Českýkutil.cz
Server Českýkutil.cz odstartoval 1.3.2007. Provozovatelem je společnost Český kutil.cz, s.r.o., kterou spoluvlastní Pavel Zeman (5 1%) a Stanislav Knotek (49 %). Společnost vykázala obraty v roce 2007 468 tisíc Kč, v roce 2008 1,5 mil. Kč s účetní ztrátou 546 tisíc Kč (2007) resp. 413 tisíc Kč v roce 2008.
Pavel Zeman
- Narozen 1969, syn spisovatelky Markéty Zinnerové, která mu vždy tvrdila, že nebude nikdy psát a fotit
- Partnerka Petra, výtvarný redaktor Českého kutila, společně mají syna Matouše (6 let)
- Vystudovaný lesák (SOU Lesnické) a truhlář (SOU Truhlářské Zelený pruh), focení jako koníček
- 2000 – 2007: redaktor, fotograf a truhlář na volné noze (spolupráce s časopisy Dům a byt, Chatař a chalupář, Praktik, Květy, Living, Domov
- 2007 do dnes: šéfredaktor Českého kutila
Stanislav Knotek
- Narozen 1972, manželka Irča, společně mají dceru Michaelu (5 let) a syna Lukáše (1 rok)
- Vystudoval Střední průmyslovou školu strojní v Praze
- 1998 – 2005: spoluzakladatel a technický ředitel společnosti CZI, s.r.o.
- 2005 – 2007: na mateřské dovolené s dcerou Míšou
- 2007 do dnes: ředitel Českého kutila
Jak to všechno začalo? Kde se vzal nápad vytvořit kutilský server Český Kutil a jak jste se dali dohromady?
Pavel Zeman: Já jsem vždycky chtěl udělat hobby knížku, protože mne vždy bavilo fotit a psát. Ale v roce 2001 jsem se rozhodl se svou přítelkyní Petrou udělat web o českém kutilství, ale pak jsem tři nebo čtyři roky hledal někoho, kdo by mi s tím pomohl. V té době jsme také registrovali doménu ceskykutil.cz. Dílem náhody jsem se v roce 2005 přes kamarádku zkontaktoval na Standu.
Před tím jsem zhruba dvanáct let psal a fotil pro časopisy jako jsou Květy, Chatař a Chalupář, příloha Práva, Living, Střecha nad hlavou, Domov, Praktik a další. Ale neuměl jsem to s webem. Doufal jsem, že to rychle pochopím a někdo mi to za tři tisícovky namastí a bude to. Teď už jsem o něco vzdělanější, taky se o webu Českého kutila bavíme se Standou někdy od roku 2005. Jak si z legrace ze sebe vždy říkáme, je to symbióza v tom, že, se tak nemůžeme podrazit. Standa je IT a já jsem obsah, takže to máme oborově rozdělené a i firmu máme na půl.
Fotil jsem postupy, takové ty návody Udělej si sám, to, co se vyrábí. Blbuvzdorné věci a návody. Z toho vznikl základ fotek pro náš web. Výhodou bylo, že někdy v roce 2001, kdy k nám přišly ve větší míře digitální fotoaparáty, jsem přešel na digitál a od té doby na digitál fotím. Kdysi jsem proti vůli své matky prodal tři plus jedna byt, koupil si garsonku a za ten rozdíl asi 150 000 Kč jsem koupil první slušnou čtyřmegovou Olympusí zrcadlovku E10, co byla na trhu, a k tomu něco vybavení. Pak už nebylo cesty zpět. Odsud vznikl náš obrovský archiv fotek, ze kterého těžíme do dneška, i když samozřejmě fotíme pořád dál.
Pavel Zeman: prodal jsem tři-plus-jedna, koupil garzonku, čtyřmegovou zrcadlovku a začal fotit. Foto: Ivana Dvorská, Internet Info.
Stanislav Knotek: Celý projekt jsme domluvili za tři hodiny na posezení v jedné restauraci v Praze 4 a pak jsme ho postupně další rok připravovali. Nic nás netlačilo. Já jsem měl za sebou rok «mateřské» dovolené, kde jsem se staral o svou dceru a měl jsem zkušenost s profesním vyhořením z CZI, kde jsem před tím působil. Byl jsem slušně odpočatý, svěží a líbila se mi myšlenka takového webu. Český Kutil vznikl na zelené louce, nevyužili jsme žádný hotový redakční systém, všechno jsme si vyvíjeli pro vlastní potřeby. Využili jsme pro technické řešení webu kontakty a dodavatele, co jsem měl z minula. A pak 1.3.2007 jsme to odstartovali. Symbolické startovní tlačítko nám odklepl náš „kmotr“ – pan Ondruš, obchodní ředitel Bosch divize nářadí.
Stanislav Knotek: měj jsem zkušenosti s profesním vyhořením…
Pavel: To celé byla náhoda. Jelikož s nářadím pracuji a fotím ho při návodech, byl jsem od Bosche pozván na tiskovou konferenci do Německa na předvádění novinek a nářadí pro rok 2007. Všechna auta pro novináře byla plná, tak jsem se do Německa a zpátky svezl v autě pana ředitele, kde bylo volno. Tak jsme si popovídali, já jsem mu povyprávěl o našem projektu a do Prahy jsme dojeli v jedenáct v noci, kde jsme za hodinu měli startovat na ostro. Tak jsme ještě rychle udělali fotky našeho týmu do profilu na web a vykročili do neznáma. Takže je to náš takový mentální kmotr, i když o inzerci v Boschi tam bojujeme jako každé jiné médium.
Zahradní stůl si můžete koupit. Nebo postavit.
Co je vlastně Český Kutil dnes a odpovídá to vašim představám, když jste ho zakládali?
Pavel: Vlastně odpovídá. Spíš se dneska ohlížíme na první poznámky a zápisky a říkáme si, že tohle jsme už tehdy vymysleli, ale dodneška nestihli nebo na tom právě děláme. Naší profilací je hobby segment. Nejsme ani life style, ani technický týdeník. Máme odborné články, to určitě, ale snažíme se nepřijímat jen tiskovky, ale věci zkoušet a fotit po svém. Ještě nedávno bylo slovo „kutil“ u firem vnímáno pejorativně, ale dneska už je zase na výsluní a skloňuje se ve všech pádech. Každý by rád dnes kutilům něco prodával. Kutilství u nás prožívá renesanci a navazuje na trochu vynucenou šikovnost, která tu vznikla při chalupaření a zahrádkaření před rokem 1989. Kutilové již dávno nejsou outsiderem a vznikla pro ně celá řada hobbymarketů.
Lidi by u nás měli najít rady a inspiraci v nejběžnějších věcech, jako je položení plovoucí podlahy, postavení pergoly nebo opravy kapajícího kohoutku. Firmy, které jsou našimi partnery, vyrábí nářadí, nástroje a materiály, jimiž je možné tyto výroby, renovace a rekonstrukce snadno vyřešit. Nejsou na to potřeba žádné extra odborné znalosti, mnohé je v duchu DIY (do-it-yourselve). Například, když píšeme o rekonstrukci bytového jádra, někoho to inspiruje k tomu, že si ho celé nebo jeho část sám zrekonstruuje. Ale to budou jen někteří, jelikož to už je technicky i organizačně náročnější. Ale ti ostatní tady mají inspiraci, jaký chtít materiál, jaké obklady, jakou musí řešit legislativu. Rekonstrukci si také mohou nechat z větší či menší části od někoho udělat na klíč, v problematice však budou díky informacím a inspiracím od nás lépe zorientováni.
My složení názvu Český kutil vnímáme jako zdravý patriotismus a kutil je vyjádření české řemeslné šikovnosti a vynalézavosti.
Standa: My vždycky říkáme, že jsme takovým hobby inspiromatem na českém trhu.
Pavel Zeman: nechtěli jsme kupovat drahé stoly, které pak vyhodíme. Tak jsme zajeli do stavebnin a udělali si stoly po svém. Až doslouží, rozebereme je na stavbu…
Takže kdybych se chtěl třeba dozvědět, jestli rozvody vody mám udělat spíše v plastu nebo v mědi, to bych u vás také našel?
Pavel: Našel a nenašel. Záleží samozřejmě, o jaký typ rozvodu by se jednalo. Když o tom tématu píšeme, tak ho máme rozpracované velmi dopodrobna, ale zrovna toto téma v tuto chvíli ještě nepokrýváme. V přípravě máme článek s partnerskou firmou Glynwed o stoupačkových trubkách a rozvodech. Pakliže máme téma nafocené a sepsané, mohou si čtenáři pod článkem a ve fóru vyměňovat své zkušenosti.
Tím, že máme také zkušenosti s časopisy, víme, že v nich vždy byla velká poptávka po poradenství, jenže mechanismus „pošlu někam dopis a čekám dlouho na odpověď“, a to 1,5 až 2 měsíce než vyjde nové číslo (což je běžná výrobní doba měsíčníku), dneska už není uspokojivý. V našem novém vzhledu webu, který jsme připravovali půl roku a spustili koncem května tohoto roku, jsme připravili nástroje, kde budeme dávat více prostoru komunitě, aby si lidi mohli radit a vyměňovat mezi sebou zkušenosti. Tam vidíme velký potenciál. Úplně nesnášíme, když přijdeme do nějakého hobbymarketu, potřebujeme s něčím poradit, zeptáme se prodavače (většinou je z jiného oddělení, než potřebujeme) a on odchází s tím, že je ze dřeva, ze sanity a neví… Přes celá zádá motto «Jsem tu pro Vás». Český kutil, jeho články a diskuse jsou protiváhou i tohoto problému.
Standa: I u nás je řada polemik o tom, jak diskuse pojmout. Sledujeme, jaké potíže dělají nevhodné diskuse i na jiných serverech. U nás je to zatím jiné. Lidé si chtějí radit, chtějí se inteligentně ptát, baví se k tématu a když se tam nějaký exces objeví, lidé si to vyřídí sami mezi sebou. Takže máme diskuse otevřené a více méně si je naše čtenářská obec obhospodařuje sama.
Jaký je váš obchodní model? Z čeho tedy získáváte peníze na provoz serveru?
Standa: Jsme médium, které žije hlavně z inzerce. Od začátku, když jsme vymýšleli obchodní model, tak jsme nechtěli jít tou standardní cestou, kdy se nacení banner, prodá se PR článek, to se vyfakturuje a je konec. Od počátku jdeme cestou služeb. Neděláme standardní display reklamu, snažíme jít do partnerského vztahu a naší službě říkáme „partnerství“. Jedná se o dlouhodobou spolupráci na období alespoň jednoho roku, kdy podle předem domluveného harmonogramu služeb partnerskou firmu u nás prezentujeme. Služby děláme na míru, podle toho, jaké produkty a novinky ta firma průběhu roku má, jaké mají akce nebo prodejní kanály, které potřebují zpropagovat. My z toho uděláme mix a nabídku na dlouhodobou spolupráci, kterou partner schválí a podle ní pak spolupráce probíhá. Určitým způsobem tak i suplujeme reklamní agentury.
Pavel: My jsme často iniciátorem toho, co by se jim mohlo hodit. Navrhneme jim deset – dvanáct témat, které by stály za to realizovat, oni si z toho třeba osm vyberou. Není to jako v klasickém tisku, kde by to bylo dodané jenom PR. Display reklamu dáváme spíše jako doplněk, hlavní těžiště je ve společných tématech a obsahové spolupráci. Naše oborová profilace má velmi přesně nastavené parametry, které produkty je vhodné u nás propagovat a které ne. I to našim partnerům vyhovuje.
Pavel Zeman: display reklama je spíše doplněk, hlavní těžiště je ve společných tématech a obsahové spolupráci.
Jak se na tenhle obchodní model tvářili firmy a partneři, když jste s ním přišli? Nezdál se jim příliš inovativní?
Pavel: To bylo ještě před krizí, s řadou z firem jsme díky focení měli já a moje přítelkyně Petra kontakty, takže tehdy si říkali, když něco dáváme do tisku, proč nedat něco i na internet. To nám při rozjezdu hodně pomohlo. Pár odvážných firem se takhle našlo, přidaly se další, které viděly úspěšné příklady těch odvážnějších. I když si do té doby říkaly, že internet rozhodně ne…
První půlrok byl hodně náročný. Vznikli jsme v březnu 2007 a k prvním penězům jsme se dostali v září. Start webu tedy byl dotovaný hlavně z našich peněz. Standa: První vydělané peníze vůbec byly z Google Adsense. Za první vydělané click dolary jsme bouchli šampaňské :) Adsense nám vydělává dodneška 15–20 000 Kč měsíčně, podle toho, jaká je sezóna a jaké jsou články. Ke klientům, kteří nám ze začátku dali důvěru, za což jsme jim opravdu vděční, máme i osobní vztahy a vždy jim vyjdeme vstříc. Často jim na oplátku radíme s firemními weby nebo způsoby propagace na internetu. Vlastně většina z těch, co s námi začali, s námi pokračují do dneška a vstupují s námi do 4 roku spolupráce.
Mimo klasické inzerce jsme přemýšleli také o trendových affilliate programech, zatím jsme je ale nevyzkoušeli na ostro.
Cihla k cihle a je stůl. Cihla na to a je šuplík. Nerozpadají se a když je vztekle rozkopete, snadno je zase opraví…
Jak se projevila krize? Přibyli vám zákazníci, ubyli, změnila se jejich skladba?
Pavel: Projevila se zajímavě. Nejprve se zhoršila platební morálka firem, a to i těch, kde byste to nečekal. Často to nebylo jejich vinou, spíše panikou kolem rozpočtů, náhlé restrukturalizace a tak podobně. Někdy jsme i přistoupili k platebním kalendářům. Ale zajímavě se změnily počty firem – asi pět procent jich ubylo, dvacet procent nových přibylo. Chtěli inzerovat, ale chtěli inzerovat levněji než na papíře, tak vyzkoušeli internet, klíčová slova a skončili u nás.
Standa: Ještě jeden aspekt se změnil. Před krizí se stavělo, vznikaly novostavby. Dneska se tolik nestaví, dneska se spíše rekonstruuje. Zpět se vracíme k tomu, že lidi si řadu věcí dělají sami. Najednou je tu jiný koncový zákazník než developer a to šikovný řemeslník nebo kutil, který je mnohdy i náš čtenář. Inzerují u nás jak velké firmy, tak menší a střední firmy – záleží na tom, co potřebují zpropagovat, zda mají produkt pro našeho koncového zákazníka a umí mu ho nabízet.
Pavel: Přesně tak. Dříve se cihly z továrny vozily rovnou na stavbu developerovi, stavební firmě. Dneska jsou mnohdy rádi, když prodají po kusech či paletě ve stavebninách.
Standa: Musím to zaklepat. Po slabším konci roku 2009 jde ten první i druhý kvartál v letošním roce v příjmech nahoru a vypadá to dobře. Co je skvělé, že i přes zhoršenou platební morálku, nemáme žádné větší nevymožené pohledávky.
Pavel: Dříve to bylo tak, že o inzerci rozhodoval marketingový ředitel, který k internetu neměl důvěru nebo potřebné informace. Byli zvyklí na své reklamní formáty ve vytipovaných většinou tištěných médiích. Dneska je to tak, že když se po roce či dvou do firmy vrátíme, zájem o spolupráci je, ale na jednání vedle pana ředitele sedí hubený bledý chlapec, který mluví IT řečí, internetu rozumí a o inzerci pro internet rozhodne nebo doporučí on. Většinou on posoudí naši pozici na trhu, jemu se posílají statistiky. Řada firem i říká, že letos ještě ne, ale příští rok už budou mít e-shop pro koncové klienty a pak budou chtít spolupracovat. V tom je obrovský vývoj a rozdíl oproti době startu Českého kutila.
A jaká je vaše návštěvnost? Jak ji lze porovnat s tištěnými periodiky, které v tomhle segmentu trhu zatím převládají?
Standa: Podle Google Analytics máme cca 150 000 návštěv, návštěvníků 115 000 měsíčně a půl milionu zobrazených stránek. Co se týká návštěvnosti, dali jsme si při startu sázku. Pavel miluje motorky, já je nesnáším. Slíbil jsem mu, že když jeden den se podaří překročit 5000 návštěv, svezu se s ním na motorce. To číslo mi připadlo tak vzdálené, že jsem s tím souhlasil. Svezl mě docela brzo. Jízdu jsem psychicky přežil, nohu mám od výfuku spálenou do dnes.
Pět tisíc návštěv pro mne bylo daleko. Nakonec jsem se na motorce svezl brzo.
Pavel: Naší návštěvnost musíte porovnávat s náklady tištěných periodik, podle kterého nás inzerenti posuzovali. Náklad měsíčníků o bydlení je cca 8 – 20000 kusů. Když zvážíte čtenost dva, dva a půl člověka na výtisk, což vydavatelé rádi udávají, dostanete se ke čtyřiceti tisícům čtenářům. Ale počítejte remitendu a to, že se hodně rozdá na benzinkách a veletrzích. My jsme začali být zajímaví v momentě, kdy jsme překročili hranici 50 000 návštěvníků měsíčně (cca 1700 denně).
Standa: Návštěvnost jsme budovali jednoduše. Máme špičkový obsah a skvělý web – ano, my si mezi sebou s Pavlem takhle děláme komplimenty. Ale opravdu, snažili jsme se od počátku, abychom měli všechno podle SEO základů, takže když jsme web spustili, návštěvnost vystřelila rychle i díky vyhledávačům. První měsíc jsme měli tři tisíce, druhý pět tisíc, další deset tisíc a pořád to šlo rychle nahoru.
Pavel: Startovali jsme se čtyřicítkou článků. Chtěli jsme dát jeden článek týdně, možná dva týdně. Standa mě tlačil, že je potřeba dávat alespoň jeden článek denně, aby se lidi nenudili. Dneska jsme se ustálili na tom, že máme dva až tři články denně. V průběhu startu jsme dělali masivní PPC kampaně na Google a Skliku, ale rozumně, aby nás to moc nestálo. Naštěstí máme široké spektrum klíčových slov, na které můžeme levně cílit a tak jsme na ně udělali kobercový nálet. Využili jsme služby na e-mailing, dělali jsme soutěže, kterých se vždy podle podpory zúčastnilo tak 4 – 8 tisíc soutěžících. Od začátku jsme systematicky budovali linkbuilding. Pro velkou atraktivitu soutěží pro naše čtenáře a partnery v nich neustále pokračujeme, měsíčně jich organizujeme několik. Legendární se u nás stal případ zahradních grilů Meva, na které jsme dělali soutěž někdy v období září, když už grilovací sezóna končila. A my jsme jim poslali takové množství návštěvnosti, že ty grily doprodali a vydělali na tom přes sto tisíc korun v jejich e-shopu. Takže se jim náklady na kampaň vrátily velmi rychle.
Kolik lidí se na přípravě Českého kutila podílí?
Pavel: Základní redakční a obchodní tým na hlavní pracovní poměr je 8 lidí.
Standa: Dalších 10–12 lidí pro nás zajišťuje externě dílčí služby, jako jsou např. SEO, linkbuilding, programování systému, grafici. Dělá pro nás několik externích redaktorů.
Pavel: Naší výhodou je rovněž zázemí dílny a prostoru, kde je možné fotit a vyrábět články, návody a postupy a zkoušet produkty partnerů.
Standa: Díky dvěma Pavlovým prstům, které si cirkulárka nechala na památku, si říkáme, že jsme jak kosí bratři. Jeden za dvacet a druhý bez dvou za osmnáct…
Pavel Zeman: patro jsme si v redakci samozřejmě také postavili sami. A drží!
Kdo je vaše konkurence?
Pavel: Naše konkurence jsou dvě slova: Hobby (na iDnes.cz) a iReceptář. To jsou dvě média, která nám obsahem částečně konkurují. Více jako konkurenci chápeme iReceptář, s nimi jsme se dokonce i kdysi bavili o tom, že bychom se mohli dát dohromady. Ale nakonec jsme se nedomluvili na podmínkách, protože americké matce zrovna začala krize (poznámka redakce: portál iReceptář provozuje Reader's Digest Výběr). Druhou konkurencí je svým zaměřením Hobby na iDnesu. Však se také o nás na Lupě před několika lety jako o mikroprojektu zmínili.
Standa: Pravda je, že jsem rád, že se Hobby na iDnesu profiluje úplně jinak než my. Hobby.cz je pro nás občas zábava jako blázen. Robotický oblek na pletí záhonů. Teď si ujíždějí na gorilách a Pohlreichovi. Uklízejí hovínka a stříhají pudlíkům drápky, jahody hnojí sloním trusem. Teď se s nimi začínáme potkávat inzertně. Z našeho pohledu nemají servis pro čtenáře a inzerenty moc dobrý.
A kdybyste zpětně měli odpovědět J. Kábelemu, jak jste uspěli a jak uspělo jeho Hobby?
Standa: Když si s odstupem času přečteme jeho článek, jsme rádi, že neměli s tím mikroprojektem, za který Českého kutila považovali, pravdu. Když startovali, měli fotečku deseti lidí, kteří na projektu Hobby mají dělat. Jenže co dělají? Já nevím, vydefinujte mi u toho projektu cílovou skupinu. Pro nás jsou jejich mantinely příliš široko nastavené. Když nám nějaký inzerent argumentuje tím, že na Hobby je inzerce levnější, tak mu říkáme, ať tam jde inzerovat a vyzkouší ji. Někteří naši partneři vyzkoušeli obé a vrátili se k nám. Jak říkám, jsem rád, že Hobby se profiluje jinak než my. Původně jsme se gigantu báli, ale dneska už vidíme, že si našli úplně jiný tržní segment a co na tom, že my nechápeme jaký.
Vzhled Českého kutila prošel v červnu 2010 inovací..
Nespíte? Co připravujete za novinky?
Pavel: Právě jsme spustili nový vzhled webu, kde naše snaha byla jít blíž čtenářům. Vzhled je jednodušší, měl by líp fungovat. Orientace v něm by měla být intuitivnější. Barevně jsme odlišili jednotlivé sekce, pro nás hobby světy. A jdeme blíže komunitě. Chceme se čtenáři více komunikovat, máme tu nové diskuse, profily, foto a video galerie. Letos ještě budeme spouštět bazar a lexikon pojmů, který bude sloužit k tomu, aby si lidi pohodlněji našli konkrétní obsah. Před spuštěním je adresář řemeslníků.
Standa: Co se dlouhodobých vizí týká, tak bychom chtěli zvýšit návštěvnost na 300 000 návštěvníků měsíčně. Bazar nebudeme spouštět sami, ale s partnerem jako společný brand. V přípravě je také vlastní produkce jednoduchých hobby videí a videonávštěv.
Stanislav Knotek: chtěli bychom dělat jednoduchá videa, video ukáže lépe, jak při práci postupovat.
Pavel: Nápadů máme v hlavě řadu, ale protože je chceme dělat pořádně, stíháme zrealizovat jen některé. Konzultujeme je mezi sebou a přínosem je vždy i názor kolegů z redakce. Naše základní filozofie byla a stále je, že Českého kutila píšeme trochu sami pro sebe i pro «obyčejné» lidi. S trochou nadsázky vznikla i z tohoto popudu rubrika Antikutil, která se stala rychle velmi oblíbenou.
Děkuji za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU