikovány, tj. nebyly přiděleny, určité kmitočty pro rozvoj digitálního vysílání. Ty budou samozřejmě doplněny dalšími kmitočty, ale my jsme s tím počítali už tenkrát v roce 2010 jako se základem jednofrekvenčních SFN sítí na stejných stanovištích pro další rozvoj platformy. Přiznám se, že když jsme o tom tehdy diskutovali na ČTÚ, měli jsme představu jiného časového rámce.

Výrazně pozdějšího nástupu DVB-T2?

Ano. A pozvolnějšího, bez nutnosti nějakých dramatických opatření. Přechod na DVB-T2 měl být založen na potřebě a možnostech trhu, nikoli nutného státního zásahu.

A co se týká operátorů přechodných sítí DVB-T2, už je jasné, jak je budete vybírat? Budou to České Radiokomunikace?

Vysílat se bude ze stejných stanovišť, protože pro domácnosti je samozřejmě výhodné, aby to bylo takto a nemusely točit anténami. V koncepci se hovoří o nejméně dvou přechodných sítích na stejných vysílacích stanovištích. Pokud se podaří zkoordinovat další, třeba na stanovištích druhého operátora, nic tomu jistě bránit nebude.

Proč počítáte s nejméně dvěma přechodnými sítěmi DVB-T2, když by se kompletní obsah dnešních sítí DVB-T vešel ve standardním rozlišení obrazu do jedné?

Je to z toho důvodu, že bychom chtěli v těch přechodných sítích už zohlednit budoucí řádné, finální sítě. Čili v případě multiplexu A by to měla být budoucí síť 1 a multiplex B bude vlastně substitucí pro dnešní sítě 2 a 3, ve kterých jsou umístěny komerční provozovatelé.

Takže Česká televize bude mít jednu přechodnou síť a druhá bude pro komerční televize?

Přesně tak. Jinak by vznikly problémy s placením, a ani mix komerčního a veřejnoprávního vysílání by asi nedělal dobrotu.

Když jsme u toho placení, řeší návrh Strategie rozvoje DTT otázku financování souběhu vysílání v DVB-T a DVB-T2? A pokud ano, kdo by ho měl platit? Operátoři ani televize se k tomu nemají.

Je jisté, že se k tomu ani nemohou hlásit, protože si to nevymyslely. De facto jde o vynucený přechod a to je přesně ten případ, na který pamatuje zákon o elektronických komunikacích v konceptu Radiokomunikačního účtu. V obecné poloze je pravděpodobné nebo téměř jisté, že budeme muset připravit (prvý pracovní návrh je samozřejmě již přílohou připravované Strategie) ještě specifikaci paragrafu 27 zákona o elektronických komunikacích obdobně, jako jsme to udělali v případě přechodu z analogu na digitál, kdy se také po určitou dobu specifikovaly výdaje, které se budou hradit z Radiokomunikačního účtu. Ten je mimo státní rozpočet.

Takže náklady na souběh vysílání v obou standardech by měl hradit Radiokomunikační účet?

Mělo by to tak být.

Ale půjde o docela vysoké částky, bude je mít k dispozici?

To je právě okamžik, kdy celý proces bude mít dopady do státního rozpočtu, protože Radiokomunikační účet je zdrojován z výběru poplatků za kmitočty, které většinově odchází do státního rozpočtu – jsou příjmem státního rozpočtu. Ovšem po určitou dobu je možné, samozřejmě na základě vládního nařízení opřeného o zákon, přesměrovat část těchto výběrů do Radiokomunikačního účtu, když se budou očekávat zvýšené výdaje v souvislosti se souběžným vysíláním. Tento postup byl použit bez problémů i v případě přechodu z analogového na digitální vysílání a odpovídá smyslu vybírání poplatků za užití kmitočtů.

Máte nějak vyčísleny náklady na toto souběžné vysílání?

Přiznám se bez mučení, že to je jedna část Strategie, kterou v tuto chvíli diskutujeme.

A řádově má jít o jaké částky?

Řádově má jít ročně o částku do 200 až 250 milionů korun.

Říkáte ročně. Po dobu kolika let bude tento souběh? Návrh strategie počítá s pěti lety.

V rámci časového rámce 2016 až 2021 do okamžiku přepnutí sítí a optimalizace pokrytí finálních sítí na stejnou úroveň jako nyní. Potom skončí státní podpora. Pak už to bude komerční vysílání.

Takže pět let.

Přibližně, ale on bude také nějakou dobu probíhat náběh přechodných sítí. Nebudou hned vysílat ze všech vysílačů na celém území, ne všechny výdaje a náklady s tím spojené budou aplikovány ihned.

Čili jenom souběžné vysílání a přepnutí sítí DVB-T na DVB-T2 vyjde zhruba na miliardu korun.

Ano. Jde o spodní odhad nákladů.

Ale proces přechodu na DVB-T2 jako takový bude mít i spoustu dalších nákladů, ať už na straně vysílatelů, operátorů sítí nebo diváků, kteří si budou muset pořídit nové televizní přijímače s tunerem DVB-T2.

To je suma, nad kterou ještě diskutujeme. Protože na rozdíl od přechodu z analogu na digitál jsme v jiné situaci. Neexistuje reklama na České televizi, z které by se financovaly náklady na komunikační kampaň. Tato informační kampaň podle zprávy Národní koordinační skupiny v minulosti vyšla na částku okolo 200 milionů korun. Tento zdroj nyní není k dispozici. To znamená, že se musí najít jiný.

Ale se státní informační kampaní k přechodu na DVB-T2 počítáte?

Ano, ve Strategii s ní počítáme. Rád bych ještě připomněl, že přechod na DVB-T2 přinese do státního rozpočtu např. zvýšený výběr DPH na základě zvýšení nákupu přijímacích zařízení.

Řeší Strategie rozvoje DTT možnost prodloužení kmitočtových přídělů pro stávající regionální sítě DVB-T, které mají skončit už v roce 2017?

Ano, řeší. Předpokládáme, že by bylo vcelku rozumné, aby regionální sítě vysílaly do té doby, dokud to umožní technický plán migrace tak, jak ho nyní připravujeme.

Počítáte tedy s tím, že některé kmitočty stávajících regionálních sítí DVB-T budou použity pro budoucí sítě DVB-T2?

Samozřejmě. To byl také důvod, proč byly tyto kmitočty v plánu využití rádiového spektra limitovány koncem roku 2017.

Podle čeho se bude přechod na DVB-T2 fakticky řídit? Vznikne nový Technický plán přechodu jako při minulé digitalizaci?

Na základě zkušeností jsme usoudili, a byly to vzrušené diskuse, že by bylo vhodné sestavit obdobu – neříkám, že totožný – tohoto plánu.

A bude závazný?

Bude vydán jako vládní nařízení, čili závazný. Už jsou tu zkušenosti, že žádné opatření obecné povahy v takové situaci nefunguje.

Pokud ve vládním nařízení zůstane onen nynější pracovní termín vypnutí všech sítí DVB-T v únoru 2021, znamená to, že by se někteří operátoři museli vzdát kmitočtových přídělů předčasně. Dostanou za to nějakou kompenzaci?

Tak to je také řešeno ve Strategii, kde mluvíme o kompenzacích, protože všichni držitelé celoplošných přídělů budou mít příděly, kde budou uvolňovány kmitočty pásma 700 MHz. Vlastně provedeme refarming, příděly budou změněny kmitočtově a i z hlediska času. To znamená, že jejich platnost bude prodloužena, a budeme se snažit, aby jejich platnost byla jednotná.

Existuje představa, do kdy by měly být kmitočtové příděly pro překlopené celoplošné sítě prodlouženy?

Diskutujeme vlastně o dvou časových rámcích. Jeden rámec je 15 let po uvolnění kmitočtů v pásmu 700 MHz a druhé datum vychází z diskuze kolem tzv. dohledné doby, tedy do roku 2030. A to jsou dva termíny, o kterých se diskutuje.

O roku 2035 se hovoří jako datu, do kterého má být garantováno zachování terestrické televizní platformy v Evropě.

Ano, o tom se diskutuje. Myslím, že všechno bude záviset na tom, jestli vznikne nějaká integrovaná platforma, ať už typu DTT a IPTV, nebo DTT a LTE. A jak se mezitím rozšíří a na trhu uchytí sítě nové generace, jestli se je podaří dostat do domácností a lidé budou ochotni za to něco navíc platit. To je podstatná podmínka, jinak zůstane DTT nadále dlouhodobě významnou platformou pro nejméně – odhaduji v podmínkách v České republice – polovinu domácností. Kdyby se v takovém případě měly odebírat další kmitočty, chtěl bych vidět ty politiky, kteří se postaví před diváky a řeknou jim, že televize zadarmo už nebude a že za všechno budou platit.

V dřívějších úvahách o DVB-T2 se hodně řešila otázka, zda vůbec bude možné v tomto systému provozovat regionální vysílání. Počítá se s regionálními televizemi v sítích DVB-T2?

Původní návrh, který byl zpracován ČTÚ a ČMI, počítal pouze se sítěmi SFN, kde by se přišlo o regionalizaci. Nakonec jsme usoudili, že by bylo špatné ztratit regionalizaci, která je v nynější síti 4, protože ta byla koncipovaná jako regionalizovatelná po vyšších územněprávních celcích (krajích) a taková by měla být i nadále. A přibude ještě jedna částečně regionalizovatelná síť po velkých oblastech. Takže to není úplně zcela „100%“ efektivní, ale dává to jistý základ efektivnějšího využití kmitočtů.

A s tou jednou regionalizovatelnou sítí se počítá pro Českou televizi? Ta totiž plánovala do regionů vstoupit více než dnes.

Počítá se, že by ji částečně obhospodařovala. Z hlediska kapacity je třeba zachovat duální systém, protože jestliže dnes je kapacita jedna ku třem, tak je třeba ten poměr zachovat i v budoucích sítích.

No, ono to je spíš dva ku třem, protože ČT využívá drtivou většinu kapacity Regionální sítě 7, která je v praxi také celoplošná.

Ne, to je komerční síť a navíc regionální a kapacita regionálních sítí nebyla započtena.

Kolik tedy vlastně vznikne v Česku sítí DVB-T2 a jak se budou přidělovat operátorům? ČTÚ zatím mluví o koordinaci 4+1 sítě, celkem by ale chtěl až šest sítí.

V plánu je šest finálních sítí. Zda se podaří tu šestou síť složit, záleží na koordinacích se sousedy.

Ale teď probíhá koordinace na pět sítí.

Ano, na pět sítí podle konceptu 4+1, který vychází z plánu GE06. S Německem nikdy nebyl problém, ten byl vždycky spíše s administracemi jiných států.

Na východ od nás.

Ano.

Existuje reálná možnost, že Němci s námi zkoordinují kmitočty a jak se bude postupovat v koordinačních jednáních na východ, nastane problematická situace s hledáním volných kmitočtů?

To je jedno z rizik, které si uvědomujeme a která jsou napsaná i ve Strategii.

Co potom s tím?

Kmitočty na migrační sítě jsou zkoordinovány a zásadní je substituce těch čtyř sítí DVB-T. To bude zajištěno v každém případě. I v případě realizace rizika, že východní sousedi nezkoordinují nebo se to nějak nepovede, nebo bude dosaženo v delší časové perspektivě. Překlopení stávajících čtyř sítí ale bude zajištěno.

A platí tedy, že kdo dřív přijde, ten dřív „mele“? Že státy, které zkoordinují kmitočty dříve, nebudou mít reálné problémy se sestavováním sítí DVB-T2?

Výhodu bude mít západ, tam začali s koordinacemi dřív a teď to tlačí směrem na východ. V podstatě platí to, že kdo dřív přijde, ten dřív mele, ale berme to spíše jako licenci.

Takže bychom mohli být vlastně rádi, že nás Němci tlačí do urychlených koordinací 4+1 sítí.

Já si myslím, že jsme s tím svým způsobem počítali. V diskuzích, které jsme vedli s ČMI a na ČTÚ již v době přípravy realizace GE-06, ale nikdo nepočítal s tak rychlým a dramatickým zásahem do ženevského plánu.

Řeší nějak Strategie otázku kódovaných a nekódovaných programů v DVB-T2? Hodně se mluví o tom, že komerční televize budou chtít HD verze svých programů zpoplatnit.

Ne. Tato záležitost se v této chvíli neřeší. Nyní jde o kapacitu pro zajištění vysílání a placená HD je věc na další diskuze. Já myslím, že je třeba se k tomu vrátit v okamžiku, kdy bude jasno, že migrace končí, sítě běží na shodném pokrytí a navíc se změní situace i z hlediska kmitočtů. Některé státy na východ od nás třeba přestanou DVB-T platformu podporovat, protože mají vysoký podíl satelitu. Myslím, že to bude otázka vyhodnocení realizace Strategie, někdy později, kdy k tomu bude příležitost (realizaci Strategie je navrženo vyhodnocovat každý rok).

Kdyby HD verze komerčních televizí v sítích DVB-T2 nebyly, nabízí se otázka, co bude diváky motivovat k tomu, aby přecházeli na příjem DVB-T2 předtím, než dojde k vypnutí sítí DVB-T. Souběžné vysílání obou platforem má trvat pět let…

Pravda je, že de facto neexistence přidané hodnoty přechodu na DVB-T2 je hodně diskuzní. Počet televizních stanic to určitě nemůže být. Může to být pouze zkvalitnění obrazu. Takže pokud by se HD zpoplatnilo, myslím tím v komerčních sítích, pro začátek přechodu na DVB-T2 by to byla škoda.

A nemůžete provozovatelům nařídit, aby přechodem na DVB-T2 vysílali povinně v HD kvalitě?

Nemůžeme. My jsme samozřejmě diskutovali různé stimuly toho typu, že třeba úhrada souběžného vysílání bude jenom pro HD verze programů v DVB-T2, ale asi to nebude možné.

Jak moc je reálné, že se v sítích DVB-T2 objeví Ultra HD programy? Nebo to je hudba daleké budoucnosti?

Já sám jsem byl původně velmi skeptický k Ultra HD, tipoval jsem ho tak v roce 2025. Obávám se, že už v roce 2021 budou první komerční stanice. Prostě ten tlak spotřební elektroniky, aby mohli prodávat nové a nové přijímače, je tak veliký, že to musí nastat.

Čili HD by mohlo být v sítích DVB-T2 volně a Ultra HD by bylo zpoplatněno?

I to je varianta. Já si dokonce myslím, že není vyloučena varianta, že bude něco mezi tím. Dnes máme Full HD a možná vznikne mezistupeň mezi Full HD a UHD, tedy HD plus něco z těch parametrů, kterými se výrazně zlepšuje televizní obraz. Osobně si myslím, že by to mohlo být Full HD plus HDR, které je technicky hodně rychle dosažitelné. A nemuselo by být dokonce ani s nějakým významným zásahem do zařízení.

Ještě k těm přechodným sítím DVB-T2: jak rychlá bude jejich výstavba a kdy budou vysílat celoplošně? S jejich startem počítáte v červnu 2016…

Zatím se orientačně mluví o termínu do poloviny nebo konce roku 2017.

Takže jejich spouštění bude trvat rok?

Ano, zatím je uvažován cca rok.

To je docela rychlé.

Je to i z toho důvodu, že změny budou na stejných stanovištích, budou se používat částečně inovované anténní systémy. Neměl by to být dramatický problém.

Minulý týden začala v Ženevě světová radiokomunikační konference WRC-15. Ovlivní nějak její závěry finální verzi Strategie rozvoje DTT v České republice?

Budou mít dopad pouze v případě, že půjde o nějaké nepříjemné překvapení.

A předpokládáte, že se tam nějaké takové překvapení objeví?

S napjatým očekáváním sledujeme, jak dopadne zbytek pásma UHF. Předběžná stanoviska evropských států jsou beze změny, tzn. žádné možnosti pro downlink dat apod..

Žádná třetí digitální dividenda?

No samozřejmě, GSM a podobné instituce vedou kampaň pod hesly „Harmonizace a flexibilita“, což jsou sama o sobě líbivá hesla, ale ve skutečnosti je to příznak salámové metody likvidace terestrické televizní platformy a „spolknutí“ celého pásma UHF. Předpokládám, že k této změně tam snad nedojde. I když to není vyloučeno. A jinak, co se týče konference WRC-2015, postupujeme podle plánu, jsou připraveny všechny materiály podle obsahu přípravy WRC-2015.

Ohledně přijímačů DVB-T2 už existuje D-Book s technickými parametry, které by měly být závazné pro český trh. Kdyby si diváci chtěli před letošními Vánoci kupovat novou televizi, kde najdou informace o tom, co by měla tato televize obsahovat, aby obstála po přechodu na DVB-T2?

On je trochu problém, že trh s přijímači trochu předbíhá vznik Strategie. Dohodli jsme se, že D-Book ještě budeme aktualizovat. V této chvíli není finální. Chceme ho mít před zahájením vysílání v DVB-T2 přechodových sítích kompatibilní s německým trhem, tzn. aby diváci, kteří si koupí set-top-box nebo televizor v Německu, kde bude trh jistě zásoben včas a dokáže si to prosadit, aby jim pak fungovala i u nás. To je právě cíl chystané aktualizace D-Booku, aby byl do Nového roku k dispozici ve finální podobě.

A bude v něm i nějaká „stopka“ pro prodejce televizních přijímačů, od kdy nebudou moci nabízet přijímače bez tuneru DVB-T2?

Ano, takové opatření tam bude, diskutujeme také o tom, kde umístit a jak financovat certifikační laboratoř, pokud možno nezávislou, která by přidělovala pečeti typu „DVB-T2 Ready“ nebo „Tento set-top-box umí česky“ apod. To je věc marketingových odborníků. Tak, aby spotřebitelé měli jasnou a nezávislou informaci. Já ještě zjišťuji, zda není v zákonu o ochraně spotřebitelů nějaké ustanovení, jak předejít některým nesrovnalostem.

MIF 2018 tip v článku Mikulenka

Jestliže přechodné sítě DVB-T2 mají startovat v červnu 2016 a návrh Strategie rozvoje DTT máte vládě předložit do konce roku, co všechno se za ten půlrok musí stát, aby vysílání DVB-T2 mohlo opravdu odstartovat? Myslím hlavně na legislativní úrovni.

V navrhovaném usnesení je další krok, to znamená ministerstvo průmyslu a obchodu musí připravit materiál do vlády, kde bude věcný návrh úprav dotčených zákonů. Vycházíme z toho, že by to nemusel být zase až takový problém, protože to znění vlastně známe. Použije se původní znění Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání, modifikuje se podle obsahu Strategie. Takže by to nemusel být takový problém, že by do září příštího roku mohla být novela zákona v chodu. A ta ostatní opatření by byla některá koncipována tak, aby se nemuselo čekat na tento zákon. Vydání individuálních oprávnění, na kterých bude postavena přechodová, migrační síť, nemusí čekat na novelu, na tu musí počkat finální sítě a financování přechodu. Takže je to všechno snad tak, aby to čekání na zákon nebránilo reálným krokům v přechodu na DVB-T2.

Našli jste v článku chybu?