Hlavní navigace

Piráti chtějí šířit utajované dokumenty

22. 12. 2010
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Tuzemský Internet má své WikiLeaks. Česká pirátská strana spustila projekt, který umožní zveřejnit utajované nebo cenzurované materiály politického, etického či diplomatického významu.

Zveřejňování utajovaných informací na serveru Wikileaks budí rozporuplné reakce. Pro jedny představuje důležitou platformu, která na základě svobody slova zprostředkovává široké veřejnosti přístup k dokumentům, jež nikdy neměly spatřit světlo světa a díky nimž si mohou lidé udělat dobrý obrázek o tom, nakolik se rozchází realita a její oficiální interpretace ze strany vlád. Pro druhé ale představuje bezpečnostní riziko, které může mít, v tomto případě zejména pro Spojené státy, dalekosáhlé vnitro i zahraničně-politické důsledky.

Ať už se přikláníte na jednu nebo druhou stranu, nemohli jste přehlédnout, že minimálně poslední měsíc se o Wikileaks v médiích intenzivně diskutuje, a to nejen v souvislosti se zveřejněním americké diplomatické korespondence či „solidárními“ útoky na servery společností Visa, MasterCard a PayPal, které Wikileaks postupně odepřely své služby.  Svojí zásluhu na tom, že je Wikileaks jedním z hlavních mediálních témat posledních dnů, má i samotný zakladatel Julian Assange, který je podezřelý ze znásilnění a dvou případů sexuálního obtěžování.

A právě skutečnosti, že se o Wikileaks neustále mluví, dokázala ke svému zviditelnění chytře využít Česká pirátská strana (ČPS), která včera odpoledne spustila projekt PirateLeaks, jehož prostřednictvím chce zveřejňovat dokumenty z českých úřadů a ministerstev, které jsou podle představitelů strany neprávem utajovány. (Krátce po spuštění byl web nedostupný, podle ČPS za to mohl velký zájem uživatelů. Některé dokumenty ani v době zpracovávání článku nebylo možné stáhnout.)

Nečekejte ale, že na PirateLeaks najdete například diplomatické depeše nebo interní informace o působení českých vojáků v Afghánistánu. Podle Ivana Bartoše, předsedy ČPS, je smyslem projektu vytvořit platformu, která umožní občanům sdílet informace, na které mají na základě zákona o svobodném přístupu k informacím nárok. Současně by PirateLeaks mělo sloužit jako prostor, kde by lidé mohli zveřejnit závažné informace anonymně, aniž by se museli obávat reakce státních orgánů či zaměstnavatele.

Kromě toho, že se projekt zaměřuje pouze na Českou republiku, se liší od Wikileaks ještě v tom, že je jasné, z jakých prostředků je financován jeho provoz. ČPS si totiž zakládá na otevřenosti svých financí, které může kdokoli kontrolovat prostřednictvím transparentních účtů a účetnictví. Provozovatelé se tak chtěli vyhnout kritice, která se snáší na Wikileaks právě z důvodu nejasného původu finančních zdrojů, ze kterých je financován provoz serveru.

Zveřejnění dokumentů

Provozovatelé PirateLeaks doporučují všem, kteří se rozhodnou poskytnout informace ke zveřejnění, aby používali anonymizéry, anonymní e-maily a šifrování dokumentů pomocí klíče, který „piráti“ na svém webu nabízí. K předání dokumentů může dojít prostřednictvím sítě Tor, kde má PirateLeaks vlastní server. Další možností je nahrání materiálů do internetové úschovny a odeslání odkazu v anonymním e-mailu. Prostředníkem mezi Pirateleaks a informátorem může být ale i klasická pošta, kdy jsou dokumenty zaslány do P.O. Boxu, který pro tento účel „piráti“ zřídili.

PirateLeaks bude přijímat „utajené nebo cenzurované materiály, které mají politický, etický, diplomatický význam a nebyly dosud zveřejněny.“  Zaslaný dokument nejdříve prohlédnou dva odborní editoři (v závislosti na oblasti, které se daný dokument týká). Ti se postarají o to, aby v dokumentu byly znečitelněny údaje, které by mohly identifikovat informátora. Současně ale také znečitelní informace o lidech, se kterými daná kauza přímo nesouvisí a jimž by zveřejnění údajů způsobilo narušení soukromí.

Editoři budou také ověřovat autenticitu dokumentů. Využijí přitom zejména zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy státní orgán má za povinnost potvrdit, zda konkrétní dokument opravdu existuje, případně jej poskytnout v kompletní podobě. Za účelem ověření pravosti dokumentů mohou být také kontaktovány soukromé právnické nebo fyzické osoby, které jsou nějakým způsobem s dokumentem spjaty.

Před samotným zveřejněním dokumentu dojde k opětovné kontrole znečitelnění údajů o informátorovi či třetích osobách, kterých se kauza přímo netýká. Ve sporných případech má konečné slovo několikačlenná rada PirateLeaks. Ta může rozhodnout o nezveřejnění či odložení do archivu. Proces posuzování a editace by měl trvat přibližně 10 dní.

Označení „tajné“ se nadužívá

Co naopak zveřejňováno nebude, jsou dokumenty, které média ani veřejnost nezajímají například různé soukromé spory či interpretace primárních dokumentů.

Naším cílem není vykrádat šuplíky, zveřejňovat domácí videa a špínu, potvrzuje Ivan Bartoš.

Na serveru by se neměly objevit také dokumenty, které by mohly způsobit České republice vážnou újmu.

Zaujal vás projekt PirateLeaks.cz?

  • Ano.
    84 %
  • Ne.
    16 %

Ne všechny dokumenty, které jsou označeny jako „tajné“ či „přísně tajné“, jsou ve skutečnosti opravdu „tajné“. Jde o to, že musí být takto označeny v souladu se zákonem. V České republice se bohužel utajování nadužívá a dokumenty, které byly označeny neprávem jako utajované, tak ty samozřejmě zveřejníme. Jediným arbitrem, který rozhodne, co je utajovaná informace, je v konečném důsledku soud, upřesňuje Jakub Michálek, člen předsednictva Pirate Parties International a koordinátor projektu PirateLeaks.

„Piráti“ jsou připraveni i na eventuální problémy v podobě snah o odstavení serveru. Mikuláš Ferenčík, místopředseda ČPS, potvrdil, že obsah serveru je možné v podstatě okamžitě spustit na deseti různých místech po celé Evropě. Pomoci by v takovém případě mohl i provider Pirate ISP.

Provozovatelé PirateLeaks také uvažují o přesunu webhostingu mimo území Česka.

Jsme nespokojeni se stavem webhostingu v České republice, určitě plánujeme co nejdříve přejít na nějaký švédský systém. Máme rozjednané kontrakty se dvěma firmami, které se zabývají přímo anonymizací, říká Jakub Michálek.

Dokumentů zatím pomálu

Co se týče objemu zveřejněných informací, nemůže se český web ani zdaleka poměřovat s Wikileaks. V době spuštění byly zveřejněny pouze dva dokumenty: smlouva mezi ústeckou Krajskou zdravotní a společností Hospimed (na kauzu předražené zakázky na dodávku vybavení zdravotnických zařízení v Ústeckém kraji upozornila média už dříve) a pozadí přípravy novely autorského zákona z dílny Ministerstva kultury.


Autor: Pirátské noviny

Tento dokument podle „pirátů“ dokazuje mimořádný vliv organizací, zastupujících autory a naopak slabou pozici státních a příspěvkových organizací. Z dokumentace totiž vyplývá, že z návrhů které podaly výběrčí organizace jako OSA a Dilia byla Ministerstvem kultury zamítnuta pouze čtvrtina, u veřejných institucí typu Česká televize a Český rozhlas tomu bylo právě naopak, když se jim podařilo prosadit pouze 25 procent návrhů.

BRAND24

Úspěch PirateLeaks (podle serveru Ihned.cz plánuje příští rok spustit podobnou službu i webový vývojář a optimalizátor Luděk Kvapil, který nedávno získal doménu WikiLeaks.cz) bude záviset zejména na množství a zajímavosti materiálů, které se podaří získat a zveřejnit. Dá se předpokládat, že to bude úplně jiné množství informací než je dnes dostupné na Wikileaks, což však může být koneckonců ku prospěchu věci.

 Pro ČPS to bude znamenat zviditelnění v médiích v každém případě, ať už se jí podaří přijít s pořádným „sólokaprem“, či po PirateLeaks půjde stát, hackeři nebo někdo jiný. Pokud by se PirateLeaks stala platformou, kde by si občan na základě primárních zdrojů mohl udělat nezkreslený obrázek o politicích, korupci či lobbingu, bylo by to jedině dobře. Je však otázkou, zdali by měla takový projekt zaštiťovat a provozovat politická strana.

Je v pořádku, že PirateLeaks provozuje politická strana?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).