Výzkumníci Českého rozhlasu na středečním veřejném jednání Rady Českého rozhlasu představili nejnovější data o tom, jak veřejnost vnímá služby, pořady a osobnosti veřejnoprávního rozhlasu. Tento průzkum si Český rozhlas nechává dělat už skoro 15 let, jeho závěry prezentuje vždy v lednu. Díky tomu může sledovat, jak se postoje posluchačů vyvíjejí v čase.
Průzkum využívá dva metodické přístupy, kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní šetření probíhá formou online skupinových diskusí s posluchači celoplošných, regionálních i digitálních stanic. V aktuálním průzkumu se jich uskutečnilo 16 ve spolupráci s agenturami InsightLab a ResSolution. K tomu proběhla dvě další speciální sezení s lidmi, kteří Český rozhlas neposlouchají a dávají přednost konkurenci.
Kvantitativní část tvoří dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace ve věku 15 až 79 let. Tentokrát zahrnulo 3025 respondentů. Sběr dat realizovala agentura Median kombinací online dotazování a telefonických rozhovorů, aby mohla zohlednit starší věkové skupiny nepoužívající internet.
Výsledky obou šetření se kombinují do závěrečné zprávy, jejíž součástí je i diskuse posluchačů s vedením Českého rozhlasu.
Co si podle těchto průzkumů lidé „na první dobrou“ spojují s Českým rozhlasem? Nejčastěji k němu spontánně přiřazují informace a zpravodajství. Pak si vybavují názvy konkrétních stanic nebo společenské a historické souvislosti. Až po nich rozhlasové poplatky.
Pokud jde o osobnosti, nejvíc lidí si vybaví Lucii Výbornou (11 %), která ovšem na konci ledna po 20 letech Český rozhlas opouští a bude se věnovat svému podcastu na placené platformě Herohero. Dále respondenti zmiňovali jména jako Jan Pokorný (Radiožurnál), Dalibor Gondík (Dvojka), Barbora Tachecí (Plus) či Tereza Kostková (Dvojka). Nicméně polovina posluchačů si ve spojení s Českým rozhlasem nevybaví žádnou konkrétní osobnost.
Průměrná spokojenost se stanicemi Českého rozhlasu vzrostla v roce 2025 na 7,3 bodu z 10. Nejvíc si polepšila stanice ČRo Plus s hodnocením 7,6. Všechny stanice v průměru dosahují 7 a více bodů.
Oblíbenost Radiožurnálu je spojena s přinášením aktuálních informací o dění a důvěryhodností. Posluchači ho v průzkumu vyzdvihli za rozhovory s lidmi z veřejného života, komentáře, publicistiku nebo dopravní zpravodajství. V informacích o dopravě mu mírně konkuruje Rádio Impuls. Radiožurnál je vnímán jako profesionální stanice se spolehlivými, užitečnými a rychlými zprávami, které rozšiřují obzory. Tím se výrazně odděluje od komerčních stanic.
U stanice Dvojka respondenti vyzdvihují pestrý program, navození pohody a dobré nálady. Posluchači oceňují, že se vždy něco dozví, ale vysílání je nekonfliktní a odpočinkové. Je vnímána jako nejlepší v pořadech o kultuře a zábavně vedených rozhovorech.
Podobně také regionální stanice Českého rozhlasu navozují podle respondentů pocit pohody, uvolnění a především nabízejí regionální informace.
Stanice Vltava je v mysli posluchačů jasně spojena s kulturou a související publicistikou.
Lidé, kteří dávají přednost konkurenci, si své oblíbené stanice vybrali kvůli playlistu a oblíbenému hudebnímu žánru. Takové stanice jsou vnímány jako stylové, jdoucí s dobou a hodně viditelné na veřejnosti.
Mezi způsoby poslechu stále dominuje klasický FM přijímač. Digitální rádio DAB+ poslouchá alespoň občas 27 % posluchačů, přes mobilní telefon si rádia zapíná 21 % a přes chytrou televizi 17 %. Významné je živé vysílání na internetu, které využívá téměř 40 % posluchačů. Aplikaci mujRozhlas alespoň občas používá téměř čtvrtina posluchačů.
Posluchači jsou vesměs spokojeni s nastaveným poměrem mluveného slova a hudby. U posluchačů Českého rozhlasu je preference hudby a mluveného slova zhruba 50 na 50. U komerčních stanic je to 70–80 % pro hudbu. Lidé, kteří Český rozhlas neposlouchají, uváděli, že preferují hudbu jako kulisu a jsou „přelétaví“ – pokud jim obsah nevyhovuje, ladí jinam. Český rozhlas často neznají nebo jej vnímají jako zastaralý kvůli převaze mluveného slova, ale vnímají ho jako zdroj zpravodajství.
S Radiožurnálem jsou jeho posluchači spokojení, pokud by něco měli přece jen přidat, tak by uvítali ještě více informací, zpráv z regionů i ČR, dokumentů a vysvětlování. U stanice Dvojka obsah vnímají jako optimálně nastavený (přes 60 % by nic neměnilo), ale rozhodně by nechtěli přidávat poezii. U regionálních stanic vidí prostor pro další rozšíření regionálního servisu i zábavných prvků (satira, vtipy), zatímco delší formáty jako dramatizace a četby by se navyšovat neměly.
Podle dat agentury STEM ze září 2025 důvěřuje Českému rozhlasu 57 % populace starší 18 let. Je to shodná důvěra jako u prezidenta a vyšší hodnota než u České televize (té vyjádřilo důvěru 49 % lidí). Pro kontext, mezi nejdůvěryhodnější instituce v české společnosti se dlouhodobě řadí hasiči (93 %) a bezpečnostní složky (přes 70 %), zatímco na chvostu žebříčku najdeme Poslaneckou sněmovnu (30 %) a členy vlády (25 %).
Ve svém průzkumu se Český rozhlas zajímal, jak respondenti vnímají plnění úlohy veřejnoprávního média. Z vyhodnocení jednotlivých atributů vyplynulo, že Český rozhlas plní svou roli dobře, přičemž nejlépe byl hodnocen jako zdroj objektivních, užitečných a vyvážených informací. Více než 50 % respondentů příznivě hodnotilo naplňování veřejné služby prostřednictvím kulturních programů, rozšiřování obzorů a námětů k zamyšlení. Naopak nepříliš dobře vyšlo plnění veřejné služby pro mladou generaci.
Významně posílil souhlas s výrokem, že Český rozhlas má být součástí demokratické společnosti a mají mu být zajištěny podmínky pro existenci. Souhlasí s tím 77 % veřejnosti (nárůst z 68 % v roce 2024). Polovina veřejnosti míní, že by měl svou nabídkou uspokojovat co nejširší publikum, zatímco jen necelá třetina ho vidí pouze jako doplněk komerčních stanic.
Další otázka zněla, jaké by mělo být budoucí uspořádání Českého rozhlasu, aby co nejlépe mohl plnit roli nezávislého veřejnoprávního média. Více než polovina respondentů zastává názor, že Český rozhlas by měl zůstat samostatným a nezávislým médiem. Pouze třetina by se přikláněla ke slučování.
Zpravodajský web iRozhlas zná přibližně 50 % internetové populace (zatímco například Seznam Zprávy zná 76 %). Společně s webem ČT24 se iRozhlas výrazně odlišuje od komerčních serverů tím, že je vnímán jako seriózní, odborný, nezávislý a jdoucí do hloubky. Specificky na iRozhlasu pak čtenáři oceňují, že ověřuje zavádějící informace, odhaluje dezinformace a nabízí hluboké vhledy do témat včetně komentářů. V tomto je hodnocen výrazně lépe než jiné servery.
Podrobnější data a prezentaci brzy zveřejní Český rozhlas v příloze k zápisu z jednání Rady Českého rozhlasu, podobně jako to učinil u předchozích průzkumů (PDF za rok 2024 je zde).
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU