Petr Chajda: TV Barrandov se zaměří na pětatřicátníky

Televizi Barrandov vedete od 1. července. Jak dlouho probíhaly „námluvy“ s majitelem barrandovských studií?

Ty námluvy probíhaly přímo s panem Chrenkem (majitel Moravia Steel Tomáš Chrenek, kterému patří i licencovaná společnost Barrandov Studio, pozn.red.) a byly poměrně rychlé. Dohodli jsme se během deseti dnů. Slyšel jsem, že jsem byl v hledáčku už dříve, ale asi se mně zdráhali oslovit.

Co bylo hlavním impulsem pro váš odchod z Novy?

Pochopil jsem, že vést TV Barrandov pro mě přeci jenom bude větší výzva, protože na Nově bych měl malý prostor pro seberealizaci. Kdybych chtěl mít pohodlný život, zůstal bych na Nově, protože by mi zůstaly veškeré peníze a benefity a dělal bych asi dvacet procent své někdejší práce. Ale zdálo se mi, že jsem na to ještě příliš mladý.

Rumunští manažeři CME vám prý zamítli návrhy na nové kabelové programy Novy. Co konkrétně jste navrhoval?

Měl jsem připravené tři tematické kanály, z nichž dva se daly realizovat okamžitě a podle mých výpočtů by byly relativně brzy v zisku. Třetí by byl složitější, ale byl by to unikát, který na našem trhu ještě neexistuje. Odmítnutí byl poslední a hlavní impuls k mému odchodu z Novy. Kdyby tehdy Adrian Sarbu na moje návrhy kývl, zřejmě bych na Nově zůstal.

Můžete specifikovat zaměření těch kanálů?

Mělo jít o motoristický, filmový a lifestylový program. Filmový kanál byl naplánovaný asi rok a myslím si, že tak, jak jsem s ním počítal, by byl pro české diváky opravdu zajímavý.

A důvod, proč CME do těchto projektů nešla?

Nevím. Bylo mi řečeno, že mým hlavním cílem je přestěhovat Galaxii sport z Hradce Králové do Prahy.

Předtím jste měl na starost strategický rozvoj Novy a koprodukci filmů.

Zodpovídal jsem za akvizici převzatých pořadů, produkci a koprodukci filmů, prodej vlastních práv do zahraničí, za Galaxii sport, její další strategii, interaktivitu a podobně.

V posledních měsících jste se ale už věnoval jenom Galaxii sport, akvizici na Nově vám sebrali. Proč?

Důvod neznám. Patrně souvisí s restrukturalizací televize jako takové. Na můj post nastoupila manažerka z Rumunska. Reálné důvody opravdu nevím, protože akvizici jsme zvládali dobře, nákupy jsme drželi pevně v rukou a srovnáte-li ceny akvizic, které byly v České republice, třeba s Polskem, Německem, ale i Slovenskem, u nás byly průměrné ceny v přepočtu na reklamní trh nejnižší. Ale je to rozhodnutí managementu a bylo ho třeba respektovat.

Projekt TV Barrandov jste před měsícem převzal od Radomíra Pekárka. V jakém stavu byly přípravy na vysílání?

Měli jsme licenci.

To je docela málo na to, že jste ji dostali v dubnu.

V květnu. Myslím si, že času je stále dost na to, abychom začali vysílat v zákonem stanoveném termínu.

Má jít o plnoformátovou televizi, hodně zaměřenou na české filmy a seriály. Koprodukci filmů jste se věnoval i na Nově, u Barrandova se tato strategie sama nabízí. Půjdete touto cestou?

Určitě. Ukázalo se, že ta původní strategie, kterou jsem razil na Nově, tedy mít vlastní unikátní knihovnu, je správná. Vlastnictví TV práv a dalších jsou aktiva, která prudce zvyšují hodnotu televize a způsobují její diferenciaci vůči konkurenci (viz prodej MGM společnosti Sony). Film není komodita, které byste mohli natočit velké množství v odpovídající kvalitě. TV Barrandov chceme formovat jako rodinnou stanici pro typického českého diváka a vycházíme z jeho požadavků. Chceme mu vycházet vstříc. Nebudeme televize ani mezinárodní, ani rumunská.

Můžete prozradit jména režisérů, s kterými by chtěla TV Barrandov spolupracovat?

Chceme využít potenciálu veškerých českých producentů a režisérů. Bavíme se s celou řadou lidí. S těmi, s kterými jsem doposud spolupracoval, i s některými novými. Bude samozřejmě nějakou chvíli trvat, než jejich návrhy zpracujeme a prokoušeme se k výsledkům.

Budete s některými režiséry uzavírat exkluzivní smlouvy, aby nemohli spolupracovat s Novou?

Na našem trhu nelze mluvit o nějaké exkluzivitě. Sami režiséři by na to asi nepřistoupili. Nabídneme jim ale maximální využití jejich tvůrčího potenciálu. Tak, aby měli z práce radost a nedívali se na ni jako na řemeslo. Necháme jim volnost a nebudeme je přeplácet. Není to nutné.

Média často v souvislosti s TV Barrandov uváděla rozsáhlý filmový archiv, který ale společnost Barrandov Studio nevlastní. Odkud tedy budete brát starší české filmy?

Samozřejmě od firem, které k nim mají práva.

O jaké typy filmů půjde? Nedočká se divák na TV Barrandov nekonečných repríz Básníků nebo trilogie Slunce, seno… jako na současných televizích?

Budeme se snažit trefit do vkusu českého diváka. Samozřejmě nevylučuji, že se to stane, ale naším cílem je nabídnout něco nového.

Televize Prima si v minulosti nahnala sledovanost seriály typu Žena za pultem, Třicet případů majora Zemana nebo Synové a dcery Jakuba Skláře. Vladimír Železný kdysi prohlásil, že na Nově se komunistické seriály nikdy neobjeví. Počítáte s podobným omezením i na TV Barrandov?

Pokud se v tomto směru zajde příliš daleko, je to špatná cesta. Určitě se nějakému procentu repríz nevyhneme, ale máme připravené věci, které zatím neběžely na žádném televizním kanálu v České republice. To je myslím naše cesta. Bude záležet, jakým způsobem a jak vhodně budeme umět vybrat správný typ pořadů a jak je budeme předkládat divákovi, abychom ho zaujali. A samozřejmě záleží na tom, jak velký budeme mít tržní prostor.

V rozhovoru pro Lidové noviny jste řekl, že budete „útlá“ televize s malým počtem zaměstnanců. S kolika lidmi počítáte?

Mám v hlavě zatím číslo mezi padesáti a sedmdesáti. Věřím, že se toho dá s tímto počtem zaměstnanců dosáhnout.

Čili si značnou část pořadů necháte vyrábět na klíč od nezávislých producentů.

Ano. Myslím si, že externí dodavatelé jsou schopni, pokud se jim dá dobré zadání, udělat pořady laciněji. Funguje to tak ve světě a není důvod, proč by to tak nemělo fungovat i u nás.

Co si budete vyrábět sami?

Jednak to, co musíme ze zákona. Určitě minimálně zpravodajství, a pak takové věci jako jingly, self promotion, znělky apod. O dalším se rozhodujeme.

Budete mít i vlastní publicistiku?

Pokud bude vhodné téma. Ale i publicistika se dá vyrobit externě.

Zmínil jste zpravodajství, což je docela nákladná záležitost. Jak bude vypadat?

Zatím diskutujeme o několika rozhodujících věcech: jak dlouho bude trvat, kdy bude nasazováno a co bude jeho obsahem. Máme nějakou variantu, kterou bych velmi nerad prozrazoval, protože je na to ještě moc brzy, ale máme představu o stopáži a kdy bychom ho mohli vysílat. Tušíme už i obsah, ale nevíme, jak se zachová konkurence, tedy současné dvě celoplošné komerční televize.

Febio TV za konkurenci nepočítáte?

Podle posledních prohlášení Fera Feniče by Febio TV měla zahájit vysílání až příští rok v září.

To může? Zákonná lhůta pro zahájení vysílání mu vyprší v květnu.

Myslím, že to Fero naposledy někde prohlásil. Nicméně si myslím, že se musíme chovat podle zákona a činíme veškeré kroky k tomu, abychom začali vysílat do 360 dnů od udělení licence.

Ještě ke zpravodajství: naznačoval jste, že jednáte s Pavlem Zunou, který opustil Novu ve stejný den jako vy.

Bavíme se s velkým množstvím lidí a nerad bych komentoval, s kým vším.

Takže zatím nemáte jasno, kdo bude sedět v managementu TV Barrandov, třeba kdo povede program a kdo obchodní oddělení?

Zatím to máme vyřešené následujícím způsobem: ředitelem výroby a programu je Kamil Spáčil, vedoucí skladby programu je Jaroslava Vokurková, vedoucí akvizice Jana Malířová. Osoby na obchod máme vybrány, ale nemůžu je zatím prozradit. Máme i technického a marketingového ředitele, ale jejich jména také nemůžu prozradit, protože musí doběhnout jejich pracovněprávní vztahy se současným zaměstnavatelem. Ale všichni tito lidé jsou ve výpovědních lhůtách.

Lovíte ve vodách Novy a Primy, nebo i někde jinde?

U Novy, Primy a v médiích jako takových. Jsou mezi nimi i printy. Jde o lidi, kteří mají určitý cit pro televizi.

Prvotní investice do nové plnoformátové televize se odhadují na jednu miliardu korun. Kolik to bude v případě TV Barrandov?

Záleží na tom, v jakém rozsahu budeme vysílat a na celkovém plánu. Nemyslím si, že investice bude tak velká. Dá se to udělat levněji.

Peníze budete mít přímo od majitele, nebo využijete úvěru od bank?

Pro financování televize je nejvhodnější kombinace vlastních a cizích zdrojů.

Už jednáte s Telefónikou O2 o podmínkách zařazení TV Barrandov do přechodného multiplexu C, respektive do digitální vysílací sítě 4?

Určitá jednání velmi základního charakteru proběhla. Uvidíme, jak dopadnou.

Co to jsou „jednání velmi základního charakteru“?

Je určitý rámec a teď se musíme s Telefónikou dohodnout o naplnění rámce té smlouvy, která byla připravena.

A jednání s kabelovými a satelitními společnostmi?

Budou velmi tvrdá.

V jakém smyslu?

Ve smyslu podmínek. Každá televize má určitou strategii – programovou, distribuční a obchodní – a tuto strategii musí nějak naplňovat. Když vám teď řeknu, jak budeme postupovat, jenom bych nahrál konkurenci.

Počítáte i s vysíláním přes IPTV?

Je to jedna z variant. Vezměte si, že nové digitální televize mají strašně moc konkurentů. Analogové televize, kabelové televize, satelitní televize, IPTV…

Vaší snahou ale bude být pokud možno ve všech platformách, ne?

To ano.

Máte nějakou konkrétnější představu, kdy by mohla TV Barrandov zahájit vysílání?

Pokud nenastanou nějaké mimořádné okolnosti, které by tomu zabránily, dovedu si představit, že bychom mohli zahájit vysílání koncem února nebo začátkem března.

Jako plnoformátová televize se budete muset zaměřit na co nejširší publikum. Kdo bude vaším typickým divákem?

Docela vítám prohlášení, že se všechny televize chtějí zaměřit na mladé diváky od 15 do 35 let. My se naopak chceme zaměřit na diváka staršího 35 let. Z jednoho prostého důvodu: když se podíváte na sociodemografické složení obyvatelstva České republiky, tak zjistíte, že naprostá převaha lidí bude právě v tomto věku a jejich počet bude ještě stoupat. S velkou radostí se chopíme tohoto trhu.

Čili půjde o skupinu, která byla donedávna hlavním tahákem televize Nova.

Přesně tak.

Znamená to, že převezměte některé formáty, které Nova v posledních dvou letech zrušila? Nabízí se třeba různé zábavné pořady…

To je příliš konkrétní otázka. Hledáme si optimální kombinaci vlastní tvorby a akvizice. Opravdu uvažujeme naprosto bez jakýchkoli předsudků z minulosti, co by asi mohlo být nejvýhodnější.

Z Novy odešel také dlouholetý šéf zábavy Ivan Rossler. S ním nepočítáte?

Jednáme se všemi. Opravdu se všemi. Nemám žádný mentální blok, abychom s někým nejednali. Chceme sestavit tak dobrý program, aby zaujal.

Kolik diváků budete muset oslovit, aby se TV Barrandov stala životaschopnou?

To se nedá odhadnout, to je spíš otázka na reklamní příjmy. Bude záležet na obchodní strategii, jak se budeme schopni odpromovat a prodat. Obecné výpočty se pohybují tak, že mezi čtvrtým a sedmým rokem by se televize mohla dostat do určitého bodu zvratu. Do té doby budeme ve ztrátě.

Teď mluvíte o termínu, kdy se TV Barrandov dostane do černých čísel v hospodaření, ale nebude splacená původní investice.

Ano. Televize vyžaduje dlouhé peníze.

A kdy by měla být splacena ta prvotní investice?

To vám teď nechci tak úplně říct, záleží na investorovi.

Jak chcete diváky přinutit, aby přepnuli ze zavedené a známé Novy nebo Primy na neznámou TV Barrandov?

Myslíme si, že pro to, abychom mohli nějakým rozumným způsobem podnikat, potřebujeme tržní prostor a stejné podmínky jako ostatní. Třeba kabelové společnosti u rozšířené programové nabídky požadují vyšší platby, zatímco ta základní omezená je levnější a je lépe promovaná. To samé je u zemského vysílání. Není možné říct, že se v Letňanech postaví obrovský obchodní dům, který můžou navštívit desítky tisíc lidí, ale zároveň říct, že tento obchodní dům můžou navštívit pouze obyvatelé některých ulic z Prahy 4 na Libuši a v Kunraticích a šest bloků v ulici Nad lesy.

To se bavíme o sporu okolo vypínání analogových vysílačů. Moje otázka se týkala situace, kdy už poběží jenom digitální vysílání, ale diváci stále ještě budou navyklí hlavně na Novu, Primu a Českou televizi.

Budou. Musíme je přesvědčit určitým originálním programem, novou skladbou. Myslíme si, že současný duopol komerčních televizí neumožní lidem, aby získali takový přehled o potenciálu diverzifikace televizí, protože obě vysílají asi sedm tisíc hodin ročně. A my plus naši kolegové z nových televizí jim nabídneme násobek této cifry. Věříme, že jim nabídneme to, co jim jiné televize neukáží.

Název TV Barrandov zní dost lokálně. Neuvažovali jste o jeho změně?

Probíhají úvahy tohoto typu. Musím říct, že proběhly hodiny a hodiny diskusí nad názvem televize, zda zůstane TV Barrandov, nebo jí dáme jiný název, jak to bude v upoutávkách a jak bude název znít ve výslovnosti moderátorů. Je to nesmírně těžké rozhodování. Uvažujeme i o zkratce TVB.

TV Barrandov je také jedinou z šesti připravovaných digitálních stanic, která ještě nemá vlastní logo.

Nemá ho, protože prostě nebylo. Teď na něm pracujeme. Při jeho výběru musíte uvažovat v obrovských souvislostech. Musí se objevovat v upoutávkách, musíme uvažovat, jak bude vypadat přímo na obrazovce, na papíře, zda v něm bude zabudován pohyb atd. Málokdo si uvědomuje rozsah takové práce. Snažíme se oslovit grafiky a společnosti, o kterých si myslíme, že jsou nám schopni splnit veškeré naše požadavky. Není to o tom, že oslovíte někoho, kdo je zvyklý pracovat jenom s papírem, protože vizualizace loga na obrazovce a možností jeho použití je hrozně moc. To nemůže dělat někdo, kdo nemá s televizí zkušenosti.

Kde bude TV Barrandov sídlit?

Na Barrandově v budově Triku. Logicky se nabízí propojení barrandovských studií a nové televize. Pokud by nebylo válečného přerušení vývoje Barrandova, tak by se tam dnes netočily jen filmy a soap opery a seriály, ale byly by tam minimálně čtyři televizní kanály. Máme obrovskou výhodu v tom, že máme za zády tyto ateliéry, filmové prostředí. To nám umožňuje pracovat v určitém modelu, který tu nikdo nemá.

TV Barrandov je zakládajícím členem Asociace digitálních televizí. Jak vidíte budoucnost tohoto sdružení po vypnutí analogových vysílačů a úplném přechodu na digitální vysílání? Neztratí tato asociace smysl?

Samozřejmě si pak budeme svým způsobem konkurovat, ale bylo potřeba vytvořit platformu, která nás bude určitým způsobem sdružovat, poskytne prostor pro výměnu názorů. A my budeme mít zcela nepochybně po dlouhou dobu stejné zájmy. Čili to nevidím jako nějaký jednorázový nebo účelový krok, abychom si zajistili rychlou digitalizaci. Je to naprosto logický krok k tomu, abychom se mohli ozvat a ventilovat veřejnosti své názory a problémy, které máme.

Je asociace otevřená novým členům? Televize Nova se už zajímala o podmínky členství.

Asociace je otevřená. Jakýkoli subjekt může podat přihlášku a kongres jako nejvyšší orgán rozhodne o tom, zda tento subjekt bude přijat či nikoli.

Co si myslíte o konkrétním zájmu televize Nova?

Já si myslím, že to ukazuje, že asociace je silný orgán, který může v této republice ovlivnit řadu věcí. A že nás Nova bere vážně.

Objevil se i názor, že Nova chce asociaci rozložit zevnitř.

To jsou spekulace. Nemyslím si, že by Nova chtěla něco rozvracet.

Zajímaly se o členství i nějaké další televize?

Zajímaly, ale my jsme se dohodli, že nebudeme ventilovat, které. Pokud to samy nechtějí zveřejnit, nebudeme to za ně dělat.

Týká se asociace pouze zemských digitálních televizí, nebo i kabelových a satelitních programů?

V současné době jsou členy pouze ty televize, které mají oprávnění k pozemnímu vysílání. Ale jsme otevření dalšímu vývoji.

Už jste jednali jako asociace s regulačními orgány? Jak vás berou?

Přijaly nás. Máme zájem na urychlení procesu digitalizace, stejně jako ony.

Stane se asociace zadavatelem nějaké formy průzkumu sledovanosti? Předpokládám, že peoplemetry si ze začátku nebudete moci dovolit.

Bavili jsme se o tom, ale nedospěli jsme k žádnému závěru.

Vy jako plnoformátová televize ale budete muset časem přejít na peoplemetrové měření sledovanosti.

Ano, ale nevím, kdy k tomu dojde.

Existuje ještě možnost společného prodeje reklamních časů, o které se jako první zmínil Martin Mrnka ze zpravodajské stanice Z 1.

Těch možností se naskýtá víc. Společný prodej reklamních časů by ale byl problematický. Televize by se musely dohodnout, podle jakého klíče by se dělily výnosy. Kolik by dostávaly plnoformátové televize a kolik tematické kanály? Jak by se rozlišilo různé pokrytí multiplexů? Čili je to zajímavý nápad, ale má řadu úskalí.

Je TV Barrandov připravena prodávat si reklamní časy sama, nebo využije mediální agenturu?

Budeme si je prodávat sami. Jsme na to připraveni. Sice ještě nevím, jak to bude probíhat, ale jsme na to připraveni.

A obchodní oddělení povede bývalý šéf prodeje reklamy na Nově David Bártík?

Zatím ne. Pan Bártík má konkurenční doložku, takže může přijít do TV Barrandov, až mu tato doložka vyprší.

A kdy mu vyprší?

To je otázka pro něj.

Vy jste konkurenční doložku neměl?

Měl.

Tak jak to, že den po odchodu z Novy jste už vedl TV Barrandov?

Protože došlo k určitému jednání, na základě kterého byla tato doložka zrušena. Já jsem se něčeho vzdal, Nova se něčeho vzdala.

Takže jste se vzdal odstupného.

Ano, vzdal jsem se významné částky peněz, abych mohl…

… získat jinou významnou částku v TV Barrandov.

To ne, není to tak. Je to opravdu o tom, že bych chtěl něco dokázat.

Zatím se hádáte s analogovými televizemi o termín definitivního vypnutí analogových vysílačů.

Pro nás není úplně klíčové, jestli bude analogová tma 9. září 2009 nebo 10. října 2010, naprosto klíčové bude, kdy se vypnou hlavní analogové vysílače v největších městech. Myslím si, že je možné tyto vysílače vypnout dřív, byť se ke každému najdou desítky technických připomínek, proč to nejde. Ale pokud se něco chce, vždycky se nějaká cesta najde.

Ale třeba v případě brněnského vysílače Kojál je pozdější termín vypnutí analogového vysílání proto, že je na něm závislých dvě stě převaděčů, často i v místech, která by po vypnutí Kojálu nebyla pokrytá ani analogem, ani digitálem.

Ano, jsou určité jednotlivé vysílače, jako je Kojál v Brně, u kterých se tak dá uvažovat. Ale konkrétně Praha by se mohla vypnout dříve. Pokud se vypne Praha, tak to je v podstatě úplně nejlepší způsob propagace digitalizace. Praha je dostatečně bohatá na to, aby si její obyvatelé pořídili set-top-boxy. Ve chvíli, kdy se vypne analogové vysílání v Praze, nebude nutná ani žádná informační kampaň od státu, protože digitální vysílání se zpropaguje samo.