Hlavní navigace

Pavel Kohout: Česká televize vyvíjí ovládání HbbTV prostřednictvím tabletu a smartphonu

Jan Potůček

Počet uživatelů hybridního vysílání České televize strmě stoupá, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz výkonný ředitel Nových médií ČT. Kavčí hory chtějí připravit speciální aplikaci pro dětské Déčko.

Doba čtení: 18 minut

Během karlovarského filmového festivalu jste spustili beta verzi nového zpravodajského webu ČT24. Proč tato změna a jak se dotkla funkčnosti webu?

Za novou grafickou podobou webu ČT24 stojí hlavně přepracování celého redakčního systému. Měli jsme v ČT asi 13 různých informačních systémů a ČT24 je vlastně taková první vlaštovka, kdy bychom rádi tyto redakční a informační systémy integrovali do jednoho, aby to byla opravdu publikace na všechny platformy. Teď pracujeme na tom, abychom dokázali z redakčního systému automaticky publikovat obsah do teletextu a do budoucna bychom rádi přidali i aplikaci ČT24 pro HbbTV. Jednoznačný smysl těchto změn je v úspoře času, aby se redakce mohla zabývat jinými tématy než manuální publikace.

Měl jsem na jedné vaší konferenci přednášku o HbbTV, kde jsem zmiňoval, že responzivní design je vlastně jen formální částí vizuální podoby webu, ale myslím, že jsme se dnes dopracovali do jakési responzitivity obsahu. Obsah se musí přizpůsobovat různým zařízením společně s jeho prezentovanou formou. To znamená, že článek už dnes nemá jenom jednu verzi titulku, ale naši redaktoři už rovnou vytváří i zkrácenou verzi nadpisu (pro potřebu Teletextu, HbbTV a mobilní verze). Máme perex článku, který zároveň tvoří základ teletextového  článku. V perexu je to zásadní z celé zprávy a my ho máme limitovaný tak, aby byl shodný s počtem znaků teletextové stránky. Následuje pak ještě otázka formátování a exportu, na čemž naši programátoři pracují.

Co ten perex zkrátit na maximálně 140 znaků a rovnou ho automaticky přesměrovávat i na Twitter?

Pro sociální sítě (tj. nejen pro Twitter) máme speciální položku v redakčním systému, která slouží k informování o publikovaném článku na jiných platformách. Perex použijeme pouze v případě, kdy redaktor (třeba z časových důvodů) položku nevyplní. Navíc si nemyslím, že zkrátit perex na 140 znaků je správné řešení. Primární je vždy kvalitní zpravodajský obsah, který není možné takto jednoduše limitovat. I když technicky by to samozřejmě možné bylo, jakkoli by to byla spíš profesně práce pro copywritera, který je schopen upozornit na  to podstatné a upoutat tak pozornost čtenáře. Sociální sítě totiž považujeme za nástroj především komunikační, nikoli publikační a zejména u ČT24 je důraz kladen na informační nosnost.

Jak dlouho jste redesign připravovali a kdo je hlavním autorem nové podoby webu ČT24?

Tento redesign je velmi komplexní záležitost. Půl roku jsme analyzovali stávající portál ČT24 a sledovali chování našich diváků. Díky složitému prostředí, kde navíc existuje obrovské množství návazností na profesionální vysílací systémy ČT (archivy textů i videí, apod.), jsme museli řešit celou komplikovanou distribuční cestu obsahu. To byl první krok. V tom druhém  jsme prováděli vlastní výzkum chování uživatelů. Naše designerské oddělení oslovilo respondenty a výsledkem byly detailní poznatky o tom, jak vlastně naši návštěvníci konzumují zprávy na internetu. S tímto nelehkým úkolem nám velmi pomohlo naše oddělení výzkumu. Z něho vzniklo prvotní zadání (wireframy), které jsme opět  testovali na oslovených čtenářích našeho webu. Výsledkem byla zajímavá zjištění, co čtenáři od nového webu čekají a tomu jsme přizpůsobili jeho nový design.

I redakční systém je zcela nový, není to jen upgrade toho stávajícího. Navíc jsme při jeho vývoji sledovali propojení se všemi stávajícím platformami od webu přes mobilní telefony, tablety, HbbTV až po teletext. Tím pádem příprava trvala déle, než jsme předpokládali, ale nechtěli jsme slevit z klíčových požadavků. Mám dobrý pocit z toho, že jsme položili základní kámen všech budoucích portálů, které bychom do tohoto nového systému chtěli postupně převést.

Co vám vyšlo z té analýzy, co vaši čtenáři očekávají od zpravodajského webu?

Zhruba polovina lidí přichází sledovat živé video, což například z pohledu dneška (rozhovor vznikal minulý čtvrtek 23. července 2015, pozn. red.), kdy se řeší vynesení rozsudku nad Davidem Rathem, znamená, že bude převažovat stoprocentně sledování živého zpravodajství ČT24. A zbytek uživatelů jsou lidé, kteří oceňují kvalitní nezávislé zpravodajství a preferují písemnou formu. Tyto dvě skupiny jsou z dlouhodobého pohledu vyrovnané. A oběma jsme se při redesignu snažili vyjít vstříc.

Slibujete větší propojení webu s vysíláním ČT24. Jak konkrétně to bude vypadat?

Novinkou v designu je důraz na živé televizní vysílání. Proto na homepage zdůrazňujeme to, co se aktuálně vysílá a co bude následovat. Je tam také přímý odkaz na pořady a program. A co je podstatné, kdykoli pracujete s webem ČT24 a děje se něco zásadního, na jedno kliknutí si můžete  spustit živý stream. Doposud byla tato cesta o něco složitější.

Podobný princip budou mít do budoucna všechny nové portály ČT. A kdyby náhodou probíhal k tomu televiznímu další paralelní na webu, přidáme další takto snadno dostupné přehrávače. Už nyní je tato možnost k dispozici na zkušební verzi nové ČT24.

Zároveň chceme akcentovat propojení s programem. Nabídneme tak čtenářům další rozšíření k pořadům a jejich obsahu. Například upozornění na hosty ve studiu. Takže to sepětí je spíš obsahové, abychom dokázali lépe ukázat, co aktuálně přináší ČT24, na co se čtenář může těšit. Pro tu druhou část uživatelů, kteří jsou spíše diváky, je zde vylepšené napojení na živé streamy ČT.

A pak jsou tam drobná vylepšení pro naše časté čtenáře, kteří mají možnost si ukládat nepřečtené články na později. V záhlaví webu ještě funguje upozorňování na témata a nově publikované texty, takže když si necháte otevřenou novou stránku ČT24 a půjdete na oběd, v záhlaví se vám po návratu objeví počet nových článků. Věřím, že tyto funkce naši diváci ocení.

Říkal jste, že ten nový redakční systém je naprosto nezávislý na původním starém. Znamená to, že teď, když souběžně funguje starý web a nová beta, musí redakce ukládat tytéž články dvakrát?

Vytvořili jsme exportní modul ze starého systému do nového, takže se nám podařilo zmigrovat 300 tisíc článků, které vznikly na starých systémech ČT24. V současnosti, po dobu fungování beta verze nového webu, když testujeme nový systém plnohodnotně,  plní redakce oba systémy paralelně. Pokud však nastane významná zpravodajská situace, jako je ta dnešní (vynesení rozsudku nad Davidem Rathem, pozn. red.), jsme schopni opět využít exportní modul. Tudíž to není nutné dělat vždy souběžně.

Takže publikujete především přes starý redakční systém.

Zatím je stále primárním zdrojem publikace původní systém, z něhož exportujeme do toho nového. Na současném webu pouze čtenáře upozorňujeme na novou betaverzi. Články na novém webu vycházejí z technických důvodů se zpožděním oproti ostrému serveru ČT24.

Kdy předpokládáte překlopení nového webu na plný režim a vypnutí starého serveru?

Počítám, že by se nám to mohlo povést počátkem srpna. Web je víceméně dokončen, ladíme pouze drobnosti, ale díky tomu, že zpravodajský portál ČT24 je vyhledáván právě v dobách různých kritických zpravodajských událostí, je u něj kladen enormní důraz na spolehlivost a výkonnost, takže teď probíhají výkonnostní testy a sledujeme, jak se nám chová pod zátěží. Už nyní nám novou verzi navštěvují řádově tisícovky návštěvníků denně.

Použijete mustr nového webu ČT24 pro novou podobu webů dalších programů České televize, třeba ČT sport?

To se logicky nabízí, rádi bychom do nového společného redakčního systému postupně převedli všechny weby,  aby byl veškerý obsah propojen. Až při publikaci článku by se tedy editor mohl rozhodnout, zda je článek natolik zásadní, že nepatří jen na sportovní web, ale hodí se i do některé rubriky ČT24 nebo např. teletextu či HbbTV.

Který web přijde na řadu jako další po ČT24?

Že budeme řešit ČT sport je jasné, ale myslím si, že postup a pořadí zvolíme až ve chvíli, kdy bude finálně spuštěna ČT24. Dále bychom chtěli předělat všechny homepage kanálů ČT. Každá z nich má totiž svoje specifika a priority určujeme podle zaměření a návštěvnosti. Určitě přichází v úvahu ČT sport a např. ČT art.

Pojďme k hybridnímu vysílání. Nedávno jste do HbbTV přidali aplikaci Test AV formátů, která obsahuje i videa v Ultra HD rozlišení. Jak moc je tato aplikace využívaná diváky a co všechno si na ní testujete?

O tématech spojených s HbbTV často komunikujeme s vaším redakčním kolegou Lukášem Polákem, který je pravidelně sleduje, takže mnohdy o novinkách ví dříve než já. Při testu, který provázel náš přechod k novému  poskytovateli streamingu O2, jsme chtěli získat odezvu od lidí, jakým způsobem funguje nově připravované řešení na jejich televizorech. Připravili jsme pro ně speciální HbbTVtest, do kterého se zapojilo 30 tisíc diváků. Z toho jsme usoudili, že zájem o testování schopností vlastního televizoru je poměrně velký. V této souvislosti jsem si vzpomněl na svoje dětství, když se u nás doma objevil první CD přehrávač a v něm byl testovací disk od Philipsu, díky kterému jste si mohl nastavit domácí repro soupravu a zjistit, čeho je schopna.

Tak jsme s kolegou Janem Zemanem uvažovali, jak tento zážitek zpřístupnit v dnešní moderní době divákům a dospěli jsme k závěru, že bychom mohli udělat nějakou referenční aplikaci, která by umožňovala přehrávat různé formáty v různých rozlišeních s různou zvukovou stopou. Oslovili jsme experta na tuto oblast, firmu Dolby, která se touto problematikou zabývá dlouhodobě. S její pomocí a přispěním jsme aplikaci poté vyvinuli a teď je k dispozici všem majitelům chytrých TV s podporou HbbTV.

Jaký obsah nabízíte v Ultra HD?

V současné době pouze testovací videa od společnosti Dolby.

Zkoušeli jste, při jak rychlém připojení k internetu je možné ty testovací smyčky Ultra HD sledovat?

Jsou to testovací videa a datový tok typicky kolísá mezi 10–20 Mbit/s. Vzhledem k statutu testu datový tok zatím nijak neomezujeme.

Jak je vlastně obecně hybridní vysílání využívané u diváků ČT? Máte přehledy o tom, kolik lidí ho používá pravidelně?

Tuto otázku jsem očekával, takže jsem si pro vás připravil graf. Ale aby to bylo chápáno správně, na českém trhu zatím neexistuje nějaká obecná metodologie, která by říkala, jak by se měla měřit návštěvnost HbbTV, takže prozatím používáme Google Analytics. Veškeré měření je založeno na cookies,. Některé televizory s tím můžou mít teoreticky problém, takže očekávám, že tam je i určitá míra chybovosti, ale můj odhad je, že to jsou zanedbatelná procenta. Ale co rozhodně není možné zpochybnit, je strmý nárůst počtu televizorů s funkční podporou HbbTV. Ten růst je úchvatný. V ničem si nezadá s nárůstem počtu mobilů a tabletů. Letos v květnu jsme překročili milion připojených televizorů (tzn. TV se alespoň jednou za měsíc připojil k HbbTV službě ČT), přitom loni v květnu to bylo nějakých 400 tisíc. Když jsem v říjnu 2013 nastupoval do ČT, nebylo to ani 100 tisíc. Když bych měl říct přesná čísla:  v srpnu 2012 jich bylo 15 tisíc za měsíc, v květnu 2013 už 90 tisíc, o rok později 220 tisíc (podle Google Analytics, kde byl ale na týden výpadek, takže reálně šlo o cca 400 tisíc) a letos v květnu 1,080 milionu.

Další podstatný milník je skokový nárůst používání během loňského léta, kdy jsme začali aktivně promovat HbbTV. Diváky jsme během sledování programu vybídli, aby si prostřednictvím modrého tlačítka spustili HbbTV aplikaci (související pořad v iVysílání, při hokejovém mistrovství nabídka speciální aplikace o hokeji a na dětském kanálu jsme přes modré tlačítko propagovali letní soutěž s Černobílem). Pomalu se snažíme touto formou lidi přesvědčit, že  HbbTV jim přináší služby, které by mohli ocenit. Druhou část lidí, kteří HbbTV nemají, se nám myslím celkem úspěšně podařilo oslovit s naší kampaní ČT bod, kterou jsme spustili společně s letošním hokejovým mistrovstvím.

Jak je ČT bod využívaný?

Jsem velký fanoušek HbbTV. Jediné, co se na této normě nepodařilo, je její název. Pro běžného diváka je název špatně zapamatovatelný a pochopitelný. Z tohoto důvodu také vznikl ČT bod. Výhod je několik: diváci ho dobře vnímají, vizuálně je spjat s ČT a navíc jeho grafická podoba (červený bod) asociuje způsob spuštění HbbTV. Název ČT bod ale především definuje prostor ČT v chytrých televizorech. Za vznikem kampaně stojí kolegové z marketingu, kteří ji včetně názvu vyvinuli. Myslím, že se kampaň mimořádně povedla a rád bych jim tímto poděkoval.

ČT bod funguje od května, zatím jde stále o testovací provoz. Kdy plánujete přejít na ostrou verzi?

Obecně HbbTV je stále v experimentálním režimu, protože to stále ještě není záležitost pro většinu našich diváků.  Až se na trhu bude vyskytovat více než polovina televizorů s touto technologií, můžeme si dovolit říct, že se z toho stává běžná záležitost. Ale protože je to stále ještě příliš nová technologie, probíhá její provoz v experimentálním režimu. Je to věc rozhodnutí ČT. A je to vlastně i v duchu toho, co má ČT dělat – přinášet na trh nové technologie a možnosti.  O to se prostřednictvím platformy HbbTV snažíme.

Jak moc vašemu HbbTV pomohlo přidání iVysílání a možnost sledovat pořady z archivu ČT přímo na televizní obrazovce?

Považuji to za stěžejní milník a popravdě si myslím, že to je 90 procent důvodů návštěv HbbTV. Není to jen o tom, že můžete sledovat video na velké obrazovce (na rozdíl od malých notebooků a tabletů), ale můžete zůstat sedět  na pohovce, jak jste při sledování zvyklý.

Když byste to vyjádřil procentuálně, kolik procent návštěv HbbTV tvoří právě iVysílání?

Troufnul bych si odhadovat, že to je 80 až 90 procent, protože opravdu zásadní procento diváků přichází z důvodu sledování videa. Pokud nastává nějaká mimořádná (např. sportovní) událost, vytvoříme speciální aplikaci s dodatečným obsahem. Příkladem mohou být naše oblíbené aplikace k hokejovým mistrovstvím. To je další vylepšení probíhající akce, takže kromě živého streamu divák má možnost např. najít sportovní výsledky, program mistrovství, biografie hráčů. Vytváření aplikací je ale poměrně náročné, proto si to nemůžeme bohužel dovolit dělat pro veškeré pořady, které ČT vysílá.

Neuvažujete o možnosti ovládání HbbTV pomocí smartphonů nebo tabletů, jako to umí veřejnoprávní televize v Německu?

V této souvislosti jsem si pro vás připravil jednu ukázku na toto téma. Je to test, který zatím funguje pouze na interní síti budovy ČT a na kterém již delší dobu pracujeme. Vzhledem k výkonové náročnosti ho ale zatím nemáme v produkčním prostředí. Jste jeden z prvních novinářů, který tuto naši technologii vidí „na živo“ (volí na obrazovce stránku s QR kódem a fotí si ho tabletem, který se rázem stává ovladačem televizoru, pozn. red.). Teď jsem např. spustil video. Dále mohu video pozastavit, zvětšit na celou obrazovku nebo posouvat v něm. To, co vidíme, je testovací stránka v tabletu, která má připomínat budoucí verzi iVysílání. Takže pokud mám propojen tablet a TV, volím si jednotlivá videa na tabletu, ale přehrávají se na TV.

Když jsem tuto technologii ukazoval v prezentaci na konferenci o HbbTV v Ženevě, dozvěděl jsem se, že nová norma HbbTV 2.0 tuto problematiku řeší. Současný standard televizí nám ale bohužel neumožňuje tuto technologii použít. Masové používání televizorů podporujících normu 2.0 se totiž dá v ČR předpokládat až okolo roku 2020. To znamená, že do té doby je jedinou šancí přijít s vlastním řešením. A důvod, proč s tímto projektem přicházíme, je zřejmý. Pokud se podíváme na klasické dálkové ovládání, které se za posledních 20 let významně nezměnilo, je nám jasné, že se pro ovládání videa v prostředí HbbTV nehodí. Toto zlepšení jsem si osobně zformuloval jako „zpříjemnit“ a „zrušit“.  

Jsem rád, že se nám podařilo splnit funkční zadání v testovacím prostředí a nyní se chceme soustředit na převod aplikace do reálného prostředí. Věřím, že dokážeme divákům nabídnout možnost si pohodlně pomocí svého mobilního zařízení vybrat video a eventuálně ho sdílet s dalšími členy domácnosti.

Jak moc jste se při vývoji tohoto řešení inspirovali u německých veřejnoprávních televizí, které už tuto možnost svým divákům nabízejí?

Musím říci, že vůbec. Toto je stoprocentně naše vlastní cesta. Do teď nevím, jak dlouho ho využívají v Německu a jak jsou s tím daleko. První verzi jsme začali testovat během loňského léta, od té doby na ní průběžně pracujeme, takže si myslím, že jsme na tom podobně jako kolegové v Německu. Jedná se o poměrně komplikovaný problém z hlediska synchronizace událostí mezi TV a dalším zařízením – ovladačem. Moje zadání znělo, abychom docílili obecného řešení, které by bylo do budoucna použitelné nejen pro ovládání videa, ale také např. jednoduchých her.

Po nějaké době jste do HbbTV vrátili aplikaci Panorama. Bude tam už nastálo?

Vyslyšeli jsme přání diváků a aplikaci Panorama ponecháme funkční po celý rok. V současnosti jednáme se společností Sitour (vývojový partner aplikace) o jejím rozšíření o letní sezónu. Ukázalo se, že o aplikaci zobrazující web kamery z horských středisek stojí diváci i v létě.

Nechystáte nějaké další podobné výstupy z monitorovacích kamer, třeba dopravních?

Projekty dopravních kamer jsou už dostupné na specializovaných webech. Domnívám se, že spíše než dopravní kamery má budoucnost přesná navigace obohacená o živé dopravní informace. Spíše než informace o tom, že je zacpaný Barrandovský most, mě zajímá, kudy mám zácpu objet. To čekám od mobilní navigace. Proto jsme o tom zatím neuvažovali, neboť by to byl navíc poměrně náročný projekt.

Máte představu o tom, kolik lidí má doma televizor schopný využít aplikace HbbTV, ale nemají ho připojený k internetu a zatím HbbTV nevyužívají?

Je to jenom odhad, ale domnívám se, že jde o desítky procent. Vycházím z určitých náznaků jednotlivých výrobců televizorů. Pro mě je spíš podstatná ta informace, že přes 90 procent televizorů prodaných koncem roku 2014 v České republice bylo s podporou technologie HbbTV, což je skvělá zpráva. Jednoznačně to potvrzuje správnost vydat se cestou podpory HbbTV.

Jak budete motivovat ty nepřipojené, aby se připojili a využili HbbTV?

Právě kampaní typu ČT bod, která divákům ukáže, jaké služby budou moci využívat pokud svůj televizor k internetu připojí.

Odlišíte časem základní menu HbbTV u jednotlivých kanálů ČT, nebo zůstane společné pro všechny?

Je to jeden z projektů, kterým bychom se chtěli v budoucnu věnovat: jakýsi redesing spouštěcího menu. Nevím, jak pro dospělého diváka, ale rozhodně jedno ze zadání, která jsem dal kolegům, je, abychom udělali speciální verzi pro toho dětského v rámci kanálu ČT :D. Cílem by mělo být zdůraznění dětských aplikací a vytvoření celkového prostředí příjemného pro dětského diváka.

Když se vrátím ještě k iVysílání, a nejen prostřednictvím HbbTV, na jakých zobrazovačích ho diváci využívají nejvíce?

Většina diváků sleduje iVysílání stále z klasického PC. Myslím si, že ještě dlouhou dobu tomu tak bude. Mobily sice narostly z nějakých 10 na 15 až 17 procent, ale zatím ještě nemají tak zásadní podíl. Byl jsem před pár lety na prezentaci Googlu, kde jsem viděl prognózu o vyrovnání počtu klasických PC a mobilních platforem do roku cca 2016. Osobně se ale domnívám,  že mobil a tablet není preferovanou platformou pro konzumaci dlouhometrážního TV obsahu.

Tablety jsou na tom ještě hůř než mobily?

Ano. Myslím si, že k nám ještě naplno vlna tabletů nedorazila. Mezi našimi diváky převažují zatím lidé,  kteří jsou majiteli především chytrých telefonů.

Tak ony se displeje smartphonů zvětšují…

Souhlasím, ale podle údajů z Google Analytics je zastoupení tabletů menší než chytrých mobilů. Přijde mi to logické, protože tablet, když bych si vzal nějaký běžný rodinný rozpočet průměrné rodiny, není tak důležitý jako mobilní telefon. Mám pocit, že tablet je obecně vnímán jako jakési doplňkové zařízení.

Když si vezmeme sledovanost pořadů na iVysílání a porovnáme ji s klasickou televizní sledovaností, existují nějaké pořady, které se na internetu vyrovnají sledovanosti měřené peoplemetry?

Myslím si, že ne. Pokud ano, jedná se o výjimky. Internet v prostředí TV společnosti obecně považuji za rozšiřující službu pro diváka. To hlavní se stále děje v prostředí televizní obrazovky. Výsledky výzkumů, které jsem měl možnost vidět, to jenom potvrzují. Televize jako jeden z mála tradičních médiatypů nepatrně roste. Ostatní médiatypy klesají. Internet samozřejmě také roste, ale při domácí zábavě zatím stále dominuje televizor. Myslím, že i v budoucnu se rodina stále bude scházet u nějakého velkého zobrazovače, a když vezmeme poměr cena – výkon za distribuci signálu, určitě je terestrické vysílání nejefektivnější způsob, jak dopravit obsah k divákovi. Pokud si budu hledat nějakou alternativní zábavu, je internet ideální prostředek. Další formy distribuce obsahu jsou otázkou technologického rozvoje. To, co si tady ukazujeme, není běžný standard české domácnosti, to jsou opravdu novinky, které teprve přicházejí na trh.

Když vezmeme sledovanost konkrétních pořadů a připočítá se k nim počet přehrání na iVysílání, je to významný podíl z kumulované sledovanosti? Teď se hodně řeší crossmediální výzkum a spojení výstupů z klasických peoplemetrů a internetové sledovanosti.

Rada ČT vznesla požadavek přidat sledovanost internetu ČT ke klasickým měřením TV sledovanosti. Tento úkol byl svěřen kolegyni Renatě Týmové. Úloha Nových medií je v tomto případě pouze poradní, protože to částečně spadá do naší agendy. Výsledkem je metodika, která nám umožňuje srovnání TV vs. internet prezentovat. Podle těchto čísel, která jsme výběrově prezentovali, naroste u internetově úspěšných formátů rating o nějakých 10 procent.

Tak to není málo. A to jsou spíš formáty pro mladší publikum?

Bylo to u seriálu První republika a pak např. při významných sportovních událostech. Velkou roli hraje i čas vysílání.

Takže nejde jenom o pořady z archivu, ale i živé internetové vysílání.

Ano. Základní potřeba diváka je podle mě taková, že když je něco velmi oblíbené v televizi a já jsem to nestihl, chci se na to během týdne podívat. To je myslím příklad i První republiky. A u těch sportovních událostí je to tak, že divák není momentálně u své televize, takže hledá možnost, jak se na přenos podívat jinak. Jinak si ale myslím, že většina sportovních fanoušků nemá ráda malá rozlišení svých tabletů a telefonů, která se těžko srovnávají s 40“ úhlopříčkou. Dále je internet místem, kam můžeme umístit obsah, který se nám nevejde do televizního programu. Například u sportovních událostí, když hraje český tým a někdo není třeba jeho fanouškem, se může podívat na paralelní zápas, který nevysíláme v televizi, protože ho redakce sportu považuje za ten méně podstatný.

Podobným způsobem jste na internetu nabízeli i olympijské streamy.

Ano, přesně tak.

Momentálně vzniká oficiální crossmediální výzkum v rámci Asociace televizních organizací (ATO). Česká televize se na něm podílí. Byli jste jako zástupci Nových médií přizváni, abyste pomohli najít ideální řešení?

NMI18_Urban

Působíme jako poradní hlas našeho oddělení výzkumu, které je garantem této spolupráce. My spíš říkáme svá doporučení k technickému řešení. Např. zda jsme nebo nejsme schopni detekovat určitý typ koncového zařízení. Případně zda-li je technicky možné umístit na naše weby nový měřící kód, který by chtěl realizátor výzkumu použít.

Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Našli jste v článku chybu?